| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nejúspěšnější školství na světě

 Celkem 227 názorů.
 Lucie 
  • 

Dekuji 

(18.1.2008 9:46:43)
Zajimavy clanek...takhle by se melo k detem a jejich vzdelani pristupovat vsude. Podminky u nas jsou katastroficke.
 Cow :-) 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 10:06:58)
Heidy, to zní fakt jak pohádka...
Komu by se tohle nelíbilo?
A jak to mají se středníma a vysokýma školama?
 Petr 
  • 

Re: Dekuji 

(18.1.2008 10:11:49)
Zil jsem ve Finsku par let. Finsko je kulturne uplne jina zeme nez Cesko. Lide se tam chovaji prozretelne, coz se projevuje solidaritou jak jednotlivcu, tak cele spolecnosti vcetne politiku, coz se vraci zpet na prozretlenosti a tim i bohatstvi cele zeme. Ceska spolecnost neni prozretelna a uz vubec ne solidarni - prosazuji se obecne jen zajmy jednotlivce, coz se projevuje ve vztazich mezi lidmi, tak i celkove ve spolecnosti a zpetne v politice. Cesko se dostalo do zacarovanho kruhu, ze ktereho se jen spatne dostava smerem k prozretelne kulture. A tom jsem uplne pominul otazky ochrany prirody, udrzitelne urovne zivota apod, kde jsou rozdily obdobne.
 Mishka 
  • 

Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 10:29:55)
Také bych raději místo 50%-ního zdanění brala kvalitní privátní školu!Ale pozor,nechtěla bych školu,ve které si pro své dítě tzv. zaplatím jedničky,chtěla bych školu dobrou po všech stránkách,takovou,jakou popisuje autorka ve svém článku.Jsem pro diferenciaci škol,právě pro ty rozdílné potřeby dětí.Výběrové a náročné školy jsou skutečně jen pro nadané,at si to rodiče chtějí přiznat nebo ne.Nejsem pro integraci děti se speciálními vzdělávacími potřebami do výběrových škol.Je to právě na úkor těch nadaných dětí,proč by tam tedy potom chodily,když je vždy budou brzdit ti méně nadaní a průměrní.A ruku na srdce, dokud se nezmění myšlení celé naší společnosti,nemůže se zkvalitnit ani školství.Vzdyť ta česká malost a závist, která je v rodičích, se skrze ně přenáší na děti.Stejně tak tady na Rodině už mnohokrát propírané téma rodič-učitel.Dokud budou rodiče podkopávat učitelům nohy,odnesou právě jen ty děti.A jestli učitelé nebudou umět dobře komunikovat s rodiči,hádejte,kdo na to zase doplatí?
 Jíťa 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 11:52:25)
Náhodou, mě se myšlenka integrace dětí se speciálními potřebami líbí. Však by třebas nemusely chodit na všechny hodiny a předměty, aby ostatní brzdily. Mohli by mít nějaký základní rozvrh, kde by se učili spolu s ostatními a z některých předmětů by byli osvobozeni, nebo by se je učili jen v základech s nižším ročníkem apod.
A není to jen o integraci dětí s poruchami učení. Mě by se líbilo, kdyby do normálních škol běžně chodili vozíčkáři, zrakově či sluchově postižení. Tyto děti totiž také můžou ty naše zdravé obohatit.

Mě osobně by se líbil model školství, kde by měly děti stanoveny povinné základy, a ti šikovnější by si to mohli rozšířit (např. děti by měli standartně povinnou 1 hod. dějepisu týdně, ale ty které by měly zájem by měli 1 hodinu navíc, kde by se dozvěděli podrobněji o tom, co se probíralo v povinné hodině). Tak by se mohl dětem udělat rozvrh vpodstatě na míru, podle toho, o co mají zájem a v čem vynikají nad ostatními. Jenže by to asi ztroskotalo na nedostatku učitelů, učeben a problému co s dětmi, kteří tu hodinu navíc zrovna nemají a nejvíc asi jak žáky hodnotit...
 Špendlík 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 17:01:16)
Mishko promiň, ale to co píšeš zavání elitářstvím. Děti by se měly také naučit žít ve společnosti. Když dítě vyrůstá mezi nadprůměně nadanými lidmi, pak má podle mě problém začlenit se do normální společnosti. Navíc jako matka dítěte, které má problém by jsi takhle určitě nemluvila.
Lidi by měli žít dohromady a ne se dělit na nadané, průměrné, podprůměrné a postižené.
Pokud je dítě skutečně nadané a cílevědomé, nic ho nemůže brzdit, naopak.
 Špendlík 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 17:02:23)
Mishko promiň, ale to co píšeš zavání elitářstvím. Děti by se měly také naučit žít ve společnosti. Když dítě vyrůstá mezi nadprůměně nadanými lidmi, pak má podle mě problém začlenit se do normální společnosti. Navíc jako matka dítěte, které má problém by jsi takhle určitě nemluvila.
Lidi by měli žít dohromady a ne se dělit na nadané, průměrné, podprůměrné a postižené.
Pokud je dítě skutečně nadané a cílevědomé, nic ho nemůže brzdit, naopak.
 Mishka 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 18:14:30)
Pozor,Špendlíku, vůbec nemluvím o nějakém vyčlenění určitých skupin dětí ze společnosti, ale o výběrových školách v běžném státním školním systému,který je dostupný všem bez ohledu na postavení ve společnosti či příjem.Mluvím jen o nadaných dětech,nikoli o penězích,za které si někteří rodiče bohužel i méně chytrých dětí mohou ty jedničky koupit.To už by bylo jiné téma...
 Špendlík 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 18:41:36)
Misho, ale já taky nemluvím o penězích. Mluvím o rozdělování na chytré a méně chytré, ev. postižené myslím intelektuální elitu, která má pak tendenci se sdružovat a dívat se na nás ostatní průměrné spatra. To je taky rozdělení a opravdu nemám namysli ekonomické elitářství.
Podle mě je lepší když jsou všichni dohromady, učí to toleranci a nejen tomu. Znovu opakuju, že pokud je dítě opravdu nadané a cílevědomé, nikdo ho brzdit nemůže.
 Špendlík 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 18:42:35)
Misho, ale já taky nemluvím o penězích. Mluvím o rozdělování na chytré a méně chytré, ev. postižené myslím intelektuální elitu, která má pak tendenci se sdružovat a dívat se na nás ostatní průměrné spatra. To je taky rozdělení a opravdu nemám namysli ekonomické elitářství.
Podle mě je lepší když jsou všichni dohromady, učí to toleranci a nejen tomu. Znovu opakuju, že pokud je dítě opravdu nadané a cílevědomé, nikdo ho brzdit nemůže.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 19:53:42)
Špendlíku, na tohle téma tu byla debata nedávno.

Někteří lidi si myslí, že jeden nadanej člověk toho dokáže víc sám, když ho nikdo nebrzdí. Tu rovinu, že ho ostatní rozvíjí v tom, co on naopak neumí dost lidí vůbec nevidí. Asi to bude tim, že se některý roviny osobnosti přeceňujou a některý podceňujou.
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:12:45)
Nevím, proč nazýváte samostatné vzdělávání nadanějších dětí elitářstvím. Já sama jsem takovým "elitním" vzděláním prošla. Na prvním stupni jsem prošla nějakýma matematickýma olympiádama a tak mi byla nabídnuta matematická třída. Najednou jsem se octla mezi lidma, kteří byli daleko lepší než já, já se stala průměrem a musela jsem se snažit, abych se jim vyrovnala. Tlačili mě dál. Kdybych zůstala v běžné třídě, tak jsem zůstala tím průměrem. Jsem ráda, že jsem měla tu možnost, a kdyby ji dostalo i moje dítě, jenom ho v tom podpořím. Ale rozhodně nebudu brečet kvůli tomu, když na to mít nebude. Spíš mám pocit, že tady z lidí pocit, že nesmí vyčuhovat, že mají zůstat průměrem. Dětem ve škole, který se hlásí, se ostatní smějí. Proč neukázat, že něco umím a jsem lepší?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:29:21)
Belatrix, absolvovala jsem stejnej typ školy jako Ty a vadilo mi, že u nás pro samý soutěžení nikdy nebude taková parta, jaká byla na "mý" původní základce, že výkon je kladen nad charakter a hajzl s dobrym výkonem v soutěžích může být ceněn víc, než dobrej člověk atd.
Že něco umím ještě neznamená, že ostatní neumí něco jinýho, co bych se od nich mohla přiučit a už vůbec to neznamená, že mý "umění" je automaticky nějak užitečný.

Asi byla chyba, že jsem tam šla já - která nemá potřebu někomu něco ukazovat.
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:39:01)
Tak my jsme byli parta dobrá. Někteří byli lepší a chodili na olympiády a my jsme jim fandili. A rozhodně jsem si nemyslela, že ti v ostatních třídách jsou nějací horší. Ale já jsem měla možnost rozvíjet svoje schopnosti líp, než v obyčejné třídě.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:48:26)
Myslíš schopnosti z matiky.
Mě mrzelo, že každýho zajímala právě jen matika.

Ale třeba jste neměli přestávky ve stylu půlka dětí hraje šachy, druhá řeší logický problémy a já chodim pokecat za dětma do normální třídy, který plánovaly kam půjdem po vyučování hrát fotbal, všímaly si, že lidi maj dvě různý pohlaví a můžou se i zamilovat a že za monitorem počítače svítí opravdický slunce :-)
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:52:29)
Jeno, my jsme na gymplu byli matematická třída, sice jsme občas byli trošku divní, ale jinak jsme vyváděli standardní lumpárny a podobně :-) Třeba pár spolužáků schytalo důtku, že při stěhování nábytku strkali po chodbě kovovou židli se spolužačkou, což na dlaždicích dělalo příííííšernej kravál :-D - oni už všichni měli několik škraloupů, tak tohle byla poslední kapka.
Taky jsme pořádali nejrůznější akce - výlety do přírody, víkend u spolužáka na chatě, společnou návštěvu pouti a tak.
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 21:03:02)
Lído, tak to jsem byla v nějaké podobné. Klukům se podařilo např. podpálit šatnu :-D Někteří hráli závodně fotbal o přestávkách se dělalo spousta věcí, ale šachy teda ne. Prostě naprosto normální třída, akorát jsme měli víc matiky, fyziky a chemie a učitelka někdy žasla nad tím, jak řešíme někteřé příklady :-)
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 21:11:22)
Belatrix, u nás jsme hodně o přestávkách hráli pexeso, ale taky mariáš :-) A někdy ve čtvrťáku jsme si hromadně vybarvovali omalovánky ;)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 21:44:29)
Lído, tohle byl druhej stupeň ZŠ. Na gymplu jsme měli skvělou pestrou třídu a já přesedlala na olympiády z češtiny :-) S jednim spolužákem mam děti a s několika dalšíma se aktivně stýkáme, jezdíme spolu na fesťáky a dokonce i spolupráce na nějakých projektech se našla...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 21:53:50)
Jeno, na základce jsme byli "matematický experiment" a taky jsme byli normální... Skoro bych tipovala, že ta atmosféra u vás vznikla kvůli ctižádosti kantorů, ne až tak kvůli dětem.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 22:10:12)
Jsem měla pocit, že motivace v duchu: "Na vaše místo čeká 10 dalších." neni vynález jen tý školy, kam jsem chodila já.


Já byla experiment na vejšce :-)

 Míša 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(20.1.2008 23:02:45)
Tak já prolezla základku i gympl od začátku ve speciálce na matiku, a byli jsme úplně supr třída, naopak, v ostatních "obyčejných" kvetla šikana, hulilo se jak o závod, a u nás nic. drželi jsme pohromadě a bylo to bezva. navíc, na jedničky by mi v "obyčce" stačila polovička toho co u nás "supermanů" a díky tomu jsem teď tam kde jsem. a když bude moje malá šikovná, ráda jí do takovýhle speciálky taky nacpu.
ale musím říci, že na gymplu s námi byl skoro slepej kluk, a to byla ta pravá škola života. Tohle by mělo být povinně na každé škole, aby si "normální" uvědomili, co všechno taky může bejt život................
 Mishka 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(22.1.2008 10:31:49)
Přesně, s tím 100% souhlasím.Když mám na výběr a mám na to,půjdu za tím nejlepším,co se mi nabízí,to je přece logické,ne?Nějak mi nejde do hlavy,že to někdo nechápe.A jestli se někdo dobrovolně cpe do stádovitosti,jen aby nevyčuhoval,tak ať v tom stádu je, je to jeho volba.
 ZuziP 


Re: Jaká je česká realita? 

(20.1.2008 16:38:14)
Moj starsi syn chodil do skoly pre nadane deti... mam zopar veci proti, co je ale fakt, ze decka tam boli uplne normalne, normalne sa hrali a nikto zo seba nerobil nieco viac... aspon nie v prvych rocnikoch... nas Dani mal vzdy kamaratov pri dome, ktori chodili do beznych skol a bolo to v pohode. Viem, ze vdaka tejto skole stravil pohodove prve dva roky skoly, kedy sa nielen vela naucil, ale si skolu aj uzil. Nezazila som ani raz, ze by do skoly nechcel ist.
O rocnik nizsie sme poznali chlapca, ktory odisiel z beznej skoly, pretoze mal problemy s ucitelkou, spravanim, vyrusovanim... koncilo to zlymi znamkami. Po preradeni do tejto skoly sa decko prestalo nudit, prestalo byt sikanovane, bolo v pohode... jeho mamicka (bola to ucitelka zo skolky nasho mladsieho syna) bola uplne stastna.

Neviem, ci som za alebo proti takymto skolam. Paci sa mi myslienka, aby deti boli v skole spolu, vsetky. Ale je mi jasne, ze za podmienok, ktore vo vacsine skol (minimalne na Slovensku) su (uz len pocet ziakov v triede, tvrde nepruzne ucebne osnovy...) to nie je mozne.

Ak by to islo, bolo by to fajn. Mozno si este nie som ista, ako zladit vyuku sportovo nadaneho dietata s nejakym napriklad dobrym fyzikom... ale verim, ze keby sa chcelo, tak by sa dalo, ale urcite by sa mi to pacilo. Od toho ale asi mame este velmi daleko, takze som za skolu, ako bola nasa, vdacna.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 22:59:30)
Jeno, něco už napsala Lída .. já měla v matematické třídě po osmi letech izolace na ZŠ konečně pocit, že když něco říkám, ostatní to zajímá ... a to ta moje třída na základce byla už určitým způsobem výběrová, bylo tam hodně učitelských dětí. V tomhle případě by nebyla speciálka honěním se za soutěžením a jednostranným rozvojem, ale naopak přesně to místo, kde bude dítě šťastné ...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 23:25:00)
Nejsem si jistá, jestli to lze považovat za zkušenost s výběrovou školou...

Nevíme, co bys říkala, kdybys odešla na jazykovku ve třetí řídě, nebo na matematickou školu ve čtvrtý...

Na gymplu jsem kamarádila i s pár lidma z osmiletý verze a bylo tam pár inteligentních lidí, kteří se z kvarty hlásili na střední, která nebude hnaná na výkon. Ne že by na to neměli hlavu, ale neměli na to žaludek. Kdyby na gympl přišli až v patnácti, inteligenci by měli zhruba stejnou a z učení by ještě nebyli otrávení...
 Lizzie 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 23:33:28)
Jeno,

s tím gymnáziem na tom asi něco bude. Kamarádka, která absolvovala čtyřleté gymnázium, mi nedávno říkala, že je dobře, že šla až po devítce, neboť děcka, která tam byla od páté třídy zhruba v těch 16 prodělala jakýsi útlum, kdežto oni nastartovali ,,a jeli".
Na stranu druhou myslím, že opravdu nadprůměrně nadané děti do výběrových škol patří a je jim tam lépe a myslím, že lumpárny dělají stejně, viz. Lídin popis. Ony uvažují trochu jinak a ta možnost by být měla.
 Lizzie 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 23:55:26)
Milado,

mám kolem sebe chytré, nikoliv však extra nadprůměrné (což myslím bez ironie) jedince, mluvím za ně a jestli sis nevšimla, v druhé části příspěvku uvádím, že jistým typům dětí běžný kolektiv opravdu příliš nedá.
Co se jednotlivých předmětů týče, kdysi na ZŠ jsem nějakou dobu měla štěstí na vynikající jazykářku, která dětem, kterým šly jazyky lépe dala individuální činnost, byly vpřed..a pomalejším se věnovala, perfektní kantorka.
 10.5Libik12 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 23:55:38)
Jeno, kolik ti je?
jestli máš spolužáky otrávený z osmiletýho gymlu?

Dosud ses mi jevila jako hodně poctivá učitelka na to, abys jen tak shazovala víceletá gymnázia z principu. Znamenají mimochodem variabilitu vzdělávání.

Dcerka je v oktávě, nejlepší volba jak strávit věk 11-18, pokud je ta škola dobrá
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 8:34:28)
Libiku, byli to o něco mladší kamarádi, nikoli vrstevníci. Bude mi za pár dnů třicet.

Já myslim, že ten rozdíl v pohledu na věc je hlavně v tom, že já vim, že existujou základky, kde můžou fungovat děti od naprůměrně nadaných po handicapovaný tak, aby nikdo nikoho nebrzdil a naopak, aby se vzájemně obohacovaly a myslim si, že to je užitečnější, než separace a proto by se pozornost neměla směřovat ke vzniku dalších výběrovek, ale k zlepšování situace na základkách.

Vy řešíte spíš konkrétní situaci ve vašem okolí, kde třeba takový školy bejt nemusí a je výběr mezi mizernou základkou a výběrovkou, navíc většina lidí v Čechách si tu školu, o který mluvim ani neumí moc představit - to vidim, když tu čtu složitý úvahy jak to udělat - přecházet do jiných tříd na jednotlivý předměty, volitelný nadstavby apod. Pořád to stojí na představě, že třeba tu matiku musí mít všichni najednou a dělat ji společně. Představa, že děti nemaj rozvrh, každý má svůj vzdělávací plán, ve kterym si hlídá na co má jít a odškrtává si co už ovládá a ve stejnou dobu každý dělá někde u stolu nebo na zemi jinou práci je zatim možná dost abstraktní :-(

Já teď připravuju pro dvě druhačky test, aby mohly přejít na učivo třetí třídy. Mají kolem sebe skoro třetinu dětí handicapovaných - tak se mi nemůžete divit, že když tu čtu jak integrovaný děti brzdí ostatní, skřípu u toho zubama :-)

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 8:35:04)
vypadlo mi tam: na učivo třetí třídy Z ČEŠTINY
 Mishka 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 10:16:39)
Integrované děti brzdí ty nadanější?To říkáš,Jeno,ty v úplně jiných souvislostech,než je tady myšleno.To je to,co chceš slyšet ty,nikoli to,o čem je tady řeč.Je jasné,že v tom typu škol,o kterém mluvíš ty nebo ve kterém pracuješ je integrace více než prospěšná,je dobře,že děti dokážou takto vedle sebe fungovat,obohatí to asi všechny.Ale co když mám jiné možnosti?Tak je nevyužiju?No samozřejmě že ano,že každý to své chytré dítko dá tam,kde bude dostatečně vytížené a spokojené.Dnes v MF Dnes je článek o škole Open Gate.Pominu její název,tedy rozdělení společnosti na chudé a bohaté,o to tu ted nejde.Jde o to,že ta hezká myšlenka-škola pro vynikajicí studenty napříč sociálními vrstvami obyvatelstva-se jaksi nepovedla.Bohužel kvalita výuky šla dolů právě proto,že se výuka přizpůsobuje vždy těm slabším.Spokojeni nejsou ani učitelé,ani studenti.Takže když obrazně řečeno voláš po tom,zrušme jazykovky,sportovky,víceletá gymnázia,matematické tř. atd.,pak tedy chtěj i zrušení alternativních škol.Budou pak naše děti-at už jakékoli-šťastné?
 & 


Re: Jaká je česká realita?-jaka je i Holandska realita 

(19.1.2008 11:56:36)
Mishko,

je otazka co je altrnativni skola a co se povazuje za normalni. Ja bych moc rada, kdyby ta co pise Jena bylo povazovano za normalni. Buhuzel jsem rezignovala na svoje idealy syna integrovat do normalni skoly. V miste meho bydliste je vic, jak tricet deti ve tridach, kdyz jsem se ptali na itegraci ditete. Tak nas sice na zadne skole vyslovne neodmitli, ale nadsene se netvarili. Vsude jsme si vyslechli zaklinaci formulku "jestli si myslime, ze tam nase dite bude STASTNE, ze by mu mezi SVYMA stejne bylo lip". Web-stranky techto skol jsou jeste idealistejsi nez tento clanek. Plny recicek o individualnim pristupu. Ja nemuzu nikoho ukecavat, aby ho prijal, protoze to pro ne bude jednoznacne zatez. Taky uprime receno, nejsem zvedava na ustepacny poznamky ostatnich rodicu, jak je moje dite brzdi.
Tak ze syn pujde do specialky mezi SVY, aby tam byl STASTNEJ.

