Azbestové škola: Noční můra ředitelů i rodičů

Šílenství a panika, kterou rozpoutal azbest, překvapila zřejmě všechny. Ze škol, kde azbest je, mají rodiče strach. A školám, které hlásí, že tam žádný azbest nenaměřili, nikdo nevěří. A nejen to. Azbest změnil i každodenní režim mnoha rodin a hodně zatočil s životy většiny ředitelů škol.

Rodiče musí své děti vozit do školy na druhý konec města a stojí frontu na rentgen, aby se ujistili, že jejich dítě nemá azbest v plicích. Ředitelé, kteří mají azbest za sebou, svým kolegům, kteří se na boj s azbestem teprve chystají, vzkazují: hodně štěstí a pevné nervy. Otázky se nabízejí dvě: kdo za azbest může a kdy to skončí?

Azbest ve školách vyvolal vlnu nespokojenosti jak u státních úředníků, tak především u rodičů a ředitelů škol. Nejde však jen o českou azbestovou specialitu. Ve Velké Británii inspektoři objevili azbest ve většině státních škol. V Britských novinách se objevila statistika o smrti učitelů: za posledních deset let zemřelo 140 učitelů na rakovinu, která souvisí s azbestem. V tu chvíli britští úředníci označili situaci za skandální a vyzvali všechny účastníky k rychlému jednání. Lidé poškození azbestem hromadně podávají žaloby na soud a požadují odškodnění jak od zaměstnavatele, tak od pojišťovny.

Netřískejte do azbestu

Ještě před dvaceti lety se azbest běžně využíval hlavně ve stavebnictví, protože vykazuje velmi dobré chemické a fyzikální vlastnosti. Především je naprosto odolný vůči chemikáliím a vysokým teplotám. Nemůžeme se tedy divit, že azbest je součástí většiny školních budov. Příkladem je budova školy v Praze-Kobylisích. „Nepřísluší mi vyjadřovat se k otázkám zavinění kontaminace budovy, je však pravda, že zasažení azbestem bylo zjištěno při stavebních pracích spojených s odstraňováním boletických panelů z obvodového pláště budov,“ říká Mgr. Marta Váňová, ředitelka základní školy v Hovorčovické ulici v Praze 8. Ano, boletické pláště jsou problém, protože právě z nich jsou postaveny skoro všechny budovy ze 70. a 80. let. Stále ovšem platí, že v tehdejším Československu bylo azbestu poměrně málo, oproti západní Evropě určitě.

Média si pochutnávají na azbestové spoušti, ovšem hygienici to vidí jinak. „Je nutné připomenout, že neporušený materiál obsahující azbest obecně nepředstavuje žádné zdravotní riziko,“ tvrdí Michael Vít, hlavní hygienik ČR. Přestože tedy azbest je nebezpečná látka, není se čeho bát, pokud v něm nejsou díry či trhliny. Ovšem neporušený azbest školám v budoucích letech nehrozí. Program ministerstva životního prostředí Zelená úsporám totiž otevřel školám cestu k získání dotací na zateplení a výměnu oken. A tak Českou republiku čeká ve školních budovách ještě hodně práce s materiály, v nichž azbest je. „Výskyt azbestu ve školách souvisí s neodborným zásahem při opravách a rekonstrukcích. Správně provedená rekonstrukce by neměla vést ke kontaminaci prostředí azbestem,“ dodává Vít. Jinými slovy, pokud například při rekonstrukci budovy bez provedení izolace prostoru dělníci naházejí azbestové desky na hromadu, kde se roztříští na malé kousky, nepatrné úlomky azbestu spolehlivě kontaminují celou budovu.

Vlákna v plicích a nádory v těle. Kdo za to může?

