| Lucie | •
 |
(18.1.2008 9:46:43)
Zajimavy clanek...takhle by se melo k detem a jejich vzdelani pristupovat vsude. Podminky u nas jsou katastroficke.
|
| Cow :-) | 
|
(18.1.2008 10:06:58)
Heidy, to zní fakt jak pohádka...
Komu by se tohle nelíbilo?
A jak to mají se středníma a vysokýma školama?
|
| Petr | •
|
(18.1.2008 10:11:49)
Zil jsem ve Finsku par let. Finsko je kulturne uplne jina zeme nez Cesko. Lide se tam chovaji prozretelne, coz se projevuje solidaritou jak jednotlivcu, tak cele spolecnosti vcetne politiku, coz se vraci zpet na prozretlenosti a tim i bohatstvi cele zeme. Ceska spolecnost neni prozretelna a uz vubec ne solidarni - prosazuji se obecne jen zajmy jednotlivce, coz se projevuje ve vztazich mezi lidmi, tak i celkove ve spolecnosti a zpetne v politice. Cesko se dostalo do zacarovanho kruhu, ze ktereho se jen spatne dostava smerem k prozretelne kulture. A tom jsem uplne pominul otazky ochrany prirody, udrzitelne urovne zivota apod, kde jsou rozdily obdobne.
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 10:29:55)
Také bych raději místo 50%-ního zdanění brala kvalitní privátní školu!Ale pozor,nechtěla bych školu,ve které si pro své dítě tzv. zaplatím jedničky,chtěla bych školu dobrou po všech stránkách,takovou,jakou popisuje autorka ve svém článku.Jsem pro diferenciaci škol,právě pro ty rozdílné potřeby dětí.Výběrové a náročné školy jsou skutečně jen pro nadané,at si to rodiče chtějí přiznat nebo ne.Nejsem pro integraci děti se speciálními vzdělávacími potřebami do výběrových škol.Je to právě na úkor těch nadaných dětí,proč by tam tedy potom chodily,když je vždy budou brzdit ti méně nadaní a průměrní.A ruku na srdce, dokud se nezmění myšlení celé naší společnosti,nemůže se zkvalitnit ani školství.Vzdyť ta česká malost a závist, která je v rodičích, se skrze ně přenáší na děti.Stejně tak tady na Rodině už mnohokrát propírané téma rodič-učitel.Dokud budou rodiče podkopávat učitelům nohy,odnesou právě jen ty děti.A jestli učitelé nebudou umět dobře komunikovat s rodiči,hádejte,kdo na to zase doplatí?
|
| Jíťa | •
|
(18.1.2008 11:52:25)
Náhodou, mě se myšlenka integrace dětí se speciálními potřebami líbí. Však by třebas nemusely chodit na všechny hodiny a předměty, aby ostatní brzdily. Mohli by mít nějaký základní rozvrh, kde by se učili spolu s ostatními a z některých předmětů by byli osvobozeni, nebo by se je učili jen v základech s nižším ročníkem apod.
A není to jen o integraci dětí s poruchami učení. Mě by se líbilo, kdyby do normálních škol běžně chodili vozíčkáři, zrakově či sluchově postižení. Tyto děti totiž také můžou ty naše zdravé obohatit.
Mě osobně by se líbil model školství, kde by měly děti stanoveny povinné základy, a ti šikovnější by si to mohli rozšířit (např. děti by měli standartně povinnou 1 hod. dějepisu týdně, ale ty které by měly zájem by měli 1 hodinu navíc, kde by se dozvěděli podrobněji o tom, co se probíralo v povinné hodině). Tak by se mohl dětem udělat rozvrh vpodstatě na míru, podle toho, o co mají zájem a v čem vynikají nad ostatními. Jenže by to asi ztroskotalo na nedostatku učitelů, učeben a problému co s dětmi, kteří tu hodinu navíc zrovna nemají a nejvíc asi jak žáky hodnotit...
|
|
| Špendlík | 
|
(18.1.2008 17:01:16)
Mishko promiň, ale to co píšeš zavání elitářstvím. Děti by se měly také naučit žít ve společnosti. Když dítě vyrůstá mezi nadprůměně nadanými lidmi, pak má podle mě problém začlenit se do normální společnosti. Navíc jako matka dítěte, které má problém by jsi takhle určitě nemluvila.
Lidi by měli žít dohromady a ne se dělit na nadané, průměrné, podprůměrné a postižené.
Pokud je dítě skutečně nadané a cílevědomé, nic ho nemůže brzdit, naopak.
|
|
| Špendlík |
|
(18.1.2008 17:02:23)
Mishko promiň, ale to co píšeš zavání elitářstvím. Děti by se měly také naučit žít ve společnosti. Když dítě vyrůstá mezi nadprůměně nadanými lidmi, pak má podle mě problém začlenit se do normální společnosti. Navíc jako matka dítěte, které má problém by jsi takhle určitě nemluvila.
Lidi by měli žít dohromady a ne se dělit na nadané, průměrné, podprůměrné a postižené.
Pokud je dítě skutečně nadané a cílevědomé, nic ho nemůže brzdit, naopak.
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 18:14:30)
Pozor,Špendlíku, vůbec nemluvím o nějakém vyčlenění určitých skupin dětí ze společnosti, ale o výběrových školách v běžném státním školním systému,který je dostupný všem bez ohledu na postavení ve společnosti či příjem.Mluvím jen o nadaných dětech,nikoli o penězích,za které si někteří rodiče bohužel i méně chytrých dětí mohou ty jedničky koupit.To už by bylo jiné téma...
|
| Špendlík |
|
(18.1.2008 18:41:36)
Misho, ale já taky nemluvím o penězích. Mluvím o rozdělování na chytré a méně chytré, ev. postižené myslím intelektuální elitu, která má pak tendenci se sdružovat a dívat se na nás ostatní průměrné spatra. To je taky rozdělení a opravdu nemám namysli ekonomické elitářství.
