Na bříšku!

Martinova zvědavost ho nutí zvedat hlavu vysoko z kočárku a vykukovat ven. Moc dlouho ale hlavičku neudrží a pak se zlobí, že už nemůže. Do sedu se přitahuje za cokoli co je právě po ruce - dupačky, deka, bezpečnostní pás v autě, chrastítko na hrazdičce, v neposlední řadě máma nebo táta, ...

Jak se otočit na bříško, pochopil Martínek ze dne na den. Jednou skrčil nožičky, položil je do strany, ruce si držel u tělíčka , šup a byl tam. Dva dny otáčení velmi pilně trénoval, pak však ho najednou břišní tělocvik přestal bavit a třetí den se neobrátil ani jednou.

Martínek pomalu rozšiřuje svou slovní zásobu. Nejlépe mu jde he, héé. A pokud je čemu se zasmát Martin se určitě zasměje. Teda někdy se nesměje, ale přímo hlasitě chechtá. Nejvíc ho baví kousání do břicha (máma kouše, Martínek nastavuje bříško a chechtá se), mačkání nosu a tahání za něj, neopovrhne ani lochtáním v podpaží a vůbec po celém tělíčku.

Jindy zase Martin jen tak spokojeně křičí, my říkáme, že zpívá. Nezpívá jenom hlasivkami, ale celým tělem. Než vydá hlásku, celý se napne, otevře pusinku, chvíli se soustředí a pak ááááááá nebo úúúúú.