Re: zajímavé-složité-jednoduché
a je to stejné i když se ke smrti dostaneš mnohem blíž, umře ti dítě, táta... nějak to přežiješ a vyhrabeš se z toho, ale stejně nemáš jasno, co je potom, jaký to je a jestli je to úplnej konec nebo ne... já si pamatuju, že mi bylo asi sedm let, když mi došlo, že taky jednou umřu a bylo mi hrozně, pořád jsem na to myslela a strašně jsem se bála. Ne že bych se teď nebála, jenom si tak nějak říkám, že to tak prostě je a jednou to přijde a nic s tím nenadělám a je to součást bytí jako jiný věci. Takhle si to ale děti nedovedou říct a chtějí vědět víc a mají strach.
Proto je asi lepší je uklidnit a snažit se mluvit o tom v klidu. Já jsem pitrískovi řekla, aby si s tím nelámal hlavu, že to už bude velkej a budem spolu ještě hodně a hodně dlouho. Jinak ale je fakt lepší říct spíš pravdu než nějaký vymyšlenosti o nebíčku a podobně... to mi nějak nejde přes jazyk, já jsem zastánce toho bejt k dětem co možná nejpravdivější.
Odpovědět