V jedny knizce o integraci deti, je kresleny vtip:
Sedi dva papousci v kleci a jeden rika druhymu:
"Vis, ze ziji take postizena zvirata, ktera maji ctyri nohy."

 Mishka 
  • 

Re: Jaká je česká realita?-jaka je i Holandska realita 

(19.1.2008 14:40:05)
Já vím, v tom právě tkví ten problém integrace.Já myslím,že by mělo být jasně řečeno,co je škola výběrová,alternativní a takzvaně normální,nebo lépe řečeno běžná.Ve městech opravdu bývá 30 a více dětí ve třídách,třeba dcera na jazykovce má 31 dětí,nároky velké,učitel vynikajicí,ale já si fakt nedovedu představit,jak by se mohl individuálně v systému našeho školství věnovat několika integrovaným dětem,bohužel...:-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 13:12:09)
Mishko, já nevim, jestli můžem někam dospět - mluvíme jedna o voze a druhá o koze, ale řekněme, že můj názor je, že chyba nebyla v tom, že tam měli integrovaný děti, ale v tom, že neumí pracovat s různorodou skupinou.
Navíc já jsem až tak drsná, že za různorodou považuju i skupinu "normálních" dětí, páč každý má jiný zájmy, jinej styl učení, jiný tempo atd.
Proto si myslim, že se nic nevyřeší selekcí a že by se místo toho měla řešich schopnost učitelů vést efektivně výuku jakýchkoli dětí.
 Kohnova 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 10:17:58)
Jeno, problem je v tom, ze nejen ze si to nedokaze predstavit vetsina rodicu (laiku), ale ona si to realne nedokaze predstavit ani vetsina ucitelu a jejich manazeru, reditelu (a o cem uvazuji prislusne odbory skolstvi, presahuje moje fantazijni moznosti). Problem je, ze na ZS stale prilis velke casti lidi, kteri v nich pracuji, uplne unika, ze to, co maji delat, je rozvijet deti, vychovavat je, vzdelavat, starat se o to, aby deti vlastni vzdelani a rozvoj vnimaly jako bytostnou potrebu a take zdroj uspokojeni. Malym prikladem jsou slovni hodnoceni nebo IVP, ktera maji skoly predtistena(!) (ty pokrocilejsi ulozena na serveru) a odpovedny ucitel jen zaklikne kombinaci predem danych floskuli. Rodicum, verejnosti a zrizovateli pak ale muzeme vykazat individualni pristup, vzdyt prece davame detem slovni hodnoceni. Atdatd... Rodicum to z nejakeho zvlastniho duvodu nevadi. Tem, co jim to vadi, to nestoji za namahu zacit resit, daji dite na gymnazium a maji klid, protoze tam uz se prece jen ledy hnuly. Ja jsem to se sebou i svymi detmi udelala stejne, cili kritizuji i sebe, ale pokud jsi nekdy pusobila na standartni sidlistni ZS v touze venovat sve usili tem nejpotrebnejsim detem, vis, ze Orwel (1984), to vedel, popsal a stale to plati. Bohuzel.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 13:18:12)
Kohnova, v tom s Tebou naprosto souhlasim. Nejde to řešit plošně, nejsou na to zralý ani učitelé, ani rodiče. Jen to pro mě (zatim?) neni důvod rezignovat... Přecijen v září nastoupí do školy náš starší syn...
Co se týká vyloženě šéfů - před půl rokem se u nás byla podívat ministryně, řekla, že školy jako naše se musí podporovat a už zas neministruje. Novej ministr teď zas řeší něco úplně jinýho a kdoví za jak dlouho se bude zabíhat někdo další :-(
 Kohnova 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 13:44:32)
Ja jsem ale nerezignovala. Pracuji se studenty, kterym se snazim tyhle veci vysvetlovat, ukazovat na konkretnich prikladech, snazim se jim umoznit prozit na vlastni kuzi, jak a proc je nalehave potreba cesky skolsky system zmenit. Rezignovala jsem pouze na bezprostredni pomoc detem uvizlym na ZS, protoze mravenec shnile stoupacky v mrakodrapu sam neopravi, i kdyby byl sebestatecnejsi a treba pri te oprave polozil zivot :). Aby se ceske skolstvi a tim padem cela ceska spolecnost probrala, musi spojit sily mladi, vzdelani, nesobecti (moralne vyspeli) a pracoviti lide, nehadat se o nepodstatne, odstavit uz konecne a definitivne vsechny stare struktury vcete tech maskovanych (a ze jich v ceskem -specielne zakladnim a vysokem pedagogickem- skolstvi preziva neuveritelne mnozstvi). Tohle je ale velmi namahave a frustrujici, malokomu se do toho chce, nest kuzi na trh. Je dobre vedet, ze normalizacni pracovnici ministerstva vnitra a vselijakych tech sprav stb jsou stale jeste v produktivnim veku a produkuji. Mrtvi nebo neschopni skodit budou tak za dvacet - tricet let. To, co my bychom ted meli delat, je i za cenu nepohodlneho zivota vychovat dostatecne mnozstvi lidi vericich v jine principy nez totalita, tak aby nasi nastupcimeli dostatecnou sanci neumoznit uz dal skodit nastupcum jejich.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 14:06:32)
Ahá, tak kdyby Ti tam přebejvali nějací schopní studenti, kteří by při studiu stíhali asistovat v jedný škole na Pardubicku, tak jsem na mailu pod nickem :-) Poloviční úvazek, plat mizernej, děti zlatý :-)
 Kohnova 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 14:12:29)
Jeno, jsou to odporni prazaci :-)).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 15:08:02)
Ach jo, odporná Praha...
:-)))

My tu sice máme přes ulici Rýdla, ale neni tu pedák...
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 8:44:27)
To samozřejmě nevím, z téhle linie debaty jsem nepochipila, že mluvíš o speciálkách základkách. Můj bratr šel na jeden z prvních osmiletých gymplů a jako parta se přátelí dodnes ... ale on má stálé kamarády z těch pěti let základky, i mezi jinými, snad z každé sociální vrstvy, umí si s každým co říct, takže by byl šťastný asi kdekoli :)

JInak já tvému typu školy nesmírně fandím a strašně me štve, že v mém okolí rozumně není :(
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jaká je česká realita? 

(19.1.2008 20:08:17)
Jeno, moje sestra přešla z "normální" základky ve třetí třídě na jazykovku, byla spokojená, že má aspoň trochu něco na práci, že je trošku vytíženější. Třída byla fajn, docela dobrý kolektiv. Na gympl pak šla z devítky, taky do matematické třídy - zase spokojenost.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:30:01)
Belatrix, absolvovala jsem stejnej typ školy jako Ty a vadilo mi, že u nás pro samý soutěžení nikdy nebude taková parta, jaká byla na "mý" původní základce, že výkon je kladen nad charakter a hajzl s dobrym výkonem v soutěžích může být ceněn víc, než dobrej člověk atd.
Že něco umím ještě neznamená, že ostatní neumí něco jinýho, co bych se od nich mohla přiučit a už vůbec to neznamená, že mý "umění" je automaticky nějak užitečný.

Asi byla chyba, že jsem tam šla já - která nemá potřebu někomu něco ukazovat.
 ZuziP 


Re: Jaká je česká realita? 

(20.1.2008 21:20:41)
Ja som bola na podobnej skole - vychytena zakladka v nasom meste.
Pokracovali sme spolu v zvlastnej triede na gympli. Z 27 deciek sa dostalo na vysoku tusim 23, takmer vsetci skoncili, na maturach sme mali priemer tusim 1,5.. no neskutocne.
A pritom sme boli uplne normalne decka a asi najlepsia partia na gympli v rocniku a dodnes, co je uz pomaly 20 rokov po skonceni skoly, sa stretavame (az na par jedincov, ktori zijeme naozaj daleko).

Tak neviem, ci problem je naozaj v type skoly alebo jednoducho v detoch, ktore sa tam stretnu.. alebo v rodicoch, na com si zakladaju... neviem.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(20.1.2008 22:01:51)
Zuzi, moji rodiče si nezakládali na ničem :-) Jsem se tam přihlásila sama, páč jsem se hlásila všude. Před matickou i na plaveckou (tu mi teda kdosi nabídnul po nějakých plaveckých závodech) a na sportovku, ale tu první mi zakázala DR kvůli atop. ekzému a druhou kvůli achilovkám. Tak jsem holt šla na tu třetí :-)
 ZuziP 


Re: Jaká je česká realita? 

(20.1.2008 22:43:18)
Myslela som skor rodicov tych druhych deti... ked boli natolko sutazive..
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(20.1.2008 22:56:52)
Jo takhle... tak to jsem nikdy nezkoumala :-)
 Mishka 
  • 

Souhlasím 

(18.1.2008 20:35:45)
To je přesně to,o čem tady píšu a co zůstalo nepochopeno.Když mám dítě na výběrové škole,v životě by mě nenapadlo mu zdůraznovat,že je snad nějaká elita.Jsem ráda, že je mu umožněno vzdělávat se tak,jak odpovídá jeho schopnostem a nepřemýšlím nad tím,že by se dítě nějak lišilo od ostatních.Proč taky? Vždyt na té výběrovce se i vynikajicí dítě může stát průměrným a být rádo,že má před sebou tahouny,kteří ho tlačí dál.Nebylo to snad tak kdysi,kdy všichni byli tlačeni k průměrnosti,tzv.stádovitosti?Nikdy nemůžeme být na tom stejně jako v úvodním článku (ve Finsku)právě díky typicky české povaze trestající sebemenší vybočení z průměru.
 Mishka 
  • 

Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:22:10)
Jeno,tu rovinu,kdy se mohou dva rozdílní lidé vzájemně obohatit např. já dobře vidím,ale pochop,v našem školství (ale ted chci zdůraznit,že mluvím o různých specializovaných školách) to možné není.Když budu mít šikovné dítě,tak ho nedám do Obecné školy nebo nějaké alternativní,zbytečně by tam stagnovalo, a když budu mít dítě,které ty spec.vzdělávací potřeby má,tak ho dám tam,kde ty nároky budou odpovídat jeho schopnostem.Bude mi záležet jen na tom,aby bylo mezi svými vrstevníky štastné.A obohacovat se děti vzájemně mohou v rámci různých kroužků apod.A pokud nebudu stát o žádnou specializovanou školu a dítě dám do běžné průměrné ZŠ,tak jsem všemi deseti pro prolínaní dětí napříč vzdělávacími potřebami.
Jo a mmch tu diskusi o chytrých dětech jsem sledovala,byla zajímavá.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jaká je česká realita? 

(18.1.2008 20:37:05)
Tak to asi víš, že já jsem přesvědčená, že u nás nadaný děti nestagnujou. Jsme Montessorka a věřim, že by nestagnovaly ani ve fungující Začít spolu a některých dalších alternativách.
 Mishka 
  • 

Špendlíku 

(18.1.2008 20:06:38)
Tak dobře,Spendlíku,asi jsem se nevyjádřila dost přesně.Zkusím ti svůj názor vysvětlit na příkladu.Máš docela šikovné,bystré dítko,kterého škola baví a jde mu.Ve tvém okolí je jedna jazykovka,jedna sportovka a jedna běžná ZŠ nevalné pověsti s velkou fluktuací jak dětí,tak učitelů.Kam své díte dáš? Na tu normální ZŠ,i když víš,že z ní děti i učitelé utíkají,jen aby tvé dítě nevybočovalo z průměrné populace?A pak druhá strana.Máš dítě se speciálními vzdělávacími potřebami,šikovné,ale citlivé,bojácné,neprůbojné.Kam ho dáš? Já bych ho nedala ani na jednu z výše zminovaných škol a hledala bych pro něj školu typu waldorfské,montessori,apod.Proč? JEDNODUŠE PROTO,ABY TAM BYLO ŠTASTNÉ,NE PROTO,ABYCH HO NĚJAK VYČLENOVALA Z KOLEKTIVU NEBO SI HRALA NA NEJAKOU ELITU.Tak už je to jasný,proč jsem plně pro diferenciaci škol?Jen pro zajímavost-mám dceru na jazykovém osmiletém gymnáziu.Je to tak strašně náročné,že si nedovedu představit v této škole průměrné,natož slabší dítě.Byl by to chudák,ty bys ho tam snad dala?Nebo bys zrušila ty gymnázia a děti vrátila do běžných základek?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Špendlíku 

(18.1.2008 20:19:46)
Já mám a budu mít v Montessorce docela dost nebojácný děti :-)

Škoda, že sem nemůžu hodit nahrávku některých našich "bojácných" třeťáků :-) Třeba těch co dělaj v matice učivo pátý třídy a vědí, že vysvětlit druhákovi jednoduchou látku je mnohem těžší, než napsat z toho učiva test, takže ten, kdo chce něco vysvětlit a předat dál si v tom musí udělat opravdu jasno a pochopit to do hloubky.

Ve výběru jakej máte u vás ve městě bych asi volila stěhování nebo dojíždění .-)
 Mishka 
  • 

Re: Špendlíku 

(18.1.2008 20:24:23)
Trochu sem se pousmála výběru v našem městě.Jeno,to byl jen příklad pro názornost,bydlím v Praze v těsném sousedství Vyšehradu:-))
 Špendlík 


Re: Špendlíku 

(18.1.2008 20:54:11)
Misko, se současným systéme, kdy existují školy, které rozdělují děti dle nadání, je těžké to uskutečnit. Já taky budu vybírat školu podle toho, jestli tam bude dítě spokojené. I za cenu dojíždění. Ale nemyslím si, že je dobré hned od začátku tlačit dítě do studia, přesto, že je nadané. Pokud je dítě pilné a opravdu se rádo učí, nezabrání mu škola běného typu v rozvoji. Já teda budu vybírat školu dle její pověsti, tím myslím učitelů. Jestli umí brát ohled na individualitu dítěte atd. Ale dítě se podle mě musí i sociálně začlenit. Pokud bude v elitní škole, jednou se vrátí mezi normální lidi, kteří jsou průměrní a bude muset mezi nimi žít. A není to o tom aby nevyčuhovalo, mám ráda lidi, kteří vyčuhují, jsou vzdělaní a něco umí. Myslím si, že tito lidé toho dosáhli právě svou cílevědomostí a zájmem o svůj obor. Elitní školy podle mě vychovávají sociální omezence. Omlouvám se za výraz, nic jiného mě nenapadlo, není to myšleno ve zlém.
Mám kamarádku, která je nadaná a vš zvládla levou zadní, přesto není nijak cílevědomá. Žije normální průměrný život a vyhovuje jí to. Na druhé straně jsme měli ve třídě několik lidí, kteří už od prváku věděli co chtějí studovat, a tímto směrem se zaměřili a rozhodně nenavštěvovali nějaké výběrové ZŠ. A ačkoliv naše gymnázium nemělo extra úroveň, nenechali se brzdit, sami studovali, chodili na doučování atd. z vlastní iniciativi a dnes jsou úspěšní ve svém oboru.
Tak to vidím já.
 Mishka 
  • 

Re: Špendlíku 

(18.1.2008 21:32:48)
Proč si myslíš,Špendlíku, že by všichni měli být v jedné škole a ti,kteří chtějí něčeho dosáhnout a mají hlubší zájmy,by měli chodit na doučování ap.?Jistě,i to je způsob,ale když ty možnosti jsou,proč je nevyužít?Když se moje chytré dítě nepřihlásí ma víceleté gymnázium jen aby se nedejbože nedostalo mezi "sociální omezence",tak na jeho místo čeká 10 dalších,to mi věř.Trošku bojuješ proti něčemu,co nezastavíš.A jen tak mmch,jak znám spolužáky mé dcery,je to úplně normální parta puberťáků,někdy super děti, někdy na zabití,ale úplně normální!
 Špendlík 


Re: Špendlíku 

(18.1.2008 22:16:42)
Mishko, předesílám, že se nechci hádat. Tohle je můj názor. Já jsem v předešlém příspěvku psala, že když budou existovat školy, které děti rozdělují, nelze to uskutečnit. Když budou takové školy existovat, tak tam ty děti budou chodit to je jasné. Já mluvím především o ZŠ, tam se děti musí rozhodnout co dál. Někdo půjde na učňák někdo na gympl, nebo nějakou odbornou školu. Ale nadaní od méně nadaných by se měli vyčleňovat až na středních školách popř. na vš a to přirozenou cestou. Ale je to jen můj názor a nikomu to nechci vnucovat.
 Mishka 
  • 

Re: Špendlíku 

(18.1.2008 22:29:03)
Tak jo,chápu,ale dobře jsme si popovídaly.Ale teď už jdu spát,ráno mě s mými dětmi čeká v 7 ráno budíček:Teda s puberťákem ne,ale se dvěma malýma určitě:-).Dobrou noc.
 ZuziP 


Re: Špendlíku 

(20.1.2008 21:29:31)
Spendliku, aj ja som hladala a hladam pre deti skolu, kde budu spokojne a naklonena som k alternativam.

U starsieho syna som skoncila prave pri skole pre nadane deti (nie preto, ze je pre nadane deti, ale preto, ze mi z vtedajsich bratislavskych skol prisla ako jedna z mala, ak nie jedina normalna moznost - sposobom vyuky, poctom deti v triedach, pristupom k detom, odmietaniu memorovania a podobne)... proste som vyberala tu, kde si myslim, ze okrem toho, ze sa aj nauci, tak bude aj spokojny a tato bola ta, ktora to splnila. A bola som rada, ze on splnil kriteria na to, aby sa tam dostal...

Som zvedava, ako dopadnem, ked budem po navrate hladat skolu pre Alexa. Ak nebude situacia lepsia ako bola pred 4-mi rokmi, ostava mi asi odstahovat sa do zahranicia... ;((
 cacorka123 


Re: Jaká je česká realita? 

(25.1.2008 14:20:38)
Čeští školáci toho vědí míň než dřív. V žebříčku padáme
12.12.2007, Petr Holub, Zdroj: Aktuálně.cz
Paříž - České děti jsou v biologii, chemii a fyzice horší, než byly v roce 2003. Vyplývá to z nové mezinárodní srovnávací studie PISA, kterou má příští týden zveřejnit Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko v ní v kolonce "přírodní vědy" spadlo z devátého na patnácté místo.

Částečné výsledky výzkumu, které se týkají právě znalostí z chemie či biologie, zveřejnil specializovaný španělský server MAGISnet. Vůbec nejlépe v této kategorii obstálo - stejně jako v roce 2003 - Finsko, které na druhý Hongkong získalo náskok už 21 bodů. Česko tentokrát získalo 513 bodů, před třemi lety to bylo o 10 bodů více. Nejvíce si pohoršily Japonsko (o 17 bodů), Korea (o 16 bodů), Francie (o 16 bodů) a Rakousko (o 14 bodů).

Zazářilo Estonsko
Výsledky Programu pro mezinárodní srovnávání studentů (PISA) se publikují každé tři roky. Ty nynější se týkají roku 2006, kdy se do programu zapojilo 58 zemí. Mezi nimi jsou všechny členské země OECD, klubu sdružujícího nejrozvinutější ekonomiky světa.

Studie hodnotí výkony patnáctiletých školáků ve čtení, matematice a přírodních vědách, přičemž na jeden z okruhů je vždy položen větší důraz. V minulém roce se studie zaměřila hlavně na znalosti z přírodních věd.

Roku 2003 se výzkumu zúčastnilo o sedmnáct zemí méně než loni, i proto si čeští školáci o tolik pohoršili. Ze sedmnácti zemí, které se výzkumu Pisa až dosud neúčastnily, Česko předehnaly Tchaj-wan (4. místo), Estonsko (5. místo), Slovinsko (12. místo) a Velká Británie (14. místo).

Právě Estonsko dopadlo po Finsku nejlépe ze všech zemí Evropské unie. Před Českou republikou se z unijních států umístilo ještě Nizozemsko (9. místo), Lichtenštejnsko (10.místo) a Německo (13. místo).

Nejhorší z EU: Rumunsko
Naopak Švédsko, které bylo před několika lety považováno za model, jímž se mělo moderní školství inspirovat, skončilo až dvaadvacáté (minule bylo patnácté). Nejhůře ze všech členských zemí EU pak dopadlo Rumunsko na 47. místě. Ze "starých" členů unie je na chvostě trojice Itálie, Portugalsko a Řecko.

Vůbec nejhůř dopadl trojlístek Ázerbájdžán, Katar a Kyrgyzstán. Zajímavé je, že Ázerbájdžán naopak vyhrál v žebříčku zemí, kde mezi jednotlivými studenty existují nejmenší znalostní rozdíly.

