| A Hanusova |
 |
(6.3.2021 18:04:42)
Už jsem opravdu na dně a nemám se komu svěřit, proto se jdu vypsat alespoň sem a třeba mi někdo z vás poradí a nasměruje mě, jak dál...
S manželem jsme spolu 17 let, z toho 13 let manželé. Máme dva syny 13 a10 let. Posledních cca 7let žijeme ve věčných hádkách, které se střídají s klidnějším obdobím, kdy se snažíme, aby nám to klapalo. To vydrží většinou jen pár dní až týdnů. V tomto krátkém období žijeme relativně v klidu, ale to jen proto, že se snažíme nic neřešit a jakoby potlačujeme naše skutečné povahy, ale to bohužel nejde věčně. Problém je v tom, že oba máme úplně odlišný pohled na život. Já jsem ta aktivnější a snažím se náš život někam posunout. Chci aby měli kluci nějaké vzpomínky na dětství a ne jen tak přežívat. Manžel je ten co vše jen kritizuje a nechce se mu nic podnikat. Když už ale na nějakých aktivitách trvám, tak se vždy před touto aktivitou pohádáme (prý jsem moc akční a pořád ho do něčeho tlačím). Nakonec teda s námi např. na výlet jede, ale stejně je to už od začátku k ničemu, protože kvůli hádce je nálada na bodě mrazu.
Několik let jsme se nemohli taky shodnout na bydlení. Bydleli jsme v bytě tchána a já jsem chtěla mít nějaké zázemí a mít vlastní bydlení. Mým snem byl život v RD, ale manžel nechtěl. Řekl mi že na to přistoupí jen pokud se pokusím o povýšení, které se mi v tu dobu naskytlo. To se mi povedlo a místo jsem získala. Plat se mi zvedl o celou hypotéku, kterou bychom na dům pořizovali. Ale i přes povýšení couvl a stavět nechtěl. Tak jsem mu navrhla, že si koupíme alespoň byt, ale to zase ne, že nepůjde z bytu do bytu. Tak nakonec se stavbou souhlasil pod podmínkou, že všechno kolem stavby zařídím já a on nebude nic muset. Nakonec jsem s tím souhlasila, protože jinak bychom se v otázce bydlení nikdy nikam neposunuli. Kluci byli nadšení, že budou mít každý svůj pokoj a zahradu, chtěla jsem jim i sobě prostě dopřát kvalitnější život...
Koupi pozemku, projekt, hypotéku, koordinaci samotné stavby, kolaudaci, prostě vše a nebylo toho opravdu málo, nechal jen na mě. S ničím mi neporadil, nepomohl, bylo to pro mě hodně psychicky náročné cca dva roky. V tomto období jsem se cítila hodně sama, bez jakékoliv podpory z jeho strany. Vložila jsem do stavby kus života. K manželovi jsem si vybudovala jakousi vnitřní nenávist, přestávala jsem si ho postupně vážit, že mě v tom opravdu nechal. Začaly se tedy objevovat problémy v intimním životě. Vyhýbala jsem se sexu, protože jsem o manžela ztratila zájem. S tím se logicky objevily další hádky. Manžel začal být nervózní z nedostatku sexu. Občas jsem mu to proto dopřála, aby byl doma klid, ale tím se ta nechuť k sexu ještě prohloubila.
O syny neměl nikdy velký zájem. Výchova, učení je taky většinou na mě. Nejvíc mě mrzí ten jeho nezájem k dětem. Někdy ho musím dokonce napomínat, aby synům aspoň odpověděl na otázku, když se ho na něco ptají. Prý je ale moje chyba, že se tak chová. Je přece nervózní z toho, že mu TO chybí.
Abych jen nepsala o jeho chybách, na druhou stranu, o domácnost se staráme společně. Nakoupí, uvaří i ,,uklidí. K tomu, abych si ho vážila to ale nestačí. Já potřebuju, abych se o něj mohla opřít i v jiných věcech. Poslední 8 měsíců, je to mezi námi úplná katastrofa. Buď se hádáme nebo se nebavíme, spíme odděleně. Po poslední hádce mi dokonce syn řekl, že by chtěl, abychom se rozvedli a to pro mě byla poslední kapka. Řekla jsem manželovi, že se chci rozvést, ale on, že se nikdy nerozvede. Že ničím rodinu a že se ho chci jen zbavit, když už je dům postavený.
