Otcovské fejetony: Kouzlo druhých Vánoc

Některé rodinné rozpočty se právě v těchto dnech ocitají ve stavu takzvané lednové kocoviny. Dala by se charakterizovat třemi slovy: složenky, složenky, složenky. Jako na potvoru si na nás všelijaké úřady a pojišťovny vzpomněly v době, kdy se cítíme vyčerpaní po vánočním nadělování. Co vám budu vyprávět, jistě s tím také zápasíte. Obrana je jediná, co nejrychleji vše zaplatit a najet do normálních kolejí.

To se řekne... V dopisní schránce skoro každý den nacházíme ještě navíc reklamní letáky o „fantastických cenách“. Zrovna teď bychom si měli koupit zboží, které bylo ještě před pár týdny o třetinu, ba i o polovinu dražší. Z jednoho velkého obchodu s elektronickým zbožím mi dokonce napsali dopis, že za týden definitivně zavírají krám (krach), tak ať co nejrychleji přijdu. Zdá se to výhodné: některé mašinky a bedýnky jsou prý levnější až o sedmdesát procent. Nekup to, registruji svého našeptávače.

Ne, nepůjdu tam. Kdyby napsali už před Vánocemi, dalo by se o něčem uvažovat. Ale teď po sezoně... Je mi opravdu líto, žádný kšeft nebude. Mám jiné starosti. Sedím doma, sčítám složenky a přemýšlím, jaká je vlastně pravdivá cena zboží. Ale to je asi hodně hloupé uvažování. Cena je prostě taková, jakou na konci složitého ekonomického řetězce určí obchodníci (pravda je v této spojitosti nevhodné slovo).

Prodejci zřejmě vědí, co dělají a jsou si jisti, že reklamní kampaň o slevách míří k těm správným peněženkám. Jeden můj kamarád už asi tři roky nakupuje vánoční dárky s předstihem. V těchto dnech ho pravděpodobně potkáte v některém z pražských hypermarketů. Chystá překvapení na 24. prosinec 2004. Prý si spočítal, že tím sníží obvyklé náklady zhruba o polovinu. Inu praktik, jak se na vystudovaného ekonoma sluší. S touto myšlenkou jsem si taktéž zahrával, ale k realizaci nedošlo. Nedovedu si představit, kde bych ty dárky skoro celý rok skladoval. A riskovat, že třeba v červenci (nebo už během velikonočního úklidu) bude něco předčasně objeveno... Kdepak. Na to nemám trpělivost.

Je tu ovšem ještě jeden způsob, jak si poradit s lednovými slevami a přitom zůstat zakořeněn v tradicích. Doma jsem tuto variantu nekonzultoval, nejdřív se chci poradit s vámi. Tak schválně, co byste tomu řekli, kdyby vám někdo navrhnul, že budete držet dvoje Vánoce?

Nově by to mohlo být řekněme 20. ledna - s původním stromečkem a spoustou dárků zakoupených se slevou, přičemž termín klasických Vánoc by se neměnil. Rozdíl by byl „jen“ v tom, že prosincové svátky bychom prožili v poctivé (a nikoli přestírané) harmonii s jejich křesťanskou podstatou.

Pokud o tomto experimentu uvažujete, nezbývá mi, než vám pro všechny případy popřát hezké konzumistické Vánoce. Jak se tak dívám do kalendáře, jsou za dveřmi.