Re: chcete říct...

Hm, tak mojí dcerce je 5 let. Ráno jí oblékám já, protože je to nejrychlejší a bez nervů. Pokud sama chce a jde např. za kamarádkou, je oblečená za 3 minuty, ale proč by ráno chvátala, že? Soutěživost pomohla na měsíc, pak jediný výsledek byly hysterické scény, když jsem se oblékla dříve než ona - no půl hodiny se skutečně oblékat nemůžu. Nedejbože, že byla poslední v koupelně, to pak ječela ještě v autě. Takže soutěžení jsem vypustila. Jednu dobu také fungovalo, že musí být oblečená do "šestky" na hodinách, ale pak zjistila, že když to nestihne, že se vlasně nic neděje. Motivace nějaký úplatkem funguje dobře, jenže kolik úplatků za den bych musela dát? Víte, občas se mi zdá, že se loudá schválně - prostě tím získává kontrolu svým životem a nad dospělým. NIKDO jí nemůže donutit chvátat. Moje dcerka je jinak velice inteligentní a rychlá, má silnou vůli, je spravedlivá, přátelská, komunikativní, otevřená a empatická. Ale je to bojovník. Člověk si myslí, že dnes to bude bez konfliktu, v tu ránu mě vyvede z omylu - ona přece si musí ještě zout boty a přinést panence svetr. To už jí nepovolím a je řev.