20.1.2009 10:27:51 Verča (2 děti)
Re: Jeden darek k Vanocum
Tak u nás se takhle dárky nelimitují. Možná proto, že děti sice dostanou pár hraček, ale také knížky, něco od oblečení (u nás je oblečení dětmi vítáno), kytku v květináči, letos dostali od strejdy hrnečky s fotkou... K narozeninám je u nás běžný a oblíbený dárek návštěva divadla nebo kina. No a v průběhu roku se hračky prakticky nekupují.
Schovávání hraček jsem dřív taky praktikovala, teď už ne. Obě děti mají celkem vyhraněné zájmy a tomu odpovídají i hračky. V podstatě všechny hračky, které mají v pokojíčkujsou využívané. Některé víc, jiné míň. Oběma se v pohodě vejdou do krabic pod postelí. Ale stejně v oblibě vedou pastelky, fixy a plastelína.
Pokud jde o knížky, tak těch mají fakt hodně, ale kdybych jedinou schovala, tak by byl pláč.
Co nesnáším, tak jsou řeči mého tchána typu "on už má aspoň pět autíček, další nepotřebuje". Dává dětem jako dárky (k jakékoliv příležitosti) dvě krabičky kinderčokolády, protože je zdravá(!!). Bohužel je z toho vždycky ostuda, protože děti nedokáží předstírat nadšení a on to považje za urážku. Jenže děti tyhle čokolády nejí, nechutná jim a mají k ní odpor. Jediná čokoláda, kterou jí, je hořká, neplněná, nejlépe víceprocentní.
Sama si ještě pamatuji, jak jsem měla X let dvě okoukané, ošoupané panenky a strašně toužila po nějaké nové (kterou jsem nikdy nedostala). Takže pokud si děti přejí autíčko(panenku, knížku, plyšáka), tak jim klidně pořídím další, pokud vím, že z toho budou mít radost.
To co je popisováno v článku si snad ani neumím představit. Jednak ten pokojíček zahlcený hračkama, jednak to vykazování dětí do pokojíčku. Ano, občas musím něco dodělat do práce a pak děti mají jasně dané, že buď si budou hrát tiše, nebo v pokojíčku, ale to se stává tak jednou za dva měsíce. Obývák je jim plně k disposici a ve svém okolí neznám rodinu, kde by to bylo jinak.
Odpovědět