| Lenka | •
 |
(24.10.2006 15:31:01)
Jak už jsem tady dneska psala, řekla jsem své dcerce, že po smrti jdou lidi do nebíčka. Nedávno se ale začala zajímat i o to, kde byla, než se dostala do mého bříška. Když jsem jí vysvětlila, že i před tím byla v tom nebíčku, zeptala se, jak se do toho bříška teda dostala. „To jsem tam skočila? Ale jak?“ Vážně nevím, jak na tohle odpovědět, napadají mě totiž samé hrozně komplikované odpovědi, ze kterých by ve svých necelých 5 letech mohla být pěkně zmatená.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(24.10.2006 16:18:13)
No to máš právě z toho, že si vymýšlíš. Pak se z toho těžko dostává. Lepší je nic si nevymýšlet a radši říkat pravdu, aspoň tam, kde je jasná.
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(24.10.2006 16:41:48)
Taky si myslím, že je lepší to po pravdě vysvětlit. Se synkem jsme to absolvovali asi před rokem, chvíli přemýšlel, a pak říká:"Aha, a jak maj děti stromy?" To byla celá jeho reakce. Zatím.
|
|
| Terka +Tobiáš+ ? | •
|
(24.10.2006 21:52:30)
Veroniko a jaká je podle tebe pravda? Kde byli děti než se dostali do bříška? Můj tříletý syn na to teď narazil při prohlížení svatebního alba. Hned se ptal :"to jsem byl ještě v bříšku?" Když jsem mu řekla, že ještě ne, nebylo mu to jasné kde byl. Spokojil se s tím, že ještě nebyl na tomhle světě, ale bylo vidět, že o tom přemýšlí.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.10.2006 22:15:56)
no já jsem klukům vysvětlila všechno. Když se narodil mladší tak staršímu byly 2 roky a 4 měsíce. Nemohl to chápat, ale zvykla jsem si říkat mu všechno. Od té doby nepřemýšlím o tom, jak mu mám co říct, prostě jim to říkám. A tady konkrétně je to mnohem jednodušší než téma smrti. O duši aspoň teda naši kluci, nepřemýšlí, je to pro ně součást člověka jako celku, který buď je nebo není, ale vždycky je celý. Takže snadno a jasně:
V těle maminky se tvoří malinký buňky, říká se jim vajíčka, menší než u ptáčků, zůstávají v těle maminky. V těle tatínka se tvoří buňky ještě menší, těm se říká spermie. Když se spojí, začne se vyvíjet miminko. A to roste v bříšku maminky až než je dost velký, aby zvládlo samo dýchat, papat, aby mu nebyla zima...
Já vím, že dítě neví, co je to buňka, ale naši kluci už ví, že z buněk je všechno živý, že jiný buňky má cibulová slupka a jiný zase list, viděli to pod mikroskopem, znají lupu, takže mají představu, co to je, když se to pod mikroskopem zvětší.
S tím souvisí i sexuální výchova. Kluci mají moc rádi, když se s něma koupu, proč ne, aspoň si všimli, že mají jiné orgány na čůrání než maminka. Taky ví, že se někdy nemůžou vejít do slipů a taky se ptají, proč mají ty kuličky a tak jsme si vysvětlili, že to proto, aby mohli mít děti, protože ty spermie se k vajíčku dostanou právě z kuliček tím narovnaným pinďourkem a takto se to trénuje, aby to zvládl, až budou velcí.
Jak vidíš, vysvětluju všechno, bez zábran, a jak říkám, oni si to přeberou, když něco nepochopí, tak se ptají a já to vysvětluju znovu, trošku jinak, podrobněji nebo oklikou.
Smrt jsme vysvětlili tak, že prostě tělo přestalo fungovat, protože bylo moc starý nebo mělo nějakou vadu, která to tělo moc vyčerpávala až ho vyčerpala. Nechci je strašit nemocí, aby se nebáli každé chřipky.
A že jsme moc smutní, že už toho člověka nikdy neuvidíme, že bude v hrobečku a co se stane tam? co se stane s rostlinkou nebo zvířátkem, když umře? Naši kluci ví, že ho rozloží mravenci a jiní. Tak jim to v této souvislosti neříkám natvrdo, ale nechávám je, jestli jim to dojde samo nebo se budou ptát. A nemyslete si, že je to pro ně drsná představa, oni to chápou trošku jinak, a odpovídat jim otázkou na kterou znají odpověď je aspoň u nás ta nejlepší varianta, zabírá.