Podle mě je lepší když jsou všichni dohromady, učí to toleranci a nejen tomu. Znovu opakuju, že pokud je dítě opravdu nadané a cílevědomé, nikdo ho brzdit nemůže.
|
|
| Špendlík |
|
(18.1.2008 18:42:35)
Misho, ale já taky nemluvím o penězích. Mluvím o rozdělování na chytré a méně chytré, ev. postižené myslím intelektuální elitu, která má pak tendenci se sdružovat a dívat se na nás ostatní průměrné spatra. To je taky rozdělení a opravdu nemám namysli ekonomické elitářství.
Podle mě je lepší když jsou všichni dohromady, učí to toleranci a nejen tomu. Znovu opakuju, že pokud je dítě opravdu nadané a cílevědomé, nikdo ho brzdit nemůže.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(18.1.2008 19:53:42)
Špendlíku, na tohle téma tu byla debata nedávno.
Někteří lidi si myslí, že jeden nadanej člověk toho dokáže víc sám, když ho nikdo nebrzdí. Tu rovinu, že ho ostatní rozvíjí v tom, co on naopak neumí dost lidí vůbec nevidí. Asi to bude tim, že se některý roviny osobnosti přeceňujou a některý podceňujou.
|
| Belatrix+A(10/09)+J(09/11) | 
|
(18.1.2008 20:12:45)
Nevím, proč nazýváte samostatné vzdělávání nadanějších dětí elitářstvím. Já sama jsem takovým "elitním" vzděláním prošla. Na prvním stupni jsem prošla nějakýma matematickýma olympiádama a tak mi byla nabídnuta matematická třída. Najednou jsem se octla mezi lidma, kteří byli daleko lepší než já, já se stala průměrem a musela jsem se snažit, abych se jim vyrovnala. Tlačili mě dál. Kdybych zůstala v běžné třídě, tak jsem zůstala tím průměrem. Jsem ráda, že jsem měla tu možnost, a kdyby ji dostalo i moje dítě, jenom ho v tom podpořím. Ale rozhodně nebudu brečet kvůli tomu, když na to mít nebude. Spíš mám pocit, že tady z lidí pocit, že nesmí vyčuhovat, že mají zůstat průměrem. Dětem ve škole, který se hlásí, se ostatní smějí. Proč neukázat, že něco umím a jsem lepší?
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 20:29:21)
Belatrix, absolvovala jsem stejnej typ školy jako Ty a vadilo mi, že u nás pro samý soutěžení nikdy nebude taková parta, jaká byla na "mý" původní základce, že výkon je kladen nad charakter a hajzl s dobrym výkonem v soutěžích může být ceněn víc, než dobrej člověk atd.
Že něco umím ještě neznamená, že ostatní neumí něco jinýho, co bych se od nich mohla přiučit a už vůbec to neznamená, že mý "umění" je automaticky nějak užitečný.
Asi byla chyba, že jsem tam šla já - která nemá potřebu někomu něco ukazovat.
|
| Belatrix+A(10/09)+J(09/11) |
|
(18.1.2008 20:39:01)
Tak my jsme byli parta dobrá. Někteří byli lepší a chodili na olympiády a my jsme jim fandili. A rozhodně jsem si nemyslela, že ti v ostatních třídách jsou nějací horší. Ale já jsem měla možnost rozvíjet svoje schopnosti líp, než v obyčejné třídě.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 20:48:26)
Myslíš schopnosti z matiky.
Mě mrzelo, že každýho zajímala právě jen matika.
Ale třeba jste neměli přestávky ve stylu půlka dětí hraje šachy, druhá řeší logický problémy a já chodim pokecat za dětma do normální třídy, který plánovaly kam půjdem po vyučování hrát fotbal, všímaly si, že lidi maj dvě různý pohlaví a můžou se i zamilovat a že za monitorem počítače svítí opravdický slunce 
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(18.1.2008 20:52:29)
Jeno, my jsme na gymplu byli matematická třída, sice jsme občas byli trošku divní, ale jinak jsme vyváděli standardní lumpárny a podobně Třeba pár spolužáků schytalo důtku, že při stěhování nábytku strkali po chodbě kovovou židli se spolužačkou, což na dlaždicích dělalo příííííšernej kravál  - oni už všichni měli několik škraloupů, tak tohle byla poslední kapka.
Taky jsme pořádali nejrůznější akce - výlety do přírody, víkend u spolužáka na chatě, společnou návštěvu pouti a tak.
|
| Belatrix+A(10/09)+J(09/11) |
|
(18.1.2008 21:03:02)
Lído, tak to jsem byla v nějaké podobné. Klukům se podařilo např. podpálit šatnu Někteří hráli závodně fotbal o přestávkách se dělalo spousta věcí, ale šachy teda ne. Prostě naprosto normální třída, akorát jsme měli víc matiky, fyziky a chemie a učitelka někdy žasla nad tím, jak řešíme někteřé příklady
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(18.1.2008 21:11:22)
Belatrix, u nás jsme hodně o přestávkách hráli pexeso, ale taky mariáš A někdy ve čtvrťáku jsme si hromadně vybarvovali omalovánky 
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 21:44:29)
Lído, tohle byl druhej stupeň ZŠ. Na gymplu jsme měli skvělou pestrou třídu a já přesedlala na olympiády z češtiny S jednim spolužákem mam děti a s několika dalšíma se aktivně stýkáme, jezdíme spolu na fesťáky a dokonce i spolupráce na nějakých projektech se našla...
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(18.1.2008 21:53:50)
Jeno, na základce jsme byli "matematický experiment" a taky jsme byli normální... Skoro bych tipovala, že ta atmosféra u vás vznikla kvůli ctižádosti kantorů, ne až tak kvůli dětem.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 22:10:12)
Jsem měla pocit, že motivace v duchu: "Na vaše místo čeká 10 dalších." neni vynález jen tý školy, kam jsem chodila já.
