Souvislost výsledků přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky s vybranými znaky středních škol

Tematická zpráva České školní inspekce se věnuje hlubší analýze vztahu mezi výsledky žáků v jednotné přijímací zkoušce (JPZ) a jejich následnou úspěšností v maturitní zkoušce (MZ). Využívá data za několik let a přináší důležitá zjištění o tom, jakým způsobem vstupní úroveň uchazečů, kvalita výuky, řízení školy, školní klima i regionální podmínky ovlivňují výsledky žáků na konci středního vzdělávání.

Zpráva zároveň ukazuje, že rozdíly mezi školami nevznikají náhodně, ale mají hlubší systémové příčiny od socioekonomického zázemí žáků až po schopnost školy s tímto zázemím efektivně pracovat. Analýza vychází z rozsáhlé datové základny zahrnující výsledky žáků v jednotné přijímací zkoušce (2019-2021) a maturitní zkoušce (2022-2024) poskytnuté Cermatem, doplněné o inspekční šetření ČŠI zaměřené na kvalitu výuky, školní klima a řízení škol. Využita byla také data ministerstva školství. Zpráva je ke stažení zde.

1. SILNÁ NÁVAZNOST MEZI PŘIJÍMAČKAMI A MATURITOU

Výsledky maturit žáků úzce souvisí s jejich výsledky v jednotné přijímací zkoušce (JPZ). Školy, které přijímají uchazeče s vyšší percentilovou úspěšností v JPZ, vykazují i vyšší úspěšnost svých žáků u maturit. Tento vztah platí ve všech oborech vzdělání od gymnázií po odborné školy.

2. ROZDÍLY MEZI ŠKOLAMI SE VYTVÁŘÍ UŽ PŘI PŘECHODU ZE ZŠ NA SŠ

Rozdíly v úrovni výsledků mezi školami nejsou způsobeny výhradně tím, co se děje během středoškolského studia, ale z velké části už tím, jaké žáky školy přijmou. Tedy: jak dobře jsou uchazeči připravení již při vstupu ze základní školy.

3. VÝSLEDKY JSOU RELATIVNĚ STABILNÍ BĚHEM CELÉHO SŠ STUDIA

Data potvrzují, že pořadí škol podle výsledků JPZ a MZ se příliš nemění. Škola, která přijímá dobře připravené žáky, bude pravděpodobně i školou s nadprůměrnými výsledky u maturit a naopak. Tento trend je konzistentní i při sledování několika ročníků.

4. SOCIOEKONOMICKÉ ZÁZEMÍ HRAJE KLÍČOVOU ROLI

Lepší výsledky v přijímacím řízení i u maturit jsou dlouhodobě spojeny s příznivějšími socioekonomickými podmínkami rodin žáků, tedy vyšším vzděláním rodičů, lepším kulturním a studijním zázemím doma, přístupem ke knihám, klidnému prostředí apod.

5. VÝRAZNÉ REGIONÁLNÍ ROZDÍLY

Praha, Jihomoravský a Zlínský kraj mají vyšší podíl škol s úspěšnými žáky, zatímco Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají častěji školy s podprůměrnými výsledky. Tyto rozdíly odrážejí nejen úroveň žáků, ale i dlouhodobou nerovnost mezi regiony.

6. OBOR VZDĚLÁNÍ VÝRAZNĚ OVLIVŇUJE VÝSLEDKY

Gymnázia, lycea a některé odborné obory (např. ekonomické) mají vyšší úspěšnost u maturit a žáky s vyšším socioekonomickým zázemím. Naproti tomu nástavbové studium (L/5) a obory s odborným výcvikem a maturitou (L/0) vykazují nejnižší výsledky, často i vysokou neúspěšnost u maturit.