Největší skokan: Kanada
Mezi zeměmi, které si nejvíce polepšily, jsou Kanada (z jedenácté pozice na třetí), Německo (z osmnácté pozice na třináctou) a Rakousko (z třiadvacáté na osmnáctou). O dvanáct příček si naopak pohoršila Francie (ze 13. na 25.) a propadlo se i Macao (ze 7. na 17), a Jižní Korea (ze 4. na 11.)

Výzkumníci již připravují příští srovnávací studii PISA, která bude měřit znalosti školáků v roce 2009. Zatím svou účast potvrdilo 63 zemí, ale očekává se, že tento počet ještě poroste. Studie se má tentokrát zaměřit na schopnost školáků číst.

Výsledky studie PISA za rok 2006

Pořadí 2006


Země Body 2006

1.Finsko 563
2.Hongkong - Čína 542
3.Kanada 534
4.Taiwan 532
5.Estonsko 531
6.Japonsko 531
12.Slovinsko 519
13.Německo 516
14.Velká Británie 515
15.Česko 513
16.Švýcarsko 512
18.Rakousko 511
23.Polsko 498
25.Francie 495
29.USA 489
30.Slovensko 488
31.Španělsko 488
35.Rusko 479
47.Rumunsko 418
55.Ázerbájdžán 382
56.Katar 349
57.Kyrgyzstán 322
 & 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 15:57:17)
V Holandsku jsou taky vysoke dane. Manzel ma holou dan ze mzdy 40% {plus musi platit zdravotni a socialni}. Jenomze mas i velky odecty od dani nam treba vraci tretinu penez, kterou zaplatime za uroky na hypoteku. {Coz je dvojsecny, protoze diky tomu jsou ceny nemovitosti dost vysoke;o{. Naklady na vzdelani vcetne dopravneho, pocitace, atd.... vyssi nez 500 euro za rok se take odecitaji od danoveho zakladu. Dotace na vyzivovaneho partnera, odecty na deti, dotace na hlidani deti atd... Takze lide se zavazkama rodina, hypoteka... dostavaji docela dost penez zpet.
Informace, ze ve Finsku je 40% dan je vytrzena z kontextu i kdyz cely clanek je psan dost idealisticky. Pak jsou tam hola fakta, ktera jsou zajimava.
Napr. kolik deti s diagnostikavanou poruchou uceni je integrovano do normalnich skol.
 Martina 
  • 

Re: Dekuji 

(18.1.2008 16:56:51)
Nechci Vám kazit iluze, ale 50% zdanění je v ČR taky, jen se tomu říká daně, sociální a zdravotní pojištění, jenže s pojištěním to nemá nic společného, nebo vi snad platíté méně, když žijete zdravěji než soused, nekouříte...
 Martina 
  • 

Re: Dekuji 

(18.1.2008 16:57:08)
Nechci Vám kazit iluze, ale 50% zdanění je v ČR taky, jen se tomu říká daně, sociální a zdravotní pojištění, jenže s pojištěním to nemá nic společného, nebo vi snad platíté méně, když žijete zdravěji než soused, nekouříte...
 Cindule 
  • 

Danielo, 

(18.1.2008 22:36:58)
jen tak mimochodem. Nejmenuje se tvůj syn Arne?
 Cindule 
  • 

Danielo, 

(18.1.2008 22:37:20)
jen tak mimochodem. Nejmenuje se tvůj syn Arne?
 Cindule 
  • 

Re: Danielo, 

(20.1.2008 14:54:04)
ano, myslela jsem tebe. Omlouvám se, jen mi to přišlo, že jsi jedna má známá, co se jmenuje stejně a má podobné názory jako ty a taktéž žije v Německu...
 kritik 
  • 

Re: Dekuji 

(20.1.2008 15:12:06)
Skutečné zdanění příjmů v České republice je 42% , to už není tak velký rozdíl.
( 23% daň ze mzdy po zavedení "rovné" daně a superhrubé mzdy + 19 % DPH )
 Jiří Pokorný 
  • 

Re: Dekuji 

(21.1.2008 8:41:39)
A kolik si myslíte, že platíte daně v Česku? Na kdy loni připadl tzv. Den daňové svobody? Myslím, že se to pohybuje mezi 11. a 14. červnem. Tedy 44-45,5%. To není velký rozdíl...
 majdaleenka +07+11 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 11:22:46)
Promiň, Petře, ale musím nesouhlasit, nemají to, čemu se u nás říká základní slušné vychování. Pomoci starším lidem, nebo je nechat sednout? Ale kde! Neděkují ani neprosí, je to v kultuře, ale je to poněkud nekulturní ve srovnání s ostatním světem. Sice se tam nekrade, na to jim tam jezdí Z okolních států, ale to je tak všechno. Vstřícnost jsem od nich tedy nezažila a to jsem tam jela na obláčku, jak je to tam skvělé a byla jsem připravená vidět jen to dobré.
 Věra 
  • 

Realita u nás.... 

(18.1.2008 11:57:39)
Myslím, že u nás tahle "pohádka" prostě fungovat momentálně nemůže, možná za pár desítek let? A to, kvůli naší historii a možná i kultuře a povaze nevím....
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 10:14:41)
Možná to zní jak pohádka. Ale zdanění 40 - 50 % mi zas tak pohádkové nepříjde.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 10:53:13)
hm, a jaké si myslíš, že máš zdanění v ČR?

A započítej do toho i tu část, kterou z tvého platu jakoby za tebe platí zaměstnavatel... Vyjde fakt drsné číslo, srovnatelné s Finskem :(
 Heidi 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 20:54:45)
Cow, oni mají všeobecný vyšší sekundární vzdělání a odborný, studium je bezplatný, hraděj si učebnice a jedno jídlo mají zdarma. Pak maj univerzity a polytechniky. Studium je také zdarma, od státu mají ještě finanční pomoc - stipendium a příplatek na ubytování.
Jestli tě zajímá víc, tak tady jsou ještě nějaké další odkazy:

http://www.eurydice.org/portal/page/portal/Eurydice
http://fincech.wz.cz/
http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259
http://www.transitionsabroad.com/publications/magazine/0505/study_abroad_in_finland.shtml
www.zs.prusanky.indos.cz/images/documents/finsko.pdf
http://virtual.finland.fi/netcomm/news/showarticle.asp?intNWSAID=41557
http://www.severskelisty.sk/skolstv/skol0036.htm
http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=103111&CAI=2151
http://www.helsinki.fi/news/archive/1-2008/18-15-39-49.html

Čauky!:-)
 Cow :-) 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 21:13:38)
Heidy..nazdar:-)
To je zajímavé, pro mě nepředstavitelné.

30-40% daní z platu při jejich přijmech.
Vadí jim to nebo ne?
Asi ne...jinak by to nebylo zaběhnuté...
 Cow :-) 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 21:14:45)
Heidy..nazdar:-)
To je zajímavé, pro mě nepředstavitelné.

30-40% daní z platu při jejich přijmech.
Vadí jim to nebo ne?
Asi ne...jinak by to nebylo zaběhnuté...
 Heidi 


Re: Dekuji 

(18.1.2008 22:49:08)
Cow, co jsem slyšela tak oni to platí rádi. To je úplně jiné myšlení lidí.
Svýho času jsem tu kamarádila s jednou Norkou, teď už je zpět doma. Ona byla kuřačka, ale přitom si nikdy v mý společnosti nezapálila a navíc byla RÁDA, že u nich se v restauracích nekouří!
Pak jsem znala dvě holky z Islandu, taky jsme měly stejný názory na spoustu věcí.

Dneska třeba v tisku vyšlo, že mezi nejšťastnější země podle průzkumu patří Dánsko, Švýcarsko, Rakousko, Island, Finsko, Austrálie, Švédsko.
ČR je na 40.místě.
Mezi nejnešťastnější země patří Tanzánie, Zimbabve, Moldávie, Ukrajina, Arménie, Gruzie, Bulharsko, Pakistán, Rusko, Albánie.
Otázka zní proč jsou ti lidé tam nešťastní, když mají rovnou daň?
A proč jsou ti lidé tam šťastní, když mají 50% zdanění?

Odpověď z tisku: Daně jsou možná vysoké-polovina příjmů, ale Dánové to rádi zaplatí. Volný a neomezený přístup k zdravotnímu pojištění, školám, vzdělání, domovu důchodců, silnicím a téměř nulová šance přírodních katastrof jsou důvodem proč se Dánové cítí bezpečně a šťastně.

Jo a ještě se dnes v tisku píše, že českou Škodu Oktávii koupíš z EU nejdráže v ČR- za 626 tisíc při úvěru 9,90%. Ve Finsku ji koupíš za 462 tisíc při úvěru 6,30%.
 Věra. 


zavádějící titulek 

(19.1.2008 21:09:32)
obávám se že titulek je lehce zavádějící....
čím lze vlastně měřit úspěšnost školství ?

úspěšností ekonomiky ? pak by třeba současné Irsko bylo na tom lépe

počtem prestižních a kvalitních vysokých škol, na které se rvou lidé z celého světa ?
pokročilou vědou a úspěšným výzkumem ?
pak by v obou případech vedly Spojené Státy

výhrou v mezinárodním testu ?
ty testy dopadají různě a pro různé země různě -- za rok může dopadnou stejný test jinak...

tím že je zdarma ?
tím bych úspěšnost školství nehodnotila....pokud stát vybere obrovské daně, může si dovolit školství "zdarma"..otázkou je jaké z něj jsou pak výstupy..pokud se do školství investuje, pak mohou být dobré

těžko soudit, nicméně neznám nikoho, komu dítě úspěšně studuje na prestižní univerzitě v zahraničí že by studovalo zrovna na nějaké finské univerzitě....takže nevím zda lze zrovna finské školství hodnotit jako "nejlepší"....

a zpátky k naší realitě, naše země bohužel dlouhodobě investice do školství podcenuje, stáváme se zemí montážních hal kde pracují často cizinci za nízké mzdy...chybí zde kvalifikovaní odborníci, proto určitě školství by mělo být zdejší prioritou....daně na to jsou vysoké dost....bohužel však chybí vůle.....velká chyba

úroven vzdělání klesá, pořád biflovačka kvant nesmyslných poznatků, čísel, dat, vzorečků, kterým chybí propojení do praxe....


 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(19.1.2008 21:33:50)
Vero, kez by to bylo alespon takhle (deti nabiflovane kvantem blbosti). Bohuzel druhy stupen prumerne mestske ZS uz neposkytuje ani toto.
Problem, ktery mas ty na mysli, se tyka spis strednich skol. Ale je treba vedet, ze neni tak uplne snadne poznat, co ve skutecnosti je zbytecna blbost a co ne. Napr. je zbytecna blbost, aby sestnactilety gymnazista umel intonovat podle jednoducheho notoveho zapisu? Je blbost, aby se vyznal alespon zhruba ve stavbe a pochodech v zakladni desce pocitace, i kdyz je holcicka? Je blbost umet vypocitat prubeh linearni funkce? Je blbost rozumet vetnemu rozboru? Je blbost vedet, co to je fotosynteza, co je civilizace a kdy byl starovek? Aby na prvni pohled rozlisil barokni a romantickou malbu? Kdo to posoudi? Firmy, ktere ted poskytuji nejvic pracovnich prilezitosti? Stat? A kdyz stat, tak KDO ho bude reprezentovat?
Je to celkem zapeklite.
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(19.1.2008 23:34:04)
Trošku odbočím. Onehdá mě zcela zvedl ze židle návrh, či co to bylo, ohledně jakéhosi sloučení zeměpisu a dějepisu - hrůza. Zprávu jsem měla tzv. z druhé ruky a přesné podrobnosti nevím, ovšem představa, že by teď děti z těch dějin věděly ještě méně než vědí je hrozná, zvlášť, když vidím takřka dospělé jedince, kteří dumají nad tím, kdy začala a skončila druhá světová.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 8:31:50)
Lizzie, co je na tom hroznýho? Že by děti měly po změnu propojený informace?

U nás (+.-š. třída) je každej tejden jeden den věnovanej projektový výuce (máme celoroční téma, měsíční podtémata se strukturou: prožitkovej úvod, sběr informací, zpracování, prezentace) a tam jsou propojeny třeba i všechny předměty.
Leckdy to záleží i na dětech - třeba při podtématu Česká repubika dostalo každý dítě za úkol zpracovat jednu věc, která je pro ČR typická nebo jsou v ní Čechy výjimečný, někdo měl přírodní zajímavost, někdo významnou osobnost, někdo českej vynález atd. Prezentace teda výjimečně probíhaly po pár dětech každý ráno, aby toho nebylo moc najednou.
Někdo to pojal jako powerpointovou prezentaci, někdo dal dětem za úkol vyrobit si nějakou ozdůbku z Jablonecký bižuterie, někdo předváděl na modelu člověka první veřejnou pitvu, někdo jako odebíral dětem krev a v tabulce krevních skupin ukazoval kdo koho může zachránit a kdo ne, někdo povyprávěl o Krakonošovi a Sněžce nebo o Moravskym krasu, někdo o Babičce Boženy Němcový, někdo o největšim mechanickym betlému, na což navazovala výroba společnýho betlému z keramiky, někdo nechal ostatní cestovat na mapě podle turistických značek, někdo v oděvu fanouška představil českej hokej, někdo dones na ochutnání typická česká jídla... (no, dětí je přes padesát, tak to nebudu vypisovat). Po každý prezentaci děti dostaly obrázek (např. toho krasu), ke kterýmu si na konci projektu vyrobily do dvojice kartičku s klíčovym slovem "MORAVSKÝ KRAS", aby o vánocích mohly hrát s rodičema pexeso o ČR.
Myslíš, že jim ukodilo, že neměly ty předměty odděleně?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 8:35:53)
(+.-š. třída) = (1.-3. třída) - ale asi byste si to domysleli dle klávesnice :-)
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:01:43)
Jeno,

opět mluvím o starších dětech. A tuším, že v běžných ZŠ je jen něco jako prvouka, ne?
 Líza 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:10:27)
Jinak prvouka je v běžných ZŠ jen zhruba první tři roky. I na běžných ZŠ se zeměpis nebo dějepis učí. A co víc, něco z toho i v rámci té prvouky, potažmo vlastivědy. Ono nejde o to, jak se tomu říká, ale co je obsahem...
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:20:39)
Lízo,

reaguji na to, že Jena dopsala o jaké věkové kategorii dětí píše:-)
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 10:59:55)
Jeno,

za tímto názorem si stojím. Historie je hodně důležitá a obsáhlá, zaslouží si tedy být samostatným předmětem a mám pocit, že zeměpis také.
 Líza 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:08:09)
Lizzie, nevím jak se orientuješ v různých sytémech výuky a v RVP. Spojování předmětů je již normálně možné, a dle konkrétních podmínek té které školy se provozuje více nebo méně běžně (nebo taky vůbec). Spojování zeměpisu s dějepisem má svou logiku, protože to, co se dělo, kde se to dělo, a jak to v těch místech vypadá dnes, má jaksi svou danou vnitřní logiku, která by prospěla znalostem žáků při správném přístupu určitě mnohem víc, než nadrtit se řekněme v šestce, kde leží který Evropský stát a jaký má hlavní město, a v osmičce v jiném předmětu probírat dějiny Napoleonských válek...
Protože u mé dcery zčásti projektově jedou, vím, jak to může být efektivní, pokud se to ovšem správně dělá. A propojení předmětů, které mají logické vazby, neznamená, že toho děti mají vědět míň nebo že ty předměty nejsou důležité, ale právě jen to, že spolu souvisej, tak je nesmysl učit se je fragmentovaně a bez souvislostí.
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:17:45)
Lízo,

nepatřím do generace (ale možná je to díky přístupu dějepisářů), která se učila dějepis stylem drcení se dat, bylo nutné se orientovat v mapách, znát spíše souvislosti, neboť tímto směrem se také tento obor v současnosti ubírá, ale mám pocit, že - zvlášť u některých období - se ta teorie do propojeného předmětu prostě ,,nevejde". Vycházím i z toho, že ač jsem mívala dějepis v klasické formě, spoustu věcí jsme prostě ,,nestihli" (2 hod. týdně).
V pedagogických systémech se nijak zvlášť neorientuji, stejně tak jsem ,vypadla" z oblasti sociální péče, kde je neustálé sledování změn nutné.
 Líza 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:45:15)
No, jako - že si myslím, že za 2 hodiny dějáku a 2 hodiny zeměpisu jde i čistě matematicky probrat totéž, co za 4 hodiny dějezeměpisu ;-). A že jsem zvyklá slýchat odsudky RVP a spojování předmětů a podobných věcí od lidí - rodičů nebo učitelů - kteří si nedovedou jinou než klasickou frontální "přednášecí" výuku představit, a teď vidím před sebou, že to i na nealternativní, jen prostě progresivní škole jde - ale jako každá změna, aby to bylo co k čemu, tak to chce hodně práce. A přitom si dovedu představit opravdu klasickou školu, kde by prostě mechanicky spojili ty dva předměty, dělali totéž, co dosud, jen by za to byla jen jedna známka, a změna, nebyla-li by k horšímu, by nebyla žádná. Ale u toho mi přijde, že to souvisí s tím, jak těžký je dosáhnout změny v myšlení lidí - znám to z různého zavádění různých nových přístupů a postojů v rámci zdravotnictví - taky většina lidí, kteří vůbec nepochopili princip, protože jim to nestálo za přemýšlení, řekne, že jim to akorát komplikuje práci a k ničemu jim to není - a ty víš svoje, ale s nima nikdo nehne, nechtěj si komplikovat život.
To vlastně píšu, abych vysvětlila svůj postoj k tomuhle. Jako že záleží, co si tak člověk představí pod takovým spojováním předmětů...
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 11:52:15)
Lízo,

abych vysvětlila svůj přístup. Já zas zažila dějepis nikoliv ,,přednášecí" formou, ale formou jedna základních dat a na ní navazujícího povídání o té a té době, příběhy, různé příklady apod..a na to byly někdy i ty 2 hodiny týdně málo:-)
 Líza 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:11:02)
No a nebylo by pro tebe bývalo fajn, kdyby to povídání o té době mělo výraznější přesahy do dalších oborů? A těch hodin bylo víc, právě tolik, kolik je potřeba?
Jinak - odříkat data a pak povídat o době, no to je fajn, ale furt to zavání samoúčelností, dokud těm dětem fakt v praxi neukážeš, jak to souvisí s dnešní realitou.
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:17:57)
A kdo říká, že neukázaly? Lízo, já si prostě v tomto za svým stojím, tento předmět mi dal dost.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:05:48)
Lizo, mas naprostou pravdu, prosim, opust zdravotnictvi a bez se nechat zlikvidovat na druhy stupen ZS :). Je skvele slyset o skole, kde pochopili. Jen bych dodala, ze jsou veci, ktere fakt nelze vstrebat jinak nez pametne a nejsou to pritom blbosti, napr. ta hlavni mesta v Evrope, ale hlavne vyjmenovana slova, shoda podmetu s prisudkem, nasobilka atdatd.. a take ze i pametni uceni je pro rozvoj mysleni a intelektu dulezite. Pamet je nutna a musi se trenovat stejne jako svaly, kdyz chce clovek umet rychle behat nebo nemit kulata zada.
Projektove uceni je daleko vydatnejsi nez frontalni vyuka a podle mne i mnohem zabavnejsi pro studenty i ucitele, jenze "se to musi umet"..no, nebudu te opakovat.
 Líza 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:15:58)
Kohnová, nejsem sebevrah a skončilo by to možná poprvé v českých podmínkách tím, že by učitel postřílel žáky ve třídě ;-)
Ale já nevím, jak moc to v naší škole na druhém stupni pochopili, já zatím s dcerou zažívám jejich první stupeň. A jo - je to tak - násobilku nebo vyjmenovaný slova se fakt musej nadrčet (BTW, nemáš tip na procvičení slabý mechanický paměti?), ale zažívaj i projekty, kde už nejde o nějaký uměle vytvořený předměty, ale o informace, logický souvislosti, vyhledávání, přemýšlení, práci ve skupinách... takovou školu bych bývala chtěla jako dítě zažít. Nepřijde mi to povrchní, ale taky vidím, co to dá práce připravit, aby to k něčemu bylo, a jak moc se tam učitelé vzdělávaj.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:26:01)
Mam:). Stara dobra pisnicka. Doopravdy fakt. Z vyjmenovanych slov udelat pisnicku, dtto z nasobilky. Ja jsem delala svym detem kazdemu osobni podle temperamentu :) (a u dvou me to jeste ceka, pokud nahodou nebudou dusevne cilejsi nez jejich sourozenci). U nekterych deti jde, ze tu pisnicku spoluvytvareji, coz je jestle lepsi a navic silne kratochvilne:). Dokonalosti se pak dosahne pripojenim vlastnorucnich obrazku (nejvyzivnejsi slova: pykat, lyko) a spojeni slova s charakteristickym gestem. Ale hlavne (a bohuzel) denne opakovat, nejlepe vzdy ve stejnou dobu a se stejnym ritualem a neprestat, ani kdyz to vypada, ze uz to umi.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 16:51:19)
Zrovna o vyjmenovaných teď v práci čile debatujem - jsou děti, který je neumí vyjmenovat a umí je použít (měly by se je taky učit zpaměti?) a jsou děti, který je umí vyjmenovat a použít ne...
A jsou děti, který si je deset minut pročítaj a vzápětí jsou schopny vyplnit z 90ti procent správně zkušební test s šedesáti doplněními do slov příbuzných a nepříbuzných, což nechápu, ale nezajímá mě, jestli něco zpaměti umí, nebo ne a jen tiše zírám :-)
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 18:20:00)
Tak to mi prijde celkem jasne, pokud prectou, zapamatuji a zacnou hned spravne pouzivat, neni duvod, proc by se mely ucit odrikavat zpameti. Sama jsem to takhle jako dite mela, protoze jsem se naucila brzy sama cist a ve treti tride uz jsem mela nacteno tolik, ze se mi to spojilo velmi rychle. Mela jsem na mysli, jak to naucit deti, ktere se to naucit potrebuji, aby mohly pouzit. Montessori je celkove proti pametnimu uceni nebo neni?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 18:52:37)
Kohnova, nooo, to právě řešíme :-)

Třeba u násobilky se děti nejdřív učí naplňovat obsah slova násobení či dělení manipulací s materiálem, aby pochopily jakej proces tam probíhá, ale následně samozřejmě nemůžou pokaždý počítat 4+4+4+4+4+4, takže kvůli plynulýmu používání se ji zpaměti učí. Hlavní je, aby věděly dřív k čemu to je, než se začnou učit básničku, jejíž obsah by jim unikal. To mi přijde logický a souhlasim s tim.

