20.1.2009 12:01:04 fisperanda
No jo...
Vypadá to strašně jednoduše a s něčím v článku bych souhlasila. Pokud jsou dítěti tři roky, je zbytečný zahlcovat ho hračkama a zbytečnýma krámama, to jistě. Jenomže co až začne škola? Sama za sebe nedokážu říct, co udělám, až mi dcerka přijde s tím, že Anetka má aktovku Barbie, kterou chce taky, že Verča má dětský mobil, že Honzík má nový Lego, Patriček bundu z mikrovlákna :) Zdá se to jako sranda, ale v podstatě nebudu chtít svoje dítě upozadit. Neříkám, že jí koupím všechno, ale ve škole jsou sociální rozdíly dobře patrné a děti si jich hodně všímají. Je mi jasný, že dcerka asi nebude chodit v oblečení po synovi mojí kamarádky. Na druhé straně ani nebude chodit oháknutá v Nextu od hlavy k patě. Jenom sem chtěla říct, že společnost je nastavená určitým (konzumním) směrem, a nejde to měnit z ničeho nic tak, že budu extrémista, a na všem se budu snažit šetřit. To by moje dítě chodilo jak socka, do kolektivu by nezapadla, protože holky si hrají s Witch a ona na to nemá, tak co by s nima dělala, že... Doba, kdy děti chodily otloukat píšťalky je pryč, a ať se nám to líbí nebo ne, spojují je materiální věci.
Spíš bych napřela síly jinam. Až nastoupím do práce, chystám se vrhnout do adopce na dálku a někomu tak pomoct. Nejenom proto, abych pomohla někde v Africe, ale aby si moje dcera uvědomila, že ne všude se mají děti dobře, a že když něco ušetříme, například na vánočních dárkách a blbinách, může to někomu do jisté míry změnit život. Tohle bych chtěla, aby se naučila. Do budoucna.
Odpovědět