Žáci 9. tříd ZŠ se po 20 letech nezhoršili

Co je Evaluační ohlédnutí

Podstatou evaluačních ohlednutí je zopakování vybraných srovnávacích testů, popřípadě zadání dotazníků na školách, které se šetření účastnily v minulosti, s určitým časovým odstupem. Porovnáním výsledků lze dokumentovat vývoj v českém školství jak individuálně (případové studie jednotlivých škol), tak globálně (vzorek škol dokládající vývoj v ČR).

Evaluační ohlédnutí 2005 – 2025, žáci 9. r. ZŠ

Opakovaného testování pěti testy (Český jazyk, Matematika, Humanitní základ, Přírodovědný základ, Anglický jazyk) se v lednu až březnu 2025 a současně v lednu a únoru 2025 zúčastnilo celkem 51 škol, plus dalších 50 jako kontrolní vzorek. Výsledný vzorek zahrnuje cca 1 000 až 1 800 žáků (podle druhu testu) ze všech regionů ČR s přihlédnutím k velikosti školy a charakteru sídla školy (vesnická, maloměstská, velkoměstská).

Hlavní výsledky

S výjimkou testu Anglický jazyk nedošlo k opravdu významné změně celkové úspěšnosti žáků testovaných škol, a tedy ani k významnému zhoršení. To je v rozporu s hromadně sdílenými dojmy a poukazy (učitelů, politiků i značné části laické veřejnosti) na neustále se zhoršující úroveň žáků, výuky a českého školství všeobecně. Zcela zanedbatelného zhoršení (do 1 procentního bodu) dosahli žáci v testech Matematika a Přírodovědný základ, v testech Český jazyk a Humanitní základ došlo k o něco výraznějšímu zhoršení (do 4 procentních bodů). V testu Anglický jazyk došlo naopak k velmi výraznému zlepšení (+12,5 procentního bodu) vzhledem k roku 2005. Celkově vyznívá srovnání výsledků žáků ukončujících ZŠ v těchto testech velmi pozitivně, zvlášť uvážíme-li, že:

a) ve školním roce 2007/2008 byl do českého vzdělávacího systému zaveden nový, významně decentralizační prvek v podobě Rámcového vzdělávacího programu (RVP) a navazujících Školních vzdělávacích programů (ŠVP), přičemž tato změna byla provázena obavami o zachování úrovně výsledků vzdělávání;

b) jsou dnes třídy na druhém stupni ZŠ více postiženy odlivem dětí do víceletých gymnázií, než tomu bylo před dvaceti lety;

c) v rámci inkluze přibylo ve školách větší množství dětí s různými "dis" diagnozami, které by (zejména podle odpůrců inkluze) měly ovlivňovat celkové výsledky výuky negativně;

d) mnohem více než před dvaceti lety konkurují školní výuce (a pozrornosti žáků) různé „rozptylující“ fenomény, zejména mobily a sociální sítě;

e) kromě výuky „klasických“ předmětů, na které bylo toto evaluační ohlédnutí zaměřeno, žáci musí dnes žáci zvládat ve větší míře výuku nových předmětů, zejména IT dovedností.