Re: Jde překonat zklamání?

ženo, mám taky takovou....Víme o sobě, "máme se", jen nemáme čas... Roky jsme spolu trávily několik dní v týdnu, bylo to strašně fajn....rády na to vzpomínáme, ale nějak jsme se omezily na dobu přání k narozeninám a vánocům... ale nevadí, víme, že se máme obě celkem v normě. Trochu mě zamrzelo, že mi nedala vědět o úmrtí maminky, kzterou jsem měla taky moc ráda a byly jsme si dost blízké..tykaly jsme si....ale....taky bych se na nic neptala... ani já nemám konkrétní odpověď na to, proč jsem se na jediný den "nevnutila" na návštěvu... prostě život si s náma máva kam se mu zamane a někdy se cesty spojí, někdy rozejdou. A v obou případech to může být chtěno, či nechtěno, stejně tak ve zlém, jak v dobrém. To je osud...