| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Pracovití muži a rodinně založené ženy

 Celkem 54 názorů.
 Arnošt (syn, dcera) 
  • 

Patriarchální model funguje 

(11.9.2003 16:25:32)
My takhle fungujeme, a manželka je v tom spokojená. Pro mne to znamená uživit i ji aspoň než obě děti budou ve škole. Rozhodně si nemyslíme, že jsme "stejní", spíš doplňkoví. Věříme, že žena je pomocnicí muže, a muž je povinnen se více nasadit pro ni než pro sebe. Prostě moje práce často chce 12 hodin a s tím nic nenadělám. Jsem postavený tak abych fungoval "ven", kdežto ona "dovnitř".

Když se už o něco hádáme, tak v zásadě o 3 oblasti: 1) Abych víc pomáhal rodině než přátelům a příbuzným. 2) Aby ona něco udělala pro sebe, co je potřeba (koupila si to či ono, šla k doktorovi - aby na sebe tak moc nekašlala) 3) Abych já nebyl línej a ona se zase nechala poučit...

A když tůhle četla žena knížku - úvahu o právu žen na to třeba pracovat v církvi apod., měl jsem dost co dělat, abych ji přesvědčil, že to nemění její právo být doma a pro děti, že jí to jen otvírá další perspektivy.
 Pavel 
  • 

Ale kdo teda bude živit rodinu? 

(11.9.2003 17:56:28)
My bysme byli radi doma oba a venovali se jen detem, ale bohuzel musime oba do prace a kdo ma cas dela doma. Tohle snad resi jen bohaci na zapade a ne lidi v Cechach.
 Věra 
  • 

Mně to vyhovuje. 

(11.9.2003 18:41:42)
Myslím, že by se na případném takovémhle uspořádání měli partneři domluvit, a to nejlépe předem, před svatbou.
Mne osobně to takhle vyhovuje, manžel je tak trochu kariérista a chce toho ve svém povolání hodně dosáhnout. Uživí nás velmi slušně.
Tak jsem doma hlavně já/ o víkendech oba/, věnuji se dětem, přitom chodím do práce na malý úvazek / zdravotnictví, takže výdělek mizerný/ a beru to jako svého koníčka .
Nestarám se o peníze, je to pohoda, možná pro mne i trochu pohodlnost, ale jsem bez stresů, tak co...

Ale myslím, že to dnes už každé ženě vyhovovat nemusí a může to dělat dost problému ve vztahu, pokud chtějí kariéru budovat oba, nebo pokud žena musí, kvůli penězům co nejdříve do práce.
"Povinné" zapojení babiček jako levné hlídací síly, pokud ta babička sama o to mermomocí nežádá, se mi také nezdá úplně košer, u nás bohužel často pracující žena nemá plat dostatečný na paní na hlídání, takže je v začarovaném kruhu... V.
 Valkýra 


Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 10:13:56)
Ahoj,
taky patříme mezi rodiny, kde je otec kariérista a moje pozice musela ustoupit. Manžel nás uživí slušně, jeho nynější příjem je desetinásobek platu, který bych si vydělala ve zdravotnictví, ve svém oboru, na částečný úvazek. Tak teď pracuji v manželově firmě a k tomu ještě péče o dceru a o domácnost, zahradu. Jediný výsledek - nic nestíhám, mám pocit, že nic nedělám pořádně, z ničeho nemám pocit uspokojení a musela jsem opustit veškeré koníčky. Pokusy o domluvu ztroskotaly na tom, že manžel je pracovně vytížený celý den, takže je nepoužitelný co se týče vyzvedávání dcery ze školy, z kroužků a hlavně - je přesvědčený, že on jako majitel firmy to nemá zapotřebí. Já být v domácnosti nechci, ale jsem nucena chodit z práce dřív než on a ostatní zaměstnanci, vyzvednout dceru, absolvovat s ní mimoškolní aktivity,a tak často dorazím domů déle než manžel a čeká mě ještě spousta práce, se kterou mi nepomůže, protože "má už vyděláno", "to se nemusel ženit" a podobně. On ale vidí jen to, že jsem skončila v práci o 3 hodiny dříve. Snažím se s ním o tom mluvit neustále, ale vždycky to skončí hádkou s výsledkem, abych tedy byla doma, když to nejsem schopná zvládnout.
Z mojí rodiny jsem na tohle nebyla zvyklá - matka vydělávala stejně jako otec a tak se na její zaměstnání dívala celá rodina včetně babiček jinak - měla maximální podporu a pomoc.
Manželova matka naopak doma oddřela všechno, dnes je z toho zatrpklá a má zničené zdraví. Její názor - ženská je pouze otrok a já nemám být výjimka.
Pomoc mých rodičů se snažím využívat jen příležitostně, mají své zájmy a navíc stačí, že tam měli malou téměř celé prázdniny. Manžel si ovšem myslí, že hlídání vnučky je jejich "morální povinnost vůči rodině" a nechápe, proč je nechci víc zapojit - to znamená denně a odsuzuje, že se sami nevnucují.
Podotýkám, že takový nebýval, změnil se až teď, co má více peněz.
P.
 Věra 
  • 

Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 10:18:39)
Ahoj P., když jseš takhle vytížená, co si najmout domů někoho na výpomoc, na některé nejprotivnější práce, sama by sis určila, které, s tím by manžel nesouhlasil?
Mne v domácnosti také pomáhat nechce, řekla jsem mu - dobrá, ale vemu si občas paní na výpomoc, tak je rád, v práci má toho dost. Zkus to, třeba to půjde. V.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 10:33:57)
Ahoj,
tak přesně tohle jsme řešili mockrát, ale naprosto s tím nesouhlasí, nechce, aby se v jeho soukromí pohyboval cizí člověk a už vůbec by nikomu nedal klíče od domu. Tak je tu opět ta možnost - když to nezvládneš, tak buď doma.A jsme tam, kde jsme byli.
Jinak kamarádka má paní na úklid, moc jí to vyhovuje a ani to není moc drahé. P.
 Kačka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 10:41:14)
Pettino, každá rada drahá... Tvůj manžel je zřejmě pěkně nafoukaný sobec, vůbec Ti nezávidím, ale obdivuju Tě, že se snažíš trpělivě situaci řešit, já bych ho asi kopla do zadku...
K.
 Ivana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 11:32:52)
Milá Kačko,
píšeš že bys ho kopla. A tady je právě problém, o kterém se ten článek ani nezmiňuje. Jak bys ho asi tak kopla, když on je majitelem firmy kde pracuješ, vydělává desetkrát víc než bys vydělávala ty, a docela reálně si určitě umíš představit svou situaci, kdyby se mu to nějak výrazně nelíbilo a rozhodl se tě „vyměnit“.
Právě to, že se ženy většinou vzdávají kariéry ve prospěch muže je žene do závislosti. To, že dělají práci, která není společensky ceněná, tedy rozhodně ne finančně. A to platí nejen po dobu mateřské dovolené. Ono to možná moc hezky funguje (v těch rodinách, co jim to oběma vyhovuje, protože přiznejme si, že on ten základ toho odpovídá přírodnímu založení muže a ženy). Když je vztah v pořádku, řekne si hodně žen, že jim vlastně nevadí, že muž dělá kariéru a ony mu v tom pomáhají a vytvářejí zázemí. Jenže jak vztahy v rodině přestanou fungovat, co se stane? Co zbude muži a ženě, když dojde k rozvodu? Muž má svou rozvinutou kariéru. Něco už vybudoval, má postavení, dobrý finanční příjem a má na čem stavět a jak jít dál. Nevýhoda rozvodu může být v tom, že mu zřejmě nesvěří jeho děti, ale on se doma moc nevyskytoval ani předtím, není na ně zvyklý, tak mu ty víkendy třeba postačí. Je to navíc zábavnější, než denní starosti. Kromě toho mu zůstává přes týden spousta volného času, takže může kariéru pilovat dál. Co zůstane ženě? Zpravidla jí svěří děti. Ovšem na plat manžela už nemá nárok, má se za to, že se má teď už živit sama. Alimenty na děti není v naší zemi zvykem dávat kdovíjak vysoké, dokonce ani když by otec na to bez problémů měl. V pracovní oblasti ale žena nic vybudovaného obvykle nemá, své povolání většinu už zapomněla, nemá praxi a má ty děti (z výhody se tady stává nevýhoda), takže jí třeba nedají práci, a taky má doma hodně co dělat okolo těch dětí a domácnosti, takže se opravdu nemůže kariéře věnovat tak, jak kdysi její muž, když ona mu dělala zázemí (tedy zpoždění v kariéře za mužem se stále zvětšuje). Tohle všechno zpochybňuje to klasické rozdělení rolí, není tu totiž žádný zákon, co by to upravoval, žena se po rozvodu s mužem sice dělí na půl o majetek, ale např. děti jsou z toho vyjmuty, takže když si dělí čtyři postele (schválně přehnaný příklad) tak jsou mužovy dvě a ženiny taky dvě. (Když jí muž ty dvě, co na nich spaly děti, přenechá, a nechce za to zas třeba větší oddíl na autě nebo domu, má obvykle velký pocit granda) Nejdůležitější ale je, že žena nemá už nic z mužova budoucího příjmu, na jehož výši se ovšem tím, že po roky obstarávala domácnost a vytvářela muži podmínky dostat se tak daleko, kde je, značně podílela. Muž se ovšem domnívá, že peníze jsou jen a jen jeho, on je přece vydělává, a soudy mu dají za pravdu.
Můj příspěvek je trochu dlouhý, ale zabývám se tímto problémem už delší čas a nedalo mi ho sem neuvést. Myslím, že je to věc, nad kterou by se mělo víc přemýšlet a taky ji řešit. V cizině jsou alimenty manželkám běžné,tady se počítá s tím, že rozvedená žena s dětmi na tom prostě musí být finanačně špatně, bez ohledu na to, proč k rozvodu došlo. Takže bych se v této souvislosti přimlouvala za zavedení alespoň dvouleté časové hranice, po kterou by muž musel po rozvodu kompenzovat své manželce bývalou životní úroveň, aby měla čas připravit se na to živit se sama. Současný systém značně znevýhodňuje ženy.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 12:02:54)
Milá Ivano,
je to , jako bys mně mluvila z duše! Díky! P.
 Jana, dva synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 14:15:35)
Ivano, tvůj návrh je fantastický. Už jsi oslovovala naše poslance/kyně a senátory/ky :)))?
 Jola 
  • 

Ivaně: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(18.9.2003 13:47:09)
Ivano, nemůžeš mi dát na sebe kontakt, napsat mi na mail? Chtěla bych s tebou konzultovat model uspořádání rodiny. Situaci popisuješ naprosto přesně, třeba bys mi pomohla vypilovat řešení.
 Gréta 


Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 11:41:17)
Ahoj Pettino,
je mně Tě moc líto, ale Ty máš stejná práva jako on....Např. říct, kdo k vám bude chodit a kdo ne, a jak bude vaše rodina fungovat.
Jinak jsem zažila něco podobného a díky bohu už je to pryč, a přišlo to taky s více penězma. Mám pocit, že peníze prostě podpoří sebevědomí, a pak se ten člověk přesvědčí, že je lepší než ostatní (a jeho žena) a proto bude po jeho.
 Klára 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 15:34:53)
Pettino,
to je smutný příběh. Jenom nechápu, proč teda nejsi v domácnosti, když byste to "utáhli". Já bych byla doma hned, ale dospěli jsme k dohodě, že ten můj plat prostě do rozpočtu potřebujeme. Nebo máš jiné důvody?
 Evelyn1968,2děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 17:32:41)
Kláro, taky mi připadá normální, že se manželé prostě dohodnou o tom, co je v dané situaci pro rodinu (myslím hlavně pro děti) nejlepší. Nechápu, že někde to nejde, ale asi jsou lidi, kteří jsou moc velcí sobci na to, aby mysleli i na ostatní-v tomhle případě jsou sobci chlapi. Musím se přiznat, že mezi známými nikoho takového nemám, ale nemám důvod nevěřit pisatelkám na Rodině. Spíš znám tatínky, kteří si berou na starost kroužky nebo vaří, učí se s dětmi,(náš táta s námi býval doma i "na paragraf", protože máma by to měla v práci komplikovanější) tak mi článek připadal trochu mimo, ale jak je vidět, sobeckých "otců" je dost:o(. Nebo že by to bylo tím, že v našem městě chlapi tolik nevydělávají:o))? Jo, a doma bych byla s radostí taky, aspoň dokud jsou děti malé, ale taky by to nevyšlo:o(.

Všem přeju zlepšní situace v rodině:o).

E.
 Denča 25.tt 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(13.9.2003 11:27:25)
Já bych byla taky ráda doma, možná to říkám teď kdy tři roky pracuji a moc toužím po dítěti a manžel chce ještě počkat, ale zatím potřebujeme i ten můj malý plat. Proto chceme mimčo až později kdy to manžel utáhne sám + moje "velká" mateřská
Petti, je mi te docela líto, protože tvůj manžel je sobec, chápu, že tvé chování vůči němu je správné,ale co ty děti? nebylo by opravdu lepší být doma? Nevím, nemám zkušenosti, jen se zamýšlím.
 Karla (43) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(16.9.2003 11:02:58)
..také jsem takto v tvých letech uvažovala. Zkušenosti mě však hodily úplně někam jinam. Škoda, že mi není dvacettři.
 Lída, 3 kluci a holka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(15.9.2003 15:18:31)
Mě se před nějakou dobou manžel zeptal, kolik by musel vydělávat, abych zůstala doma s dětmi. Odpověděla jsem mu, že to prostě nepřichází v úvahu. To bych si spíš najala hospodyni a paní k dětem (vyzvedávání z družiny a školky, doprovod do kroužků) a našla bych si místo za podstatně víc peněz než teď (státní vysoká škola).
 Dana 
  • 

Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 12:50:18)
Podobných příběhů znám hodně i já nejsem výjimkou. Jde o to, co si žena nechá líbit. Já jsem šla s mým mužem do sporu a musím říci, že se mi to vyplatilo. Naštěstí měl muž vůli se dohodnout. Ovšem bez vůle a pochopení ze strany partnera to nejde. Moje sousedka se raději rozvedla, protože její muž se zarputile bránil se spolupodílet na výchově jeho dětí. Já si myslím, že hlavní důvod, proč klesá porodnost je, že se od žen žádá, aby jakmile oťehotní ihned naskákaly zase na větvičky a pomalu zapomněly, že také se někdy učily ve škole číst, psát a počítat.
 Daniela s Noemi 
  • 

Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 14:36:02)
Bydlim v cizine, a je to tady naopak, stat pri rozvodu znevyhodnuje muze. Az tak silne, ze si opravdu nedovoli vsichni rozvest, i kdyby chteli. Muz musi zajistit, zene stejnou zivotni uroven (min. 10 let), musi ji fin. umoznit se sebevzdelavat, a kdyz je zene nad 45 let, plati ji az do duchodu. Maloktery muz si pak muze zalozit novou rodinu. A co si budeme povidat, nejen muzi jsou pri rozvodu vinici.
Samozrejme by se ale neco melo zmenit v CR. Je to smesne, kdyz se rozvadi bohaty podnikate, uda urcity nizky prijem a je to. Zena musi jit pracovat, i pri malym ditetem, aby se uzivila.
Nikde to neni idealni, i kdyz by stacilo upravit par zakonu.
 Denča 25.tt 


Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(13.9.2003 11:36:42)
To záleží opravdu na partnerovi, asi bych se taky hádala,ale zase jsem dost pohodlná a až budu doma, tak se těším, už jsem to tu psala. Nemyslím si, že se od žen čeká aby zase vyskočily na větvičky:-))) ten chlap, který si to myslí je buď z minulého století, nebo totálně blbý!
 Viky 
  • 

Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 13:15:19)
Ahoj Pettino,

to je tedy síla! Máš to moc těžké. Tvého muže nechápu. Ty jsi snad služka? Oč větší je Tvá povinnost pečovat o domácnost a děti než povinnost Tvého muže? Je to snad Vaše společná domácnost! Na Tvém místě bych se asi zeptala svého muže, jestli mne považuje za podřadnou bytost bez práva na vlastní práci a zájmy s povinností obstarat jeho útulné zázemí jen proto, že vydělává mnohem víc peněz než Ty? Už to, že se odmítá podílet na péči o dceru rovným dílem Tě velmi znevýhodňuje a nemůže Tě přece nutit zůstat v domácnosti, abys osobně udělala vše, co jemu se dělat nechce? Pokud by začal operovat výší platu, řekla bych, že jsem mu dělala dlouho zázemí aby mohl kariéru vybudovat, taky bych mu spočítala, kolik by ho stálo obstarání adekvátní péče o dítě a domácnost - s tím, že je samozřejmě absurdní přepočítávat péči o rodinu na peníze.

Připadá mi dobré cvičení v závěru článku, doporučuju to zkusit (možná se u nás taky pokusím :o)). Když to nepomůže, na Tvém místě bych se asi na práci v domácnosti do značné míry vykašlala a začala se věnovat svým koníčkům, sebevzdělávání atd. Roli popelky, která může, když všechno doma stihne, jít milostivě do zaměstnání, bych prostě jednoznačně odmítla.

Taky se mi moc líbí argument typu: To jsem se nemusel ženit! To by taky ženské mohly říkat: To jsem se nemusela vdávat, za služku jsem mohla jít i tak!
 Valkýra 


Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 13:52:23)
Milá Viky,
s omezováním domácnosti jsem už začala, akorát je to dost vidět. Zatím mu to moc nevadí, doma taky neměli všechno nablýskané. Snese radši trochu nepořádku než aby se zapojil sám. Taky jsem zkoušela vzít si jeden den v týdnu volno, nejméně práce bývalo v pondělí, ale zapracoval zákon schválnosti a od té doby je nejvíc práce, když odejdu. Tak jsem ta volna zrušila. Občas zapojím babičku, ale ta má brzy pocit, že je zneužívána a vyčítá mi, že se nechci starat o dceru. To není pravda, dítěti je asi jedno, kdo na něj čeká po cvičení, já bych si stihla udělat domácí práce nebo bych mohla řádně dodržet pracovní dobu a pak bych se mohla více věnovat dceři. Prostě to plácáme, jak to jde.
Na druhou stranu znám dost rodin, kde se podílejí manželé rovným dílem, ale mají také podobné příjmy.
 lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 16:30:14)
pettino, ani si nedovedu predstavit takovy zivot. myslim, ze by pro tebe bylo lepsi kdyztak aspon pracovat jinde nez v manzelove firme, takhle jsi totiz prakticky porad "pod dohledem" a je videt, ze z toho mas vycitky, pises opakovane jak nestihas ani praci ani domacnost poradne. taky me napadlo, co uz v diskusi zaznelo - vycislit hodnotu domaci prace. a pripadne pozadovat ohodnoceni teto prace - nemyslim, ze by ti mel manzel primo platit, ale mela bys chtit nejakou jinou formu oceneni - treba volno na sve zajmy. pripada mi, ze te tvuj manzel proste vykoristuje a zjevne mu to tak nepripada, protoze je na to zvykly od sve matky. je mi lito, ze to tak musim rict. preju ti hodne stesti.
 Viky 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(12.9.2003 18:15:03)
No, je fajn, že se úplně nedáš. Mně na tom právě vadí, že je to postaveno tak, že domácnost je prostě Tvoje a jen Tvoje povinnost. Připadá mi, že jsi to tak dělala dost dlouho a že není fér chtít, abys u toho modelu zůstala celý život. Je mnohem příjemnější budovat kariéru (i když je to občas sakra námaha) než dělat denně ty samé nudné práce, které Tě nikam neposunou, nic nového se nenaučíš. Je podle mne smůla, že se nemůžete nějak dohodnout na výpomoci v domácnosti - když není problém s financemi, bylo by to ideální. Myslela jsem si, že každý manžel ocení, když jeho žena není strhaná, ale milá, odpočatá a má čas rozvíjet taky svoje zájmy a profesi. Co takhle zkusit alespoň výpomoc s pracemi, které může najatý člověk udělat mimo Váš dům? Třeba žehlit prádlo, nakoupit podle seznamu, když budete mít štěstí na dobrou kuchařku :o)) tak třeba i dovézt připravenou večeři, kterou jen dáš na talíře? (Nevím kde bydlíte, ale nákupy se dají někde řešit i pomocí internetu.) Prostě - v domluvenou hodinu u Vás může zazvonit paní, předat jídlo, nákup, hotovou práci a převzít další. Je to jen nápad, jasně, že to není totéž jako kompletní úklid domu, ale mohlo by Ti to trošku ušetřit čas. A jestli doma oba snesete trošku nepořádku, tak by Ti mohl zbýt "jen" úklid a praní a to se rozhodně nemusí dělat denně. A kdo ví, třeba si manžel zvykne, že domácí práce nemusí být nutně jen osobní péčí jeho ženy a třeba časem změní názor, když zjistí, že to funguje.
 sally 


Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(13.9.2003 0:58:38)
Pettino,
a co to zařídit tak, že by někdo vyzvedával dcerku a vodil jí na ty kroužky atd. Když tvůj muž nechce mít v domě cizího člověka na úklid, tak to můžete udělat takhle, ne? Navíc bych se asi vrátila na toho půl úvazku do zdravotnictví - mysím, že to, že děláš v mužově firmě je jeden z problémů. Navíc se vrátíš k práci, na kterou máš kvalifikaci a která tě (předpokládám) baví. A protože tam budeš na půl úvazku, tak nebudeš muset být nikomu "vděčná", že tě "pouští o tři hodiny dřív".
Z práce si dojdeš domů, v klidu si uděláš domácnost a zahradu a až se malá vrátí ze školy a kroužků, tak se můžeš věnovat jí. Plus dotyčná chůva by mohla malou hlídat jeden večer v týdnu, abys ty měla čas na své koníčky.
Přeci i tvému muži musí být příjemnější přijít domů k manželce, která není strhaná a vynervovaná, ne? Jestliže on má pocit, že už "má vyděláno", tak to přeci neznamená, že ty budeš ještě další tři hodiny kmitat kolem domácnosti. Nechápu, jak si může sednout a "odpočívat", když ty ještě makáš. Přeci kdyby ti pomohl, tak by to bylo rychleji hotový a měli by jste večer pro sebe, ne? V klídku a pohodě...
 Sosan 
  • 

Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(16.9.2003 11:51:37)
Podívej, vy jste oba zaměření tak, že děti vás prostě jen zdržují od seberealizace v zaměstnání. Když tvůj manžel vydělá tolik peněz (typuju to na čistý příjem tak 50 tis./měs), tak si z toho přece budete moci dovolit zaplatit pomocnici v domácnosti, eventuálně i zahradníka tak, abys ty mohla dělat taky zaměstnání, které tě baví a volný čas už věnovala jen dětem a ne dalším domácím pracem. Je pravděpodobné, že placená náhrada tvých domácích prací sice vyjde rodinu dráž než kolik ty ve svém zaměstnání dokážeš vydělat za měsíc, ale to holt bude daň za spokojenost v rodině. Tohle je model, který by také mohl fungovat. Pak je také možné, že když uvidíš, jaká je tržní cena té tvé práce doma, zjistíš, že v zaměstnání vlastně jen zabíjíš čas a vrátíš se domů.

Na závěr otázka, proč vůbec jste si dělali děti, když na ně ani jeden nemáte čas a ani nemáte chuť se jim věnovat a uskromnit se kvůli nim? To se vám opravdu "práce stala základní životní potřebou" nebo jste tak chamtiví, že potřebujete tolik peněz?
 Viky 
  • 

Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(17.9.2003 9:38:59)
Milý Sosane,
buď tak laskav a příště než začneš někomu dávat takové neomalené a urážlivé otázky si přečti všechny příspěvky, které ten člověk napsal. V tomhle případě jich ani není mnoho. Nejen Tvoje otázky, ale i Tvoje rada je trošku mimo mísu.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(17.9.2003 10:19:34)
Mě zase přijde, že trávit tolik času mimo rodinu proto, abyste vydělala desetinu toho, co manžel, je spíš zvláštní forma záliby než práce pro finanční zajištění rodiny. Ono opravdu na výšce platu záleží a je-li manžel tak úspěšný, nedivím se, že to nezabalí a nejde místo toho doma utírat nádobí. Jste-li z domácích prací nešťastná, plaťte si služku a tu svojí práci-hobby dělejte. Nevím, co je na tom tak neomaleného.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není - pro Sosana 

(17.9.2003 13:32:17)
Milý Sosane,
dík za Tvůj názor, je vidět, že muž uvažuje jinak a uvažuješ téměř stejně jako ten můj.
Pro upřesnění - (asi jsi nečetl dostatečně pozorně)desetinu toho co on jsem vydělávala v minulém zaměstnání, teď máme společnou firmu, takže (teoteticky) je to půl na půl. Manžel si přeje, abych se na chodu firmy podílela a do domácnosti mě posílá až tehdy, když má pocit, že to všechno nezvládám. Musím podotknout, že postavení ženy v domácnosti neuznává, jen nechce být obtěžován pomocí v domácnosti. Služku si nepřeje - kvůli omezení soukromí. A já? V domácnosti být nechci a to nejen proto, že si toho manžel neváží. Takže nezbývá než se s tím nějak poprat.
Jinak - dcera mně rozhodně není na obtíž, věnuji jí veškerý volný čas a domácnost dělám v podstatě až když spí. Chodila sice od tří let do školky, teď chodí do družiny, ale je v kolektivu ráda.Tvoje žena je možná doma spokojená, ale co když se bude chtít realizovat? Myslíš, že se podřídí tomu, co jí Ty určíš z pozice hlavy rodiny nebo budeš ochoten se přizpůsobit?
Ono vždycky nejjednodušší řešení nevyhovuje všem a kompromis se hledá těžko. Nebo snad hodně vydělávající muž je nadčlověk, který nadiktuje všem v rodině, co mají dělat, protože on už nebude ochoten se na tom podílet?
 Jana, dva synové 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není - pro Sosana 

(17.9.2003 16:12:11)
....Nebo snad hodně vydělávající muž je nadčlověk, který nadiktuje všem v rodině, co mají dělat, protože on už nebude ochoten se na tom podílet..... a za to bude automaticky očekávat, že bude milován a bezmezně obdivován....(jen se pokouším doplnit tvá slova, držím palce. J.).
 Viky 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není 

