Re: Komunikace a povídání s puberťáky

Fed, evidentně používáme stejné věty - nejsem váš taxík, odložte telefon. Ale v autě jsme toho probrali plno už od malička, vozila jsem je denně na kroužky a tak jsme dělali úkoly, povídali, učili se...
Teď, když syn bydlí jinde, tak si o to víc užívám čas, kdy ho vezu na koncert a povídáme si. On je teda snadno komunikativní normálně, dost často mi volá jen aby se podělil o zážitek nebo informaci nebo zeptal na něco ohledně podnikání. Momentálně se rozhodl, že si přidá další nástroj a je v té nadšené fázi, tak mi volá několikrát denně a posílá videa s pokroky hry, jde mu to, ale vzhledem k výběru nástroje jsem i ráda, že tím oblažuje někde jinde. On se vždycky do něčeho zakousne a nedá pokoj, dokud se to nenaučí, ale při tom nevidí a neslyší a je schopen fungovat i v noci a vůbec mu nedojde, že sousedi by třeba mohli chtít i spát.
Dcera je odjakživa poněkud partyzánka, té trvá déle se otevřít, ale taky komunikujeme nejlíp v autě při převozu někam nebo při jídle někde venku. Teď jsme si spolu užily nějaké nákupy a bylo to fajn.
Ovšem s oběma je nejlepší domluva 1 na 1, buď já sama nebo samotný manžel. Jakmile jsme pohromadě, tak to není ono, skáčeme si do řeči a domluva je pomalá.