Já byla experiment na vejšce
|
| Míša | •
|
(20.1.2008 23:02:45)
Tak já prolezla základku i gympl od začátku ve speciálce na matiku, a byli jsme úplně supr třída, naopak, v ostatních "obyčejných" kvetla šikana, hulilo se jak o závod, a u nás nic. drželi jsme pohromadě a bylo to bezva. navíc, na jedničky by mi v "obyčce" stačila polovička toho co u nás "supermanů" a díky tomu jsem teď tam kde jsem. a když bude moje malá šikovná, ráda jí do takovýhle speciálky taky nacpu.
ale musím říci, že na gymplu s námi byl skoro slepej kluk, a to byla ta pravá škola života. Tohle by mělo být povinně na každé škole, aby si "normální" uvědomili, co všechno taky může bejt život................
|
| Mishka | •
|
(22.1.2008 10:31:49)
Přesně, s tím 100% souhlasím.Když mám na výběr a mám na to,půjdu za tím nejlepším,co se mi nabízí,to je přece logické,ne?Nějak mi nejde do hlavy,že to někdo nechápe.A jestli se někdo dobrovolně cpe do stádovitosti,jen aby nevyčuhoval,tak ať v tom stádu je, je to jeho volba.
|
|
|
|
|
|
|
|
| ZuziP | 
|
(20.1.2008 16:38:14)
Moj starsi syn chodil do skoly pre nadane deti... mam zopar veci proti, co je ale fakt, ze decka tam boli uplne normalne, normalne sa hrali a nikto zo seba nerobil nieco viac... aspon nie v prvych rocnikoch... nas Dani mal vzdy kamaratov pri dome, ktori chodili do beznych skol a bolo to v pohode. Viem, ze vdaka tejto skole stravil pohodove prve dva roky skoly, kedy sa nielen vela naucil, ale si skolu aj uzil. Nezazila som ani raz, ze by do skoly nechcel ist.
O rocnik nizsie sme poznali chlapca, ktory odisiel z beznej skoly, pretoze mal problemy s ucitelkou, spravanim, vyrusovanim... koncilo to zlymi znamkami. Po preradeni do tejto skoly sa decko prestalo nudit, prestalo byt sikanovane, bolo v pohode... jeho mamicka (bola to ucitelka zo skolky nasho mladsieho syna) bola uplne stastna.
Neviem, ci som za alebo proti takymto skolam. Paci sa mi myslienka, aby deti boli v skole spolu, vsetky. Ale je mi jasne, ze za podmienok, ktore vo vacsine skol (minimalne na Slovensku) su (uz len pocet ziakov v triede, tvrde nepruzne ucebne osnovy...) to nie je mozne.
Ak by to islo, bolo by to fajn. Mozno si este nie som ista, ako zladit vyuku sportovo nadaneho dietata s nejakym napriklad dobrym fyzikom... ale verim, ze keby sa chcelo, tak by sa dalo, ale urcite by sa mi to pacilo. Od toho ale asi mame este velmi daleko, takze som za skolu, ako bola nasa, vdacna.
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(18.1.2008 22:59:30)
Jeno, něco už napsala Lída .. já měla v matematické třídě po osmi letech izolace na ZŠ konečně pocit, že když něco říkám, ostatní to zajímá ... a to ta moje třída na základce byla už určitým způsobem výběrová, bylo tam hodně učitelských dětí. V tomhle případě by nebyla speciálka honěním se za soutěžením a jednostranným rozvojem, ale naopak přesně to místo, kde bude dítě šťastné ...
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 23:25:00)
Nejsem si jistá, jestli to lze považovat za zkušenost s výběrovou školou...
Nevíme, co bys říkala, kdybys odešla na jazykovku ve třetí řídě, nebo na matematickou školu ve čtvrtý...
Na gymplu jsem kamarádila i s pár lidma z osmiletý verze a bylo tam pár inteligentních lidí, kteří se z kvarty hlásili na střední, která nebude hnaná na výkon. Ne že by na to neměli hlavu, ale neměli na to žaludek. Kdyby na gympl přišli až v patnácti, inteligenci by měli zhruba stejnou a z učení by ještě nebyli otrávení...
|
| Lizzie | 
|
(18.1.2008 23:33:28)
Jeno,
s tím gymnáziem na tom asi něco bude. Kamarádka, která absolvovala čtyřleté gymnázium, mi nedávno říkala, že je dobře, že šla až po devítce, neboť děcka, která tam byla od páté třídy zhruba v těch 16 prodělala jakýsi útlum, kdežto oni nastartovali ,,a jeli".
Na stranu druhou myslím, že opravdu nadprůměrně nadané děti do výběrových škol patří a je jim tam lépe a myslím, že lumpárny dělají stejně, viz. Lídin popis. Ony uvažují trochu jinak a ta možnost by být měla.
|
| Lizzie |
|
(18.1.2008 23:55:26)
Milado,
mám kolem sebe chytré, nikoliv však extra nadprůměrné (což myslím bez ironie) jedince, mluvím za ně a jestli sis nevšimla, v druhé části příspěvku uvádím, že jistým typům dětí běžný kolektiv opravdu příliš nedá.
Co se jednotlivých předmětů týče, kdysi na ZŠ jsem nějakou dobu měla štěstí na vynikající jazykářku, která dětem, kterým šly jazyky lépe dala individuální činnost, byly vpřed..a pomalejším se věnovala, perfektní kantorka.
|
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(18.1.2008 23:55:38)
Jeno, kolik ti je?
jestli máš spolužáky otrávený z osmiletýho gymlu?
Dosud ses mi jevila jako hodně poctivá učitelka na to, abys jen tak shazovala víceletá gymnázia z principu. Znamenají mimochodem variabilitu vzdělávání.
