Re: úvaha

Ahoj Heide,

píšu: Samozřejmě nejsem proto, aby finanční náklady byli limitujícím faktorem pro studium, ale jsem i pro školné na vysokých školách. A vedle něho fungující systém stipendií.

Myslím, že z toho co jsem napsala, je jasné, že nelobuji za to, aby studenti museli dělat po nocích, aby měli na stravu a v důsledku toho zanedbávali studium.

Já sama jsem při vysoké škole pracovala, i když mi rodiče přispívali, takže jsem si nevydělávala na holou stravu a kolikrát jsem si povzdychla, že bych se radši učila, než chodila do práce. Na stipendium bych myslím dosáhla, končila jsem s červeným diplomem a průměrem okolo 1,6 jestli se dobře pamatuji. Kdybych měla motivaci stipendia určitě bych některé známky ještě vytáhla. Bohužel systém stipendií, tehdy u nás na škole byl téměř zrušen a neslyšela jsem, že by někde byl více funkční.

Ohledně příspěvku o knihovně, nemohu reagovat, konkrétní knihovnu neznám, nevím. U nás na Smíchově v Praze je nová (asi rok max dva roky stará) knihovna, docela velkoryse pojatá (náklady na vytápení tam musí být obrovské, protože je přestavěná z bývalé tržnice). Na druhou stranu je hezká. Ale ty náklady na vytápění by mě docela zajímaly.
Nevím kdo veřejné knihovny financuje, jestli městské části a obce nebo kraje. Jestli městské části tak v Praze naše část na to jednodušše má (takže bych se ani nedivila, kdyby se tam plýtvalo na provoz) a nemá těžké mít dost pěkných knihoven. Na Praze 5 je síť knihoven opravdu hustá, s dobrou otevírací dobou (i v sobotu). Jsou v posledních letech vybavovány počítačovým systémem, provázané navzájem... Podle toho jak znám knihovny osobně já, by mohly reprezentovat. Ale jak říkám, záleží možná na financích a těch má možná každý zřizovatel k dispozici jiné množství.

K tomu jak moc se kde čte. Já osobně si myslím, že se čtení přeceňuje. Já osobně dětství proležela v knížkách, a nemyslím si, že to bylo dobře.
K příkladu Finska, mě napadá to, že více čtou děti, které nemají možnost trávit svůj volný čas s kamarády. Možná, že ve Finsku, kde je nižší hustota osídlení a v místě bydliště třeba děti nemají takovou možnost kamarádů a jiných aktivit děti častěji rádi sáhnou po knížce. Jestliže děti navštěvují i malotřídky, pak je jasné, že tyto děti mají i po škole menší nabídku mimoškolních aktivit, kroužků atd., a knížku je tu nasnadě. Také jsou tam "dlouhé zimní večery", a děti nemusí pracovat, vypomáhat v hospodářství apod. (napadá mě např. oproti Rusku).
Tímto chci říct, že důvodem toho, tě děti více čtou, může být kultura, výchova, příklad... ale pak také důvody, které jsou nepřenosné. Toto vše je ale jen má úvaha, neopírám se o žádnou studii.