Už v průběhu stavby souhlasil s tím, že pokud by náhodou někdy došlo k rozvodu, tak ho vyplatím ze společně vložených peněz a dům zůstane mě a dětem (když jsem ho vlastně postavila já). To už ale teď neplatí. Nevím co mám dělat. Nechci sporný rozvod. Nechci do toho zatahovat děti a taky nevím, jestli bych psychicky zvládla se několik let před soudem obhajovat a dohadovat se.
Na rozvodu se dohodnout se mnou nechce. Jak z toho ven??? Už nechci dál žít ve věčných hádkách 😔
|
| LadyP | 
|
(6.3.2021 18:21:08)
Proc by se rozvadel, byl by blazen, s takovym servisem.
|
|
| sally | 
|
(6.3.2021 18:44:27)
No skutečně máte jiné priority a pohled na život. Ty si manžela nevážíš za to, že nemá stejné priority jako ty - ty chceš být aktivní a chodit ven, nic proti, ale nutíš manžela (jako proč? stojí ti to za hádky a otrávený ksichty), a pak jsi naštvaná, že on z toho neskáče radostí až do stropu? Přestav si to naopak, že on by trval na tom, že se bude sedět doma, že musíš sedět doma s ním a navíc si to užívat....
To samý s domem. On dům nechtěl. Ty ano. On si dal nesmyslné podmínky (což je poněkud dětinské), ty jsi dům chtěla tolik, že jsi je splnila - a co jsi čekala? Že on teď bude nadšený? Jsou lidi, kteří NECHTĚJÍ RD a zahradu a jánevímco ještě. Chtějí bydlet v bytě, mít ustřední topení, kanalizaci, teplou vodu - a možná tak křesílko na balkóně. Nechtějí řešit zahrady, ploty, dodávky uhlí / typy kotlů, přípojky sítí (kanalizace) či vyvážení septiku.
Jejich priorita není špatná a pohrdání hodná. Je jen JINÁ než tvoje.
Mně přijde, že váš největší problém je, že manžela furt někam tlačíš, do věcí, které mu nejsou komfortní - a on se zabejčí a chová se jak trucovité dítě. I třeba s tím jednáním s dětmi - jako fakt dospělému chlapovi říkáš, že má odpovědět na otázku? A trestáš ho odpíráním sexu a teď teda chceš rozvod za SVÝCH podmínek. Prostě všechno musí být po tvém, a když manžel nemá stejný názor, tak jím pohrdáš? Protože ten tvůj názor je ten jediný správný? A kdo nemá stejný názor, tak je blb?
|
| Buřt |
|
(6.3.2021 18:50:45)
No, sally, to teda nevim, manzel je dle vseho zcela pasivni element, ktery nechce delat nic - jak muze ona cenit jeho priority kdyz mu jde jen o klidek?
Tim, jak se postavil ke stavbe, nechal zenu vse zaridit, zafinancovat ... nemohla bych si ho vazit. K cemu takovej chlap?
|
| sally |
|
(6.3.2021 18:59:16)
Burte,
a je na klídku něco špatně? Na tom, že jsou lidi, kteří chtějí / potřebují víc odpočívat? Na tom, že si víc cení posezení na balkóně než zdolávání Everestu?
Manžel nakupuje, vaří, uklízí - akorát holt není akční. Spousta rodin to tak má - akorát že opačně - že žena se stará o domácnost a chlap lítá s dětma venku a stará se o stavbu atd. K čemu jim ty ženy jsou? Neměli by se s nimi rozvést, když je dostavěný barák a vyhodit je?
A co takhle nějaký kompromis - nechat manžela doma a jít s dětma sama? Další víkend mu nechat děti a jít úplně sama? Ono když vás někdo do něčeho furtundfurt nutí, tak vás přejde chuť podnikat to i v té malé míře, která by se vám zamlouvala.
|
| 1kulička | 
|
(6.3.2021 22:12:54)
Sally, když má někdo děti, tak se jim zkrátka musí věnovat a nemůže sedět doma v obýváku na zadku. To zakladatelku naprosto chápu, děcka je třeba zabavit a vzít je ven, doma ti udělají z bytu kůlničku na dříví akorát. Tady opravdu nechápu tvojí obhajobu chlapa. Ano, každý má jinou dávku energie, nemůžou být všichni akční, ale když jsou děti v takovém tom divokém věku, tak holt musí zatnout zuby i lenoch a trochu zabrat. Takový chlap je pak jenom pro zlost a není divu, že si ho žena pak neváží.