Dcerka je v oktávě, nejlepší volba jak strávit věk 11-18, pokud je ta škola dobrá
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(19.1.2008 8:34:28)
Libiku, byli to o něco mladší kamarádi, nikoli vrstevníci. Bude mi za pár dnů třicet.
Já myslim, že ten rozdíl v pohledu na věc je hlavně v tom, že já vim, že existujou základky, kde můžou fungovat děti od naprůměrně nadaných po handicapovaný tak, aby nikdo nikoho nebrzdil a naopak, aby se vzájemně obohacovaly a myslim si, že to je užitečnější, než separace a proto by se pozornost neměla směřovat ke vzniku dalších výběrovek, ale k zlepšování situace na základkách.
Vy řešíte spíš konkrétní situaci ve vašem okolí, kde třeba takový školy bejt nemusí a je výběr mezi mizernou základkou a výběrovkou, navíc většina lidí v Čechách si tu školu, o který mluvim ani neumí moc představit - to vidim, když tu čtu složitý úvahy jak to udělat - přecházet do jiných tříd na jednotlivý předměty, volitelný nadstavby apod. Pořád to stojí na představě, že třeba tu matiku musí mít všichni najednou a dělat ji společně. Představa, že děti nemaj rozvrh, každý má svůj vzdělávací plán, ve kterym si hlídá na co má jít a odškrtává si co už ovládá a ve stejnou dobu každý dělá někde u stolu nebo na zemi jinou práci je zatim možná dost abstraktní :-(
Já teď připravuju pro dvě druhačky test, aby mohly přejít na učivo třetí třídy. Mají kolem sebe skoro třetinu dětí handicapovaných - tak se mi nemůžete divit, že když tu čtu jak integrovaný děti brzdí ostatní, skřípu u toho zubama
|
| Mishka | •
|
(19.1.2008 10:16:39)
Integrované děti brzdí ty nadanější?To říkáš,Jeno,ty v úplně jiných souvislostech,než je tady myšleno.To je to,co chceš slyšet ty,nikoli to,o čem je tady řeč.Je jasné,že v tom typu škol,o kterém mluvíš ty nebo ve kterém pracuješ je integrace více než prospěšná,je dobře,že děti dokážou takto vedle sebe fungovat,obohatí to asi všechny.Ale co když mám jiné možnosti?Tak je nevyužiju?No samozřejmě že ano,že každý to své chytré dítko dá tam,kde bude dostatečně vytížené a spokojené.Dnes v MF Dnes je článek o škole Open Gate.Pominu její název,tedy rozdělení společnosti na chudé a bohaté,o to tu ted nejde.Jde o to,že ta hezká myšlenka-škola pro vynikajicí studenty napříč sociálními vrstvami obyvatelstva-se jaksi nepovedla.Bohužel kvalita výuky šla dolů právě proto,že se výuka přizpůsobuje vždy těm slabším.Spokojeni nejsou ani učitelé,ani studenti.Takže když obrazně řečeno voláš po tom,zrušme jazykovky,sportovky,víceletá gymnázia,matematické tř. atd.,pak tedy chtěj i zrušení alternativních škol.Budou pak naše děti-at už jakékoli-šťastné?
|
| & |
|
(19.1.2008 11:56:36)
Mishko,
je otazka co je altrnativni skola a co se povazuje za normalni. Ja bych moc rada, kdyby ta co pise Jena bylo povazovano za normalni. Buhuzel jsem rezignovala na svoje idealy syna integrovat do normalni skoly. V miste meho bydliste je vic, jak tricet deti ve tridach, kdyz jsem se ptali na itegraci ditete. Tak nas sice na zadne skole vyslovne neodmitli, ale nadsene se netvarili. Vsude jsme si vyslechli zaklinaci formulku "jestli si myslime, ze tam nase dite bude STASTNE, ze by mu mezi SVYMA stejne bylo lip". Web-stranky techto skol jsou jeste idealistejsi nez tento clanek. Plny recicek o individualnim pristupu. Ja nemuzu nikoho ukecavat, aby ho prijal, protoze to pro ne bude jednoznacne zatez. Taky uprime receno, nejsem zvedava na ustepacny poznamky ostatnich rodicu, jak je moje dite brzdi.
Tak ze syn pujde do specialky mezi SVY, aby tam byl STASTNEJ.
V jedny knizce o integraci deti, je kresleny vtip:
Sedi dva papousci v kleci a jeden rika druhymu:
"Vis, ze ziji take postizena zvirata, ktera maji ctyri nohy."
|
| Mishka | •
|
(19.1.2008 14:40:05)
Já vím, v tom právě tkví ten problém integrace.Já myslím,že by mělo být jasně řečeno,co je škola výběrová,alternativní a takzvaně normální,nebo lépe řečeno běžná.Ve městech opravdu bývá 30 a více dětí ve třídách,třeba dcera na jazykovce má 31 dětí,nároky velké,učitel vynikajicí,ale já si fakt nedovedu představit,jak by se mohl individuálně v systému našeho školství věnovat několika integrovaným dětem,bohužel...
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(19.1.2008 13:12:09)
Mishko, já nevim, jestli můžem někam dospět - mluvíme jedna o voze a druhá o koze, ale řekněme, že můj názor je, že chyba nebyla v tom, že tam měli integrovaný děti, ale v tom, že neumí pracovat s různorodou skupinou.
Navíc já jsem až tak drsná, že za různorodou považuju i skupinu "normálních" dětí, páč každý má jiný zájmy, jinej styl učení, jiný tempo atd.
