Re: Jak to přežívat?

Mariiko asi takhle - osobně bych Ti poradila opravdu rozchod, byť se to teď zdá neproveditelné. Měla jsem něco podobného, dokonce jsem zvažovala, že bych právě zůstala v manželství kvůli dceři a žili bychom "vedle sebe" , ale ani to nebylo možné, v takovém ovzduší se žije velice těžko a zpravidla se to odrazí na zdraví. Sice mi to bylo vždycky líto, že to nevyšlo, ale bylo to správné rozhodutí a určitě se mi žije líp. ALe to samozřejmě musíš zvážit sama - hlavně s váhledem do budoucna ( nějaké tkové že nemá kam jít - nesmysl, buď se vrátí k matce nebo si sežene bydlení svoje)
A teď k otázce - pokud mu na Tobě vš vadí, tak Ti nezbyde než se odstřihnout, žít tak, abys byla v klidu Ty a Tvoje děti, na něj v tom případě nebrat ohledy. Ne, že JEMU na TOBĚ stále něco vadí, ale uvědom si, že ON není schopný partnersé komunikace. Tudíž s ním nekomunikuj v této rovině, nedolézej, nestarej se. POstarej se o děti, vař, co chutná Tobě a dětem, on ať si buď vezme nebo ne a klidně si ukrojí chleba, plánuj si program bez ohledu na něj, buď se připojí nebo ne. Jasně, že se to lehce řekne, ale asi bych to viděla jako první pomoc. Buď se chytí za nos a bude se chtít podílet na rodinném životu nebo si pojede dál ve vlastní koleji ... a za čas k tomu rozchodu stejně dojde, protože zjistíš, že se bez nej lehce obejdeš, že Ti nechybí ani jako partner ani jako otec, však s dítětem se může vídat klidně dál, ne?

Je to typický manipulátor, hází vinu na Tebe a sám neumí nic, neudělá nic, jen nadává.

A jak píšeš, že bys byla bez práce ... takových je, práce bude zas pak jiná, navíc bydlíš s rodiči, předpokládám, že bys neměla problém s bydlením a i když by to třeba zpočátku nebylo jednoduché s penězi, tak časem by se to usadilo.