Názory k článku Nejúspěšnější školství na světě

Čeští školáci toho vědí míň než dřív. V žebříčku padáme
12.12.2007, Petr Holub, Zdroj: Aktuálně.cz
Paříž - České děti jsou v biologii, chemii a fyzice horší, než byly v roce 2003. Vyplývá to z nové mezinárodní srovnávací studie PISA, kterou má příští týden zveřejnit Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko v ní v kolonce "přírodní vědy" spadlo z devátého na patnácté místo.

Částečné výsledky výzkumu, které se týkají právě znalostí z chemie či biologie, zveřejnil specializovaný španělský server MAGISnet. Vůbec nejlépe v této kategorii obstálo - stejně jako v roce 2003 - Finsko, které na druhý Hongkong získalo náskok už 21 bodů. Česko tentokrát získalo 513 bodů, před třemi lety to bylo o 10 bodů více. Nejvíce si pohoršily Japonsko (o 17 bodů), Korea (o 16 bodů), Francie (o 16 bodů) a Rakousko (o 14 bodů).

Zazářilo Estonsko
Výsledky Programu pro mezinárodní srovnávání studentů (PISA) se publikují každé tři roky. Ty nynější se týkají roku 2006, kdy se do programu zapojilo 58 zemí. Mezi nimi jsou všechny členské země OECD, klubu sdružujícího nejrozvinutější ekonomiky světa.

Studie hodnotí výkony patnáctiletých školáků ve čtení, matematice a přírodních vědách, přičemž na jeden z okruhů je vždy položen větší důraz. V minulém roce se studie zaměřila hlavně na znalosti z přírodních věd.

Roku 2003 se výzkumu zúčastnilo o sedmnáct zemí méně než loni, i proto si čeští školáci o tolik pohoršili. Ze sedmnácti zemí, které se výzkumu Pisa až dosud neúčastnily, Česko předehnaly Tchaj-wan (4. místo), Estonsko (5. místo), Slovinsko (12. místo) a Velká Británie (14. místo).

Právě Estonsko dopadlo po Finsku nejlépe ze všech zemí Evropské unie. Před Českou republikou se z unijních států umístilo ještě Nizozemsko (9. místo), Lichtenštejnsko (10.místo) a Německo (13. místo).

Nejhorší z EU: Rumunsko
Naopak Švédsko, které bylo před několika lety považováno za model, jímž se mělo moderní školství inspirovat, skončilo až dvaadvacáté (minule bylo patnácté). Nejhůře ze všech členských zemí EU pak dopadlo Rumunsko na 47. místě. Ze "starých" členů unie je na chvostě trojice Itálie, Portugalsko a Řecko.

Vůbec nejhůř dopadl trojlístek Ázerbájdžán, Katar a Kyrgyzstán. Zajímavé je, že Ázerbájdžán naopak vyhrál v žebříčku zemí, kde mezi jednotlivými studenty existují nejmenší znalostní rozdíly.

Největší skokan: Kanada
Mezi zeměmi, které si nejvíce polepšily, jsou Kanada (z jedenácté pozice na třetí), Německo (z osmnácté pozice na třináctou) a Rakousko (z třiadvacáté na osmnáctou). O dvanáct příček si naopak pohoršila Francie (ze 13. na 25.) a propadlo se i Macao (ze 7. na 17), a Jižní Korea (ze 4. na 11.)

Výzkumníci již připravují příští srovnávací studii PISA, která bude měřit znalosti školáků v roce 2009. Zatím svou účast potvrdilo 63 zemí, ale očekává se, že tento počet ještě poroste. Studie se má tentokrát zaměřit na schopnost školáků číst.

