| Brunhilda | 
 |
(1.2.2016 7:58:35)
Diskuze o možná neadekvátním hodnocení žáka na vysvědčení mě přiměla se zeptat:
1. Jak se hodnotí testy na 2. stupni na škole, kde jsou vaše děti - body, procenty, počtem chyb,.. ? Jak to odpovídá procentuelně? Jsou všechny testy (malé i čtvrtletní) hodnoceny stejně (např. 100-90% jednička, 89-80 dvojka, atd.)?
2. Jste se způsobem hodnocení spokojení? Pokud ne, co byste změnili?
3. Jaké vám přijde toto hodnocení na 2. stupni ZŠ?: Z velkého testu (něco jako čtvrtletka) 100-90% 1, 89-77% 2, 76-63% 3, 62-50% 4, 49-0% 5; ostatní menší testy hodnocené různě, podle délky a složitosti, ale neodpovídá to procentům velkých testů
4. Jakou váhu by měla mít aktivita žáka v hodině plus příprava na ni (domácí úkoly, pomůcky, apod.) v závěrečném hodnocení?
|
| Ropucha + 2 | 
|
(1.2.2016 8:16:20)
Jak hodnotí testy škola mých dětí, to jsem nikdy nezkoumala.
Ale logické mi přijde to, co píšeš - na trojku zvládnout minimálně 50% .
A co se týče výsledné známky, aktivitu a přístup k práci bych rozhodně ve výsledném hodnocení zohlednila. Myslím, že většina učitelů to i dělá.
Aha, tak oprava, koukám, že jsem byla nepozorná a o stupeň jsem se přehlédla, 50% na čtyřku. Byla bych tedy asi měkčí.
|
| Brunhilda |
|
(1.2.2016 8:29:06)
Anett,
jak moc bys tu aktivitu zohlednila? Brala bys ji na úrovni větších testů nebo k ní jen přihlédla při nerozhodné známce?
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 8:37:48)
Tak má-li někdo ze všech testů jedničky, asi by klasifikací neotřásla ani pasivita v hodinách, i když je to samozřejmě trochu nespravedlivé vůči dětem, které v hodinách pracují aktivně. Ale pětistupňové známkování holt nikdy úplně spravedlivé nebude.
Jinak se mi líbí systém hodnocení aktivity malými jedničkami, které se sčítají a započítávají do klasifikace. A opakované neplnění úkolů hodnocené naopak pětkami.
|
|
|
| sylvaina | 
|
(1.2.2016 8:34:49)
Já to zkoumala jen v případě chemie, páč dcera nosí neustále blbé známky, přestože mně se zdá, že to umí i pozpátku. Takže, kdo má méně než 65%, tak už má čtyřku. Ale je to 8G. Jinde nevím, myslím, že tak nějak odhadem.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 8:43:46)
Sylvanio, na gymnáziu přísnější hodnocení beru. To je holt škola pro studijní typy.
Ale na ZŠ bych se držela toho, že kdo zvládne alespoň 50%, je "dobrý".
S tím, že trojka je známka označující průměr a trojkaři nejsou studijní typy, které by se měly hlásit na gymnázia a náročné střední školy.
Tak to fungovalo za mého dětství a je to jedna z mála věcí, kterou bych z té doby zachovala.
|
| Anni&Annika | 
|
(1.2.2016 8:47:16)
tohle je u nas na prvnim stupni taky za 3, ale my tu mame stupnici 1-6...ale to fakt nevim, kolik procent je 6...mozna tak 20-0%...
76-63% 3
|
| Brunhilda |
|
(1.2.2016 8:50:53)
Anni,
u šestistupňové škály je to samozřejmě jinak. Ale i tak by se to dalo přepočítat. Ty píšeš o prvním nebo druhém stupni (počítáno na českou školu)?
|
| Anni&Annika |
|
(1.2.2016 8:55:30)
prvni stupen, 4. trida....tady druhy stupen neexistuje...pak nasleduje Haupschule, realka nebo gympl..
|
|
|
|
| Monty | 
|
(1.2.2016 8:54:07)
Anett,
fakt? To jsi chodila do hodně benevolentní školy, když za 50% byla ještě trojka.
