Re: Pravidla - nařizovat nebo spoluvytvářet?
Gabčo, moc hezky napsané! Pro odpovědi na Vaše otázky doporučuju přečíst knížku od MUDr. Pekařové: Jak žít a nezbláznit se.
Mně moc pomohla (knížka i paní doktorka, kterou znám osobně z doby, kdy jsme se rozváděli - dceři bylo 9, což je pro rozvod tzv. nejhorší věk a konzultace s psycholožkou byly určitě příčinou, že dcera žádné porozvodové následky NEMÁ).
Podle knížky postupuju teď se synkem, snažím se, protože věřím tomu, že to může vše fungovat. Bez řvaní, bez zbytečných trestů i neadekvátních odměn. Nařizovat i spoluvytvářet je správné, hlavně neustupovat z dobré cesty.
Do této diskuze jsem nahlédla, protože dcera byla extrémně pomalá asi do 12-13 let. Dokázala si ráno "čistit zuby" 20 minut. Seděla na vaně, duchem mimo, a čistila a čistila... zřejmě jen jedno místo :-) ale o to vytrvaleji :-))) Měla prostě své sny, ani moc nemluvila, ale přesně jak tu někdo psal: navlíkla jsem jí punčocháče, řekla jsem ať si oblíkne tepláčky, odešla jsem a za minutku se vrátila, abych zjistila, že tepláčky leží vedle ní a punčocháče má svlíknuté... Chce to HODNÉ trpělivosti.
Abych skončila to dlouhé psaní optimisticky, tak ještě dodávám - nevěřily byste, jak rychle dnes (v patnácti) umí Johanka převlíct různé modely, když vyráží na první rande s novým objevem :-D Typuji rychlost 1 za minutu, pokud má víc času, tak za čtvrthodinku jich zkusí snad deset :-D Takže to rozhodně JE v té pozitivní MOTIVACI :-DDDD
Odpovědět