Proto si myslim, že se nic nevyřeší selekcí a že by se místo toho měla řešich schopnost učitelů vést efektivně výuku jakýchkoli dětí.
|
|
|
| Kohnova | •
|
(19.1.2008 10:17:58)
Jeno, problem je v tom, ze nejen ze si to nedokaze predstavit vetsina rodicu (laiku), ale ona si to realne nedokaze predstavit ani vetsina ucitelu a jejich manazeru, reditelu (a o cem uvazuji prislusne odbory skolstvi, presahuje moje fantazijni moznosti). Problem je, ze na ZS stale prilis velke casti lidi, kteri v nich pracuji, uplne unika, ze to, co maji delat, je rozvijet deti, vychovavat je, vzdelavat, starat se o to, aby deti vlastni vzdelani a rozvoj vnimaly jako bytostnou potrebu a take zdroj uspokojeni. Malym prikladem jsou slovni hodnoceni nebo IVP, ktera maji skoly predtistena(!) (ty pokrocilejsi ulozena na serveru) a odpovedny ucitel jen zaklikne kombinaci predem danych floskuli. Rodicum, verejnosti a zrizovateli pak ale muzeme vykazat individualni pristup, vzdyt prece davame detem slovni hodnoceni. Atdatd... Rodicum to z nejakeho zvlastniho duvodu nevadi. Tem, co jim to vadi, to nestoji za namahu zacit resit, daji dite na gymnazium a maji klid, protoze tam uz se prece jen ledy hnuly. Ja jsem to se sebou i svymi detmi udelala stejne, cili kritizuji i sebe, ale pokud jsi nekdy pusobila na standartni sidlistni ZS v touze venovat sve usili tem nejpotrebnejsim detem, vis, ze Orwel (1984), to vedel, popsal a stale to plati. Bohuzel.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(19.1.2008 13:18:12)
Kohnova, v tom s Tebou naprosto souhlasim. Nejde to řešit plošně, nejsou na to zralý ani učitelé, ani rodiče. Jen to pro mě (zatim?) neni důvod rezignovat... Přecijen v září nastoupí do školy náš starší syn...
Co se týká vyloženě šéfů - před půl rokem se u nás byla podívat ministryně, řekla, že školy jako naše se musí podporovat a už zas neministruje. Novej ministr teď zas řeší něco úplně jinýho a kdoví za jak dlouho se bude zabíhat někdo další :-(
|
| Kohnova | •
|
(19.1.2008 13:44:32)
Ja jsem ale nerezignovala. Pracuji se studenty, kterym se snazim tyhle veci vysvetlovat, ukazovat na konkretnich prikladech, snazim se jim umoznit prozit na vlastni kuzi, jak a proc je nalehave potreba cesky skolsky system zmenit. Rezignovala jsem pouze na bezprostredni pomoc detem uvizlym na ZS, protoze mravenec shnile stoupacky v mrakodrapu sam neopravi, i kdyby byl sebestatecnejsi a treba pri te oprave polozil zivot :). Aby se ceske skolstvi a tim padem cela ceska spolecnost probrala, musi spojit sily mladi, vzdelani, nesobecti (moralne vyspeli) a pracoviti lide, nehadat se o nepodstatne, odstavit uz konecne a definitivne vsechny stare struktury vcete tech maskovanych (a ze jich v ceskem -specielne zakladnim a vysokem pedagogickem- skolstvi preziva neuveritelne mnozstvi). Tohle je ale velmi namahave a frustrujici, malokomu se do toho chce, nest kuzi na trh. Je dobre vedet, ze normalizacni pracovnici ministerstva vnitra a vselijakych tech sprav stb jsou stale jeste v produktivnim veku a produkuji. Mrtvi nebo neschopni skodit budou tak za dvacet - tricet let. To, co my bychom ted meli delat, je i za cenu nepohodlneho zivota vychovat dostatecne mnozstvi lidi vericich v jine principy nez totalita, tak aby nasi nastupcimeli dostatecnou sanci neumoznit uz dal skodit nastupcum jejich.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(19.1.2008 14:06:32)
Ahá, tak kdyby Ti tam přebejvali nějací schopní studenti, kteří by při studiu stíhali asistovat v jedný škole na Pardubicku, tak jsem na mailu pod nickem Poloviční úvazek, plat mizernej, děti zlatý
|
| Kohnova | •
|
(19.1.2008 14:12:29)
Jeno, jsou to odporni prazaci ).
|
|
|
|
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(19.1.2008 8:44:27)
To samozřejmě nevím, z téhle linie debaty jsem nepochipila, že mluvíš o speciálkách základkách. Můj bratr šel na jeden z prvních osmiletých gymplů a jako parta se přátelí dodnes ... ale on má stálé kamarády z těch pěti let základky, i mezi jinými, snad z každé sociální vrstvy, umí si s každým co říct, takže by byl šťastný asi kdekoli :)
JInak já tvému typu školy nesmírně fandím a strašně me štve, že v mém okolí rozumně není 
|
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(19.1.2008 20:08:17)
Jeno, moje sestra přešla z "normální" základky ve třetí třídě na jazykovku, byla spokojená, že má aspoň trochu něco na práci, že je trošku vytíženější. Třída byla fajn, docela dobrý kolektiv. Na gympl pak šla z devítky, taky do matematické třídy - zase spokojenost.
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 20:30:01)
Belatrix, absolvovala jsem stejnej typ školy jako Ty a vadilo mi, že u nás pro samý soutěžení nikdy nebude taková parta, jaká byla na "mý" původní základce, že výkon je kladen nad charakter a hajzl s dobrym výkonem v soutěžích může být ceněn víc, než dobrej člověk atd.
Že něco umím ještě neznamená, že ostatní neumí něco jinýho, co bych se od nich mohla přiučit a už vůbec to neznamená, že mý "umění" je automaticky nějak užitečný.
Asi byla chyba, že jsem tam šla já - která nemá potřebu někomu něco ukazovat.
|
| ZuziP |
|
(20.1.2008 21:20:41)
Ja som bola na podobnej skole - vychytena zakladka v nasom meste.
