Re: Jak to přežívat?

"Čas od času mi udělá kázání, kdy mi toto všechno shrne, dodá, že si manželství představoval jinak, že jen na mě záleží, jak bude vypadat dál, protože na jeho straně vina není. Několikrát jsem slyšela, že se nebude rozvádět, protože nemá kam jít a taky by neviděl své dítě, ale prý kdyby ho neměl, už by se mnou nebyl."

No, tak jestli je tak nestastny, tak mu muzes pomoct. Nehodlas mu prece stat v ceste jeho zivotniho stesti a koukat jak se trapi. Stala se chyba, tak ma volne ruce to napravit a odejit.
A at si rekne, jak moc chce byt s ditetem, ty ze to budes respektovat. Prece mate _oba_ zajmy maleho ditete na prvnim miste!
Popravde receno, bych asi byla v klidu i kdyby ""vyhrozoval"" stridavou peci nebo ze by dite chtel do pece. Ono by ho to nejspis preslo driv, nez by to zrealizoval.

Chci rict, nenech se ponizovat. Jak radi jini, odrizni se a delej si veci po svem. Jestli neco chce, at se s tebou domluvi.
A hodne stesti a pevne nervy. Myslim, ze pokud dojde na rozchod, bude to s nim jeste horsi - protoze zjisti, ze prichazi o servis a nekoho, na kom si muze vylit vztek.