reinkarnace

Mám šestiměsíční dceru a až povyroste a bude se mě ptát, odpovím jí podle mého přesvědčení. Jsem přesvědčená, že tu nejsme poprvé, ani naposledy..Kdysi, když jsem se nad tím v dospívání zamýšlela, také mě napadaly myšlenky typu - jestli fakt žijeme jen jednou, jak mi doma říkali,.. ale hledáním jsem postupně narážela na knihy, kde lidé popisovali zkušenosti, třeba s jejich malými dětmi, které povídali, že už tu byly a detailně popsaly život než zemřely a nebyla to jen tak nějaká fantazie, bylo zjištěno v mnohých případech, že šlo vypátrat, že osoba se jménem X.Y. skutečně žila tam, jak dítě udávalo a i příbuzní zemřelého se podivovali, odkud to dítě ví podrobnosti o jeho životě. K opětovnému narození v těchto případech ale došlo třeba za pár let, takže se vše dalo ověřit..Takových knih se objevilo hodně, i třeba od lékaře R.Moodyho- Život po životě nebo knihy lékařky K.Rossové - tito lékaři se zabývali umírajícími a lidmi, kteří zažili klinickou smrt- oba lékaři, ač původně v život po smrti nevěřili, mnohé od lidí popsané zážitky je v existenci života po smrti přesvědčily.Protože nijak jinak třeba nejde vysvětlit, proč člověk, který byl za svého života od narození slepý a zažil klinickou smrt, jak to, že dokázal detailně popsat, jak vypadali lidé kolem něj, kteří ho křísili a popsal i prostory, v kterých leželo jeho tělo..Jinak třeba na Slovensku žije jeden pan primář- MUDr.Rusnák Csc., který krásně na svých přednáškách o tom povídá a uvádí příklad k zamyšlení- normálně člověk používá slovní spojení- toto je moje auto, toto je můj dům, ale stejně tak říká člověk- toto je moje tělo. Já jsem ten, kdo moje auto, můj dům a moje tělo používá..Já ale nejsem ani toto auto, ani toto tělo.. V rodině jsme také zažili mnohé věci, které se udály přesně v minutu, kdy některý příbuzný v nemocnici zemřel, třeba se zastavily hodiny nebo vyskočil a spadl obraz zavěšený na velké ohnuté skobě- že by to byla všechno náhoda??Jinak se totiž i špatně vysvětluje existence spravedlnosti - někdo říká, že neexistuje, ale já jsem přesvědčená, že existuje - dnes jsou léčitelé, nemyslím šarlatány a podvodníky, ty jsou žel ve všech oborech, ale skutečně darem obdařené, kteří dokáží vysvětlit souvislosti, kterým člověk nerozumí, proč prožívá to nebo ono, protože jsou schopni nahlížet do naší minulosti..Pokud třeba v minulosti se někdo choval násilně, zneužíval své moci apod.,může se zakonem stejnorodosti (vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá)se inkarnovat k rodičům, kteří mají sklony k panovačnosti a bude prožívat totéž, co způsoboval ostatním, aby to změnil..Nebo se narodí s postižením, nemocí apod. Skutečně platí - co zaseješ, to sklidíš nebo jinak řečeno Boží mlýny melou pomalu, ale jistě..Jen člověk seje zrnko (vezme si něco z práce, co mu nepatří) a sklidí klas (seberou mu třeba auto). Člověk tu není náhodou - má si ujasnit kdo je, odkud je a kam má jít. Jsme tu proto, abychom pochopili přírodní (nebo chcete-li Boží) Zákony a naučili se podle nich žít..Zatím se to teprve učíme, proto prožíváme strach a bolesti..Stejně tak ale platí, že pokud vás dnes někdo potěšil, pohladil po dušičce, pomohl, museli jste i vy udělat totéž..Takže zasévejme si jenom to krásné, usmějme se dnes na své blízké a pohlaďme je slovy po dušičce, abychom si zasévali jen to krásné a aby přibývalo kolem nás stále víc štěstí a radosti..