7.1.2007 21:20:21 Sisi
Musíte myslet na sebe
Dobrý den, Váš článek mě šokoval. Je mi moc líto, že jste o miminko přišli. Nejhorší na tom je, že při této těžké situaci je člověk většinou v nemocnici vystavem necitlivému jednání. V nemocnici neexistuje intimita a možnost zachovat si důstojnost nebo pro to aby jste si ji zachovali, musíte sebrat poslední síly a dělat jako by nic ikdyž by se člověk nejraději se svým bolem schoval nebo svěřil chápajícímu odborníkovi, který by mu pomohl vykročit dál a podpořil ho svou účastí. Viz Vaše cesta čekárnou, úplně to cítím. Vím, že zdravotnictví nemá dostatečné vybavení a doktoři musí mít určitý odstup aby se z těch smutných osudů nesložili, ale i tak i po mé zkušenosti by šlo všechno udělat vždy s trochou větší intimitou a citlivostí. Prožila jsem tři měsíce těhotenství na kapačkách a gynipralu na lůžku hlavou dolů a nebýt úžasné staniční sestry a lásky k mé nyní již skoro tříleté dcerce Ničce , která je úplně největší zlatíčko a všechno mi vrací, nedokázala bych snášet to neuvěřitelné nemocniční jednání (a i to "jídlo" :-))) Nika se mi narodila na štěstí až ve 37 týdnu, měla 2,5 kg, do 16 měsíců to sice vypadalo, že nebude chodit, ale všechno zvládla a je to od roka ukecanka ukecana, velká srandistka.
Musíte teď myslet jen na sebe. Vím, že je to těžké, ale musíte se od toho odpoutat. Manžel a dceruška Vám pomohou. Jste úžasná rodina, myslete na to a radujte se z toho.
Jenom z radosti člověk dokáže překonat to zlé.
Myslete na sebe ať jste silná připravit se na své budoucí miminko. Co se stalo stalo se myslete na krásnou budoucnost ve čtyřech.
Sisi
Odpovědět