Re: z tchýně mám deprese

Ahoj Šárko,
myslím si o problémech s tchýněmi, a lidmi tohoto typu všeobecně, totéž co ty. Jen jednu věc vidím trochu jinak.
Podle mého názoru k člověku, který se k nám chová bez respektu, není úcta povinná.
Tím samozřejmě naprosto nejsem proti zachování slušnosti ve vzájemných vztazích.
Osobně ale nevidím ve tchýni žádné božstvo, kterého je třeba si vážit, protože vychovala mého manžela. Sama mám taky děti a nevidím rozumný důvod k tomu, aby mi někdo vzdával čest jen na podkladě toho, že jsem jejich matka. Myslím si, že dneska je už rodičovství svobodnou volbou dospělého člověka a ne obětí.
Mně se celkově pořád nějak zdá, že matka syna jakoby byla nějak obzvláště zasloužilá, možná i víc, než matka dcery. Málokdy se člověk dočte, pokud si na podobné výstřelky u tchýně stěžuje muž, aby si tchýně vážil proto, že vychovala jeho ženu...
Ohleduplnost k partnerovi je určitě ve sporech s tchýní na místě. Nadruhou stranu ale zrovnatak platí, že by to měl být on, kdo položí svému rodiči určité meze a bude trvat na jejich dodržování a kdo manželku (manžela) v konfliktní situaci jasně podpoří.