Máte můj obdiv a podporu
Je skvělé, že to nevzdáváte,že jste vůbec nastoupila do praxe ve svém oboru a že se snažíte změnit věci k lepšímu.
Také mám kratší učitelskou zkušenost a musím říct, že na kolegy jsem měla štěstí. Spousta z nich se chovala kamarádsky a moc mi pomohli.
Pak jsem dostala možnost pracovat na VŠ, kde jsem byla až do MD (a vlastně i mezi MD). Tady jsem mnohem spokojenější, mimo jiné proto, že problémy s kázní nejsou takové. Tedy ne že by nebyly vůbec, řekla bych, že vychování studentů se též bohužel rok od roku horší. Ale člověk je tam nemusí nutně trpět jako na ZŠ.
Já bych řekla, že celkový problém je hlavně v tom, že si děti a mládežníci uvědomují hlavně výhody, ale už jim jaksi nedochází, že k tomu patří i některá omezení a pravidla a povinnosti. Vidím to i u své pětileté dcery, jak jí to člověk neustále musí vymezovat ty hranice. Bohužel spousta rodičů na děti nemá čas nebo je jim to jedno - a jednoho dne se možná budou divit.
Přeji Vám do budoucích let hodně elánu a trpělivosti a moudrost, co pustit a za čím si stát.
Odpovědět