Diskuze : Hlavní : Jak přežít dospívání

MM,2 kluci jasně, to ale je trošku něco jiného. Tady ho ta kámoška nepozvala na oslavu narozenin… Na oslavy narozenin normo chodí a to vůbec neřeším.

No na kole to nepůjde, ono je to docela daleko i autem. A tam zase nemůžeme, protože to by synátor asi nerozdýchal, kdybychom tam byli s ním. Ale v sousední vesnici přes kopec máme známé, tak návštěva to jistí.

A proč ne?A nemůže syn jet "kolmo"?+ určit čas návratu?
Kdyby nemohl, tak bychom si tam asi výlet udělali i my 2 s mužem,příp. i s tvou dcerkou,když je tam nějaká akce....než tam někde sedět sama....

Jé, to mi připomíná mého manžela, který velmi "podporuje" vztah našeho syna k sousedce (teď je jim 12 a 11), ale z opačných důvodů. Sousedka se mu moc nezdá (z těžko identifikovatelných důvodů, prostě asi antipatie), ale je obeznámen s tou teorií, že pokud děti spolu "vyrůstají", tak obvykle pak nedojde k sexuálnímu vztahu, že se považují cca za sourozence

Muj trinactiletej odjel sam v sobotu v poledne vlakem za kamaradkou a jejich partou do vedlejsiho mesta, prespal tam a vcera se vlakem sam vratil.
Rostla jsem akorat v sobotu odpoledne kdyz se neozval ze dorazil, ac mi to svatosvate slibil, dumala jsem jestli zapomnel vystoupit z vlaku, nekdo mu ukrad mobil, lezi nekde mrtvej atd.atd.

Po trech hodinach (a dvaceti nezvednutejch telefonatech ode mne a deseti smskach) od synatora dosla smska "sorry zapomnel jsem, a mel jsem mobil na potichu, vsechno ok".

Ale taky jsem z toho melaa vitr jestli ho pustit. S kamaradkou snad probiha jenom drzeni za ruce a virtualni smajlikovy libani po WA. doufam ze nebudu za devet mesicu babicka