Spokojené miminko?

( 12.7. - 18.7. 1999) Martínek zdědil další oblečky a botičky po své budoucí kamarádce Kristýnce. Šaty dělají člověka platí i pro mimina, a tak nám pár lidí už řeklo, jakou hezkou holčičku máme. Kupovat ale vše nové jen na dva tři měsíce, pro mladou rodinu v současné době není . Díky svým starším kamarádkám a kamarádům má však Martínek oblečků víc než dost, možná už i tátu předehnal. Mámu ještě zdaleka ne.

Po třetím měsíci jsme s Martínkem šli na poslední ortopedickou kontrolu. Paní doktorka ultrazvukem vyšetřila kyčle, zkusila jejich pevnost, prohlídla, jestli má Martin rovná záda a zkontrolovala chodidlo, které měl při narození vybočené a doposud jsme nožičku cvičili. Vše bylo v pořádku.

Jak stoupá Martinova zvídavost, stává se jízda s kočárkem utrpením. Jakmile Martin zjistí, že leží a jede, spustí. A rovnou naplno. Navíc se vzteky začíná vzpírat na nožičkách, že se až bojím, aby nevypadl. Kolikrát si už připadám jak krkavčí matka, která nedá dítěti najíst, nepřebalí ho, pořádně neobleče a miminko pak musí plakat a plakat. Nemusím snad ani říkat, že pravý opak je pravdou. Jen to spokojené miminko chybí.