|
| Marika Letní | 
|
(6.3.2021 22:40:40)
"když má někdo děti, tak se jim zkrátka musí věnovat a nemůže sedět doma v obýváku na zadku. To zakladatelku naprosto chápu, děcka je třeba zabavit a vzít je ven, doma ti udělají z bytu kůlničku na dříví akorát. Tady opravdu nechápu tvojí obhajobu chlapa. Ano, každý má jinou dávku energie, nemůžou být všichni akční, ale když jsou děti v takovém tom divokém věku, tak holt musí zatnout zuby i lenoch a trochu zabrat"
Za prvé nejsou všechny děti akční a nedělají z domu kůlničku.
Za druhé je zakladatelka akční, nechce sedět doma, tedy nemusí zatínat zuby, zabírat, ji ty výlety s dětmi přece baví. Ona se nepřemáhá. Tak proč není radostně v pohybu s dětmi, proč nutí toho chlapa? K čemu, když ona má energie přebytek? Ať ho nechá doma uklízet (to snad on dělá, psala).
|
| A Hanusova |
|
(6.3.2021 23:14:39)
Já nejsem nějak přehnaně akční. Aspoň jednou měsíčně bychom snad mohli něco podniknout společně jako rodina. Na co jsme si potom ty děti dělali. Na rodina, která volný čas tráví odděleně?
|
| Marika Letní |
|
(7.3.2021 0:01:26)
"Aspoň jednou měsíčně bychom snad mohli něco podniknout společně jako rodina. Na co jsme si potom ty děti dělali."
Pokud se hádáte, tak i jednou měsíčně je moc. Na co jste si dělali děti nevím. To je zvláštní dotaz, nechápu to. Když nejsou společné výlety, tak jsou děti zbytečné nebo co?
|
|
| sally |
|
(7.3.2021 2:23:37)
Hanušová,
ty pořád dokola omíláš, co by měl dělat on a nedělá. A že by rodina měla jednou měsíčně něco podnikat dohromady - to taky není zákon. Na jednu stranu mluvíš o tom ,že on by byl třeba šťastnější s někým jiným a tváříš se hrozně přejícně, na druhou stranu tě pohoršuje, že on by mohl chtít půlku baráku. A že ty jsi kvůli baráku nespala... no to je blbý, ale byla to tvoje volba, ty sis barák prosadila, on ho nechtěl.
Já se ho nechci zastávat, jeho reakce jsou fakt jak u malého dítěte, ale ty taky nejsi moc fér a vyrovnaná. A od začátku vám zjevně vázne komunikace - respektive ta složka komunikace, kdy člověk NASLOUCHÁ tomu, co mu ten druhý říká a bere to vážně. Vy jen umíte mluvit a vyhrožovat si a vykládat, co chcete (či nechcete) vy sami - ale ani u jednoho nevidím nějakou snahu o kompromis, o domluvu. Všechno je tak nějak natruc a na sílu.
Rozvodem možná přijdeš o barák, ale jestli ti fakt tak záleží na tom, aby děti byly v klidu, tak se vsadím, že by ten barák klidně oželely... vlastně mi přijde, že jsi upnutá na barák víc než na lidi kolem sebe, že byl pro tebe doteď nejdůležitější barák. Ne, že by bydlení nebylo důležité, ale už jsi baráku obětovala své manželství. Stojí to za to?