U těch vyjmenovaných slov jsme narazili na to, že některý děti je zpaměti umět nepotřebujou, ale možná je z toho bude chtít zkoušet nějakej učitel na druhym stupni.
Já a někteří další jsme idealisticky za to, působit na učitele na druhym stupni (případně věřit, že soudnej učitel nezkouší z vyjmenování, ale z aplikace), ale jsou i názory, že by se to děti měly naučit, i když to nepotřebujou, aby na druhym stupni nebyly handicapovaný a nedostávaly kvůli tomu pětky...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 21:57:53)
Milado, tak to asi pochopila podstatu, jinak by to nevymyslela :-) To je dobře, ne?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:02:02)
Milado, tak to asi pochopila podstatu, jinak by to nevymyslela :-) To je dobře, ne?
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 21:26:03)
Milado, samozrejme, ze je potreba detem vysvetlit princip nasobeni a ze je dobre, aby mu rozumely. Ale kdyz pocitas priklad, nejaky ze zivota, treba ze budes sest dni na brigade a kazdy den vydelas pet Eur (zlaty dul, hehe:)), je fajn vedet to hned a bez premysleni, nez to poscitavat nebo kreslit mnoziny.
Ad vyjmenovana: bohuzel ne vsechno lze odvodit a to se netyka jen pravopisu. Tvoje holcicka to bude mit pravdepodobne stejne, jako jsem to mela ja a i jine deti, jenze dalsi deti to zase maji jinak. A nektere se uci velmi tezko, pro chytreho cloveka je obtizne si to predstavit, ony se chteji ucit a nauci se, jenze to jde strasne ztuha a moc dlouho to trva (take je to stoji mimoradne usili). A krome toho i nadani lide nemusi byt ve vsem stejne dobri, a proto se pak vymysli ruzne metody, jak uceni usnadnit a co nejvic zefektivnit. Prusky model absolutniho drilu se zjevne prezil, kazdemu jsou jasne jeho nedostatky. Nedostatky vzdelavacich postupu, ktere nerozviji pamet, se teprve ukazovat zacinaji.
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 21:33:09)
Kohnova, ubezpecujem ta, ze dieta, ktore chape princip nasobenia a v zivote sa nemuselo nasobilku driet naspamat, po case to pocitanie aj tak zautomatizuje a nakoniec bude pocitat rychlejsie ako dieta, ktore sa nasobilku nadrelo.

Takymto sposobom sa ucil moj starsi syn... pocita skvele.

Vystudovala som pedagogiku matematiky a ak mi v tej skole nieco na nieco bolo, tak to bol prave skvely profesor didaktiky, ktory nam vzdy prizvukoval, ze v matematike memorovanie nema co robit!
A je to fakt.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 21:54:00)
Ja ti to verim, protoze to neni tezke pochopit:). Ale presto si myslim, ze na uceni nasobilky zpameti neni nic spatneho (pokud se neomezim pouze na toto a pokud to neni provazene stresem). Jsou deti a situace, kdy pametni uceni funguje a je to efektivni (ted uplne pomijim fakt, ze pamet jako takovou je nutne rozvijet). Ja matiku neucim, jeji didaktikou se nezabyvam, takze si nedelam patent na to, ze to nejlepe vim, moje deti se naucily pocitat rychle, samy a bez me pomoci scitaci metodou. Nic nedrncely. Jenze to proste neznamena, ze to plati univerzalne. Ucis?
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 23:05:11)
Na moj vkus az prilis vela deti ma nasobilku nasprtanu skor ako pochopi principy... to nie je dobre, na tomto sprtani nie je nic dobre. Ak to uz chape a nasprta sa potom, aby sa to zautomatizovalo, prosim. Ale nepovazujem to za potrebne.

Neucim... od odboru som trosku uhla.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(21.1.2008 6:21:56)
To je prave videt, ze neucis, nic ve zlem. Samozrejme, ze je na prvnim miste stoji pochopeni, to jsme tu ani ja ani Jena nezpochybnovaly. U nekterych deti se pak stane to, co mas na mysli ty, a u nekterych ne. Neni to proste tak pruzracne jednoduche a bohuzel ani jednoznacne, jak se ti zda.
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(22.1.2008 1:24:59)
Kohnova, nic v zlom.. ale chyba je len v zauzivanom sposobe vyuky. Je s prepacenim na prd, uz som to Jene vysvetlovala. Pri tomto sposobe sa to neda, pretoze sa decka cpu do skatuliek... proste musim mat odfajknute, ze nieco prebrali a "zvladli"... ze to vela z nich v skutocnosti nezvladli a jedine, co si vyrabaju, je nechut k matike, to je jedno.

Sposobom, ktory som ti opisovala, sa uci v skole mojich deti... v zahranici, alternativnej... a ide to. A dokonca aj u deti, ktore predtym niekto povazoval za matematicke antitalenty. Takze to nie su vyplody mojej fantazie.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(22.1.2008 16:39:48)
ZuziP, nic ve zlem, ale ty zase vubec nevnimas, co ti rikam. Neco se ti snazim vysvetlit, zatimco ty drncis stale stejne objevnosti o skatulkach atd.. Nic z toho, co ty kritizujes, jsem neobhajovala, jen jsem se ti snazila vysvetlit neco, co ti nedochazi, protoze jsi nikdy neucila a zrejme i proto, ze mas jasno predem. Coz je tedy u matematika zarazejici.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:06:43)
Zuzi, bohužel tohle neplatí pro všechny děti :-(.
Pro někoho je 7+7+7+7+7 ještě ve třetí třídě příklad na dvě minuty a ještě s rizikem, že to spočítá špatně...
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:40:39)
Jeno, aj tak si myslim, ze pre vacsinu deti je lepsie aby najprv poriadne pochopili princip a az potom sprtali nasobilku... idealne, ak ju sprtat nemusia. Nepaci sa mi, ked deti nasobia a netusia, o co ide. A potom sa vo vyssich rocnikoch divime, ze decka neznasaju matiku a nevedia pochopit zlozitejsie veci.. ako asi, ked nechapu ani princip nasobenia.

Velku nasobilku by som vobec nedavala ucit... osobne som ju nikdy nevedela. A skoncila som matfyz. :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:45:08)
Zuzi, ale to jsem ani nepsala :-)

Reagovala jsem konkrétně jen na to, že: "dieta, ktore chape princip nasobenia a v zivote sa nemuselo nasobilku driet naspamat, po case to pocitanie aj tak zautomatizuje".
To bohužel platí jen u části dětí.
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:49:48)
Neviem, Jeno... myslim, ze keby tomu dali cas, zautomatizovalo by sa to u vacsiny deti... nehovorim o detoch s problemami v uceni.

Ale ani u tychto deti nie som presvedcena o zmysluplnosti sprtania nasobilky. Pre mna nech radsej len chape princip a nosi si kalkulacku. Trochu to prehanam, ale fakt to tak myslim.
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:52:40)
Vies, Jeno, pre mna proste dieta, co nie je schopne scitat (7+7+7), nie je zrele na nasobenie a nemalo by sa nasobenie zatial ucit...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 23:06:44)
Zuzi, no, i s tim bych souhlasila, ale zatim nejsem schopná si podobný věci obhájit před rodičema ani říďou :-(
Prostě třeťák v našich podmínkách násobilku dělat musí, i kdybych si stokrát myslela něco jinýho...
Když nesplní základní předpoklady pro postup do další třídy, tak propadne, když je nesplní podruhý, musí odejít na speciálku. Neustále hledam kompromis - tak abych moc nepředbíhala zralosti a ještě se vešla do splnění podmínek pro postup do dalšího ročníku.

Myslim, že už jsem na naší diskusi jednou psala, že jsem říkala kolegyni, která založila naši školu, že až já jednou něco založim, tak to bude škola, kde děti postupujou dál teprv když zvládnou předchozí stupeň učiva a ona mi na to řekla, že až se mi to podaří, tak půjde učit ke mně...
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 23:14:07)
Jeno, to mi je jasne, ze to jednoducho neobhajis. Bohuzial. Pritom tym detom viac skodia ako im pomahaju.

Neznasanie matematiky ma podla mna vo vela pripadoch svoj povod prave tu - decka su tlacene do nejakeho uciva, pritom este nezvladli vsetko, co je na jeho pochopenie potrebne. V matematike je to vrazedne. Ucit nasobenie pred tym, ako je zvladnute scitanie, je proste chyba... Ale robi sa, lebo sa to MUSI, ako pises.

V skole nasich deti sa prave dodrziava toto "chronologicke poradie" a dieta sa nepusti do dalsieho uciva, kym nezvladne to, co ma zvladnut predtym.
Tymto sposobom piplali dievca, ktore 2x opakovalo 5. triedu (tu je to bezne) a malo ju opakovat tretikrat. Jeden z dovodov bola matika a v nasej skole hladali vsetko, co sa dovtedy zanedbalo. Nasli veci v prvackom ucive, v scitani, ktore nezvladala. Rok bola u nich a potom sa vratila na spat. Urobila skusky, preskocila rocniky a dostala sa k svojim starym spoluziakom.
Cize ziadne chybajuce bunky na matiku!!! Holt len zanedbane nieco, co sa zanedbat nemalo.

Je to skoda.
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 23:17:43)
Jeno, ak taku skolu zalozis, tak sa po nasom navrate prestahujem k vam a dam k tebe do skoly deti! :-)
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(21.1.2008 6:25:46)
No, to ja taky, pokud uz nebudu mrtva :).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(21.1.2008 6:35:44)
No, mam trošku obavy, abych nebyla mrtvá i já...

Možná bych měla dodat, že někdy pochopení (na první pohled) těžší látky napomůže tomu, aby dítěti secvakla ta lehčí, takže úplně jen negativní to přeskakování není. Bohužel to není dost často na to, aby tenhle klad vyvážil zápor.

 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(21.1.2008 7:31:19)
No mne je to jasne, natolik jsem uz stara pedagogicka krava :).
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(22.1.2008 1:28:37)
Tak to si vystihla, Jeno. Castejsie sa totiz na nepochopenie jednoduchsej latky nabaluju nepochopenia tych zlozitejsich.. a nabaluju... az je z toho chaos.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:57:10)
Zuzi, ale to jsem ani nepsala :-)

Reagovala jsem konkrétně jen na to, že: "dieta, ktore chape princip nasobenia a v zivote sa nemuselo nasobilku driet naspamat, po case to pocitanie aj tak zautomatizuje".
To bohužel platí jen u části dětí.
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 23:05:57)
Uz som ti na toto odpisala.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 21:56:01)
Je to chytra hlavicka, bud rada:). Pokroku tak jako tak nezabranis :).
 ZuziP 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 22:46:00)
Milado, na tom nic nie je. Brzy je iba vtedy, ak to dieta este nie je schopne pochopit. Na veku nezalezi, to je len blbe skatulkovanie. Ak to dieta pochopi v 5 rokoch, super... a ak neskor, tiez super, aj keby to malo byt v 10 rokoch. Hlavne je, ze pochopi. A ak ma z toho este radost, este lepsie.
 Kohnova 
  • 

Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 21:43:32)
No... plest se muzu, ale mam pocit, ze se vyjmenovana slova na druhem stupni takhle nezkousi. Urcite ne na gymnaziu, tam se ceka, ze je znas a na prerikavani ani neni cas a na druhem stupni, co vim, je to obdobne.
To ja spis znam z druheho stupne jinou lahudku, rika se ji "postup od konkretniho k obecnemu", coz zni velmi pekne, ale v praxi to znamena, ze kdyz se napr. deti uci prevadet jednotky, nejprve se nauci zpameti, kdy a kolik se pridava a ubira nul, event. posunuje desetinna carka a kdyz to nadrncej, tak se jim sdeli ten drobny detail, ze kdyz rozdelime metr na sto stejnych dilku, mame centimetr.. ted jsem to jednu holcicku doucovala a ukazovala ji to na pravitku, koukala jak u vytrzeni a zjistila, jak je to lehke a kratochvilne. Ale propada z matiky.
O TOHLE by se meli rodice zajimat, protoze to je momentalne velmi trendy pedagogicky vykrik.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:02:40)
Lizzie, a historie se odehrává bez ohledu na zeměpisnou oblast, přírodní podmínky, objevy ve fyzice, chemii, apod.? Není úzce propojena s literaturou, případně výtvarným uměním a hudbou?
Může se učit dobře bez těhle souvislostí?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:03:47)
Á, koukám, že už to napsala Líza. A líp .-)
 Lizzie 


Re: zavádějící titulek 

(20.1.2008 12:19:04)
Jeno, nám tyto souvislosti zpřístupnili - v rámci jednoho předmětu. Vždyť existuje romantická hudba, Španělsko v té a té době nějakou rozlohu mělo a tím pádem vliv i na ostatní země apod..kde je problém?
 Heidi 


Re: zavádějící titulek 

(19.1.2008 21:36:27)
Věro, prostuduj si nějdřív ty odkazy, mezinárodní výzkum PISA nedopadá každý rok jinak, Finsko je po léta na předních příčkách, jinak o tomhle průzkumu píše někdo na blogu:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-kukal.php?itemid=2415

No a o téhle výzvě "Všem jejichž hlas je slyšet" asi taky všichni víte i o tom jak se k tomu postavili nějací politici:-(((
http://www.stolzova.cz/stolzova/view.php?cisloclanku=2007092201
 Katka,kluci 5 a 8 
  • 

Re: Dekuji 

(18.1.2008 10:52:23)
Mám jedno dítě na ZŠ a jedno v MŠ - můžeš prosím specifikovat, v čem je to tam katastrofické? Jistě, není to optimální, ale zrovna katastrofické mi to opravdu nepřipadá.....
 Mishka 
  • 

Dotaz 

(18.1.2008 11:21:40)
Taky se,Lucie, ptám, v čem je katastrofické české školství,když mimochodem naši studenti dosahují ve srovnávacích testech vynikajicích výsledků?Mám dítě v MŠ(vynikajicí s výbornýma učitelkama),ZŠ(super jazykovka) a na gymnáziu(náročné,ale kvalitní-95%úspěšnost při přijímání na VŠ).
 Hanka 75 


úvaha 

(18.1.2008 16:24:58)
Mě ten článek přijde trochu jednostranný, jako jednostranná chvála. Neříkám, že systém školství ve Finsku je špatný, naopak systém severských zemí je často hodnocen jako dobrý, ale zajímalo by mě, čím to, že jsou všechny školy dobré, jak toho dosahují ?
Jestliže si děti nemohou vybrat školu, je přidělována podle adresy bydliště, byla zrušena školní inspekce (netvrdím, že inspekce je nástroj, který to zaručí), tak čím, jakým mechanismem, ja zaručováno to, že všechny školy jsou dobré a všechny děti mají přístup, ke stejně kvalitnímu vzdělání ? Nechápu.

Vždyť už jenom tím, že učit na některých místěch např. ve velkém městě je atraktivnější než v nějaké vzdálené pustině, musí vést k tomu, že tam v souhrnu učí lepší učitelé a děti mají přístup k lepšímu vzdělání. Jak tohle ve Finsku vyřešili ?, když se v článku píše, že všechny děti mají přístup ke stejně kvalitnímu vzdělání.

Nechci rejpat, jen bych se ráda dozvěděla víc. Prostě článek mi přijde jednostranný. To co popisuje je totiž asi ideál, který bychom si všichni přáli, já jen nevěřím, že to takhle v reálu skutečně funguje a jestli ano, ráda bych znala jak je toho docilováno.

 Heidi 


Re: úvaha 

(18.1.2008 21:10:51)
hhhhh, pokud tě zajímají podrobnosti, tak se podívej na ty odkazy co jsem nad tebou napsala cow.
 Hanka 75 


Re: úvaha 

(19.1.2008 12:36:21)
http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=103111&CAI=2151

OK, odkazů je docela dost. Zatím jsem se mrkla na tenhle jeden.
Překopírovávám z něho jeden odstavec, kdyby mi někdo řekl, že je z článku o socialistickém Československu, nedivila bych se.

Na obranu systému spádovosti (myslí se škol, =každý žák chodí povinně do školy dle adresy svého bydliště) uvádějí Finové jednoduchý argument – vzhledem k principu rovnosti jsou všechny školy svojí úrovní velmi obdobné. Proto podle Finů volba školy nehraje roli.

Nefungovalo takhle zdravotnictví a školství za socialismu ? Já myslím, že mu to moc nepřidalo.

Dále jsem se dočetla:

V oficiálních brožurkách se uvádí, že kvalitu místo centrální inspekce zajišťují profesionálně vzdělaní učitelé využívající autoevaluaci a externí evaluaci. Všichni učitelé musí mít vysokoškolské vzdělání.

Jak to tedy funguje neoficiálně ? A jak probíhá autoevaluace a externí evaluace.

Tak to jsem si přečetla jeden článek, který je docela zajímavý, ale opět jde málo do hloubky a působí trochu jako reklama. Jak také někdo napsal pod článkem, není to např. rozebráno financování, kolik to stojí. Až budu mít čas podívám se třeba do dalších článků a třeba tam najdu odpovědi na své otázky, zatím mi neubyly. Naopak podezření mi ještě trochu zesílilo. Rovné příležitosti = školství pro všechny je asi ideál, ale nedostala jsem odpověď na to, jak toho ve Finsku dosahují. Sám autor článkuy zmiňuje, že kvůli financování, které zřejmě školy dle zřizovatele nemají shodné, mají různě obměňované počítačové vybavení. Ale s tím dle mého souvisí i další věci, jako kvalita učitelů, učeben... atd., a s rovností je hned problém, že. Není dobrou pákou, aby se školy snažili si udržet kvalitu, také to, že si žáci mohou školu svobodně vybírat ? Proč toto ve Finsku zrušili ? Některé školy se jim vyprazdňovali ? Kdyby byli všechny stejně dobré, tak kdo by jezdil do vzdálenějších škol ?

S jídlem zcela zadarmo - pro to bych také nebyla. Co je zcela zadarmo toho si lidé neváží. Lepší než tak vysoké přerozdělování je podle mne, aby se každý na své spotřebě alespoň částečně podílel. Za socialismu byli také učebnice zadarmo a nebylo by lepší kdyby děti věděli, že je rodiče musí za něco nakoupit, a když je nezničí, mohou je pak ještě prodat, když zničí mají smůlu ? Samozřejmě nejsem proto, aby finanční náklady byli limitujícím faktorem pro studium, ale jsem i pro školné na vysokých školách. A vedle něho fungující systém stipendií. A možnost splácet školné až po ukončení školy a dosažení jistých příjmů. Vždyť takhle studují na školách lidé, kteří pak obor (jehož pětileté studium jim ze svých daní zaplatíme, pak ani nikdy nejdou dělat). Ale titul se jim hodí a když je to zadarmo, tak proč ne, že ? Znám takové lidi.

Prostě všechny ta články na mě působí zatím jako "oslavné" a zavání trochu nekritickým obdivem k tomu jak je vše zadarmo a rovnostářské. Přitom právě my, žijící v bývalé soc. zemi, bychom si mohli pamatovat jaká jsou negativa toho všechno zadarmo.