Pokracovali sme spolu v zvlastnej triede na gympli. Z 27 deciek sa dostalo na vysoku tusim 23, takmer vsetci skoncili, na maturach sme mali priemer tusim 1,5.. no neskutocne.
A pritom sme boli uplne normalne decka a asi najlepsia partia na gympli v rocniku a dodnes, co je uz pomaly 20 rokov po skonceni skoly, sa stretavame (az na par jedincov, ktori zijeme naozaj daleko).
Tak neviem, ci problem je naozaj v type skoly alebo jednoducho v detoch, ktore sa tam stretnu.. alebo v rodicoch, na com si zakladaju... neviem.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(20.1.2008 22:01:51)
Zuzi, moji rodiče si nezakládali na ničem Jsem se tam přihlásila sama, páč jsem se hlásila všude. Před matickou i na plaveckou (tu mi teda kdosi nabídnul po nějakých plaveckých závodech) a na sportovku, ale tu první mi zakázala DR kvůli atop. ekzému a druhou kvůli achilovkám. Tak jsem holt šla na tu třetí
|
| ZuziP |
|
(20.1.2008 22:43:18)
Myslela som skor rodicov tych druhych deti... ked boli natolko sutazive..
|
|
|
|
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 20:35:45)
To je přesně to,o čem tady píšu a co zůstalo nepochopeno.Když mám dítě na výběrové škole,v životě by mě nenapadlo mu zdůraznovat,že je snad nějaká elita.Jsem ráda, že je mu umožněno vzdělávat se tak,jak odpovídá jeho schopnostem a nepřemýšlím nad tím,že by se dítě nějak lišilo od ostatních.Proč taky? Vždyt na té výběrovce se i vynikajicí dítě může stát průměrným a být rádo,že má před sebou tahouny,kteří ho tlačí dál.Nebylo to snad tak kdysi,kdy všichni byli tlačeni k průměrnosti,tzv.stádovitosti?Nikdy nemůžeme být na tom stejně jako v úvodním článku (ve Finsku)právě díky typicky české povaze trestající sebemenší vybočení z průměru.
|
|
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 20:22:10)
Jeno,tu rovinu,kdy se mohou dva rozdílní lidé vzájemně obohatit např. já dobře vidím,ale pochop,v našem školství (ale ted chci zdůraznit,že mluvím o různých specializovaných školách) to možné není.Když budu mít šikovné dítě,tak ho nedám do Obecné školy nebo nějaké alternativní,zbytečně by tam stagnovalo, a když budu mít dítě,které ty spec.vzdělávací potřeby má,tak ho dám tam,kde ty nároky budou odpovídat jeho schopnostem.Bude mi záležet jen na tom,aby bylo mezi svými vrstevníky štastné.A obohacovat se děti vzájemně mohou v rámci různých kroužků apod.A pokud nebudu stát o žádnou specializovanou školu a dítě dám do běžné průměrné ZŠ,tak jsem všemi deseti pro prolínaní dětí napříč vzdělávacími potřebami.
Jo a mmch tu diskusi o chytrých dětech jsem sledovala,byla zajímavá.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 20:37:05)
Tak to asi víš, že já jsem přesvědčená, že u nás nadaný děti nestagnujou. Jsme Montessorka a věřim, že by nestagnovaly ani ve fungující Začít spolu a některých dalších alternativách.
|
|
|
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 20:06:38)
Tak dobře,Spendlíku,asi jsem se nevyjádřila dost přesně.Zkusím ti svůj názor vysvětlit na příkladu.Máš docela šikovné,bystré dítko,kterého škola baví a jde mu.Ve tvém okolí je jedna jazykovka,jedna sportovka a jedna běžná ZŠ nevalné pověsti s velkou fluktuací jak dětí,tak učitelů.Kam své díte dáš? Na tu normální ZŠ,i když víš,že z ní děti i učitelé utíkají,jen aby tvé dítě nevybočovalo z průměrné populace?A pak druhá strana.Máš dítě se speciálními vzdělávacími potřebami,šikovné,ale citlivé,bojácné,neprůbojné.Kam ho dáš? Já bych ho nedala ani na jednu z výše zminovaných škol a hledala bych pro něj školu typu waldorfské,montessori,apod.Proč? JEDNODUŠE PROTO,ABY TAM BYLO ŠTASTNÉ,NE PROTO,ABYCH HO NĚJAK VYČLENOVALA Z KOLEKTIVU NEBO SI HRALA NA NEJAKOU ELITU.Tak už je to jasný,proč jsem plně pro diferenciaci škol?Jen pro zajímavost-mám dceru na jazykovém osmiletém gymnáziu.Je to tak strašně náročné,že si nedovedu představit v této škole průměrné,natož slabší dítě.Byl by to chudák,ty bys ho tam snad dala?Nebo bys zrušila ty gymnázia a děti vrátila do běžných základek?
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.1.2008 20:19:46)
Já mám a budu mít v Montessorce docela dost nebojácný děti
Škoda, že sem nemůžu hodit nahrávku některých našich "bojácných" třeťáků Třeba těch co dělaj v matice učivo pátý třídy a vědí, že vysvětlit druhákovi jednoduchou látku je mnohem těžší, než napsat z toho učiva test, takže ten, kdo chce něco vysvětlit a předat dál si v tom musí udělat opravdu jasno a pochopit to do hloubky.
