Jak to vlastně je?

Ahoj,
no, taky se mi na takové otázky neodpovídá lehko, ale myslím, že jste to zvládla dobře.
Já odpovídala v tom smyslu, že na takovou věc existuje několik názorů. Jedni tvrdí, že po smrti půjdeme do nebe, jiní tvrdí, že se znovu narodíme jako někdo jiný, někdo zase věří tomu, že se narodíme jako nějaké zvíře a někdo si myslí, že po smrti není nic.
Dítě si nakonec vybere pro něho to nejpřijatelnější, stejně jako si to nejpřijatelnější vybereme i my dospělí. Nikdo z nás skutečně s určitostí nemůže říct, co po smrti bude.

Posledně mě má dcera zaskočila úvahou, že až se narodí znovu, chtěla by být princeznou a žít na zámku. Z legrace jí říkám: "A to by ti nebylo líto, že tam s tebou nebudu?"
V tu chvíli se jí šibalsky zablesklo v očích a povídá: "No jo, mami, ale ty se možná znovu narodíš jako brouk, takže nebudeš moct být moje maminka".

Jindy jsme si zas vysvětlovali, jak vznikl svět. Vyprávěla jsem jí o "velkém třesku" a o tom, jak se postupně vyvíjela zvířata a lidé. Pak jsem jí ještě řekla, že někteří lidé věří v Boha a vykládají si, že on stvořil svět a všechno na něm.
Moje dcera se na chvilku odmlčela (což je u ní téměř zázrak:) a pak povídá: "Já si teda myslím, že Zemi stvořil Bůh, protože něco tak krásnýho nemohlo vzniknout jen tak samo od sebe".