Výsledky studie PISA za rok 2006

Pořadí 2006


Země Body 2006

1.Finsko 563
2.Hongkong - Čína 542
3.Kanada 534
4.Taiwan 532
5.Estonsko 531
6.Japonsko 531
12.Slovinsko 519
13.Německo 516
14.Velká Británie 515
15.Česko 513
16.Švýcarsko 512
18.Rakousko 511
23.Polsko 498
25.Francie 495
29.USA 489
30.Slovensko 488
31.Španělsko 488
35.Rusko 479
47.Rumunsko 418
55.Ázerbájdžán 382
56.Katar 349
57.Kyrgyzstán 322

Ještě mě napadlo jedno přísloví, kterým se asi české ministerstvo školství řídí: "Za málo peněz hodně muziky", neboli když těm učitelkám ještě před revolucí stačilo pár tisícovek, tak těch pár navíc, co jsme přidali, jim bude stačit a ony budou bezproblémově fungovat dál...chceme přece, aby JEN učily, opravovaly sešity, dělaly si přípravy, dozorovaly nad dětmi na chodbách i jídelně (v zahraničí na to mají pomocné síly), vytvářely školní, třídní a individuální plány, dovzdělávaly se, studovaly nové jazyky, spolupracovaly s rodiči a veřejností, organizovaly zájmové kroužky, dělaly školní představení a aktivně se účastnily kulturního života v obci, atd. atd....
Setkala jsem se i s názory veřejnosti, že učitelé nic pořádného nedělají, v poledne už mají ve sborovně na stole kafe a hlavně mají PRÁZDNINY!!! To my manuelně pracující...
Ale nechci vše převádět jen na peníze. Nyní jsem na MD, naštěstí jsem se vyhnula zmatkům ohledně nové vzdělávací koncepce, jen jsem zvědavá, jak to se školami půjde dál. Ráda si přečtu srovnání s jinými státy, ale některé články by mohly jít trochu do hloubky.
Přidám jeden postřeh z Anglie: V jedné základní škole, kterou jsem měla možnost navštívit, asi neznají šikanu, protože budova školy je přízemní, každá třída má svůj vchod, takže se vlastně mladší nesetkají se staršími, kteří by si na ně mohli dovolovat, o přestávkách je větší klid a učitelka si svou třídu v pohodě pohlídá.

ZuziP, nic ve zlem, ale ty zase vubec nevnimas, co ti rikam. Neco se ti snazim vysvetlit, zatimco ty drncis stale stejne objevnosti o skatulkach atd.. Nic z toho, co ty kritizujes, jsem neobhajovala, jen jsem se ti snazila vysvetlit neco, co ti nedochazi, protoze jsi nikdy neucila a zrejme i proto, ze mas jasno predem. Coz je tedy u matematika zarazejici.

Ano, vždycky se samozřejmě jedná o kombinaci více faktorů, nám se bohužel sešel zkostnatělý švýcarský systém se zkostnatělou učitelkou (vrcholem bylo, když ho úča pustila ve čtvrt na jedenáct samotného domů - kvůli bolavému bříšku - aniž by si ověřila, jestli doma někdo je..... Takže v podstatě mohl odejít kamkoliv ....) Nicméně malý se docela dobře přizpůsobil a chodí tam celkem rád.

Tak to som rada, ze som na teba narazila!
A ako sa ti paci zivot v NL? Ako dlho tu uz si?
Moj syn nechodi do klasickej holandskej skoly, ale do International school, po jej skonceni bude mat IB (International Baccalaureate) diplom. S nim sa moze hlasit prakticky na vsetky univerzity vo svete.
Kedze kvoli zamestnaniu chodime po roznych krajinach, snazili sme sa zvolit pre decka typ skoly, ktora sa vyskytuje vo vacsine krajin na svete. Aby nemuseli stale menit system, vyucovaci jazyk a podobne.
Viem, ze Holandania maju velky chaos medzi stupnami vzdelania (VMBO, VHBO, VWO, HBO). Priznam sa, sama v tom nemam uplny prehlad, kedze som to nepotrebovala. Nedavno ma napadlo to, co teba kedysi, upozornit znamych (Slovakov tu zijucich), aby si dobre overili, aky stupen vzdelania ich dcera vlastne studuje na holandskej skole. A tiez boli nemile prekvapeni.
My sme povodne mali tunak v Holandsku zostat len do tohto leta, ale syn nechce odist z tejto skoly, nechce sa vratit na Slovensko, takze asi to tu este nejaky rok natiahnem, aby tu skolu dokoncil.