Šestinedělí a první úsměv

Tolik obávané šestinedělí nakonec nebylo nic strašného. Martínkův pitný režim nebyl nijak pravidelný. Oproti dříve doporučovanému kojení po 3 hodinách , tj. asi 8 krát denně, jsme my baštili asi 15 krát denně ale nijak zvlášť nám to nevadilo. Možná proto, že častěji a méně pil, téměř netrpěl větry, tak jako hodně malých dětí. Spal dobře, ve dne i v noci. K doktorce jsme chodili na pravidelné prohlídky a hlavně pravidelné vážení. Sedmý den po porodu měl Martínek zpátky svou porodní váhu a po té začal pravidelně přibírat 400 až 450 gramů za týden. Rostl jako z vody, teda vlastně rostl z mléka (to rčení by se mělo poopravit) a já rychle odkládala další a další dupačky, do kterých se již nevešel.

Koupání s tátou.

Na konci šestinedělí nás Martínek odměnil prvním vědomým úsměvem. Do té doby to byly jen nevědomé grimasy a široká škála šklebů.