7. NĚKTERÉ ŠKOLY DOKÁŽOU ZLEPŠIT POSTAVENÍ DÍKY VÝUCE A ŘÍZENÍ

Zhruba 6 % škol se vymyká – dosahují výrazně lepších maturitních výsledků, než by odpovídalo jejich vstupním JPZ. Tyto školy mají:

• propracovanou výuku,
• aktivní žáky,
• pozitivní klima,
• systematickou podporu žáků,
• kvalitní strategické vedení.

8. LEPŠÍ VÝSLEDKY ŠKOL NEJSOU DÁNY SELEKCÍ SLABŠÍCH ŽÁKŮ

Zpráva vyvrací domněnku, že by si školy „čistily“ maturitní ročníky předčasným vyřazováním slabších studentů. Naopak – školy s lepšími maturitami mají menší úbytek žáků mezi 1. a 4. ročníkem.

9. AKTIVNÍ VÝUKA A MOTIVACE ŽÁKŮ HRAJÍ VÝZNAMNOU ROLI

Lepší školy častěji využívají výukové metody, které žáky aktivně zapojují (diskuse, skupinová práce, řešení problémů, analýzy dat). Také více individualizují výuku a reagují na potřeby různých žáků. Tyto přístupy zvyšují kvalitu učení i výsledky u maturit.

10. NASTAVENÍ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY BY MĚLO BÝT CITLIVĚJŠÍ K RŮZNORODOSTI OBORŮ

Zpráva upozorňuje, že aktuální jednotné přijímací zkoušky nemusejí být optimální pro všechny obory (např. umělecké, humanitní, nebo odborné). Je na místě zvážit, zda by nebylo vhodnější více přihlížet k motivaci uchazeče nebo specifikům daného oboru.

ZÁVĚR A DOPORUČENÍ

Jedním z hlavních závěrů tematické zprávy České školní inspekce je zjištění, že výsledky žáků v jednotné přijímací zkoušce (JPZ) velmi silně korelují s jejich výsledky u maturitní zkoušky. Jinými slovy – žáci, kteří dosahují slabších výsledků při vstupu na střední školu, zpravidla vykazují slabší výkony i u maturit, a naopak. Přestože to potvrzuje předpoklad o prediktivní funkci JPZ, zároveň to ukazuje na její omezenou schopnost rozlišit vhodnost uchazečů pro jednotlivé obory vzdělání – ať už jich je 10 nebo 150. JPZ je jednotná, ale střední školy a jejich obory různorodé. V praxi tak často nereflektuje specifika oboru ani motivaci uchazečů.

Zpráva navíc potvrzuje, že školy s horšími maturitními výsledky se potýkají s horšími personálními i materiálními podmínkami, mají slabší školní klima a méně aktivizující výuku. Oproti tomu školy, které dosahují nadprůměrných výsledků, nabízejí svým žákům nejen lepší zázemí, ale i podnětnější a profesionálně vedené vzdělávací prostředí. To vše potvrzuje, že nejsou to jen schopnosti žáků, které určují jejich vzdělávací dráhu, ale i prostředí, do kterého se dostanou.

Z těchto zjištění vyplývá potřeba systémové revize – jak ve smyslu citlivější podoby přijímacího řízení, tak ve smyslu cílené podpory škol v náročných regionech. Zásadní roli hraje i zlepšení datové základny, která by umožnila přesnější sledování přidané hodnoty škol a jejich reálného dopadu na žákovské výsledky. Ze zprávy proto vyplývá několik důležitých doporučení:

• Zaměřit se na podporu škol v náročných socioekonomických regionech, a to jak materiálně, tak metodicky.
• Zlepšovat kvalitu výuky – zejména prostřednictvím aktivizačních metod a individualizace.
• Podporovat školní klima a vztahy, které zásadně ovlivňují motivaci i výkon žáků.
• Věnovat pozornost kvalitě vzdělávání při průchodu žáka vzdělávací soustavou.
• V neposlední řadě zvážit úpravy v podobě jednotné přijímací zkoušky, aby lépe zohledňovala různorodost oborů a motivaci uchazečů.