U nás na ZŠ se ve většině předmětů známkovalo "co chyba, to stupeň dolů" - jednu menší učitelé tolerovali, i když jak kdy a jak u koho, ale dvě už na jedničku nebyly ani náhodou.
A typy se taky dělily jinak. 
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 9:08:52)
Monty, pozor, já si nepamatuji, jak kdo hodnotil testy kdysi u nás na ZŠ, dokonce si myslím, že se moc testů ani nepsalo a procentuální hodnocení se nepoužívalo.
To srovnání se týkalo toho pojetí trojky - trojka označovala průměrný výkon a trojkaři chodili na učiliště. To si pamatuji. Na gymnázium šli výhradně jedničkáři resp. ti, co měli max. pár dvojek.
|
| Monty |
|
(1.2.2016 9:16:28)
Anett,
u nás se jako trojkaři brali žáci, co měli trojky v podstatě ze všeho, vč. obou hlavních předmětů. V ničem nevynikali, nic jim nijak extra nešlo. Pokud byl někdo výrazně technický/humanitní typ, tak kvůli jedné nebo dvěma trojkám nikoho ani nenapadlo, že by měl jít na učňák. Jo, asi by bylo divné, kdyby někdo s trojkami z češtiny a obou jazyků chtěl jít na jazykový gympl, ale pokud měl samé jedničky z předmětů matika - fyzika - chemie a trojku z češtiny, tak se nikdo nepozastavil nad tím, že chce jít na klasický nebo matematický gympl.
I když je pravda, že tehdy gympl nebyl braný jako prestižní škola, kam chce jít každý. Ze třídy o 30 dětech chtěly na gympl čtyři.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 9:29:38)
Ano, na gymnázium se z třicetihlavé třídy hlásilo tak pět premiantů a ještě se třásli, že se nedostanou.
Většina lidí šla na odborné střední školy s maturitou nebo učiliště s maturitou.
|
| Monty |
|
(1.2.2016 9:33:09)
Anett,
no to nevím, já snad neznám nikoho, kdo by se nedostal na gympl - kromě sebe, já nedostala od školy doporučení kvůli chování. Myslím z těch, co se hlásili v 80 - 90. letech. Možná v Praze u prestižních gymplů jo, aspoň podle toho, co říkal manžel, ale já jsem z malého města. Na humanitní gympl převis byl hodně velký, protože byl jeden v okrese, na všeobecný byl asi tak stejný, jako na všechny ostatní školy.
|
| ALena | •
|
(1.2.2016 9:39:52)
tak 80. a 90. leta jsou v tomto pripade znacne rozdilne. V 1988 delaly prijimacky nejsilnejsi rocniky a kdyz si spoctes predrevolucni prazska gymnazia, tak je jasne jaky previs musel byt. To se s koncem devadesatych let neda srovnat.
|
| Monty |
|
(1.2.2016 9:45:46)
Aleno,
vždyť píšu, že to v Praze nejspíš bylo jiné.
Dneska se na odborné školy dostávají děti, které v dobách mého dětství chodily na učňáky rovnou, protože neměly šanci, převis byl všude - dneska chce každý na gympl a na odbornou školu vezmou prakticky každého, kdo proleze přes přijímačky. Je fakt, že konkrétně z mojí třídy jsem byla jediná výjimka, která se nedostala tam, kam se hlásila. Ale to rozložení bylo jiné, na gympl se hlásil stejný počet žáků jako na průmyslovku, ekonomku, zemědělku a zdrávku. A školní výsledky měli plus mínus stejné. Většinou vyznamenání, max. 1 - 2 trojky.
|
| ALena | •
|
(1.2.2016 9:51:09)
"Dneska se na odborné školy dostávají děti, které v dobách mého dětství chodily na učňáky rovnou," o tom zadna, tak to je (je to prirozeny nasledek financovani na zaka). Otazka je jestli je to dobre nebo spatne.