 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 13:18:11)
hhhhhh,

co jsem tak v noci pročítala články, tak bych řekla, že to s tou spádovostí nebude zas až tak horký ;o)

Třeba tady je rozhovor z učitelkou - ředitelkou jedné malotřídky:
http://www.modernivyucovani.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=41&Itemid=58
a v něm je psáno:

Obyvatelé Kaukalampi školu velmi podporují. Už jen to, že rodiče přivádějí své děti do naší školy, je podpora (zní to bláznivě, ale je to tak). I přes to, že škola má problémy (jen jeden učitel pro 1.-6. ročník, 18 dětí celkem), nechtějí své děti dát pryč.

V jiném článku, který teď nevím, kde byl, zas bylo psáno v tom smyslu, že vzhledem ke klesajícímu počtu dětí školy mezi sebou o děti soupeří a začínají se specializovat, nejčastěji na jazyky a sport. Navíc se mi vybavuje o článku, kde se mluvilo o PRÁVU žáka navštěvovat spádovou školu, nikoli o povinnosti do této školy chodit.

 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 13:37:27)
"Protože si studenti a jejich rodiče mohou mezi školami svobodně vybírat, mohl by se v dlouhodobém měřítku posílit vliv postavení jednotlivých škol mezi finskými základními školami.", upozorňují Kupari a Välijärvi.
http://www.rvp.cz/clanek/702/919


Takže jestli to dobře chápu, je to s docházkou v místě bydliště stejné, jako u nás. Existují spádové školy, které mají povinnost přijmout dítě z jejich obvodu, ale rodiče nemají povinnost své dítě do spádové školy zapsat. Jestli dítě vezmou v jiné škole záleží na obsazenosti té jiné školy. Co tak vidím kolem sebe, tak mám pocit, že i u nás většina dětí chodí do nejbližší, tedy zpravidla spádové, školy
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 14:13:11)
Přestávky tráví žáci většinou na hřišti, kde v létě hrají fotbal a v zimě bruslí. Mají také vyšší počet hodin tělesné výchovy.

Nj, ono všechno má něco. Takhle napsané to zní hezky. Hůř už mi to zní třeba - venku leje a je bláto a děti musí na déšť. Na hřišti jim podklouzne noha a oni se po skončení přestávky vrací do školy špinaví a promáčení. Jistě, všechno se dá řešit, třeba si můžou nosit kompletní sadu náhradního oblečení. Ale i tak se mi to nelíbí a být to na našich školách, rozhodně by mě to nadšením nenaplňovalo. Za ještě horší považuji co jsem včera v nějakém článku četla - škola nemá hřiště, takže děti musí o přestávce ze třídy na chodbu. To mi až moc připomíná má školní léta, kdy jsme o svačinové přestávce museli povinně na chodbu a s chlebem v ruce kolovat po chodbě. Kdo se chtěl ulejt třeba na záchodě nebo ve třídě, měl problémy s tím, že se vyhýbá pohybu (tedy v lepším případě to bylo řešeno ústní domluvou, v horší poznámkou).

Jinak co koukám na tabulku počtu hodin pro helsinské školy, tak tam mají dvě hodiny tělocviku týdně - tedy stejně, jako u nás Celkově se mi zdá, že počet hodin jednotlivých předmětů týdně víceméně odpovídá tomu, jak to má na škole moje holka.
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 14:14:04)
Éééé, za ikonku se omlouvám, chtěla jsem tam prsknout smajlíka a trefila se vedle :o/
 Kohnova 
  • 

Re: úvaha 

(19.1.2008 14:33:08)
Sylvie, ja myslim, ze to neni tak, ze finske deti museji o prestavkach na hriste, i kdyby byl zrovna podzim a bahna po kolena, spis ze mohou a jsou vedeny k pohybu. Podle mne je dve hodiny tv tydne akorat, pokud deti maji denne alespon dve prilezitosti ke kratkemu protazeni, rozhybani u otevrenych oken, idealne by mel byt ucitel schopny rozpoznat vzdy situaci, kdy jsou deti unavene a pohyb jim doprat. Tohle se ve skandinavii dela a zrovatak tam maji deti ve skole prilezitost zpivat, malovat, tvorit, uci se vyjadrovat verbalne i neverbalne a to je moc dobre. U nas je tvorivost a svobodne, lec kriticke mysleni u deti v ZS cilene mycena, v tomhle se od sedmdesatych let nic nezmenilo, jen to prevleklo kabat. Samozrejme cest vyjimkam, ne ze by neexistovaly kvalitni zakladni skoly, ale je jich strasne malo a jsou jim ze vsech stran hazeny klacky pod nohy.
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 15:17:18)
KOhnova, už jsem tu psala, že o finském školstvím nevím nic. Vycházím z článků, které mi vyhodil můj přítel Google a určitě jsem četla i takový, kde autor psal, že ven se musí za každého počasí a učebny se o přestávce zamykají. Snažila jsem se najít články pokud možno s přímou zkušeností (učitelé na stáži atd.). Ale tohle samozřejmě může být třeba zkušenost z jedné konkrétní školy a jinde to může fungovat zas trochu jinak.

Co se českého školství týká, tak mi holka chodí od září do první třídy, čili zkušenosti taky zatím nijak velké :o)
 Heidi 


Re: úvaha 

(19.1.2008 22:13:11)
Ve "Struktuře systémů vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých"(www.eurydice.org) píšou, že týdenní počet hodin tělesné výchovy na základní škole v 1.-4.ročníku je 8. Což se mi zdá docela dost, protože tam zároveň píšou, že minimální počet vyuč. hodin je 19 - 23.
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 22:23:38)
Nevím, já jenom vycházela z tohoto článku:

http://www.rvp.cz/clanek/702/1500

Je z tvého odkazu a kopíruji sem tabulku:


Rozdělení hodin prvního stupně základní školy v Käpylä:




TŘÍDY123456
Rodný jazyk a literatura775545
Jazyk A  2222
Matematika444444
Ekologická a přírodní výchova2233  
Biologie a zeměpis    21
Fyzika a chemie    11
Náboženství/Výchova životních postojů111122
Dějepis a věda o společnosti    22
Hudební výchova112222
Výtvarná výchova212222
Ruční práce122222
Tělocvik222222
Integrované hodiny dovednostních a uměleckých předmětů     1
Volitelné předměty     1 
Počet hodin žáka202023232626
Dobrovolný jazyk A   222

 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 22:48:10)
Pro porovnání z rozvrhu mojí prvňačky:

český jazyk - 8,5 hod (z toho 1 hodina "vyprávěcí" - pondělí začínají vyprávěním, co kdo dělal a nedělal o víkendu)
matematika - 4,5 hod
informatika - 0,5 hod (základy práce na počítači, propojuje se to s ostatními předměty - prozatím třeba poloha písmenek na klávesnici = propojení se aktuální výukou ve čtení, hraní hry tangram = propojení s matematikou, ve kterém si normální tangram skládají, později by se měli učit i vyhledávat potřebné informace atd.)
prvouka = 2 hod (částečně bych to klidně přirovnala k finské ekologické a přírodní výchově - i když samozřejmě ne zcela, krom třídění odpadu se učí třeba i hodiny, které s ekologií nemají nic společného)
hudební výchova = 1 hod
výtvarná výchova = 1 hod
svět práce = 1 hod
dramatická výchova = 0,5 hod (cituji z webu školy: "Dramatická výchova je součástí oblasti Člověk a umění a má integrující přesahy do Výchovy k občanství a do Výchovy ke zdraví." :o) z holky jsem nic nevytáhla, oni se ve škole nic neučí
tělesná výchova = 2 hodiny
 Markéta 
  • 

Re: úvaha 

(19.1.2008 22:27:11)
no vidis a ja jsem telocvik nenavidela. bud jsme porad behali a z toho se mi delalo spatne, nestacila jsem, hodne rychle jsem vyrostla, byla jsem hubena a delala mi problem koordinace. no a nebo jsme hrali volejbal a vybijenou. ta vybijena znamenala poradne modriny, pripadala jsem si jako lovna zver. no a volejbal jsem hrat odmitala. hrala jsem na hudebni nastroj, dobre a rada (a take skolne nebylo pro moji rodinu zanadbatelne) a nemohla jsem si dovolit mit zlomeny prst od blbeho mice.
i ty dve hodiny tydne na gymplu byly utrpeni. v zemi kde je telocviku 8 hodin tydne bych zit nechtela.
 Zufi. 


Re: úvaha 

(19.1.2008 22:30:32)
Možná těch 8hod na prvním stupni bylo myšleno dohromady.
8 děleno 4 jsou 2, tedy 2 týdně v každém ročníku.
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 22:49:23)
Zufi, jestli jsem to pochopila dobře, tak "něco jako" první stupeň je ve Finsku 1-6 třída (od 7-13 let... nebo 12?)
 Zufi. 


Re: úvaha 

(19.1.2008 23:07:35)
Aha, já myslela , že Heidi psala : ...že týdenní počet hodin tělesné výchovy na základní škole v 1.-4.ročníku je 8. Což se mi zdá docela dost, protože tam zároveň píšou, že minimální počet vyuč. hodin je 19 - 23.
1.-4. jako u nás, fakt nevím.
 Zufi. 


Re: úvaha 

(19.1.2008 23:08:19)
Měly tam být uvozovky!
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 23:25:33)
Nj, tak to jsem zase já četla Heidi jenom jedním okem a nepostřehla, že píše o 1-4 třídě :o) To je tak, když člověk dělá pět věcí najednou :o/

MMCH ještě mě tak napadlo, jak se v souvislosti s finským školstvím zdarma mluví o vysoké dani, tak jsem určitě v několika článcích četla, že do školství tam nejde víc peněz, než v ostatních státech. Takže možná ty vysoké daně, ač jsou v článku zmíněny, třeba ani tak nesouvisí??? Taky mě zaujala zmínka, že finsky mluvící školáci dosahují v tom zmíněném testu lepší výsledky, než švédsky mluvící školáci.

 Heidi 


Re: úvaha 

(19.1.2008 23:38:49)
Už jsem to holky konečně našla s tím tělocvikem,
jukněte sem na tý straně 18-19. Jo Zufi je to možné, že je to myšleno jak jsi to psala.

http://www.eurydice.org/ressources/eurydice/pdf/041DN/041_FI_CS.pdf
 lucia22 


Re: úvaha 

(20.1.2008 11:51:04)
Na par otazok ohladne finskeho skolstva mozem dat odpoved, nakolko mi vo Finsku chodili do skoly dve deti.
Ohladne mozneho premocenia oblecenia pocas pobytu vonku: vo Finsku je zauzivane (resp. je to samozrejmost), ze kazde dieta ma nepremokavy komplet oblecenia - bundicku, nohavice, galose, rukavice. Bez toho sa tu deti takmer nepohnu z domu. Takze, ked sa ide v skole na dvor, nahodia nepremokave oblecenie a tym padom nehrozi premocenie a nasledne sedenie v triede v mokrom obleceni. Este dodam, ze toto nepremokave oblecenie je nielen prakticke, ale aj designovo pekne, farebne a u deti oblubene.
Ohladne jedla zadarmo: v skolskej jedalni sa tocilo v podstate len niekolko druhov jedal, urcite im tam nevyvarali svieckovu, alebo steaky. Svedske stoly zahrnali niekolko druhov salatov, zeleninovych, ovocnych, cestovinovych, jogurty, chlieb, mlieko, napoje, polievky, kolaciky. Vacsinou si kazde dieta naslo to, co ma rado a rodic si mohol byt isty, ze pocas dna malo zdravu vyzivu. Bolo takisto zakazane nosit do skoly sytene sladke napoje, ako pepsi kola a pod., co som pochopila ako sucast vychovy deti k zdravemu stravovaniu.
Zrejme to malo nejaky dopad, aspon ja mam taky subjektivny pocit, ze som vo Finsku videla ovela menej obeznych deti, nez napr. v Amerike, Nemecku ci Holandsku.
 Heidi 


Re: úvaha 

(20.1.2008 17:19:23)
Rybko, tak tohle bych chtěla zažít v našich školách. Hlavně co se týče té zdravé výživy, to si u nás můžem asi jen nechat zdát. A v kolik jim tam začíná výuka v 8 nebo v 9 hodin? A pracovní doba rodičů je 35hodin nebo 40 hodin týdně, nevíš?
 Heidi 


Re: úvaha 

(20.1.2008 17:19:46)
Rybko, tak tohle bych chtěla zažít v našich školách. Hlavně co se týče té zdravé výživy, to si u nás můžem asi jen nechat zdát. A v kolik jim tam začíná výuka v 8 nebo v 9 hodin? A pracovní doba rodičů je 35hodin nebo 40 hodin týdně, nevíš?
 lucia22 


Re: úvaha 

(20.1.2008 22:31:41)
Vyucovanie zacinalo o 8,30.
Okrem stravy zadarmo mali vsetci ziaci a studenti vo Finsku zadarmo aj mesacne permanentky na mestsku dopravu - metro, tram, autobus. Co bola tiez dost velka vyhoda.
A co bolo najvacsou lahodkou pre moje materske srdce - to boli rodicovske zdruzenia.
Byvali individualne a spolocne. Na individualnych sa stretli rodicia jedneho ziaka s ucitelom, na spolocnych sme sa stretli vsetci rodicia plus ucitel a deti nam jednotlivo predviedli, v com ten ci onen ziak vynika - jeden recitoval, iny spieval, dalsi predviedol svoj projekt napriklad z prirodovedy. Bolo to strasne zlate a velmi prijemna cesta, ako sa dozvediet, co nase deti v skole preberaju. Este musim podotknut, ze na individualnom rodicku som nikdy nepocula synove nedostatky, len jeho prednosti.
A naozaj som na vlastnych detoch mohla spoznat spominany individualny pristup ucitelov k ziakom. Akonahle zistili, ze nejaky ziak je dobry napriklad v jazykoch, alebo matematike, hned sa mu zacal uitel venovat viac, davat mu zvlasne lekcie, aby rozvinul jeho potencialne nadanie.
Bolo tomu ale tak aj v opacnom pripade - ked ziak mal s ucivom problem.
Fakt ale je, ze v triede bolo maximalne 18 - 20 deti, neviem si takyto pristup predstavit v preplnenej triede, kde je deti takmer dvojnasobok (slovenske skoly).
 Hanka 75 


Re: úvaha 

(20.1.2008 23:15:42)
Ahoj Rybko,

a jak je to s tou spádovostí, mohou rodiče posílat dítě do jakékoli školy nebo nikoli ? A v případě možnosti volby, posílají rodiče dítě často do jiné školy nebo je to výjimečné ? A proč ?

A nevíš náhodou, jak je to s tou "kontrolou" ? Jaká "kontrola" nahradila inspekci ? Tj. jakým způsobem se v praxi zajišťuje to, že jsou všechny školy stejně dobré ? Zajímal by mě i tento aspekt finského školství. Díky


 lucia22 


Re: úvaha 

(21.1.2008 8:49:24)
Obe moje deti chodili do skol mimo nasej spadovej oblasti, a pokial si pamatam, nebol s tym nijaky problem.
Je to asi tak, ze dieta ma miesto v skole vramci spadovej oblasti zarucene, nie vsak povinne. Ak chce chodit niekde inde, nie je to problem.
Ja neviem nic o tom, zeby boli vo Finsku zrusene skolske inspekcie...Ale asi tam nefungovali v tom zmysle, ako ich cinnost pozname u nas. Aspon v triede mladsieho syna mavali casto - nazvala by som to "pozorovatelov", no myslim ze to bolo hlavne preto, ze to bola prva skola vo Finsku, zamerana na multikulturnu kompatibilitu a tomu bolo prisposobene aj vyucovanie (aj strava v jedalni: bola tam aj koser strava a takisto strava, ktora sa riadila podla muslimskych pravidiel). Napr. deti mali nieco ako u nas nabozenstvo alebo eticku vychovu (vyucovaci predmet sa volal BIBLE), kde sa ucili postupne o kazdom nabozenstve, pocnuc budhizmom, cez muslimske nabozenstvo, az po krestanske nabozenstva. Pamatam, si ze syn si vybral ako temu svojho rocnikoveho projektu zidovske nabozenstvo.
Dalej musim este napisat, ze v ramci integracie hadicapovanych deti mali takmer v kazdej triede handicapovaneho spoluziaka. Tieto deti tak nezili oddelene v nejakej komunite podobne postihnutych deti, ale viedli normalny skolsky zivot a tie nase ostatne zdrave boli vedene k tomu, pomahat takymto spoluziakom (vlastne celkovo handicapovanym ludom), pochopit ich problem, naucili sa brat takychto ludi ako normalnu sucast kazdodenneho zivota. Bolo samozrejmostou, ze spoluziacke na vozicku automaticky pomahali s oblecenim, podali pomocku, ak bolo treba, zobrali ju na dvor. Dokonca ucitelia sa snazili taketo deti zapajat aj do hodin telesnej vychovy, pokial to bolo aspon trosku mozne. Mojmu synovi tato stranka finskeho skolstva dala velmi, velmi vela do zivota.
 Hanka 75 


Re: úvaha 

(20.1.2008 23:26:16)
Ahoj,

právo žáka navštěvovat spádovou školu tj. předpokládám tu, která je nejblíže jeho bydliště mi přišlo jako něco tak samozřejmého, že mě nenapadlo, že by se tu mohlo mluvit o právo a nikoli o povinnosti. A dále jsem se dočetla následující, z čehože jasně vyplývá, že ve Finsku je povinnost navštěvovat školu podle místa bydliště.

http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/Ucitelskelisty/Ar.asp?ARI=103111&CAI=2151


Jedním z hlavních cílů finského školství je rovnost v přístupu ke vzdělávání. Bez ohledu na věk, místo bydliště, finanční situaci, pohlaví či rodný jazyk musí mít všichni žáci stejné podmínky. Proto může překvapit, že ačkoli pravidla spádovosti byla v ČR již dávno zrušena, ve Finsku je výběr základní školy řízen dle adresy bydliště. Zdá se, že ke spokojenosti všech. Každý žák má tedy přesně určenu svoji základní školu a pokud bydlí dále nežli pět kilometrů od zastávky veřejné dopravy, má možnost využívat zdarma školního autobusu. V rámci rovnosti šancí je všem studentům podáván školní oběd zdarma.


Na obranu systému spádovosti uvádějí Finové jednoduchý argument – vzhledem k principu rovnosti jsou všechny školy svojí úrovní velmi obdobné. Proto podle Finů volba školy nehraje roli.

Jestli se tím přesto myslí pouze právo a nikoli povinnost pak je to napsáno velice zavádějícím způsobem.


I z českého prostředí znám malotřídky, které rodiče podporují. Je tam dobrý učitel, zrušení pro děti znamená namáhavé dojíždění... rodiče o takovou školu velice stojí a obce na přání rodičů by na takovou školu chtěli i připlácet. To je snad pochopitelné.

 Markéta 
  • 

Re: úvaha 

(19.1.2008 14:37:21)
a nenapadlo te, ze lide casto nedelaji v oboru, ktery vystudovali proto, ze v nem nedostanou zadne misto?
kamarad vystudoval matematiku na cvut a ted dela urednika na ministerstvu, s matematikou to nema nic spolecneho, no a co? dela svou praci dobre. a jina kamaradka studovala design porcelanu, v oboru misto nesehnala, tak uci v lidusce, to nema podle tebe delat nic, kdyz nesezene praci na kterou studovala?
 Hanka 75 


Re: úvaha 

(20.1.2008 22:41:26)
Když kritizuji, že někdo vystuduje vysokou školu, která je pro něj zadarmo, protože se mu hodí mít titul, tak tím mám na mysli lidi, kterým se hodí pro jejich zaměstnání mít vysokoškolský titul, ale nikdy neměli v úmyslu se oborem, který vystudovali živit.

