Re: Kooperativní vyučování
Emo, přesně to jsem chtěla napsat. Člověk musí mít rozmyšleno, jak to dělení proběhne, aby ho všichi hned pochopili a nikdo se nepohádal... Prostý "Rozdělte se do vojic" je zárukou, že zůstane pár dětí, který na sebe zbydou, nechtějí bejt spolu a buď úpně odmítnou spolupráci, nebo jejich práce bude stát za houby.
"Moje" děti spolupracujou denně, samozřejmostí je spolupráce napříč ročníky (jde o malotřídku). Někdy si partnera vybrat můžou, někdy vybírám já... někdy, když vyberu já (a v tu chvíli jsme schopna jim svoji volbu zdůvodnit, pokud bude třeba), tak děti s překvapením zjistí, že se jim dobře pracuje s někym, koho by si samy nevybraly. Někdy jde o práci ve dvojici, jindy trojici, jindy čtveřici a někdy si můžou samy vybrat... Někdy, když obsazení skupin plánuju dopředu, tak dám i každý skupině jinou práci, podle toho, kdo v ní je...
On se člověk na začátku musí naučit různý drobnosti - někdy stačí jiný jedno slovo a reakce dětí je úpně jiná.
Samozřejmě je výhoda, když mám děti celej den a ne jen na chvilku.
Na vejšce jsme měli několik užitečných předmětů - jednak asistentskou praxi (vybrala jsme si Začít spolu a chodila tam pomáhat zkušený učitelce do center aktivity jednou týdně po dobu půl roku), jednak souvislou pedagogickou praxi (výuka dramatický výchovy v jedný stálý třídě po dobu jednoho školního roku - DV je ideální předmět, kde se člověk může učit, jak zvládat jázeň, páč tam na jednu stranu chce tvořivost a improvizaci a na druhý dodržování pravidel, aby se vůbec něčeho dobral - je to težší, než pracovat s dětma v lavicích, ale bylo to dobře vymyšlený - všichni z kruhu (13 lidí) jsme učili na stejný škole mezi osmou a desátou a mohli jsme si na střídačku přizvat do hodiny našeho učitele didaktiky DV, kterej nám pomoh rozebrat klíčový okažiky a další dvě hodiny jsme všichni spolu sdíleli obsah a průběh našich hodin, dávali jsme si vzájemně tipy, co se komu osvědčilo a řešili, proč se někomu něco nedaří - super a tímto moc dík Honzovi Karafovi z katedry primárního a alternativního vzdělávání Ostravský univerzity. Měl zkušenosti z praxe a vždy nějakej tip po ruce.
Měli jsme víc praxí, ale tyhle dvě byly nejužitečnější.
Odpovědět