Ve výběru jakej máte u vás ve městě bych asi volila stěhování nebo dojíždění .-)
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 20:24:23)
Trochu sem se pousmála výběru v našem městě.Jeno,to byl jen příklad pro názornost,bydlím v Praze v těsném sousedství Vyšehradu)
|
|
|
| Špendlík |
|
(18.1.2008 20:54:11)
Misko, se současným systéme, kdy existují školy, které rozdělují děti dle nadání, je těžké to uskutečnit. Já taky budu vybírat školu podle toho, jestli tam bude dítě spokojené. I za cenu dojíždění. Ale nemyslím si, že je dobré hned od začátku tlačit dítě do studia, přesto, že je nadané. Pokud je dítě pilné a opravdu se rádo učí, nezabrání mu škola běného typu v rozvoji. Já teda budu vybírat školu dle její pověsti, tím myslím učitelů. Jestli umí brát ohled na individualitu dítěte atd. Ale dítě se podle mě musí i sociálně začlenit. Pokud bude v elitní škole, jednou se vrátí mezi normální lidi, kteří jsou průměrní a bude muset mezi nimi žít. A není to o tom aby nevyčuhovalo, mám ráda lidi, kteří vyčuhují, jsou vzdělaní a něco umí. Myslím si, že tito lidé toho dosáhli právě svou cílevědomostí a zájmem o svůj obor. Elitní školy podle mě vychovávají sociální omezence. Omlouvám se za výraz, nic jiného mě nenapadlo, není to myšleno ve zlém.
Mám kamarádku, která je nadaná a vš zvládla levou zadní, přesto není nijak cílevědomá. Žije normální průměrný život a vyhovuje jí to. Na druhé straně jsme měli ve třídě několik lidí, kteří už od prváku věděli co chtějí studovat, a tímto směrem se zaměřili a rozhodně nenavštěvovali nějaké výběrové ZŠ. A ačkoliv naše gymnázium nemělo extra úroveň, nenechali se brzdit, sami studovali, chodili na doučování atd. z vlastní iniciativi a dnes jsou úspěšní ve svém oboru.
Tak to vidím já.
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 21:32:48)
Proč si myslíš,Špendlíku, že by všichni měli být v jedné škole a ti,kteří chtějí něčeho dosáhnout a mají hlubší zájmy,by měli chodit na doučování ap.?Jistě,i to je způsob,ale když ty možnosti jsou,proč je nevyužít?Když se moje chytré dítě nepřihlásí ma víceleté gymnázium jen aby se nedejbože nedostalo mezi "sociální omezence",tak na jeho místo čeká 10 dalších,to mi věř.Trošku bojuješ proti něčemu,co nezastavíš.A jen tak mmch,jak znám spolužáky mé dcery,je to úplně normální parta puberťáků,někdy super děti, někdy na zabití,ale úplně normální!
|
| Špendlík |
|
(18.1.2008 22:16:42)
Mishko, předesílám, že se nechci hádat. Tohle je můj názor. Já jsem v předešlém příspěvku psala, že když budou existovat školy, které děti rozdělují, nelze to uskutečnit. Když budou takové školy existovat, tak tam ty děti budou chodit to je jasné. Já mluvím především o ZŠ, tam se děti musí rozhodnout co dál. Někdo půjde na učňák někdo na gympl, nebo nějakou odbornou školu. Ale nadaní od méně nadaných by se měli vyčleňovat až na středních školách popř. na vš a to přirozenou cestou. Ale je to jen můj názor a nikomu to nechci vnucovat.
|
| Mishka | •
|
(18.1.2008 22:29:03)
Tak jo,chápu,ale dobře jsme si popovídaly.Ale teď už jdu spát,ráno mě s mými dětmi čeká v 7 ráno budíček:Teda s puberťákem ne,ale se dvěma malýma určitě.Dobrou noc.
|
|
|
|
| ZuziP |
|
(20.1.2008 21:29:31)
Spendliku, aj ja som hladala a hladam pre deti skolu, kde budu spokojne a naklonena som k alternativam.
U starsieho syna som skoncila prave pri skole pre nadane deti (nie preto, ze je pre nadane deti, ale preto, ze mi z vtedajsich bratislavskych skol prisla ako jedna z mala, ak nie jedina normalna moznost - sposobom vyuky, poctom deti v triedach, pristupom k detom, odmietaniu memorovania a podobne)... proste som vyberala tu, kde si myslim, ze okrem toho, ze sa aj nauci, tak bude aj spokojny a tato bola ta, ktora to splnila. A bola som rada, ze on splnil kriteria na to, aby sa tam dostal...
Som zvedava, ako dopadnem, ked budem po navrate hladat skolu pre Alexa. Ak nebude situacia lepsia ako bola pred 4-mi rokmi, ostava mi asi odstahovat sa do zahranicia... 
|
|
|
|
|
|
|
| cacorka123 |
|
(25.1.2008 14:20:38)
Čeští školáci toho vědí míň než dřív. V žebříčku padáme
12.12.2007, Petr Holub, Zdroj: Aktuálně.cz
Paříž - České děti jsou v biologii, chemii a fyzice horší, než byly v roce 2003. Vyplývá to z nové mezinárodní srovnávací studie PISA, kterou má příští týden zveřejnit Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko v ní v kolonce "přírodní vědy" spadlo z devátého na patnácté místo.
Částečné výsledky výzkumu, které se týkají právě znalostí z chemie či biologie, zveřejnil specializovaný španělský server MAGISnet. Vůbec nejlépe v této kategorii obstálo - stejně jako v roce 2003 - Finsko, které na druhý Hongkong získalo náskok už 21 bodů. Česko tentokrát získalo 513 bodů, před třemi lety to bylo o 10 bodů více. Nejvíce si pohoršily Japonsko (o 17 bodů), Korea (o 16 bodů), Francie (o 16 bodů) a Rakousko (o 14 bodů).
Zazářilo Estonsko
Výsledky Programu pro mezinárodní srovnávání studentů (PISA) se publikují každé tři roky. Ty nynější se týkají roku 2006, kdy se do programu zapojilo 58 zemí. Mezi nimi jsou všechny členské země OECD, klubu sdružujícího nejrozvinutější ekonomiky světa.
