24.10.2006 11:58:37 Markéta, syn 4 r.
Re: prababička
No, se smrtí pejska máme zkušenost. Náš synek taky pořád říkal, že naši starou čubičku prodáme a koupíme si kocoura Garfielda, a že až umře, tak budeme mít konečně Garfielda atd. Umřela, když mu bylo něco přes tři roky a tu scénu, když jsme mu řekli, že pejsek už není, si pamatuju dodneška. Brečel kvůli tomu každý den asi dva týdny, v noci špatně spal. Doteď na ni vzpomíná, mluví na ní do nebe. A jeho hláška : "Chtěl bych umřít, budu s Astou v nebi" mi teda vyvolává mrazení.Když jsem se ho ptala, co se mu stalo nejsmutnějšího v životě, odpověděl, že přece to, že umřela Astička. A dodal :" Tety Hedy je mi taky líto že umřela, pekla dobrý vánočky" (pra pra tetička, skoro sto let). Dobrý vánočky fakt do posledka pekla, tak čau teto do nebe.
Odpovědět