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 10:09:43)
"jestli je to dobre nebo spatne"
Oddaluje se nástup lidí na pracovní trh, což je asi z ekonomického hlediska žádoucí, a opticky se zvyšuje vzdělanost, což nevím, jestli je skutečně nějak přínosné. Síto se prostě posouvá na vyšší stupně škol.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 9:48:53)
Já jsem asi trochu starší, než Monty, píši o polovině osmdesátých let.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(1.2.2016 9:46:04)
Monty, tak to já vůbec netuším, jaké byly tehdy převisy, jen si pamatuji, že jsme se dost pilně připravovali na přijímačky a báli jsme se, že nás nevezmou. Jak velká byla reálná pravděpodobnost neúspěchu, to nevím. Jen vím, že odvahu podat si vůbec přihlášku měl málokdo a učitelé na ZŠ do toho nějak mluvili, dost se to v osmé třídě řešilo, kdo kam. Ani si nepamatuji, jestli se na to gymnázium nakonec někdo opravdu nedostal.
|
|
| Jahala. | 
|
(1.2.2016 9:47:56)
Hmm, tak to já je znám a znám i ty co se nedostali na průmyslovou školu nebo zdrávku.
|
| Monty |
|
(1.2.2016 9:55:55)
Jahalo,
ale jo, taky je znám, myslela jsem "mezi blízkými osobami (rodina, kamarádi)". Třeba v naší třídě se zrovna dostali všichni, pak na střední jsem taky měla spolužačky, co se nedostaly na gympl nebo na ekonomku. Špatně jsem se vyjádřila.
|
| Jahala. |
|
(1.2.2016 10:03:39)
No u nás ze zakladky se nedostali všichni tam kam chtěli a u všech to bylo překvapení i pro učitele
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Brunhilda |
|
(1.2.2016 8:47:54)
Sylvaino,
a v případě jiných předmětů je hodnocení mírnější nebo tam to dcera zvládá v pohodě?
|
|
| Vaitea | 
|
(1.2.2016 9:38:10)
" Takže, kdo má méně než 65%, tak už má čtyřku. Ale je to 8G. Jinde nevím, myslím, že tak nějak odhadem."
Na 8G kam chodí můj syn - jazykové gymnázium je to stejné.
100-92% -1
91 -81% -2
80- 65% -3
65 -55% -4
Jinak celková známka není průměr z výsledků v %, ale počet všech dosažených bodů/ maximální možný počet bodů.
|
| splechtulka & M+J+R | 
|
(1.2.2016 9:50:17)
U nás je to taky podobně. U druhacky při opisu co chyba to stupeň dolů.
|
|
|
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(1.2.2016 9:06:02)
Mám jednoho na gymplu - to komentovat nebudu, to je jiná liga.
Druhý je páťák - podle procentuelního hodnocení jedou už teď a to stejně jak píšeš.
Velmi přísné mají hodnocení z ČJ diktáty. Co chyba, to známka dolů... a to i pokud je diktát na shodu podmětu s přísudkem a udělá se chyba v koncovce přídavného jména, a opomene se zdvojení samohlásky v jiném slově - je to bráno taktéž jako dvě chyby.
Aktivita se zohledňuje při nerozhodných známkách.
|
|
| ALena | •
|
(1.2.2016 9:23:53)
"To je dost brutální hodnocení, i na vysoké jsme prolezli pokud jsme měli nad 40 %."
40%? prosim te, kde? TO je pod pul, to v podstate neumis, ne. U nas bylo na prolezeni 70%.
|
|
|
fronta přes celou chodbu na rodičáku na matice. Všichni rozebírají reparáty a kule, takže si tam vpodstatě se svým přáním řešit čtyřku připadám až nepatřičně.
. Ale nejsem učitelka, takže v té škole to bude o moc složitější. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)