Balíček změn ve školství odblokován, poslanci schválili novelu školského zákona. Nepedagogy budou platit zřizovatelé

Školy se tak dočkají například školních psychologů a speciálních pedagogů nebo dostanou peníze navíc, pokud vzdělávají větší počty žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Nepedagogy budou muset hradit zřizovatelé, stejně tak budou rozhodovat například o nákupu učebnic. Novelu nyní projedná Senát.

Sněmovna schválila novelu školského zákona, kterou poslanci opakovaně projednávali již od podzimu. Předpokládaná účinnost novely je stanovena na 1. září 2025. Opatření spojená s převodem financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele nabudou účinnosti 1. ledna 2026. Některé další změny obsažené v novele mají delší časový náběh. Mezi hlavní změny patří:

• ukotvení pozic školního psychologa a speciálního pedagoga: školy dostanou na jejich financování pevně dané prostředky ze státního rozpočtu, činnost těchto podpůrných pracovníků bude v dalším období důležitá i vzhledem k omezení odkladů školní docházky, které, pokud návrh zákona schválí Senát a podepíše prezident, začnou platit od 1. září 2025, a navýšení počtu žáků se specifickými vzdělávacími potřebami na 1. stupni ZŠ
• ukotvení pozice sociálního pedagoga: pozice bude hrazena ze státního rozpočtu; sociální pedagog je nástroj k posílení sociální práce školy a tvoří spojku mezi školou, rodinou a sociálními službami ve chvíli, kdy škola potřebuje řešit např. náročné chování žáka, záškoláctví apod.
• indexové financování škol: jde o spravedlivější model financování, který zohledňuje rozdílné podmínky škol – prakticky znamená, že čím problémovější prostředí a náročnější žáci, tím dostane škola více peněz na nástroje, které jim to umožní kompenzovat
• přesun financování nepedagogů na zřizovatele, včetně nakládání s ONIV: sporný pozměňovací návrh prošel za podpory ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů, proti bylo jednomyslně ANO a drtivá většina SPD; opozice kritizovala nedostatečné finanční pokrytí a přenášení finanční zátěže na obce; experti dlouhodobě upozorňují na fakt, že tarifní tabulky mnoha pozic jsou pod výší minimální či zaručené mzdy a ředitelé tak nyní musí na jejich dorovnání na zákonnou mez využívat prostředky určené na odměny učitelů; opatření také přesouvá rozhodování o nakládání s ONIV, z nichž se například hradí učebnice nebo další vzdělávání učitelů, ze škol na zřizovatele
• slučování škol: školy v obcích, které zřizují dvě a více škol a některá z nich nedosáhla za poslední 3 roky alespoň jednou počtu 180 žáků, se budou muset slučovat; ministerstvo školství si od opatření slibuje vyšší kvalitu vzdělávání na školách a vyšší finanční efektivitu provozování vzdělávací soustavy
• možnost upravovat výši PHmax: zákon umožňuje úpravu maximálního počtu hodin, které stát školám hradí, tzv. PHmaxů, podle potřeby bez nutnosti další legislativní úpravy; školy se obávají snižování PHmaxů v budoucnosti
• přijímací řízení na SŠ: týká se legislativně technických úprav, mezi které patří např. zrušení podání přihlášky v podobě výpisu, úprava jednotné přijímací zkoušky pro žáky s OMJ a možnost podávat přihlášku do druhého kol na maturitní obory i bez předchozího složení JPZ
• duální praktické vyučování
• úprava maturitní zkoušky: zavádí jako jednu z možných forem maturity na všech středolách komplexní profilovou práci, nebo možnost nahrazení zkoušek z některých předmětů certifikátem (např. u cizích jazyků)
• umožnění kombinované výuky: střídání prezenční a jiné formy vzdělávání mimo školní budovu podle stanovených pravidel, jejím cílem je nabídnout flexibilnější formu vzdělávání, která může být někdy pro žáky i jejich rodiny vhodnější než tradiční prezenční výuka
• snížení věkové hranice pro žáky z 18 let na 15 pro vstup do školské rady
• krátké programy VOŠ

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUinu: „Novela je poměrně rozsáhlým balíčkem dílčích úprav, které aktualizují nastavení vzdělávacího systému. Mnohé změny reagují na potřeby praxe, které jsou dlouhodobě známy, řada opatření byla pilotována a osvědčila se. Prošel i kontroverzní převod financování nepedagogických pracovníků na obce. Upozorňujeme, že nákladově to není dostatečně pokryto a obce budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Jako problémový vnímám převod ONIV na zřizovatele. Doteď platil princip, že vše, týkající se přímo výuky, šlo za státem – finančně i kompetenčně. Prolomení této jasné dělby je za nás špatně.“