Re: Mám problém s rodiči

Milá Blaženo,
děkuji Vám za povzbudivá slova. Je to hned snazší, když člověk ví, že podobné problémy, jako má on, má (nebo měl)i někdo jiný. Lepší by samozřejmě bylo, kdyby problémy s rodiči neměl nikdo, ale život už je takový. Mám zatím plno "optimismu" do výchovy svých ještě neexistujících dětí, ale vím, že máte pravdu. Spoléhám na manžela, který je moc hodný a chápavý, že mě bude usměrňovat a "chránit" naše děti před "zlou" maminkou. Nechci se dopustit stejných omylů jako moji rodiče.
Víte, jak to tady tak rozebíráme, už mi z toho není tak smutno. I na ty rodiče se dívám jinak. Mám je samozřejmě ráda, protože krev není voda. Nechci na ně ukazovat prstem a říkat:to vy za všechno můžete! Chci jim možná i svým chápavým přístupem pomoct, aby jaksi prohlédli, ale musím se k tomu nejdříve sama nějak dobrat. Snad se mi to za těch dvacet let, co by tady ještě mohli s námi žít, podaří. Možná až budou vnoučata, tak se změní, trochu změknou, ale i z toho mám trochu strach, aby na nich neuplatňovali své "staré praktiky". Najednou mám pocit, že bych měla spíš držet pěsti rodičům, aby si stačili ještě v klidu užít těch několik desítek let, a možná, aby trochu prohlédli. A já jako jejich dítě k tomu mohu asi velkou měrou přispět.
Nejenom Vám, Blaženo, ale všem děkuji za povzbudivá slova, která mi pomohla podívat se na tento problém z jiného úhlu.

Radka