Diskuze : Hlavní : Povídání o škole

Pro mě je nejvíc nedůstojné, že se tam učí hromady totálně nepoužitelných věcí a neučí se naopak potřebné věci. Typicky se třeba teorii gramatiky, která je z praktického hlediska zcela na nic, protože větné rozbory nepoužije fakt nikdo a přesto je musí umět i lidé, co se vzděláváním po základce skončí. Jak kdybychom neměli nic zásadnějšího, co je za těch devět let naučit.

No ale je to nácvik poslušnosti. Tak milé děti, vypněte mozek a zabijte obří množství času něčím, co sami víte, že je k ničemu, ale my vás přinutíme a časem vám to dokonce začne připadat normání. Uznávám, že buzerace s mobilem je vedle toho nic.

Já mám v tomto směru hodně rozporuplné pocity a nevyhraněné názory. Zkusím vypsat svoje zkušenosti a myšlenky.

Především si myslím, že město nemá pravomoc něco takového zakazovat a školám nařizovat, provoz a fungování školy je zcela v kompetenci ředitele školy, pravidla chování pak upravuje školní řád. Takže v tomto směru se to ve mně hodně bouří.

Když už, tak ať se to řeší na úrovni školy.

V mém bývalém působišti byl zákaz používání mobilů během vyučování v budově a na pozemku školy, děti musely mít mobil zamčený ve skříňce. Pokud chtěl vyučující mobily využít v hodině, musel s dětmi před hodinou do šatny pro mobily a po hodině opět se všemi zase je do skříněk vrátit. Teoreticky v pohodě, prakticky téměř nerealizovatelné, protože když není vyučující na dozoru, tak stejně během přestávky nikdy nesežene všechny najednou, aby tam s nimi došel. Šlo to tedy jen pro dopředu plánované aktivity, ale neslučovalo se to se spontánním využitím třeba pro aktivizaci nebo když se vyskytla skutečná potřeba něco dohledat, ověřit. Ve výsledku prostě nikdo ty mobily v hodině nepoužíval ani tam, kde by se to hodilo.
Až potud mě to sice štvalo, ale většině (nejen učitelů, ale především rodičů) to vyhovovalo, takže ok.
Jenže...jistá osoba, prý v rámci prevence, zavedla praxi nahodilých kontrol. S ředitelem během nějaké hodiny neohlášeně vpadli do třídy, odvedli celou třídu do šatny, děti musely otevřít skřínky a ukázat mobily. Kdo neměl mobil ve skříňce, musel vyskládat aktovku a pokud se u něj mobil našel, byť vypnutý, byl potrestán ředitelskou důtkou. A tohle už bylo něco, s čím jsem se srovnat nedokázala, zatímco někdo tomu tleskal a považoval to za správné.
Jenže u dětí, které chtěly zákaz obejít, to vedlo jen k tomu, že do skříněk dávaly jeden mobil, zatímco u sebe měly druhý a ten s klidem používaly, zatímco u někoho, kdo jen ráno zapomněl ten mobil odložit, tak i když ho nepoužíval a měl ho v tašce, to skončilo poměrně vysokým trestem.
A bohužel tohle jednání ze strany školy není jen výjimka, je to jen jeden z mnoha případů zneužití moci nad žáky, takže z tohoto důvodu se to ve mně opět bouří.

Teď pracuju ve škole, kde žádný zákaz mobilů není. A ano, je super, že ho můžeme kdykoliv na cokoliv využít. Navíc nemám ani zkušenost s tím, že by děti osaměle pařily či koukaly do mobilů, ale naopak, když hrajou, tak zásadně společně, buď jednu hru třeba pro čtyři na jednom mobilu, nebo něco kompetetivního, kde spolu v týmech spolupracují, komunikují, navíc ta hra trvá 2 minuty, to žádná deskovka nenahradí. Ale není to tak sluníčkové. Oni (většinou kluci), fakt neznají míru. Zapnou první hru hned po ukončení hodiny a vypnou poslední, až když vejde učitel do třídy. Potřebovali by se naučit nejdříve splnit, co je potřeba (najíst, napít, na wc, připravit na hodinu) a pak si teprve případně zahrát. Ale oni hrajou i při přesunech na schodech, mají pocit, že musí využít každou vteřinu. Mluvím s nimi o tom a tím, že oni vědí, že sama hraju (ne na mobilu, zato hru, která u nich má prestiž), tak mi i naslouchají, ale je to málo. Většina dospělých jim prostě hry zakazuje, protože v tom nevidí nic přínosného, berou to jako zlo, v lepším případě zbytečnost, takže většinou ta děcka znají jen zakázáno/povoleno. Spousta z těch, co teď učím, žije v realitě, že když nenosí samé jedničky, mají zakázáno úplně vše a mobil je první, takže ho mají k dispozici vlastně jen ve škole (většina dojíždí, takže do školy ho mají dovolený). Tak se jim ve výsledku nedivím, že si ho chtějí užít, navíc když mohou i s kamarády.
Oni vědí, že jim v tomhle hodně rozumím, v mnohém jsou ochotní přijmout, co jim říkám. Ale...zase to není tak sluníčkové, no. I když je použití mobilu v hodině bez dovolení učitele zakázané, spousta jich pustí hru i v té hodině, a zejména v hodině, kde je pracovní ruch nebo kde se hodí mít ten mobil přímo na tu práci. Takže klidně i v mé. A uhlídat se to nedá. Takže jen samotný zákaz nic neřeší. Domluvy a u někoho ani tresty nepomáhají.