|
| Hanka 75 | 
|
(7.3.2021 4:05:04)
No Sally s Tvými příspěvky ze začátku jsem nesouhlasila, tenhle trochu lépe pojmenovává věci. Ale opět tu sklouzáváš k tomu, že podle mne kritizuješ zakladatelku více než je správné. S domem si na sebe vzala zakladetlka zřejmě příli š mnoho, určitě dopředu netušila, jak moc to bude náročné, jak moc jí bude podpora manžela chybět. No a z bytu do bytu on také nechtěl. Proč přesně zakladatelka nepíše. Možná to pořádně neřekl, protože pravý důvod, takhle v bytě mého otce je to pro mne výhodné asi neměl zájem říkat.. takže jen z bytu do bytu nechci nebo nějaké vymyšlené záminky. A kdyby jeho důvod byl nemám rád stěhování.. má mu nabídnout, že stěhování by zařídila ? a když ho zařídí, tak bude ta, co ho do stěhování dotlačila ? Podle mne je tu velký jeho problém, že nejeví zájem o své blízké, co je fér, co oni chtějí, co by bylo fajn pro děti, a neříká srozumitelně co chce nebo nechce on (nebo je to sobecké). Ono i to usnutí tatínka na lůžku rodičky může být OK, stát se může a může z toho být i krásná rodinná historka, co stmeluje, ale tady to takto asi není. tak jak já to čtu, to je to výsledek jeho malého zájmu o jeho blízké a jeho sobectví. co měla ustát ta žena, v jak náročné situaci byla ona, bolesti, strach, reakce sestřičky (asi jí nebylo příjemné, že se nad spícím manželem sestra trochu pozastavuje, mě by to příjemné nebylo, pokud bych nevěděla, že manžel usnul naprosto oprávněně, je po noční nebo tyhle situace špatně zvládá nebo.. ale tvoje zdůvodnění, proč se to stalo, jako OK, lze tím situaci zracionalizovat, ale vzhledem k tomu, že se to nestává všem tatínkům tak to asi je zátěž pro tu manželku a ne úplně hezká vzpomínka, že tam manžel usnul. A kdyby šlo jen o jiný rytmus, neakčnost toho manžela, kterou manželka nerespektuje, ale tak to není. On by měl přeci dodržet jejich dohodu ohledně domu a ne teď to chtít jinak. Jeho chvání vnímám jako neférové a v tom, že je problém jejich manželství. Jeho nefér jednání, nezájem o jeho blízké a nekomunikativnost a ne že, by ho manželka do všeho tlačila. Já si pořád říkám, že kdyby on alespoň zčásti fungoval tak by jim to fungovalo. Samozřejmě manželce, která ráda vaří, uklízí a drží se doma a aktivity a zájmy dětí moc neřeší by jim to klapalo asi dobře, holt jsou každý jiný, ale to co chce manželka mi nepřijde přehnané. Jestli jednou za měsíc na rodin. výlet a tři víkendy se válí doma, tak na tom nevidím nic manželstvíničícího. Stavbu domu si také neprosazovala za každou cenu, jak jí podsouváš, souhlasila by i s řešením jít do bytu, on odmítal obojí, prosazoval si jen jediné, zůstat v bytě jeho otce. On podle mne prosazuje své zájmy a a nebere v potaz zájmy ostatních, ne zakladatelka.
|
|
| Lassiesevrací |
|
(7.3.2021 6:58:22)
Sally, jsi to ty, kdo "nenaslouchá" (nečte pozorně).
"Rozvodem možná přijdeš o barák, ale jestli ti fakt tak záleží na tom, aby děti byly v klidu, tak se vsadím, že by ten barák klidně oželely... "
Pokud vím, tak už i jedno z dětí přišlo s tím, ať se rozvedou. Děti v klidu budou tedy asi těžko. Naopak si myslím, že klid přijde až po rozvodu.
|
| Marika Letní |
|
(7.3.2021 15:29:07)
"tak už i jedno z dětí přišlo s tím, ať se rozvedou."
Jak podotkla Ruth - dítě tím chtělo říct, ať se nehádají.
Slyší o řešení krize jménem "rozvod", tak nějaké řešení chce, jiné nezná. Těžko dokáže dítě navrhovat mediátora nebo manželskou poradnu, aby se rodiče probrali a měli se rádi i přes rozdílný přístup k aktivitám a bydlení.
|
| A Hanusova |
|
(7.3.2021 15:40:37)
Nejsem tak zabedněná, abych si myslela, že si syn přeje rozvod. Beru to prostě jako signál, že ty děti nastalou situací hodně trpí a naší povinností je to trápení ukončit. Asi stokrát jsme se oba snažili, aby to fungovalo. Kolikrát jsme si říkali, že je to poslední šance a když to nevyjde tak půjdeme od sebe. Prostě to mnohokrát nevyšlo a už nemám naději, že by naše rozdílné povahy dokázaly žít v klidu.
