tisk-hlavicka

Dovolená

31.8.2000 Markéta 5 názorů

16 měsíců

Po důkladné přípravě vyrážíme na týdenní dovolenou. Auto bylo nacpané až k prasknutí a opět jsme ocenili výhody Wartburgu kombika. Skrz zadní zavazadlový prostor nebylo vůbec vidět a to nám ještě na zahrádce vlála postýlka (vezli jsme ji kamarádovi, protože jsme měli jednu navíc) a 2 horská kola. To byste nevěřili, co se tam všechno vešlo - jídlo, stan, spacáky, karimatky, oblečení, sedačka na kolo, dětská sedačka ke stolu, kočárek, síťová ohrádka (kterou jsme nakonec využili úplně jinak), hračky (Martinova motorka), nočník, již zmíněná kola a dřevěná postýlka i s molitanem.

Do Nepomuku v Brdech ke kamarádům na chatu jsme přijeli jako poslední. Celkem nás tam bylo 12, z toho 5 dětí - Mikuláš (5), Anděla (2), Julka (2), Majdalenka (3 měsíce) a Martin (1,33) a 1 pes (Varik). Koupili jsme si mobil, abychom mohli na výletech ubezpečovat Martínkovy babičky a dědečky o tom, že je vše v pořádku, což jsme také hned po příjezdu učinili. Protože byly v jinak rozlehlé chalupě pouze 2 obyvatelné místnosti (zbytek zabírala stodola a ostatní hospodářské místnosti), postavili jsme si (naše rodina) stan na zahradě. Větší místnost v chalupě sloužila ve dne jako kuchyň (velká kamna, topení dřevem, jedna malá rychlovarná konvice), k večeru to byla společenská místnost pro všechny a na noc ji zabrala jedna rodina - domácí. Zahrada u chalupy byla veliká, ze strany k silnici oplocená a na druhé straně byl volný výběh na louku, a tak bylo možno vypustit děti i psa zcela volně. Musela se ale nejdřív posekat a shrabat seno. Chlapi kosili celý týden. Na okraji zahrady směrem na louku byl malinký potůček, který byl dětem zakrytý do té doby, než jsme posekali trávu. Poté se přihodilo několik „nehod“, ale oblečení jsme mohli vždy přes noc vysušit u kamen. Děti si hrály na pískovišti, pomáhaly „hrabat“ seno, houpaly se na houpačce, honily Varika, tahaly se o hračky, občas řvaly, křičely či brečely a my jsme urovnávali spory o hračky, jídlo, pamlsky a pití, hlídali, vařili, krmili atd. Prostě typická dovolená.

Přes den jsme všichni vyráželi na výlety na kolech. Většinou se jelo na houby (klouzky, podborováky a masáky jsme nesbírali - bylo tam totiž spousta praváků), na borůvky nebo koupat k nedalekému rybníku nebo předposlední den jsme zabloudili i do cukrárny. Všude se sušily houby a když už nebylo nikde místo (poslední se našlo v nevyužité síťové ohrádce), začali jsme je nakládat.


"Óba" říká Martínek

Na výlet jsme si jednou vypůjčili Majdalenky americký velorex (přívěs za kolo) a jezdilo se v něm Martínkovi tak dobře, že vážně uvažujeme o jeho koupi.

V pátek večer, když jsme se vrátili z cukrárny, dostal Martínek takovou horečku (přes 40°C), že jsme po paralenovém čípku museli přistoupit i ke studenému zábalu. Ten nakonec zabral a podařilo se teplotu snížit na 38,5°C, ale ten řev, to jsme ještě nikdy neslyšeli. Večeři jsme ten den vynechali a Martin pouze zapíjel mlíčkem od maminy. V noci byl neklidný, jak se tělíčko pralo s tak vysokou teplotou. Skoro vždy, když se vzbudil, slyšel bučet krávy z kravína, který byl nedaleko. Hned to zkoušel po nich. V půl třetí v noci. Ráno byl Martin o něco lepší. Zjistili jsme, že mu začalo růst hned několik zubů najednou, teplota se trochu snížila, a tak jsme se vydali na cestu domů v sobotu, o den dříve než jsme původně plánovali. Ještě jsme se stavili u Martinova dědečka v Praze, ale Martínek byl nevrlý a ukňouraný, a proto jsme to brzy vzdali.

Večer doma jako by z něj všechna nemoc naráz opadla, běhal z místnosti do místnosti a vytahal všechny svoje opomenuté hračky, aby měli máma s tátou co uklízet, až usne.

Martin se naučil další kousky - umí „ssssssss“ - syčet jako had, „pe pe“ (pif paf = puška z pohádky o Karkulce), „nau“ (= mňau), „hap“ (haf), „bu“ (= autobus), „ďó“ (= gól v televizi nebo při kopání doma), strašně rád telefonuje (mobilem se už i dovolal, ale naštěstí se ozvalo, že tuto službu nemáme předplacenou). Doma se stala nehoda na houpačce, Martínek se při houpání převrátil, ale naštěstí nevypadl, takže se dvakrát zhoupl hlavou k zemi. Taky se naučil zvonit na náš zvonek u dveří, což se mu samozřejmě velmi líbí. Jednou zazvonil i na sousedy, ale ti naštěstí nebyli doma.

Názory k článku (5 názorů)
americký velorex?? Hanka, Jáchym 4 měsíce 11.9.2000 13:59
*Re: americký velorex?? Honza 26 (zatim s pritelkyni bez mimi) 14.9.2000 17:56
**Re: americký velorex?? Míra & spol 15.9.2000 9:23
***Re: americký velorex?? Hanka 18.9.2000 21:4
****Re: americký velorex?? Míra & spol 20.9.2000 9:14




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Wellness Víkend   |   Jsme.cz - nový magazín o rodině, přátelství a vztazích.   |   Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.