Tak takto jsem to vysvětlila já. Teď je klukům 6 a 3,5 a zvládají to.
|
| Kristýna+Robík | 
|
(24.10.2006 23:48:39)
Ahoj,
já mám podobný přístup k synovi, abych se nezamotala do pohádek, říkám pravdu o běhu života srozumitelným způsobem.
Bydlíme naproti hřbitovu, takže funerální záliby pětiletého klučiny jsou pochopitelné. Pohřbíváme kde co :-) - ptáčky, které chytne naše kočka, mrtvě narozená králíčata apod. Pak syn nosí pár dní na hrobeček kytky a je to v pořádku. Ad mrtvá králíčata: i miminka někdy umírají. Spíš ho vyděsilo, když máma chtěla hodit chcíplou slepici do popelnice - připadalo mu to jako porušení přirozeného zacházení s mrtvým tělem, které patří zemi, rozkladu.
Tak jako se učí vařit s plastovým nádobím, učí se starat o památku svých předků přes hrobečky vrabců. Jenom my dospělí v tom vidíme někdy něco "divného".
Když už se na něco ptá, rozhodne se analyzovat problém do hloubky, s jednoduchým vysvětelním neuspěju. Kromě obvyklých otázek, kdy umřu já, kdy on, mě nejvíce zaujaly tyto (5 let):
Po smrti člověk všechno zapomene?
Kam zmizí život?
Co je to duše? Co je to láska? Kdo je to Bůh?
Proč lidé umírají? Jsem smutný, že všichni musí jednou umřít.
Nepůjdu do pekla až umřu, protože jsem zlobil s tím ... (dosaď libovolnou povinnost)?
Následuje ujištění o lásce mojí i o lásce Boží a pak se teprve může jít v klidu spát.
Stran početí: Také jsem na to šla biologicky přes vajíčka v mamince a spermie od tatínka. Následovala otázka: A jak se dostanou ty buňky od tatínka do maminky? Řekla jsem, že když se dva dospělí spolu mazlí a že s tím má co dělat pindík. Máme hodně domácích zvířat, viděl kopulovat králíky, mrouskat kočky, takže mu je to asi docela jasné.
Dotaz: K čemu jsou ty kuličky u pindíka?, jsem vzala přes hormony, které způsobí, že mu začnou růst vousy až bude velký.
Jak se děti rodí, jsem mu s pomocí zdařilé encyklopedie vysvětlila asi ve 4 letech, hned jak se zeptal. Chodíme spolu plavat a v ženské šatně už viděl nahé těhule, kojící matky, ostatní děti...
Zkrátka si myslím, že není třeba na choulostivá témata dítě upozorňovat právě tím, že se začneme ošívat a vymýšlet báchorky. Prostě dneska otázka na porod, zítra na početí, pozítří jak se něco vyrábí, proč je listí zelené a proč na podzim žloutne... Záplava dětských otázek, kterými si malý vytváří obraz o světě. Tak ať jej vidí jako důvěryhodné místo.
|
|
|
|
| Lenka | •
|
(25.10.2006 14:36:08)
Já nevím, jestli mluvíme o stejné věci. Ale jak můžu své dceři vysvětlit, čím byla, než se narodila, když to sama nevím? Samozřejmě, můžu jí vysvětlit, jak se to fiziologicky stalo, že se ocitla v bříšku, ale obávám se, že toto vysvětlení by jí neuspokojilo. Ona chce vědět, čím byla, než se do toho bříška dostala. Nechci jí tvrdit, že než vznikla, nebyla, neexistovala, protože v to sama nevěřím.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(25.10.2006 19:09:51)
Pokud už se jednou do nějakého problému zapleteš, i kdyby jenom tím, že se zmíníš o duši nebo něčem jiném, co se nedá reálně vysvětlit, tak se v tom prostě mácháš až než si udělá potomek vlastní názor.
Já jsem toto téma pojala pouze vědecky, fakticky, pomohly obrázky a mokroskop a hotovo. Nic takového jako čím byli před narozením se neřeší, ani je to nenapadne. Prostě nebyli. Stejně jako není rostlinka dokud nevznikne semínko a z toho je rostlinka. Ale proč je mást ještě něčím, co sama nevím?
|
|
| mag | •
|
(26.10.2006 11:05:24)
A nepomohlo by proste rict, ze byla vajickem, ktere cekalo na tu spravnou spermii? A vajicko ma maminka v brisku od sveho narozeni.
|
|
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)