24.2.2025 17:05:06 Stará husa
Re: Komunikace a povídání s puberťáky
Já jsem bohužel zrovna v období dospívání svých dětí onemocněla depresí, takže hodně často jsem nechtěla nikoho ani vidět, ani své děti. Je mi to zpětně líto, ale bylo to tak. Ležela jsem v posteli a přemýšlela nad tím, že nejlepší pro všechny bude, když se zabiju. V takovém rozpoložení jsem se dětem moc nevěnovala. Když mi bylo trochu líp, tak jsme si i povídali, hlavně se synem, dcera byla na SŠ na intru a víkendy trávila u koní. Vždycky přijela v neděli na oběd, pak byla na PC, což pro ni byla vzácnost, a já to chápala a k večeru už zas jela pryč. Moc jsme toho spolu nenamluvily. Nejlepší vztah jsme kupodivu začaly mít, až se odstěhovala z domova a začala pracovat. Teď v dospělosti si rozumíme bezvadně, teď je odtažitějši zase syn.
Odpovědět