Re: Pravidla - nařizovat nebo spoluvytvářet?

Dobrý den Katko,
mám dvoletou dceru a ročního chlapečka a obě děti, přesto že je každé jiné, jsou již nyní velkými osobnostmi. A přesto, že si o sobě myslím, že jsem velmi, velmi trpělivý člověk, tak mi připadá, že současná výchova sklouzla přesně k tomu, co jsem nechtěla - věčné příkazy a zákazy a zvyšování hlasu. A občas mi i pěkně rupnou nervy a pak je to více než zvýšení hlasu...
Zaujalo mě tedypříspěvky Gábiny a Vaše a chtěla jsem se zeptat na zkušenosti - a především, od kdy je možno tento způsob výchovy aplikovat - přijde mi, že přestoi že se snažím starší dceři neustále něco vysvětlovat, že to vůbec nepomáhá - přijde mi, že když se jí nechce (velmi často, téměř pravidlo), tak mě prostě a priori nevnímá (nebo se tak alespoň tváří). Resp. odmítá se mi koukat do očí, různě se u toho kroutí, válí se po zemi a řičí na mě svoje myšlenky. A nic nezabírá. A obávám se, že u syna to bude časem to samé, ale pokud třeba začneme správnu cestou včas, vyhneme se tomu... Máte nějako konkrétní radu či zkušenost? Díky
Verča, Klárka 2 roky a 3 měsíce, Davy - 13 měsíců