No a kyberšikana a focení a nahrávání se děje taky. Ale ne o přestávkách. Paradoxně nejvíc právě v hodině. Už se tu taky řešilo, proč učitelé nenechávají dětem, aby si vyfotily písemku nebo třeba zápis na tabuli, když nestíhají. Já třeba nechávám. No a problém je, že toho opět někteří zneužívají. Při focení tabule vyfotí učitele nebo neoblíbeného spolužáka a už to jede. Poškozený to často nemá jak zjistit. Nebo až ve chvíli, kdy se na jeho účet baví celá škola včetně rodinných příslušníků.

Na druhou stranu, šikanovalo se i bez mobilů a to velmi. Mobil změnil metody a v některých případech naopak poskytl možnost se aspoň nějak bránit (nahrávka situace).

Odevzdávání mobilů, ať už ráno na celý den, nebo před každou hodinou, nic neřeší. Děti nemají problém mít těch telefonů víc. Učitel nemá kapacitu zkontrolovat a pak celý den hlídat, jestli někdo ten mobil u sebe přeci jen nemá. Navíc při tom odevzdávání je podvědomě méně pozorný, protože normálního člověka snad běžně nenapadá pořád ostatní podezírat a očekávat od nich podraz.

O tom, že za odevzdané mobily nese odpovědnost škola, ať už jsou kdekoliv. A fakt se najde dost rodičů, kteří se budou se školou dohadovat kvůli poškození, protože se všeobecně ví, že škola na to musí být pojištěná, takže rodiče jsou přesvědčení, že ji to vlastně "nebolí". Že každé plnění má vliv na výši pojistky a ta výše se pohybuje v řádech statisíců za rok nikoho nezajímá. A že dítě mobil upadne venku, ale řekne, že se to stalo ve škole, je poměrně běžné. Podobné je to s úrazy. Takže třeba v té jedné škole, kde jsem učila, byly v šatnách kamery, což v několika podobných situacích pomohlo, ale to taky každá škola nemá.

Nevím, jak moc by to šlo, my to doma nikdy neřešili a já s mobilními technologiemi tolik nekamarádím, ale vím, že některé děti mají od rodičů omezená data. Takže mají mobil, ale hodně si rozmýšlí, k čemu ho použijí. Když pracujeme na něčem školním, na tu dobu jim nasdílím školní wifi. Nebyla by teda cesta spíš něco takového?

Třeba když se psal Matematický klokan tak to, že všichni měli své mobily, nám ušetřilo hodně, opravdu hodně času a práce. Mohla psát celá škola ve stejnou dobu, já jim na tu dobu zpřístupnila zadání, každý vyučující ve své třídě nasdílel net a všichni hned po dopsání měli vyhodnoceno. To je něco, co nenahradí sada školních tabletů, protože ty nikdy nebude mít škola pro všechny.

Takže i když se sama s některými negativy volného používání mobilů ve škole peru, se vsetínským přístupem nesouhlasím.

Moniko, přesně to mě taky napadlo...proč se dělá takový problém z toho, že by děti nemohly mít mobil na ty kratičké přestávky. Když to, že ho nemůžou mít v hodinách (což je drtivá většina času stráveného ve škole), bere většina lidí za normální a přiměřené... To fakt těch pár minut přestávky musí být na mobilu? Vždyť ho pak budou mít celý zbytek dne... Můj syn je na mobilu přilepený v jednom kuse, někdy i v tom lese, nebo někde venku, ale nikdy neměl problém s tím, že ve škole prostě mobil používat nemůže. Prostě byl celé dopoledne vypnutý v šatně, nebo v batohu. Když se vrátil z oběda, vzal si v šatně věci a cestou ze školy na metro ho zapnul. Doma jsme mu ho tedy v podstatě nikdy neomezovali a neomezujeme, stejně tak PC. A přesto obojí dokáže včas odložit, udělat jiné povinnosti, nikdy nepařil do rána apod. A nikdy mu nepřišlo nic divného na tom, že ve škole na něm být nesmí. On by asi nebyl problém, aby ho o přestávce mohli mít...jenže - kolik z nich by ho asi se zazvoněním opravdu odložilo do tašky? A s kolika by se pak musel učitel dohadovat, kolik z nich by stejně něco pařilo pod lavicí apod.?

"žádných potíží si právě vědomá nejsem. U nás zákaz navrhovaly některé maminky spolužáků na druhém stupní"

A proč navrhovaly, když žádné problémy nebyly?

Ani pro mě to není ta nejvíc nedůstojná věc ve škole. Dějí se tam potupnější věci než mobil....