 Heidi 


Re: úvaha 

(19.1.2008 21:58:14)
hhh píšeš co je zcela zadarmo toho si lidé neváží. Ale co když si toho Finové právě váží? V tom jednom článku píšou, že si děti nabírají to co samy chtějí sníst, takže se právě neplýtvá a nevyhazují zbytky.
Dále aby si studenti na všechno museli vydělat vždyť to už u nás je mají možnost dělat 40 hodin týdně a spousta jich dělá načerno i víc, flákají kvůli tomu školy, dělají noční. Někteří to dělají proto, že chtějí peníze na zábavu, jiní třeba proto aby vůbec měli na jídlo. Jasně pak je nelegální možnost si maturitní vysvědčení koupit.Ale mě z toho vychází lépe ti, co mají možnost a volný čas právě studovat v klidu jako jsou právě ti Finové. S tím samozřejmě souvisí i to, že u nás máme tak vysoké rozdíly škol i žáků a údajně se pořád prohlubují.

ještě k tomu čtení. Finové rádi čtou, údajně si každý školák půjčuje v průměru jednu knihu týdně.
Mají tam rozsáhlou síť knihoven v velkým výběrem. U nás bylo včera v TV, že rozhodnutí o postavení nebo nepostavení nové knihovny v Praze se opět přesouvá na konec února, a že hrozí kolaps současné knihovny, která už teď je v havarijním stavu, protože haldy knih mají po chodbách a už to nemají kde dávat.
 10.5Libik12 


Re: úvaha 

(19.1.2008 22:18:37)
Heidi, ale jsou to tvoje názory, nikoliv důkaz, že finské školství je nejbáječnější, byť je za těma horama a řekama, jak uvádíš.
Mě na tom znepokojuje předpoklad, že ve stejných podmínkách pro všechny musí pracovat všude ideální lidé, píšeš, že je tam spádovost dle bydliště a ne volba. To není možné ani v pohádce natož ve Finsku.
Věra to ostatně napsala dobře.
 Heidi 


Re: úvaha 

(19.1.2008 23:43:07)
Milado, tak to je fajn, že je to baví a že je k tomu vedeš. Ale asi to tak není automaticky u všech, vím, že vznikla nějaká akce na podporu čtení, mluvilo se o tom i v TV, aby rodiče více četli svým dětem a více je k tomu vedli.
 Sylvie 


Re: úvaha 

(19.1.2008 23:52:21)
Jj, moje prvňačka taky ráda čte :o) I když tedy je pravda, že ne tolik knížek, co píše Milada, nemá na čtení tolik času, nedovoluju jí brát si knížky na dětský hřiště ;o) A to pozor - NIKDY neměla ráda, když jsem se pokoušela jí číst, nechtěla to.
 Hanka 75 


Re: úvaha 

(20.1.2008 23:03:43)
Ahoj Heide,

píšu: Samozřejmě nejsem proto, aby finanční náklady byli limitujícím faktorem pro studium, ale jsem i pro školné na vysokých školách. A vedle něho fungující systém stipendií.

Myslím, že z toho co jsem napsala, je jasné, že nelobuji za to, aby studenti museli dělat po nocích, aby měli na stravu a v důsledku toho zanedbávali studium.

Já sama jsem při vysoké škole pracovala, i když mi rodiče přispívali, takže jsem si nevydělávala na holou stravu a kolikrát jsem si povzdychla, že bych se radši učila, než chodila do práce. Na stipendium bych myslím dosáhla, končila jsem s červeným diplomem a průměrem okolo 1,6 jestli se dobře pamatuji. Kdybych měla motivaci stipendia určitě bych některé známky ještě vytáhla. Bohužel systém stipendií, tehdy u nás na škole byl téměř zrušen a neslyšela jsem, že by někde byl více funkční.

Ohledně příspěvku o knihovně, nemohu reagovat, konkrétní knihovnu neznám, nevím. U nás na Smíchově v Praze je nová (asi rok max dva roky stará) knihovna, docela velkoryse pojatá (náklady na vytápení tam musí být obrovské, protože je přestavěná z bývalé tržnice). Na druhou stranu je hezká. Ale ty náklady na vytápění by mě docela zajímaly.
Nevím kdo veřejné knihovny financuje, jestli městské části a obce nebo kraje. Jestli městské části tak v Praze naše část na to jednodušše má (takže bych se ani nedivila, kdyby se tam plýtvalo na provoz) a nemá těžké mít dost pěkných knihoven. Na Praze 5 je síť knihoven opravdu hustá, s dobrou otevírací dobou (i v sobotu). Jsou v posledních letech vybavovány počítačovým systémem, provázané navzájem... Podle toho jak znám knihovny osobně já, by mohly reprezentovat. Ale jak říkám, záleží možná na financích a těch má možná každý zřizovatel k dispozici jiné množství.

K tomu jak moc se kde čte. Já osobně si myslím, že se čtení přeceňuje. Já osobně dětství proležela v knížkách, a nemyslím si, že to bylo dobře.
K příkladu Finska, mě napadá to, že více čtou děti, které nemají možnost trávit svůj volný čas s kamarády. Možná, že ve Finsku, kde je nižší hustota osídlení a v místě bydliště třeba děti nemají takovou možnost kamarádů a jiných aktivit děti častěji rádi sáhnou po knížce. Jestliže děti navštěvují i malotřídky, pak je jasné, že tyto děti mají i po škole menší nabídku mimoškolních aktivit, kroužků atd., a knížku je tu nasnadě. Také jsou tam "dlouhé zimní večery", a děti nemusí pracovat, vypomáhat v hospodářství apod. (napadá mě např. oproti Rusku).
Tímto chci říct, že důvodem toho, tě děti více čtou, může být kultura, výchova, příklad... ale pak také důvody, které jsou nepřenosné. Toto vše je ale jen má úvaha, neopírám se o žádnou studii.
 Heidi 


Re: úvaha 

(18.1.2008 21:11:59)
hhhhh, pokud tě zajímají podrobnosti, tak se podívej na ty odkazy co jsem nad tebou napsala cow.
 nemesise 


Re: Dekuji 

(19.1.2008 21:49:01)
Ve Finsku jsem byla, jednání a snaha všech o pomoc druhým je neuvěřitelná, je to nesrovnatelné s námi. Finové jsou kulturně a lidsky na mnohem vyšší úrovni a mají obrovský náskok. Nejúžasnější je, že si doopravdy váží ženy a žena je pro ně rovnocenný partner.:-D
 Heidi 


Re: Dekuji 

(19.1.2008 22:02:26)
Nemesice, já si také myslím, že mezi ty hlavní důvody jejich vysoké úrovně(téměř čehokoli - nejen školství, ale i třeba nejnižší míra korupce na světě) patří ta jejich solidarita a nesobectví. A taky poctivost prý si tam lidé více věří. Napiš víc co jsi tam zažila, určitě to musí být zajímavé.
 majdaleenka +07+11 


trošku z cesty, ale taky to sem patří 

(18.1.2008 10:44:39)
nemyslím článek, ale svůj příspěvek:o) ve Finsku jsem byla a prchla jsem ve 3. měsíci těhotenství, poté, co paní sestra v poradně udělala vše, co měla: zvážila mě, vystavila mi průkazku a na mé překvbapené dotazy odpověděla s úsměvem takto: utz do 4. měsíce vám nikdo neudělá, ony ty spontánní potraty jsou moc časté a ty matky to pak špatně nesou. Prvorodičce, překvapené a trošku vystrašené... Poradna= místo se společnou čekárnou s ostatními lékaři, super v chřipkové či jiné epidemii, poté, co o vás léta pečuje váš lékař, jdete někam, kde vás nikdo nezná a oni si nevyžádají ani kartu, udělají jen dotazník; prý mají nejzdravější děti na světě, ale to, že (skoro)všechny trpí silnými alergiemi na kdeco už nikdo nezmiňuje. K porodu nevyjíždí sanitka, pokud už tedy opravdu nerodíte. Dítě v horečkách si taky můžete dovézt sami. To není z mé hlavy, ale od Češky, která tam žije. Uznávám, že jsem zaujatá, ale radši si budu dítě doma doučovat a vařit mu obědy, než tohle.
 majdaleenka +07+11 


trošku z cesty, ale taky to sem patří 

(18.1.2008 10:44:48)
nemyslím článek, ale svůj příspěvek:o) ve Finsku jsem byla a prchla jsem ve 3. měsíci těhotenství, poté, co paní sestra v poradně udělala vše, co měla: zvážila mě, vystavila mi průkazku a na mé překvbapené dotazy odpověděla s úsměvem takto: utz do 4. měsíce vám nikdo neudělá, ony ty spontánní potraty jsou moc časté a ty matky to pak špatně nesou. Prvorodičce, překvapené a trošku vystrašené... Poradna= místo se společnou čekárnou s ostatními lékaři, super v chřipkové či jiné epidemii, poté, co o vás léta pečuje váš lékař, jdete někam, kde vás nikdo nezná a oni si nevyžádají ani kartu, udělají jen dotazník; prý mají nejzdravější děti na světě, ale to, že (skoro)všechny trpí silnými alergiemi na kdeco už nikdo nezmiňuje. K porodu nevyjíždí sanitka, pokud už tedy opravdu nerodíte. Dítě v horečkách si taky můžete dovézt sami. To není z mé hlavy, ale od Češky, která tam žije. Uznávám, že jsem zaujatá, ale radši si budu dítě doma doučovat a vařit mu obědy, než tohle.
 majdaleenka +07+11 


Re: trošku z cesty, ale taky to sem patří 

(18.1.2008 10:45:37)
pardon, zlobí vkládání:-)
 majdaleenka +07+11 


Re: trošku z cesty, ale taky to sem patří 

(18.1.2008 11:19:02)
Tak to jsem nestihla ve svém případě zjistit, ale můžu se zeptat, zajímavá otázka, koneckonců;) tipla bych to na ty daně. Proč jsem to nezjistila? Protože sotva jsem si vyběhala registraci občana EU a číslo sociálního pojištění, už jsem zase jela domů:-D Ale ještě mě napadá jedna věc: celou dobu jsem tam pila mlíko bez laktózy, protože normální mlíko, aby člověk hledal s lupou, u nich už je ta norma převrácená, jak jsou alergičtí, ani sýr z normálního mléka člověk nenajde jen tak. Neříkám, že je to zásadně špatně, jen mi to pro zdravého jedince přijde zbytečné, to je jako dát si dietu s vyloučením pšenice a naordinovat si tak bezlepkovou dietu bez příčiny. Jdu se zeptat...
 Tes 


Re: trošku z cesty, ale taky to sem patří 

(18.1.2008 12:21:33)
Nepatří to sem, ale reaguji na ty ultrazvuky. Mě bylo řečeno že jen 3 UTZ jsou hrazneny a to okolo 12, 20 a po 32tt. Měla jsem sice ultrazvuk v 8tt, ale ten jsem si musela platit, byl na moje přání.. (nakonec to teda dopadlo tak, že jsem ho měla zdarma a platila si ten ve 12tt, kdy jsem měla celkovy NT skreening na vyvojove vady). A ten 12tt vychazi na začátek čtvrtého měsíce, takže v tom zase takový rozdíl není. Je to jinde v ČR jinak?
 Helena+2kluci 
  • 

Re: trošku z cesty, ale taky to sem patří 

(18.1.2008 13:17:22)
Já jsem byla ve Finsku na dovolené a byla jsem ve 12tt. Začala jsem krvácet, bolesti břicha a vyšetření v nemocnici se skládalo z pohledu na čípek, konstatování, že se neotvírám, a odchod.... to celé za 60 EUR (pojišťovna proplatila z cestovního pojištění), následý přelet do Helsinek a při čekání na letadlo do Prahy jsme museli jet do nemocnice.... záchranná služna na letišti nás alespo%n vyvedla z letištní haly k taxi (doprovod ven byl zdarma), taxi jsme si zaplatili a až na univerzitní klinice lékařka udělal UTZ, pak se jelo na sál a ráno zpět na letiště a cesta domů....
Na špitál si nemohu stěžovat, super komunikace, vyšli maximálně vstříc, manžela "ubytovali" na posteli vedle, ráno snídaně pro oba dva a objednali nám taxi.... zkrátka moc milí lidé....
zákrok bez komplikací...a hlavně bez následků... dnes mám 2 zdravé kluky. Celá ta sranda bez letenek vyšla na 50.000,- Kč
Finsko jsem i přes tuto zkušenost zamilovala....
a mlíko se řekne "kevitmajtó"... na to nikdy nezapomenu....
Hezký den všem....
H
 Lenka, 2 děti 
  • 

Pěkný článek 

(18.1.2008 11:21:25)
Pěkný článek, zajímalo by mě, jak to funguje v praxi. Jestli opravdu takto, tak to musí být super. U nás je to katastrofa jak ve škole, tak ve společnosti, jak se píše v příspěvích shora. Já jsem pro integraci ve školství. Nevidím důvod proč by měla být rozdělená společnost už od školního, resp. předškolního věku. Děti by měly být pohromadě a ne, aby ve výběrových školách vyrůstali samí supermani, kteří budou vždy myslet jen na sebe a jako rovné brát jen ty další supermany. Já chodím do výběrové školy a kdo je víc :-(. ¨Nevím co se myslí daněmi, jestli všechno dohromady, tak je to u nás obdobné :-(, jen těžko říct kam se ty peníze podějí. Vzhledem k tomu, že jsme solidární společnost(jsme???), tak bych raději platila ty daně a moje děti by chodily do super školy se všemi ostatními dětmi a ne do nějaké výběrové, která ovšem může být horší než nějaká jednotřídka na venkově, kde mají děti často individuální přístup. Třeba za sto let k takové praxi dospějeme, ono je to těžké se vymanit z toho začlenění do různých tříd za totalismu. My taky byli roztříděni jako děti do tříd podle toho, jestli naši rodiče jsou v KSČ či nikoli. Áčko byla výběrová - komunisti, béčko - zbytek + lepší normál, céčko, zbytek D a E přespolňáci. No prostě děs. Někde psal, že dítě s horečkou si musí zavézt zami do nemocnice, rodit jet sami. Bydlím v Brně. Tady to funguje úplně stejně, samozřejmě pokud už nerodíte a hystericky neřvete do telefonu. Dcera nastupuje do školy v září. Jsem zvědavá. Samozřejmě šla k zápisu do výběrové školy :-), jak jinak, že, ale já o správnosti přesvědčená nejsem.
 Katka,kluci 5 a 8 
  • 

Re: Pěkný článek 

(18.1.2008 11:28:30)
Prosím tě, to fakt slyším poprvé - myslím to rozdělení do tříd dle příslušnosti rodičů k rodné straně. Je fakt, že se blblo všelijak,ale tohle mě zapadá spíš tak do padesátých let,nikoliv do doby, kdy předpokládám tvojí školní docházku.Asi jste měli hodně aktivní vedení školy.
 Renda 
  • 

Re: Pěkný článek 

(18.1.2008 11:40:12)
Taky jsem něco podobného taky zažila, jsem ročník 73 a když jsem šla na gympl, tak si nás taky rozdělovali "dle původu". "D" dělnický - nejlepší, největší šance pro přijetí na VŠ, "R" - rolnický - ještě ušlo a "O" - ostatní, vyhlídky bledé, prý. Pamatuju si, jak se mě třídní ptala, jestli třeba naši nepracovali aspoň chvíli někde ve fabrice, že by se tam to "D" dalo napsat, abych se na tu vysokou dostala. Dneska mi to taky přijde neskutečný.
 due soli 


původ 

(18.1.2008 20:25:58)
No nevím, brácha, ročník 69 měl "D" a přijetí na VŠ bylo víc než problémové..
 Alicee 


Re: Pěkný článek 

(19.1.2008 4:50:08)
Rendo, teď jsi mi připomněla zážitky ne z gymplu ale ze základky. Jednou jsme museli přinést papírek na kterém museli rodiče vypsat jakého jsou původu - dělník, rolník, nebo pracující inteligence. Soudružka učitelka nás pak rozdělila do skupinek na základě papírku...já byla mezi pracující inteligencí z obou stran a soudružka učitelka nás všechny před spolužáky politovala s tím, že se budeme muset hodně dobře učit, abychom se vůbec dostali na střední školu. Jak já tenkrát záviděla spolužákům dělnického původu:)))
 Nelie 


Re: Pěkný článek 

(19.1.2008 22:52:20)
Alice - ja mela stesti ze tatku kvuli politickemu skraloupu (sestra emigrovala) nevzali na vysokou a on 1 rok kopal silnice...tudiz jsem byla delnickeho puvodu a velmi dusledne se to davalo na prihlasku na vysku neb to pomohlo vic, nez nejake matematicke olympiady....
 Simča 
  • 

Re: Pěkný článek 

(18.1.2008 11:33:36)
Proč si myslíš,Lenko, že ve výběrových třídách by měi vyrůstat jen supermani s myšlením ve stylu:Já jsem ve výběrové škole, a kdo je víc?Vždycky bude platit,co děti uslyší a uvidí doma, takové budou.Takže jestli jim takové věci,jaké píšeš,budou rodiče tlouct do hlavy,tak takoví budou,nezávisle na tom,v jaké škole jsou.Tady právě nejde o vyvolávání nějakého pocitu nadřazenosti,spíš naopak,o to,naučit děti dobře komunikovat a vycházet s lidmi,vést je k přirozenému sebevědomí,ale také k určité pokoře k životu.A to právě moc rodičů neumí,at už z jakékoli společenské vrstvy.A to,že je a bude společnost čím dál tím více diferencovaná,to je bohužel fakt,s tím se budeme muset smířit.Ale o pocitu nadřazenosti to vůbec nemusí být,pokud je člověk rozumný a stejně tak vede své děti.
 Simča 
  • 

Re: Pěkný článek 

(18.1.2008 11:34:41)
Proč si myslíš,Lenko, že ve výběrových třídách by měi vyrůstat jen supermani s myšlením ve stylu:Já jsem ve výběrové škole, a kdo je víc?Vždycky bude platit,co děti uslyší a uvidí doma, takové budou.Takže jestli jim takové věci,jaké píšeš,budou rodiče tlouct do hlavy,tak takoví budou,nezávisle na tom,v jaké škole jsou.Tady právě nejde o vyvolávání nějakého pocitu nadřazenosti,spíš naopak,o to,naučit děti dobře komunikovat a vycházet s lidmi,vést je k přirozenému sebevědomí,ale také k určité pokoře k životu.A to právě moc rodičů neumí,at už z jakékoli společenské vrstvy.A to,že je a bude společnost čím dál tím více diferencovaná,to je bohužel fakt,s tím se budeme muset smířit.Ale o pocitu nadřazenosti to vůbec nemusí být,pokud je člověk rozumný a stejně tak vede své děti.
 čiřikaví a Jakub 9.10.06 


Re: Pěkný článek 

(18.1.2008 11:48:11)
... pamatuju si jak nam reditel vzdycky rikal"jste na vyberove skole, na vase misto ceka 10 dalsich" ... byla to stredni pedagogicka - vyborna skola s vybornymi kantory. Ja jsem pro vyberove skoly - jsem pro jakoukoli moznost vyberu - kdyz bude kvalitni skola v miste bydliste, pujde syn tam, ale pokud ne, priplatim mu za vyberovou skolu.
 Beéli 


I české školství se dočká .. 

(18.1.2008 13:07:35)
Pevně věřím, že UŽ naše pravnoučata zažijí alespoň náznak něčeho takového~k~
 Beéli 


I české školství se dočká .. 

(18.1.2008 13:08:23)
Pevně věřím, že UŽ naše pravnoučata zažijí alespoň náznak něčeho takového~k~
 Lizzie 


České školství  

(18.1.2008 14:19:14)
..bych tak katastroficky neviděla a možnost srovnání mám (široká škála přátel a známých z různých typů ZŠ, SŠ i gymnázií). Nic není ideální, na některých školách stále například chybí opravdu dobří jazykáři, ale spousta lidí, co absolvovala české školství má široký přehled i díky němu a to je fajn. Samozřejmě v mnohém záleží také na učitelích.
Co se přístupnosti k vzdělání týče..držet děti na střední či vysoké škole není lehké, ale vzhledem k tomu, že jeden z mně blízkých lidí pochází z desetičlenné rodiny, z níž hned několik dětí studuje VŠ, vidím spoustu věcí také jinak, studuje ten, zpravidla studuje ten, kdo studovat chce, i když výjimky se jistě najdou.
A oslovování učitelů křestními jmény? Promiňte, ale to se mi opravdu nelíbí. Zažila jsem učitele, kteří k nám na SŠ přistupovali jako k sobě rovným, skvělí lidé, a spousta studentů toho bohužel zneužívala, až později jsem pochopila ty, kteří si drželi odstup a respekt, byť v soukromí to byli pohodové osobnosti též. Každá práce s lidmi/studenty je případ od případu jiná a nelze paušalizovat.
Nechci působit jako hnidopich, Finsko patří k zemím, které bych jednou velice ráda navštívila a uznávám, že jsou (spolu s dalšími skandinávskými státy) v mnohém napřed, ale článek na mě působí jednak až příliš idealisticky..a pak mi přijde, ža tak trochu dělá z absolventů českých škol bandu nemehel..což není pravda.
České školství nevidím zcela idylicky, ale zas taková hrůza to zdaleka není..
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: České školství  

(18.1.2008 14:33:56)
Lizzie, my jsme na střední měli jen jednoho učitele, kterýmu jsme tykali a vážim si ho a vídám se s nim dodnes.
Tak nevim, jestli příčinou problémů bylo fakt tykání...

