Re: Motivační jedničky X objektivita hodnocení

Majáková,

o žádném metodickém pokynu nevím, o nařízení zapsat každou známku i do ˇYK také ne, naopak vím, že třeba domácí úkoly se známkovat nemají.

Já už v první třídě dětem vysvětlila, že když splní úkol, dostanou k němu razítko, ne za odměnu, ale prostě aby věděly, že to a to mají hotovo. Pro mě je to zase kontrola, že jsem to cvičení viděla. Tento systém zachovávám i teď ve třetí třídě, vše zkontrolované a v pořádku razítkuju, to v nepořádku označím "O:", jako že mají opravit chyby. No a známkuju jen a pouze testy.

Takže proti všem zvyklostem mají děti z mé třídy známek minimum, vychází mi to na jednu známku z naukových předmětů týdně (z angličtiny mají ještě méně), u výtvarky a pracovek mám jednu známku za dva až čtyři týdny, v tělocviku jsem na povinných třech a v hudebce ještě musím jednu povinnou splnit, tam mají zatím jen dvě. Snažím se, aby testy měly různou formu a váhu u nich určuje, co kterému dítěti víc vyhozuje. Takže pokud dítě píše lépe diktáty než doplňovaky (běžné u dětí s horším porozuměním textu), je pro mě rozhodující, jak dopadá v těch diktátech. Pokud dítě píše lépe doplňovačky, rozhoduju se podle nich. Pokud ve výsledcích není rozdíl, mají pro mě stejnou váhu. Plus tedy ještě testy na jiné znalosti (slovní druhy, abeceda a já nevím, co vše se učíme), opět stejná váha. Čtení a psaní neznámkuju vůbec, sloh také ne, tak je jen vedu k tomu, aby se rozvíjeli a uměli to používat. V matematice a prvouce je to jednodušší, akorát v prvouce mně osobně chybí prostor a čas dělat i něco jiného, než do nich hustit, co se očekává, že budou ve čtvrté třídě umět. Jako kdybych je nepředávala dál, tak na to kašlu, v té třetí třídě je to prostě mazec, přitom to jsou věci, co se znovu učí ve čtvrté, v páté i potom na druhém stupni a půlka dětí se při tom stejně tváří, že to v životě neslyšely, takže mi fakt přijde zbytečné to takto hrotit v té třetí třídě, no ale tady se tedy podřizuju a hustím . Kdyby to šlo, měla bych prvouku třeba 5 hodin týdně a místo hustění je to nechala pořádně prožívat, prozkoumat, pohrát si s tím a ono by se to nahustilo samo....

Známkování každého cvičení je mi cizí, stejně tak motivování známkami či razítky (jakože čím víc, tím líp). Byla bych pro neznámkování minimálně v prvních dvou třídách a klidně i déle. Praktikovala jsem bez ohledu na zvyky a očekávání v místní škole a pokud budu mít možnost ještě někdy tyhle malé děti učit, udělám to znovu, děti se naučily reálně ohodnotit své dovednosti a i když během roku dostaly známek minimum, případné dvojky na vysvědčení nebylo třeba jim vysvětlovat.

Je fakt, že nejsem úplně typická prvostuňová učitelka a hodně věcí dělám jinak.

Moje kolegyně z paralelky, které mám možnost koukat pod ruku, takže vím, tak ta známkuje mnohem víc. Píše si všechny známky k sobě a třeba jednou týdně je pak přepíše do ŽK. Rozhodně neznámkuje vše a co oznámkuje, to do ŽK zapíše. U ostatních netuším, jak to mají a jestli zapisují opravdu vše.

Jo a známky do Bakalářů se na naší škole píšou až od druhého stupně. Argumenty, proč to tak je, raději zamlčím.