Jediná možnost, jak děti od toho trápení uchránit, je jít od sebe.
|
| Monty | 
|
(7.3.2021 18:39:03)
"A vzpomene si snad každý a zapomene, když mu necháš víc peněz a majetku."
Romano,
no, ani ne.
Ale já se teda pohybuji v bublině, kde je střídavá péče braná jako nejlepší možný porozvodový uspořádání. 
|
| Monty |
|
(7.3.2021 18:47:20)
Romano,
fakt nechápu, co tu pořád máte s tím stěhováním. Moje čerstvě dospělé dítě bylo ve střídavce neoficiálně od necelých čtyř, oficiálně od šesti let a nikdy se nikam nestěhovalo. 
|
| Monty |
|
(7.3.2021 18:56:28)
Romano,
bydlet na dvou místech není stěhování.
|
|
|
|
| Okolík | 
|
(7.3.2021 21:00:39)
No a jiné děti se ve střídačce stěhují. A co?
|
|
|
|
| A Hanusova |
|
(7.3.2021 18:58:34)
Nechci střídavou péči, to je věc ve které mu neustoupím a budu za to bojovat. Není schopný kluky pohlídat v učení. Nezvládne se s nimi učit, prostě jak sám řekl (on na školu nikdy nebyl) v tomto ohledu funguju já. Neumím si představit, že bychom v týdnu, co by byli u mě, doháněli ještě učení z předešlého týdne. Kluci se mu s ničím nesvěřují, když mají problém jdou to probrat se mnou. Prostě by jim chyběl kontakt s rodičem. A už jen to, že chce střídavku kvůli alimentům...
|
| Lassiesevrací |
|
(7.3.2021 19:32:44)
V tomto věku by už soud mohl přihlédnout k názoru dětí. Nebo ne?
|
|
|
| A Hanusova |
|
(7.3.2021 19:35:54)
To asi ano, ale myslím si, že takto daleko by nezašel. Stále věřím, že není taková sketa a pokud se mýlím, tak budu muset bojovat a pokud by si to nakonec prosadil, tak budu aspoň vědět, že jsem pro svěření do mojí péče udělala všechno. Hold bych se snažila v mém týdnu klukům dát všechno, abych to trochu vykompenzovala.
|
| Marika Letní |
|
(8.3.2021 9:21:25)
"budu muset bojovat"
Když ty to právě bereš jako boj, místo aby ses chtěla dohodnout. Nejen manželství ale i dál. Bere to tak oba, to tu padlo vícekrát. To se opět zakopete ve svých pozicích místo kompromisu snesitelného pro oba a hlavně vaše děti. Tohle, když nic jiného, by sis měla uvědomit. Lepší je se dohodnout, než nechat o vašich dětech rozhodovat cizí lidi (soud) a v dlouhé bitvě platit horentní sumy za právníky.
Vřele ti doporučuju mediátora, do poradny jste měli evidentně jít dřív (100x jste to zkoušeli sami ale neumíte to, měli jste si nechat pomoci hledat cestu, tak aspoň nyní). I kdyby ti náhodou nesedl, můžeš zkusit jiného. Soudce nevyměníš.
|
|
|
|
|
|
|
| A Hanusova |
|
(7.3.2021 18:41:34)
Úplně je uchránit nedokážu. Budou se trápit v průběhu rozvodu, ale bude to kratší trápení než v případě, že bychom v tomto nefunkčním vztahu zůstali.
Soud bude přeci přihlížet i k tomu, který z rodičů dokáže lépe zaopatřit potřeby dítěte (jak ty základní tak duševní) nebo ne? Proč myslíš, že by soud v případě jeho zájmu automaticky schválil střídavou péči? Máš s tím osobní zkušenost? S tchánovým bytem to vypadá tak, že tam má momentálně podnájemníky.
|
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(7.3.2021 16:55:56)
Já když jsem šla za mámou, aby se rozvedla, tak jsem chtěla, aby se rozvedla. Byla jsem tedy starší. Otec dělal doma dusno.
|
|
|
|
, asi by koukaly.
K čemu jsou chlapi, kteří nepostaví dům? K ničemu? 
, nechal mě tam dohadovat se s řemeslníkama, pak vždycky večer přijel, zkritizoval co se mu nelíbilo - a nechal to na mně.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)