Nám ve škole děti taky tykaj a oslovujou nás jménem a nikdy jsem si nevšimla, že by víc respektovaly učitelky z jiných tříd, kterym vykaj... (jde o první stupeň ZŠ)
 Lizzie 


Re: České školství  

(18.1.2008 14:41:16)
Jeno,

na SŠ bylo dost tzv. inteligentních lidí, kteří si učitelů, kteří k nám přistupovali jako k dospělým (což jsme nakonec v podstatě i byli) a sobě rovným, absolutně nevážili a dělali jim z hodin ,,bordel". Což je škoda, neboť se jednalo o jedny z nejlepších lidí, které jsem poznala, dobří ,,odborníci" na svůj předmět, po stránce teorie i praxe nám měli dost co dát. Od té doby chápu kantory, kteří jsou slušní, přístupni domluvě, ale udržují si odstup.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: České školství  

(18.1.2008 14:34:37)
Lizzie, my jsme na střední měli jen jednoho učitele, kterýmu jsme tykali a vážim si ho a vídám se s nim dodnes.
Tak nevim, jestli příčinou problémů bylo fakt tykání...

Nám ve škole děti taky tykaj a oslovujou nás jménem a nikdy jsem si nevšimla, že by víc respektovaly učitelky z jiných tříd, kterym vykaj... (jde o první stupeň ZŠ)
 Lizzie 


1. stupeň ZŠ 

(18.1.2008 16:21:42)
Promiň, nevšimla jsem si dodatku, že mluvíš o 1. stupni ZŠ - tak tam bych to i pochopila, budiž. Mluvila jsem o starších ,,dětech".
Hodně štěstí, trpělivosti a radosti při učitelování..já bych na to neměla ani nervy ani povahu:-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


ZDARMA 

(18.1.2008 14:30:12)
Asi nejsem dost čtenářsky gramotná, neb nerozumim tomu, jak může být slovo zdarma v souladu s padesátiprocentnim zdaněnim.
Mohla bys mi to Heidi, vysvětlit?
 Kohnova 
  • 

Re: ZDARMA 

(18.1.2008 20:46:16)
Skoly maji svobodu tvorit si vzdelavaci programy podle mistnich podminek a pritom mezi skolami nejsou rozdily? Vlada investuje do vzdelani, ale 95% ucitelu je v odborech, proc?
Ja si umim predstavit finske skolstvi a vim, o kolik je lepsi nez to nase, jenze to je necim jinym nez tim, ze nemaji skolni inspekci nebo tim, ze vsichni ucitele maji vysokoskolske vzdelani a bohuzel to tak uplne neni ani tim, ze do nej tece vice penez ze statniho rozpoctu.
To je clanek razeni tech, co se v sedmdesatech letech psaly o skolstvi v SSSR, take to tam nemelo chybu (a vynalezli betonove lode).
 Sylvie 


Re: ZDARMA 

(18.1.2008 21:49:18)
Vlada investuje do vzdelani, ale 95% ucitelu je v odborech, proc?

O finském školství nevím nic :o) jenom vycházím z jednoho odkazu od Heidy:

"Odbory za to poskytují svým členům bezplatnou právní pomoc, pojištění, týdeník učitelských novin a finanční podporu v nezaměstnanosti, např. pokud učitel o prázdninách není zaměstnán."

Čili tam odbory pravděpodobně fungují poněkud jinak, než u nás, kdy některá pojištění "za zaměstnance" hradí zaměstnavatel (povinně úrazové a nevím, jak ve školství, ale třeba my ve stavebnictví máme sjednané nepovinná pojištění na nekvalitně odvedenou práci - pokud zaměstnanci něco odvedou nekvalitě, tak máme ze zákona jen velmi omezenou možnost od nich získat nějakou náhradu škody), některé si hradí zaměstnanci povinně z platu/mzdy (třeba právě pojištění na podporu v nezaměstnanosti).
 Heidi 


Re: ZDARMA 

(18.1.2008 21:51:35)
Kohnová, v odborech je drtivá většina učitelů, ředitelů i studenti co chtějí být učiteli. Mají různý výhody - bezplatnou právní pomoc, pojištění, učitelský noviny...kdyby nebyli spokojeni tak tam asi nejsou.
Jinak takovéto podobné články o finském školství píší všichni profesoři co tam byli i novináři(i zahraniční), tak je zajímavé k čemu je přirovnáváš.(další zajímavý odkazy na finské školství máš výše).
Jinak můžeš zkusit napsat něco ty a poslat na hlavní stranu, ráda si to přečtu.
 Kohnova 
  • 

Re: ZDARMA 

(19.1.2008 9:59:36)
Otazka porad plati: mluvila jsi o bezchybnem pristupu statu ke vzdelani. Odbory ale chrani zamestnance pred event. zvuli zamestnavatele, v tomto pripade statu.
Na otazku vzdelavacich planu kontra stejnosti vsech skol jsi neodpovedela vubec, argument "tak sem napis neco ty, kdyz jsi tak chytra", je ponekud mimo misu, ne?
Ja vim, ze je finske skolstvi velmi dobre a urcite to je jedno z nejlepsich na svete. Mam vlastni zkusenost se skolstvim svedskym a danskym, i tam je skolstvi postaveno na podobnych ideich jako ve Finsku. To, proc jim to tam funguje tak dobre, tu v diskusi nade mnou popsal, myslim, nick PETR, koukni na to.
Proc to jde u nas od desiti k peti uvidis, kdyz treba jen prectes tuhle diskusi.
Mne je jasne, ze to myslis dobre, ale podstata veci ti unika (a muze unikat i Ucitelskym novinam, jak je tak znam.). Neni to ani v penezich ani ve svobode tvorby SVP, protoze tu my ted mame take a ani finske skoly neprehazuji penize vidlemi.
 Hanka 75 


Re: ZDARMA 

(19.1.2008 12:45:19)
Kde je ten nick Petr, nemůžu to najít.
Ráda bych si přečetla, kdo zná recept na školství. Ne bez ironie, nechci všechno pročítat a zajímalo by mě to.
 Kohnova 
  • 

Re: ZDARMA 

(19.1.2008 13:26:02)
Cituji:

"Zil jsem ve Finsku par let. Finsko je kulturne uplne jina zeme nez Cesko. Lide se tam chovaji prozretelne, coz se projevuje solidaritou jak jednotlivcu, tak cele spolecnosti vcetne politiku, coz se vraci zpet na prozretlenosti a tim i bohatstvi cele zeme. Ceska spolecnost neni prozretelna a uz vubec ne solidarni - prosazuji se obecne jen zajmy jednotlivce, coz se projevuje ve vztazich mezi lidmi, tak i celkove ve spolecnosti a zpetne v politice. Cesko se dostalo do zacarovanho kruhu, ze ktereho se jen spatne dostava smerem k prozretelne kulture. A tom jsem uplne pominul otazky ochrany prirody, udrzitelne urovne zivota apod, kde jsou rozdily obdobne."

Druhy nebo treti prispevek v diskusi shora.
 Hanka 75 


Re: ZDARMA 

(20.1.2008 12:08:15)
Díky, trochu asi chápu, ale návod jak docílit lepších výsledků ve školství to bohužel opravdu není. Navíc nevím co přesne autor myslím pod pojeme prozretelné ???

Fundovaný příspevek k problematice našeho školství by se mi líbil. Tohle je také taková dojmologie. Ono jen altruistickýma, prozretelným lidma si dobré skolství také nezajistíme, navíc to je trochu utopie.
 Kohnova 
  • 

Re: ZDARMA 

(20.1.2008 12:16:49)
Navod jsem psala nize a neni to moje know how, je to celkem stara vesta. Prozretelnost znamena, ze vim, ze dlouhodobe se vyplati pouze spolupracovat a zajmy celku postavit nad zajmy osobni.
 Heidi 


Re: ZDARMA 

(18.1.2008 21:19:12)
Neumím ti to vysvětlit tak jako ti neumím vysvětlit proč je tráva zelená a nebe modré. Nicméně se zkus zeptat všech novinářů i lidí, kteří o tom v tomhle smyslu píší(další odkazy jsem dala do odpovědi pro cow cow a další stovky najdeš když si zadáš v google v různých jazycích finsko a školy zdarma.
 Kačka zatím bez dětí 
  • 

to je krása :)) 

(19.1.2008 13:13:53)
podmínky pro vzdělání u nás jsou opravdu mizerné :o((
Na druhou stranu je dobré vědět že to někde funguje velmi dobře
třeba to někdy dojde i sem :)
 Rozara = 4 děti 
  • 

SEN = realita 

(20.1.2008 0:32:18)
dobrý den ,upřímě mě článek nadzvihl ,mám školou povinnou nejstarší dceru a snad i díky škole sme se stěhovali...........kupovali sme dům v obci kde byl lékař ,školka ,škola ,vlak, bus ,krámek ,ŠKOLA nám vzala iluze ,typická malotřídka ,dětí ,,jak do mariáše ,,kantorka dáma těsně před důchodem cca deset let a snad........ Stále řešila ,že nejsem vdaná ,že dcerka chodí někdy neupravená ,že má oslí uši na sešitech ,že to či ono........výsledek dcři se zprotivila první třída ,začala chodit za školu ,já měla depky jen sem měla jít na třídní schůzky a výsledek MÁLEM ČTYŘI na vyzo v první třídě..........V druhý jsem ji po přestěhování a ujasnění životních spíše přehodnocení ,že vážně nejlepší dům je na samotě s nejlepší dopravní dostupností ,dcerka nastopila do městké školy ,do třídy skoro třiceti žáků a hlavně skvělou kantorkou ,která hlavně řešila dítko jako takové než ,,oslí ouška,, ikdyž........až toto na za. a dnes ve třetí sme skoro vše dohnali a dítko se my do školy těší .A v září nastupuje druhá ,sem zvědavá máme ji skoro druhým rokem v pěstounce a rok z toho chodila do mš předtím na zkoušku jen do klubu .......Tak uvidíme. Držím všem maminkám palečky ,detem trpělivost s tím naším školstvím a snat to přežijem a jistě dozrajem k tomu.........
 Stana, Norsko 
  • 

Finske skolstvo 

(20.1.2008 20:00:58)
Finske skolstvo je v clanku opisane velmi pozitivne. Mozem povedat, ze s tym opisom suhlasim - az na male pripomienky. Autorka zabudla napisat, ze na finskych skolach vladne prisna disciplina, ziaci nemozu vyrusovat a skakat ucitelom do reci, ucitelov oslovuju krstnymi menami, ale maju pred nimi respekt. Nejedna sa tam o nijaku "skolu hrou", ale ucebne osnovy sa dodrzuju presne a ucebne vysledky su velmi dolezite. Vacsie zmeny v skolskom systeme neboli urobene od roku 1970. V neposlednom rade - vsetci ucitelia maju univerzitne vzdelanie, ktore trva 5 rokov a je na rovnakej urovni ako vzdelanie lekarov a pravnikov.
Neda sa povedat, ze velke danove odvody maju zasluhu na urovni skolstva. Ja zijem v Norsku. Dan, ktora sa tu odvadza statu je asi 40%. A predsa maju norski ziaci velmi mizerne vysledky a umiestnili sa v tejto studii na jednom z poslednych mies.
 lucia22 


Re: Finske skolstvo 

(21.1.2008 8:59:40)
Ja by som namiesto vyrazu prisna disciplina pouzila skor vyraz, ze ziaci tu maju prirodzeny respekt pred ucitelom. Je nepripustne, aby ucitel zvysil hlas, za pouzitie nejakeho telesneho trestu zo strany ucitela (sem sa radi napriklad aj pomykanie ramenom) je okamzity vyhadzov a zakaz dalsieho zamestnania v skolstve.
Ale ako som uz napisala, v triedach je maximalne 20 deti, ucitelia maju naozaj velmi slusne platy, takze podmienky k praci uplne ine ako maju ti u nas.
 Ifka 
  • 

Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 17:24:14)
Pro srovnání:
U nás může být i v 1.třídě 30 dětí, jsou mezi nimi rozdíly věkové (časté odklady) i osobnostní. Řada z nich pak bývá časem v PPP diagnostikována poruchou učení nebo chování, což vyžaduje velice individuální přístup (v tomto počtu ve třídě?...), nehledě na to, že se toho musí děti hodně naučit. Představte si v té třídě ještě tělesně nebo mentálně postiženého spolužáka, stačí jeden (dnes chce sposta rodičů dítě integrovat, ale školo, hledej si finance pro ped. pomocníka kde chceš). Učitelka (většinou žena) má také pětileté univerzitní vzdělání, jak píše Stáňa o Finsku, ale ta Češka ho nemá zdaleka tak ohodnocené jako doktorka nebo právnička. K tomu si ještě sposta rodičů postěžuje na "úču", která si zase něco vymýšlí a kritizuje naše skvělé dítko. A co by vlastně chtěli, když mají samé prázdniny...
Bylo by zajímavé zjistit, kolik HDP dávají evropské státy (nemyslím jen Finsko) ve srovnání s ČR.
Jěště mě napadá: Přestože je české školství tak kritizováno, proč má spousta lidí takový všeobecný přehled (ve srovnání s cizinci) a proč se tolik Čechů ve světě nejen neztratilo, ale velice dobře uplatnilo?
 lucia22 


Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 18:48:13)
Prave to som mala na mysli, je naozaj priepastny rozdiel medzi podmienkami v skole v zahranici (myslim tym nielen vo Finsku) a u nas. Neviem to presne, ale ucitel na zakladnej skole ma plat okolo 2700 EUR.
Predpokladam, ze si ucitelka - tak si skus predstavit, ze beries plat, za ktory si mozes po prichode domov dovolit urcity konfort (pomocnicku v domacnosti na par hodin tyzdenne, jedlo, hotove za polhodinku - vo Finsku maju velmi kvalitne polotovary, neviem si predstavit nejaku zamestnanu Finku, traviacu v kuchyni pocas pracovneho tyzdna viac ako tu polhodinku, nakupy potravin cez internet s donaskou do domu).
V triede mas 15 - 20 deti, skolske pomocky v sirokej skale vratane kvalitnych PC. Skolske tabule, ktore su vlastne velkym PC monitorom....
Urcite by sa tym zmensil tvoj kazdodenny stres, mohla by si sa viac zamerat na individualnych ziakov, rutinu by si mohla zamenit za kreativitu.
Vies, ja by som zelala kazdemu ziakovi, ale aj kazdemu ucitelovi, aby to aj u nas v skolach fungovalo podobne.

A este k tomu vseobecnemu prehladu.
Nase deti ho sice maju, ale je im k nicomu. S vseobecnym prehladom sa v zivote namas sancu uplatnit, leda tak v televiznych kvizoch. V zahranici sa deti zacinaju specializovat na jednotlive predmety, v ktorych sa chcu v buducnosti uplatnit uz velmi skoro (ak ta to zaujima, pozri si napr. International baccalaureate system - http://www.ibo.org/). Okrem toho su jazykovo ovela zdatnejsie (kombinacia troch cudzich jazykov je bezna, co im umoznuje studovat na univerzitach, ci neskor sa zamestnat v sirokej skale krajin po celom svete.
A co je velmi dolezite pre ich neskorsie uplatnenie - su samostatne, zdravo sebavedome, komunikativne, skratka - vedia sa (svoje vedomosti) dobre predat.
Vseobecny prehlad ziskavaju v ramci volneho casu, neskor ako dospeli, si ho mozu vylepsovat ako svojho konicka.
 Líza 


Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 19:14:27)
"k tomu vseobecnemu prehladu.
Nase deti ho sice maju, ale je im k nicomu. S vseobecnym prehladom sa v zivote namas sancu uplatnit, leda tak v televiznych kvizoch."
K tomu mám jednu výhradu. Všeobecný přehled umožní člověku nebýt tupou manipulovanou ovcí. To nadřazuju jakékoli kariéře na výnosném postu, kterou získal člověk, který se od samého počátku vzdělávání specializoval. Taková raná specializace bez všeobecného přehledu vytváří stádo dobře ovladatelných robotů. Pokud je jediným kritériem úspěšnosti vzdělání výše příjmu na postu, kterého člověk dosáhne, pak ano, kašleme na všeobecný přehled. Pokud ale budem chtít, aby se ty děti učily odmala ve světě orientovat, aby chápaly i hlubší zákonitosti toho, co se kolem nás děje, než co nám servírujou noviny a televize, pak je naopak všeobecný přehled základní a nutný. (Otázka je, co je jeho konkrétní náplní, k té bych v české podobě jistě dovedla mít výhrady... ale časná specializace neudělá z dětí moudřejší lidi.)
 Věra. 


Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 19:37:00)
Lízo ano, a ještě bych k tomu něco doplnila.
Ono totiž asi každý bude za všeobecný přehled považovat něco trochu jiného.

Tchýně - 53 let - učitelka - za něj považuje umět MNOHO dat z historie, mnoho vzorečků , mnoho hlavních měst zemí a.t.d...prostě biflovačka a data. Což já osobně považuji za ztracený čas.
dle ní dítě prostě MUSÍ znát data událostí, já si to nemyslím, k čemu je někomu datum vzniku čsr když netuší /rámcově/ jaký vývoj tomu předcházel....

Užitečným všeobecným přehledem považuji když si člověk dovede nějak vybavit a pospojovat příčiny rozpoutaní II světové války --- a jaké poučení z toho pak plynulo po válce, třeba i Marshallov plán a další věci.
Ne data bitev, ne délku obléhání nějakého města, ale souvislosti..

nebo třeba co je to nasycený roztok, a ne nějaký vzoreček z chemie, který se dítko nabuší a za měsíc jej neví

data si najdeme kdekoliv, ale souvislosti v dnešním světě, plném informací jen velmi velmi těžko.....
 Kohnova 
  • 

Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 21:06:42)
Lizo, souhlasim. Ja docela casto premyslim o tom (a i o tom prilezitostne pisu), jaka je vlastne dneska "spolecenska objednavka" na vzdelavaci instituce.
Kdo vlastne chce, aby skoly vychovalaly kriticky myslici, zdrave sebevedome, nemanipulovatelne obcany?
Meli bychom to chtit my, rodice. Protoze pokud se strizlive podivas na soucasnou realitu, neubranis se podezreni, ze nas dnesni stat (lide, majici jeho chod v rukou) presne takoveho obcana nechce, je to pro nej ohrozujici faktor.
Velke firmy takoveho cloveka nechteji uz vubec, sly by samy proti sobe, ty potrebuji vykonneho uzce specializovaneho pracovnika, ktery za hranice sve specializace nevidi (nebo nejlepe ani nevi, ze existuji) a je silne motivovan vydelkem a moci.
Je to zacarovany kruh, protoze momentalne jako by se byt vzdelany a myslici nevyplacelo. I kdyz dlouhodobe to tak samozrejme neni, muze byt casto docela tezke tomuhle dojmu nepodlehnout. Krome toho touha po slusnem vydelku umoznujicim urcite zivotni pohodli neni nic ani nenormalniho ani nemoralniho.
 Heidi 


Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 20:58:52)
Rybko dnes říkali na Primě že ve Finsku se nesmí kouřit ani na balkónech. Je tam opravdu tak přísný zákaz kouření - i v restauracích? Taky jsem četla na netu, že za užívání drog hrozí vězení. Jsou tam teda žáci a studenti v tomhle na tom lépe než u nás - myslím jestli je tam méně kuřáků a feťáků? Podle statistik jo, ale jestli jsi to i nějak pozorovala když jsi tam pobývala.
 lucia22 


Re: Srovnání s ČR 

(22.1.2008 8:41:14)
Ja som byvala vo Finsku do roku 2003 a to tam obmedzenia ohladne fajcenia boli len vo verejnych priestoroch, napr. zastavkach elektriciek, verejnych budovach. Ale mas pravdu v tom, ze s otazkou drog tam nemali ani zdaleka take problemy, ako ich mame my na Slovensku. Skor s alkoholom. Fini boli takzvani vikendovi pijaci, od pondelka do piatku si tam nevidel opiteho (oni su strasne disciplinovany narod), ale v piatok vecer zacali nasavat a to bola teda sila. Pili aj mladi ludia, niekedy som videla opite aj deti. Kedze tam maju ohladne alkoholu takmer prohibiciu (DPH na alkohol je myslim 100%, predava sa len vo zvlastnych obchodoch, nesmies pit alkohol na verejnosti), hladaju cesty, ako sa opit z pomerne maleho mnozstva, alebo chodia vikendovat na tzv. na opiasove lode.
Ale asi to ma nejaky suvis s tou tmou, co tam maju od jesene do jari, mozno tak liecia depresie.

