Otcovské fejetony: Proměna

V dnešním světě se jí sotva vyhnete. Je skoro všude, kam běžně vstupujete. Může vás přiotrávit a dokonale rozleptat poslední zbytky vaší dobré nálady. Protichemický oblek vám nepomůže. Kyselina, bytost ženského pohlaví, zpravidla útočí na váš duševní stav.

Jakmile nějakou potkám, přemýšlím, co s ní. Likvidace? Primitivní, agresivní, nepřijatelné. Útěk? Ten je snadný, možná trochu zbabělý - a hlavně: ne vždy ho lze uplatnit. Tak se s tím musíš naučit žít, radí životně zralí radilové. Na jejich moudro jsem před několika lety několikrát týdně myslel, když jsem ráno mířil do jednoho zaměstnání.

Líbilo se mi, ale bylo by tam ještě příjemněji, nebýt té... kyseliny. Během dne jsme spolu řešili nenáročné administrativní úkony, práci, jakou průměrně vyspělý jedinec dělá s prstem v nose a s humorem na jazyku. Jenže kyselina se tvářila, jako bychom byli uprostřed války, jakoby šlo o život. Když měla svůj den, nasadila povýšenecký tón. V tu chvíli jsem děkoval Bohu, že dotyčná není šéfovou našeho pracoviště. To bychom asi dávno byli rozcupováni na kusy. Kyselina byla naštěstí jen řadovou pracovní silou, její těžko popsatelná nesnesitelnost však často zamořovala ovzduší.

Trápilo mě to a hledal jsem „ekologicky“ přijatelné řešení. Jak tu ženu proměnit? Je něco takového možné? Nic originálního mě nenapadalo. Jen jsem se přemáhal, ale vlídná řeč nezabírala. Po několika letech marnosti jsem kyselinu zavřel do symbolické krabice s nápisem „beznadějný případ“. Ta zůstane kyselá až do smrti smrťoucí. Nic lepšího jsem tehdy nevymyslel a raději se odebral na personální oddělení pro výstupní list.

Pokračování příběhu znám už jen z vyprávění svého bývalého kolegy. Asi rok po mém odchodu se prý ta agresivní nešťastnice začala proměňovat. Přišly dny, kdy byla samý úsměv. Najednou! Mnozí to přisuzovali chemii - jako že asi bere prášky. Brala, nebrala, to není dodnes jisté. Jednoho dopoledne však oznámila - a to už z ní bylo úplné sluníčko - tu senzační novinu: jsem těhotná. Okolí prý zalapalo po dechu - štěstím.

Když jsem to slyšel, konečně mi došlo, jak snadná může být proměna kyselé osoby v příjemnou prosvětlenou ženu. A říkám si, jestli je možné tuhle načrtnutou příhodu zobecnit - opravdu známe účinný prostředek na proměnu kyselých žen? Chemie vyzrála nad chemií? V popsaném případu zřejmě ano. A v jiných? To se musí vyzkoušet!

Vyzývám tedy všechny statečné muže.

Milujte kyseliny, vneste do jejich životů nové životy. Když to dokážete, bude na světě zase o něco příjemněji. Ať sluníčka rodí sluníčka!