Studie hodnotí výkony patnáctiletých školáků ve čtení, matematice a přírodních vědách, přičemž na jeden z okruhů je vždy položen větší důraz. V minulém roce se studie zaměřila hlavně na znalosti z přírodních věd.
Roku 2003 se výzkumu zúčastnilo o sedmnáct zemí méně než loni, i proto si čeští školáci o tolik pohoršili. Ze sedmnácti zemí, které se výzkumu Pisa až dosud neúčastnily, Česko předehnaly Tchaj-wan (4. místo), Estonsko (5. místo), Slovinsko (12. místo) a Velká Británie (14. místo).
Právě Estonsko dopadlo po Finsku nejlépe ze všech zemí Evropské unie. Před Českou republikou se z unijních států umístilo ještě Nizozemsko (9. místo), Lichtenštejnsko (10.místo) a Německo (13. místo).
Nejhorší z EU: Rumunsko
Naopak Švédsko, které bylo před několika lety považováno za model, jímž se mělo moderní školství inspirovat, skončilo až dvaadvacáté (minule bylo patnácté). Nejhůře ze všech členských zemí EU pak dopadlo Rumunsko na 47. místě. Ze "starých" členů unie je na chvostě trojice Itálie, Portugalsko a Řecko.
Vůbec nejhůř dopadl trojlístek Ázerbájdžán, Katar a Kyrgyzstán. Zajímavé je, že Ázerbájdžán naopak vyhrál v žebříčku zemí, kde mezi jednotlivými studenty existují nejmenší znalostní rozdíly.
Největší skokan: Kanada
Mezi zeměmi, které si nejvíce polepšily, jsou Kanada (z jedenácté pozice na třetí), Německo (z osmnácté pozice na třináctou) a Rakousko (z třiadvacáté na osmnáctou). O dvanáct příček si naopak pohoršila Francie (ze 13. na 25.) a propadlo se i Macao (ze 7. na 17), a Jižní Korea (ze 4. na 11.)
Výzkumníci již připravují příští srovnávací studii PISA, která bude měřit znalosti školáků v roce 2009. Zatím svou účast potvrdilo 63 zemí, ale očekává se, že tento počet ještě poroste. Studie se má tentokrát zaměřit na schopnost školáků číst.
Výsledky studie PISA za rok 2006
Pořadí 2006
Země Body 2006
1.Finsko 563
2.Hongkong - Čína 542
3.Kanada 534
4.Taiwan 532
5.Estonsko 531
6.Japonsko 531
12.Slovinsko 519
13.Německo 516
14.Velká Británie 515
15.Česko 513
16.Švýcarsko 512
18.Rakousko 511
23.Polsko 498
25.Francie 495
29.USA 489
30.Slovensko 488
31.Španělsko 488
35.Rusko 479
47.Rumunsko 418
55.Ázerbájdžán 382
56.Katar 349
57.Kyrgyzstán 322
|
|
|
| & |
|
(18.1.2008 15:57:17)
V Holandsku jsou taky vysoke dane. Manzel ma holou dan ze mzdy 40% {plus musi platit zdravotni a socialni}. Jenomze mas i velky odecty od dani nam treba vraci tretinu penez, kterou zaplatime za uroky na hypoteku. {Coz je dvojsecny, protoze diky tomu jsou ceny nemovitosti dost vysoke;o{. Naklady na vzdelani vcetne dopravneho, pocitace, atd.... vyssi nez 500 euro za rok se take odecitaji od danoveho zakladu. Dotace na vyzivovaneho partnera, odecty na deti, dotace na hlidani deti atd... Takze lide se zavazkama rodina, hypoteka... dostavaji docela dost penez zpet.
Informace, ze ve Finsku je 40% dan je vytrzena z kontextu i kdyz cely clanek je psan dost idealisticky. Pak jsou tam hola fakta, ktera jsou zajimava.
Napr. kolik deti s diagnostikavanou poruchou uceni je integrovano do normalnich skol.
|
|
| Martina | •
|
(18.1.2008 16:56:51)
Nechci Vám kazit iluze, ale 50% zdanění je v ČR taky, jen se tomu říká daně, sociální a zdravotní pojištění, jenže s pojištěním to nemá nic společného, nebo vi snad platíté méně, když žijete zdravěji než soused, nekouříte...
|
|
| Martina | •
|
(18.1.2008 16:57:08)
Nechci Vám kazit iluze, ale 50% zdanění je v ČR taky, jen se tomu říká daně, sociální a zdravotní pojištění, jenže s pojištěním to nemá nic společného, nebo vi snad platíté méně, když žijete zdravěji než soused, nekouříte...
|
|
| Cindule | •
|
(18.1.2008 22:36:58)
jen tak mimochodem. Nejmenuje se tvůj syn Arne?
|
|
| Cindule | •
|
(18.1.2008 22:37:20)
jen tak mimochodem. Nejmenuje se tvůj syn Arne?
|
| Cindule | •
|
(20.1.2008 14:54:04)
ano, myslela jsem tebe. Omlouvám se, jen mi to přišlo, že jsi jedna má známá, co se jmenuje stejně a má podobné názory jako ty a taktéž žije v Německu...
|
|
|
|
| kritik | •
|
(20.1.2008 15:12:06)
Skutečné zdanění příjmů v České republice je 42% , to už není tak velký rozdíl.
( 23% daň ze mzdy po zavedení "rovné" daně a superhrubé mzdy + 19 % DPH )
|
|
| Jiří Pokorný | •
|
(21.1.2008 8:41:39)
A kolik si myslíte, že platíte daně v Česku? Na kdy loni připadl tzv. Den daňové svobody? Myslím, že se to pohybuje mezi 11. a 14. červnem. Tedy 44-45,5%. To není velký rozdíl...
|
|
|
Celkově se mi zdá, že počet hodin jednotlivých předmětů týdně víceméně odpovídá tomu, jak to má na škole moje holka. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)