A este jeden zaujimavy postreh k tej ich disciplinovanosti. Do nocnych klubov, barov, diskotek je vstup povoleny vacsinou od 21 rokov, co sa velmi prisne dodrzuje. Zabavychtivy Fini disciplinovane stoja pred klubom v uhladnom rada, v rukach prichystane ID karty, pre kontrolu pred vstupom.
V Helsinkach je jeden klub, vola sa ZETOR, je to velmi originalne miesto, sedis na starych traktoroch, zaujimavy interier. Starsi syn mal 18 rokov a chcela som mu to tam ukazat, s tym ze si da vnutri jednu kolu a ideme. Uvadzacovi sme ukazali ID karty, s tym, ze ja som jeho matka a zarucujem sa, ze za 10 minut zase vypadneme. Nepustil ho dovnutra ani tak.
 & 


Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 21:19:02)
Rybko,

Znam jednu 18 letou Holandskou holcinu, ktera diky selektivnimu skolstvi nemela za cely zivot jedinou hodinu dejepisu ani zemepisu. Takze nevi, kde lezi Pariz ani ceho je hl. mesto. Samozrejme je to chyba hl. rodicu, ze jsi neoverili kam jde jejich ditko do skoly. :o{
No a ucitelka v Anglii v jazykovce nam zase tvrdila, ze Londyn je stary 3 milony let. :o{{{

 Kohnova 
  • 

Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 21:23:26)
No, a na co ona, prosim te, potrebuje vedet, jak stary je Londyn, kdyz uci anglictinu, he? :)) To si prece najde na internetu kdykoliv bude chtit a klidne si tam muze i najit, jaky je zhruba rozdil mezi stem tisicem a milionem, pokud to uzna za potrebne, zvladnout takovou obskurni abstrakci:).
 & 


Re: Srovnání s ČR 

(22.1.2008 8:46:25)
Kohnova :o}}

Asi nemam pocponi pro moderni metody, protoze to pro mne byla posladni kapka a vymenila jsem skolu. :o}}
 lucia22 


Re: Srovnání s ČR 

(22.1.2008 9:09:54)
My teraz zijeme v Holandsku, moj mladsi syn ma 14, je v prvom rocniku niecoho obdobneho ako je u nas gymnazium.
Tento rok si vyberal predmety, v ktorych sa bude specializovat.
Boli utvorene skupiny predmetov, z ktorych bolo treba vybrat jeden povinny predmet.
Napriklad skupina ZEMEPIS, DEJEPIS, BIOLOGIA - vybral si dejepis a biologiu ako nepovinny predmet.
Dalej skupina ART, DRAMA, MUSIK - vybral si dramu.
Bussines economy, computer design, computer study - vybral si prve dve.
Matematika je povinna, mozes si vybrat z dvoch levelov obtiaznosti. Dalej su povinne tri jazyky, z toho jeden na urovni mother language (to ma anglictinu). Este ma fyziku, telesnu vychovu, ktora je tiez povinna a velmi prisne hodnotena.
Takze k veci - dejepis sa uz odteraz ucit nebude, no ucil sa ho doteraz a kde co na svete lezi, zakladne informacie o statoch, produkcii, nerastnom bohatstve, prirodnych podmienkach ma. A uplatnuje ich dalej vramci inych predmetov, napriklad dejepisu.
Co sa tyka vseobecneho prehladu, v skole mavaju pravidelne besedy s novinarmi, komentatormi spravodajstva (na jednej som sa bola pozriet, decka sypali otazky, ze chlapik z BBC nestihal odpovedat).
Dalej sa angazuju v tzv. MUNISH, to je nieco ako detsky svetovy parlament pod UNITED NATION. Co viem, tak posledny seminar (ktoreho sa zucastnili studenti z celeho sveta) bol na temu Human rights in Burma. Takze asi nieco o svete budu vediet.
Vies, ono je to vsetko o individualnom pristupe. Ked niekto chce mat vedomosti, najde si tu spravnu cestu k nim. Aj ked ta cesta nie je povinna.
A vela zavisi na rodicoch, na motivacii dietata.
 & 


Re: Srovnání s ČR 

(22.1.2008 10:29:14)
Rybko,

To urcite. Taky bydlim v Holandsku. Mne osobne Holandske skolstvi vyhovuje. Vzdyt se ho samo zucastnim. Konecne chodim do skoly, kde vsechno co se ucim mi dava nejaky smysl. V Cechach podobna skola neexistuje.
Predpokladam ze tvuj syn chodi na VWO.
Ten muj priklad, je samozrejme vytrzeny z kontextu. Holcina prisla do Holandska z Cech v jejich osmi letech. Zacala chodit na zakladku, jeji raporty byly napsany nejdriv pozitivni vomacka a pak konecne vysledky. Jeji mati i po desti letech pobytu umi dost mizerne Holandsky. Tenkrat tomu vetsinou nerozumela, a jeji Holandsky partner se o to nezajimal.
Kdyz holcine nabydli VMBO, tak jeji mati zajasala to bude s maturitou, kdyz je to na ctyri roky :o{ A taky sousedovic holka chodila do stejny skoly, a ted studuje Veterinu. Akorat nevedela, ze v te skole jsou obory na ruzne urovni. Jeji mati chodila cela pysna, jak jeji dcera bude taky dr. pres zvirata. Vysledek holka vychodila ctyri roky vmbo. Kde meli tyden praxe a tyden skoly. Praxe napr. pomahat v hospode. Ted je na MBO kde dosahne niveau 2. S tim muze jit max. krmit kravy. Jasne, ze je to predvsim vina jejich rodicu. Holka mi neprijde hloupa, je fakt ze nema moc zajem ani se za celou skolni dochazku nenaucila ucit.
Na druhou stranu v CR i dite, ktere jde na dvoulety ucnak si dvema roky zemepisu a nevim ted presne kolik dejepisu na zakladce projde.

Ja tady vidim propastny rozdili mezi lidma, kteri si jako pripravou prosli VMBO nebo VHBO, VWO nebo gymnaziem.
Ja vidim jenoznacny plus, ze uz od zakladky se deti uci prezentovat a kritizovat. A ze zbytecne nebifluji. Na druhou stranu se dost z nich nenauci ucit. Taky mi vadi, ze deti, ktere jsou oznaceni za nestudijni typy se s necim, jako je zemepis a dejepis nestkaji.
 lucia22 


Re: Srovnání s ČR 

(22.1.2008 11:44:36)

Tak to som rada, ze som na teba narazila!
A ako sa ti paci zivot v NL? Ako dlho tu uz si?
Moj syn nechodi do klasickej holandskej skoly, ale do International school, po jej skonceni bude mat IB (International Baccalaureate) diplom. S nim sa moze hlasit prakticky na vsetky univerzity vo svete.
Kedze kvoli zamestnaniu chodime po roznych krajinach, snazili sme sa zvolit pre decka typ skoly, ktora sa vyskytuje vo vacsine krajin na svete. Aby nemuseli stale menit system, vyucovaci jazyk a podobne.
Viem, ze Holandania maju velky chaos medzi stupnami vzdelania (VMBO, VHBO, VWO, HBO). Priznam sa, sama v tom nemam uplny prehlad, kedze som to nepotrebovala. Nedavno ma napadlo to, co teba kedysi, upozornit znamych (Slovakov tu zijucich), aby si dobre overili, aky stupen vzdelania ich dcera vlastne studuje na holandskej skole. A tiez boli nemile prekvapeni.
My sme povodne mali tunak v Holandsku zostat len do tohto leta, ale syn nechce odist z tejto skoly, nechce sa vratit na Slovensko, takze asi to tu este nejaky rok natiahnem, aby tu skolu dokoncil.
 & 


Re: Srovnání s ČR 

(22.1.2008 17:51:33)
Rybko,

Jsem tady ctyri roky. Ale jo, libi. Asi to znas, dost zalezi na pristupy. Kdybych chtela tak tady muzu cely dny nadavat, jak je to tu blby - zadny hory, to pocasi, ty lidi jsou divny, nemaji tu ani Hradncany ani Vltavu ani Jarka Nohavicu beee :o}}}
No holt, kdyz uz tady jednou bydlim, realnou sanci, ze by se muj manzel uplatnil v CR nevidim, tak holt musim hledat pozitiva a vyuzit toho co mi ta zeme nabizi.
Me se libi, jak Holandske skolstvi {moji jedinou pripominku uz jsem ti napsala}, tak i zdravotnicti. Prijde mi efektivni a solidarnejsi nez to Ceske po reforme.
Pak se mi zamlouva i soc. sit. Syn pravdepodobne nebude schopny zit sam. {Je mentalne postizeny}. Ruznych chranenych dilen a farem je tady plno. Moznost pracovat na castecny uvazek. Sance i v dospelem veky studovat presne co chci. Diky tomu tomu mam realnou predstavu, jak zvladnout peci o syna pritom se sama realizovat.
Jezdeni na kole. Nam stoji auto i vic, jak ctrnact dni pred barakem, protoze vsechno obstaravame na kole, vcetne nakupu a vozeni syna do skolky. Respekt k idividualite, coz obcas hranici az s lhostejnosti a sobectvim.
 lucia22 


Re: Srovnání s ČR 

(23.1.2008 8:44:47)
Ako keby si to pisala o mne!
Tiez sa citim v tejto krajine velmi prijemne, som tu tri roky. Velmi dobre mi padlo (po mojom pobyte vo Finsku), ze Holandania su priatelski, mili. Vsetci susedia na ulici nas hned zacali zdravit, sofer v autobuse s tebou pokeca...Skolstvo sice nie je take, ako vo Finsku, ale aj tak som spokojna.
na system zdravotnictva som najskor musela privyknut, ale teraz by som nemenila. Mame velmi dobreho hausarta (Cinana), synovi som tu davala vyberat mandle a svojim pristupom v nemocnici si ma personal uplne ziskal. Som byvaly zdravotak, takze trosku do toho vidim a aj ked holandske noviny pisu, ze riesa krizu v zdravotnictve, myslim, ze su oproti Slovensku na tom ovela lepsie.
Este by som ti chcela napisat nieco ohladne zivotnej perspektivy tvojho synceka. Mam tu dve klientky (povodom Slovenky), co maju postihnute deti, obidve telesne aj mentalne. Jednu z nich som navstivila, vysvetlila mi cely system pomoci rodinam s postihnutymi detmi - moznosti, ktore holandska socialna siet ponuka, su vynikajuce. Neporovnatelne s tymi, ake maju rodicia a deti s postihnutim u nas doma. Pracovala som v zdravotnictve, v oblasti pomocok pre zdravotne postihnutych, a az mi je smutno z toho, ked vidim, co vsetko sa da - lenze nie na Slovensku.
Ta druha pani mi povedala, ze keby zila so svojim dietatom na Slovensku, nevie, ako by to zvladla, urcite by bol ich zivot o niecom uplne inom.
Drzim vam palce a zelam len pekne dni!
 Ifka 
  • 

Re: Jak je to u nás 

(22.1.2008 9:52:22)
Rybko, docela jsi to vystihla. Moje představa pro české školství je následující:
Zvýšit platy učitelům a zaručit tak i konkurenci. Tak by mohli ze škol zmizet učitelky, učící převážně stylem - Otevřte si sešity a opište tohle cvičení, naučte se zpaměti to a to... Mohlo by přibýt více kreativních učitelů, které ale odradí právě nízké platy a nízká prestiž povolání. Také by se objevilo více lidí, kteří by vyučovali jazyky KVALITNĚ! a hlavně by měli za sebou státnici z jazyka (nevím, jaký máte přehled o kvalifikaci českých učitelů, ale jen velmi malé procento z nich má právě státnici z jazyka, často na ZŠ učí bývalé ruštinářky a němčinářky, které prošly dalším rychlokurzem třeba angličtiny, protože jinak to prostě nemá kdo učit, ti ze státnicemi už dávno utekli jinam...)
Mimochodem, interaktivní tabule jsou i u nás.
Samozřejmě bych snížila počty dětí ve třídách, hlavně tam, kde je velké procento dětí s poruchami učení a chování ( a že jich v poradnách diagnostikují mnoho, dle mého názoru i zbytečně, stejně je všechna práce na učiteli a dobrý učitel pozná problém i bez psychologa - nekteří z nich píší posudky jak přes kopírák a učiteli, snaž se...).
Myslím, že české školství čeká v budoucnu zlatá střední cesta: žáci budou mít přiměřený všeobecný přehled, bude se od nich vyžadovat samostatnost, zdravé sebevědomí, zmíněné biflování se bude pomalu odbourávat, už teď se učí pracovat s informacemi. S jazyky to nebude zas až tak slavné (na západ od nás se učí třeba tři jazyky, které jsou často ale germánského nebo románského původu, to je jako kdybych se chlubila já, že umím česky, slovensky, rusky, domluvím se ještě polsky a dalším slovanským jazykem po docela krátké době -a to se nezmiňuju o angličtině-...hold jsme Slované u jiné brány jazyků). Nehledě na to, že o ruštinu, po které je nyní poptávka, není zájem, přestože třeba pro některé dyslektiky by to byl vhodnější cizí jazyk než třeby AJ nebo NJ.
Jen to ocenění práce učitele (nebo spíš učitelky) vidím stále bledě...
 lucia22 


Re: Jak je to u nás 

(22.1.2008 10:23:11)
Ja stale dufam, ze prave to ocenenie pride v dohladnej dobe, vidim ho ako prvy - zakladny krok k zlepseniu celkovej situacie v skolstve.
To mate super, ze mate interaktivne tabule, na kmenovej ZS na Slovensku, kde vzdy na konci skolskeho roku chodil moj syn robit rozdielove skusky zo slovenciny, mali jednu takuto tabulu na celu skolu.
A je naozaj skoda, ze o rustinu je maly zaujem. Ale ono je to tak napriklad aj tu v Holandsku (na strednych skolach). Decka tu piluju hlavne anglictinu, pretoze tym sa im otvaraju moznosti studia v polke krajin sveta.
 Ifka 
  • 

Re: Jak je to u nás 

(22.1.2008 10:49:54)
Abych to upřesnila, my jsme malá škola, máme také jednu interaktivní tabuli, která je na 2.stupni v oborné učebně, kde se děti střídají, takže je snad dostačující.
K té ruštině, samozřejmě, že komunikací s rusky mluvícími zeměmi např. v oblasti obchodu nebo kultury, se bude zabývat užší skupina lidí, že by bylo ideální, kdyby se všechny děti nebo téměř všechny děti naučily slušně hlavně anglicky,aby se ve světě neztratily, ale na to je potřeba sehnat velké množství velmi kvalitních angličtinářů...a ti si v současné době řeknou: takovou práci s přeplněnými třídami, kde je až čtvrtina dětí s dysporuchami, a za takové peníze, no to nemám za potřebí...a ministersvo školství buď spí nebo jen čeká, že to nějak dopadne, podle hesla "Vlk se nažral a koza zůstala celá..."
 lucia22 


Re: Jak je to u nás 

(22.1.2008 11:55:00)
Myslim, ze touto svojou vetou si v podstate vystihla cely problem skolstva u nas - "a ministersvo školství buď spí nebo jen čeká, že to nějak dopadne, podle hesla "Vlk se nažral a koza zůstala celá..."
Vies, ja si dobrych ucitelov velmi vazim, myslim si, ze takisto ako lekarska profesia, je aj ucitelska viac poslanim, ako povolanim. Ze v rukach ucitelov je velmi vela. A preto sa mi ich financne ohodnotenie (a od toho sa vyvijajuci pristup k svojmu povolaniu) javi byt velkou chybou, na ktoru bude nasa krajina raz doplacat.
 Ifka 
  • 

Re: Jak je to u nás 

(22.1.2008 18:22:04)
Ještě mě napadlo jedno přísloví, kterým se asi české ministerstvo školství řídí: "Za málo peněz hodně muziky", neboli když těm učitelkám ještě před revolucí stačilo pár tisícovek, tak těch pár navíc, co jsme přidali, jim bude stačit a ony budou bezproblémově fungovat dál...chceme přece, aby JEN učily, opravovaly sešity, dělaly si přípravy, dozorovaly nad dětmi na chodbách i jídelně (v zahraničí na to mají pomocné síly), vytvářely školní, třídní a individuální plány, dovzdělávaly se, studovaly nové jazyky, spolupracovaly s rodiči a veřejností, organizovaly zájmové kroužky, dělaly školní představení a aktivně se účastnily kulturního života v obci, atd. atd....
Setkala jsem se i s názory veřejnosti, že učitelé nic pořádného nedělají, v poledne už mají ve sborovně na stole kafe a hlavně mají PRÁZDNINY!!! To my manuelně pracující...
Ale nechci vše převádět jen na peníze. Nyní jsem na MD, naštěstí jsem se vyhnula zmatkům ohledně nové vzdělávací koncepce, jen jsem zvědavá, jak to se školami půjde dál. Ráda si přečtu srovnání s jinými státy, ale některé články by mohly jít trochu do hloubky.
Přidám jeden postřeh z Anglie: V jedné základní škole, kterou jsem měla možnost navštívit, asi neznají šikanu, protože budova školy je přízemní, každá třída má svůj vchod, takže se vlastně mladší nesetkají se staršími, kteří by si na ně mohli dovolovat, o přestávkách je větší klid a učitelka si svou třídu v pohodě pohlídá.
 Heidi 


Re: Srovnání s ČR 

(21.1.2008 19:49:47)
Ifko, tady jsem objevila info o platech učitelů a hdp jestli to je to co tě zajímá:
http://www.vuppraha.cz/media/395
 Ifka 
  • 

Re: Díky 

(22.1.2008 10:26:39)
Děkuji za informaci, I.
 Líza 


jen se snažím dostat do diskuse 

(21.1.2008 5:30:14)
 Michal, syn Martin necelých 5 let 
  • 

Pro všechny stěžovatele na české školství - zkušenost ze Švýcarska 

(21.1.2008 19:23:24)
Švýcarsko - školní docházka povinná od dokončených čtyř let věku (dva roky školky, od šesti let pak škola). Kvůli každému uvolnění mimo prázdniny (i pro ty čtyřleté děti) je třeba psát žádost na školský úřad ..., která je ve většině případů zamítnuta .... Vyučování ve školce -> každý den od 8:45 do 11:55,jednou týdně odpoledka od 13:45 do 16:05... Vyučování ve škole -> v první třídě několikrát v týdnu odpoledka, i v pátek odpoledne ... Žádný oběd - chodí se na něj domů = matka kuchařka, svačina se nosí z domova .... Úroveň výuky hodně slabá, i když "vevnitř" jsme nikdy nebyli. Každopádně na hřišti pobíhají jak splašený, nikdy jsme neviděli je hrát nějakou hru typu "Honzo vstávej" a podobně. Děti ve školce musí být absolutně samostatné - nidko jim nepomůže s botičkami, bundou a podobně. Nemáš budnu, jdeš bez bundy, nemáš botičky, jdeš bez nich a .... Vrcholem je to, že chtějí, aby děti chodili do školky sami, i třeba přes silnici..... (tento problém naštěstí neřešíme, protože náš dům přímo sousedí se školkou). Jazyková zkušenost je super, ale už se těšíme, až Martin bude od září 2009 navštěvovat českou školu.
 Mishka 
  • 

Re: Pro všechny stěžovatele na české školství - zkušenost ze Švýcarska 

(22.1.2008 10:50:52)
Moje zkušenost s dcerou-dnes 8 let.Když jí bylo 5 let,odjeli jsme do USA,nastoupila do jejich 1.tř.,která už byla povinná.Denně 8,30-14,30.Začala se učit písmena,psát,počítat.Docela šok,když přišla z běžné české školky,ale zvládla to.První třída(v našem pojetí,jejich už 2.) byla lážo plážo,mnohem pozvolnější a pohodovější než 1.třída u nás,spoustu toho totiž už uměly.Režim stejný jako v předchozím roce.Tkaničky,bundy,čepice,nikdo nepomáhal,ale ne z neochoty,spíš chtěli, aby se děti osamostatnily.Takže ukázaly jednou,dvakrát,a potřetí dítě šlo bez bundy,pokud si samo nevzalo.Podle mne naprosto v pořádku.
2.třída mé dcery u nás-v mezinárodní škole.Režim,řád,škola denně do 16h,podle mne v pořádku,jen mi hrozně chyběla u dcery čeština.Škola stejně jako v USA vedla děti k mnohem většímu kamarádství a pocitu soudržnosti,než je tomu v českých školách.3.třídu ted dcera absolvuje na české jazykové škole.Výborná,s kvalitními učitely a vysokými nároky.Taky v pořádku,jen má ted dcera o něco více času,končí denně ve 12,30.Myslím si,že je to zbytečně brzy.Škola by podle mě měla začínat později než klasicky v 8,přestávky dopoledne by mohly být delší,stejně tak pauza na oběd a pak různé zájmové kroužky,počítače,jazyky a jánevímcoještě.Ale to je asi hudba vzdálené budoucnosti, a kdoví jestli...
 Michal, syn Martin necelých 5 let 
  • 

Re: Pro všechny stěžovatele na české školství - zkušenost ze Švýcarska 

(22.1.2008 14:11:38)
Ano, vždycky se samozřejmě jedná o kombinaci více faktorů, nám se bohužel sešel zkostnatělý švýcarský systém se zkostnatělou učitelkou (vrcholem bylo, když ho úča pustila ve čtvrt na jedenáct samotného domů - kvůli bolavému bříšku - aniž by si ověřila, jestli doma někdo je..... Takže v podstatě mohl odejít kamkoliv ....) Nicméně malý se docela dobře přizpůsobil a chodí tam celkem rád.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2022 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.