Co se vlastně stane, když neopatrná rekonstrukce budovy silně naruší materiál s azbestem? Uvolní se azbestová vlákna, která se při vdechování lámou a pronikají do plic. Azbestová vlákna jsou odolná jak ve stavebnictví, tak ale i v lidském organismu, a proto zbavit se jich je pro tělo náročný proces. Během času, kdy tělo bojuje s azbestem, může dojít k poškození plicní tkáně. „Samozřejmě, že na každou negativně působící látku je dětský organismus citlivější. Ale v tomto případě je doba expozice natolik krátká, že u dětí v českých školách je poškození zdraví nepravděpodobné,“ vysvětluje Michael Vít. Azbest se nedostane jen do plic, ale kontaminuje úplně všechno, co se mu postaví do cesty. Ředitelka Váňová radí: „Po našich zkušenostech bych doporučila ještě před zahájením prací na odstraňování boletických panelů odvézt co nejvíce materiálu – pomůcky, počítače, archiv, dokumentaci školy, osobní věci – do náhradních skladových prostor mimo budovu, aby nemohlo dojít k jejich kontaminaci. Při dekontaminaci totiž musí být mnoho z těchto zasažených věcí obětováno kvůli složitosti čištění.“

Viníka tedy máme. Podle většiny státních úředníků a hlavního hygienika jsou to stavební firmy, které provádějí rekonstrukce a přestavby neodborně a nekvalifikovaně. Od roku 2006 je ve stavebním zákoně vyhláška, která nařizuje, aby v případě přestavby nebo rekonstrukce byla provedena kontrola množství azbestu. Kdo ji má provést? Projektant. Velmi často se však v projektech objeví jednoduchá věta: Azbest v budově není. A tím to končí. Podle odborníků účinky azbestové látky stále nebereme vážně, a pokud se najde člověk, který chce provést kontrolu množství azbestu v budově, stavbaři ho většinou přesvědčí, ať to nedělá, protože náklady jsou vysoké.

Odstranění azbestu: 15 milionů za pár tříd

Konkrétním příkladem je ZŠ Máj v Českých Budějovicích. Poté co skončily práce na zateplování školy, bylo ve třídách naměřeno nebezpečné množství azbestu. Škola byla uzavřena. Nebyla to ovšem chyba jen stavební firmy MAPO Zliv, která rekonstrukci neprovedla správně. Chybu udělala i krajská hygienická stanice, která návrh stavebního postupu schválila. Měla ho vrátit a nechat firmu, ať celý návrh přepracuje. Napjatá situace okolo českých azbestových škol bude trvat minimálně do letních prázdnin. Zbavit budovu azbestu je složité a drahé. Specializovaná firma musí nejprve určit, které části budovy jsou azbestem zamořené, a pak speciálními HEPA filtry vysát z místnosti vzduch. Město zaplatí za odstranění azbestu 15 milionů korun. To je však jen jedna část problému.

V té druhé části o azbest vůbec nejde, ale řešíme praktickou stránku věci. „Bydlíme na sídlišti Máj a školu máme hned za domem. Můj syn byl za dvě minuty ve škole, ale teď jsem ho z důvodu uzavření školy musela autem vozit tři měsíce do jiné školy na druhý konec města,“ stěžuje si Monika Kalátová z Českých Budějovic. Azbestová situace zkomplikovala život mnoha rodičům, a tak se například v Českých Budějovicích rodiče rozčílili a podali trestní oznámení. Ale nejde jen o rodiče. Ředitelé, kteří „azbestovou očistou“ museli projít, mají za sebou velmi náročné období. „Nejhorší byla nejistota a časový tlak. Stavební firma v naší škole stále tvrdila, že situaci zvládá a školní rok začne normálně. Firma to nezvládla, tak jsme museli vyhlásit ředitelské volno a dát to vědět rodičům tří set žáků. A na to jsme měli asi dva dny,“ říká Marta Váňová a pak pokračuje ve vyprávění neuvěřitelného příběhu, který končí 1. března 2012 slavnostním otevřením školy. „Ani po ředitelském volnu nebyla škola provozuschopná, a tak se zajistil pobyt dětí na škole v přírodě. Museli jsme v průběhu týdne zajistit a zorganizovat dopravu tam a zpět čtyřmi velkokapacitními autobusy a znovu informovat rodiče žáků. Ani po návratu ze školy v přírodě ještě nebylo možné v naší škole učit, a tak se zajistil azyl na školách v blízkém okolí. Opět bylo na nás, abychom zvládli organizaci přesunu, vyučování, školní družinu, stravování – prostě chod školy.“

Původně to měl být článek, který pomůže ředitelům a učitelům škol představit si harmonogram prací, rozsah přestavby, plánování jednotlivých kroků. V tomto případě je ale ještě stále každá rada drahá. Když se náhle rozsvítí, noční můra se chová nekoordinovaně.

Autorka je publicistka.