jak odpovídat?

Na otázky typu „Kdy umřeme? Kdo umře první, ty, nebo já? Kam půjdeme po smrti?“ se mi dost špatně odpovídá. Moje skoro pětiletá dcera mi je poslední dobou klade čím dál častěji, odpovědi typu „nevím, to nikdo neví“ nebere, tak dlouho se ptá, dokud jí nedám nějakou přijatelnou odpověď. Situace je o to komplikovanější, že jsme jenom samy dvě a jeden čas jsem měla pocit, že toto téma řeší opravdu hodně úzkostlivě. Nejsem věřící, ale odpověděla jsem jí, že až umřeme, půjdeme do nebíčka. Jenže ona si k tomu domyslela spoustu podrobností, jako že tam lidi bydlejí v domečkách, děti chodí do školy, dospělí do práce a večer se podle ní místo na večerníček dívají na letadla, co jim létají pod okny. Nevím, jestli ji mám v těchto představách podporovat, jsem ráda, že už o smrti nemluví se slzičkama v očích, ale přece...