Re: chcete říct...
Mám doma takového syna. Nejdřív mě to rozčilovalo, ale držela jsem se, vysvětlovala... Chápal, ale bylo to silnější než on. Nebyl tak zralý, aby to dal rychle se obléknout. Takže jsme taky vstávali o hodinu a půl dřív, tím pádem se v klidu mohl obléknout, pak jsme šli také 5 minut do školky a později do školy. Teď je ve druhé třídě, to že jsem mu dala časový prostor a nestresovala ho velmi pomohlo, protože nyní si natáhne budík, vstane sám, obleče se, umyje... I se snídaní mu trvá příprava půl hodiny (snídani chystám já on ji v klidu sní :-)). Myslím, že je dobré nechat děti v klidu, nestresovat, ony vyrostou, dozrají a pak je to lepší. Stačí v klidu někdy připomenout, že by bylo fajn, obléknout se rychleji, ale neříkat to pořád. Oni to pak neslyší. Mě se to vyplatilo. Ale každé dítě je jiné... U nás fungoval klid a trpělivost vesměs svatá :-)
Odpovědět