(18.9.2003 10:37:33)
To o té neomalenosti jsem psala já. Připadá mi opravdu hrubé ptát se člověka o kterém nic nevíš a přečteš si jeden jeho příspěvek, proč má vlastně děti, když jsou mu na obtíž. Vážně se Ti zdá, že každá žena, která nechce být doma a jejíž muž nesouhlasí s placenou výpomocí v domácnosti je sobecká a nezáleží jí na vlastních dětech? Zvlášť když leckde jinde píšeš, jak je pro ženu je důležitá realizace a další rozvoj.
 Bleskovka 
  • 

Re: Re: Re: Mně to nevyhovuje, ale jiná možnost není. Závislost jen na manželovi. Vyplatí se to? Není to nebezpečné pro ženu a její děti? 

(17.9.2003 15:27:29)
Tak, a teď už je to regulérní válka! Vypnutá elektřina, pokácené stromy, probouraná zeď, noční scény a strach.




To všechno teď zažívá Kateřina Brožová (35). Poté, co vyšlo najevo, že se její manžel Zdeněk Toman (42) z jevanské vily odstěhoval, nabraly spory v rozpadajícím se manželství plné obrátky. "Jak vypadá náš dům, vidí každý, kdo jde okolo. Víc vám k tomu ale neřeknu," nechce o svých trablech veřejně mluvit Brožová. Podle našich informací má totiž z manžela strach!


Ve hře už jsou všechny zbraně. Týmy právníků na obou stranách horečně vymýšlejí, jak manželství, které už nefunguje, ukončit. Jak zamezit sporům a hádkám, jak ze všeho elegantně vybruslit. Když před týdnem vyšlo najevo, že se Toman už před půlrokem odstěhoval z luxusní vily v Jevanech, začaly prosakovat na veřejnost další detaily, začal opravdový boj o to, kdo s koho. Proč se Toman odstěhoval? Prý Brožovou napadl.


A co se mezi manželi děje? Blesk získal exkluzívní svědectví, ze kterého mrazí v zádech. "Kateřina od Zdeňka chtěla odejít a požádat o rozvod. Nakonec se domluvili, že se Zdeněk odstěhuje," popisuje nám soukromí Brožové její blízká kamarádka. "Chvíli to tak i fungovalo. Jenže Zdeněk má problémy s alkoholem a vždycky když se napil a neměl zrovna po ruce nějakou přítelkyni, vzpomněl si na Kateřinu, kterou navíc považuje za svůj majetek, a jel jí do Jevan udělat scénu. Navíc vlastní vedle jejich domu další vilu, ve které občas pobývá. A dělá jí naschvály," pokračuje kamarádka.


Jaké? "Nechal vykácet stromy, které Kateřina milovala. Nařídil stavební práce u vily. Od časného rána dělníci staví, bouchají kladivy a v tom se musí Kateřina starat o dceru Kačenku, připravovat na role. K tomu všemu to není tak dávno, kdy měla autonehodu a lékaři jí nařídili klid. Toman tohle ví. Asi chce, aby byla profesně špatná a nedostávala žádnou práci a byla závislá jen na něm," míní Kateřinina kamarádka.


Brožová přitom nyní zkouší muzikály Bídníci a Rebelové a pro Novu natáčí jednu z hlavních rolí ve třináctidílném seriálu Pojišťovna Štěstí. "Minulý týden přijela v podvečer domů z natáčení a v domě nešla elektřina. Prý dělníci překopli kabel, a tak jídlo malé Kačence musela s chůvou ohřívat v sousedním domě. Je to na ni všechno velký psychický nátlak," dodává.


Konflikty mezi Brožovou a Tomanem prý vyvrcholily o předminulém víkendu. "Zdeněk snad přelezl plot a v sobotu ve čtyři hodiny ráno se objevil u Kateřiny v ložnici. Udělal jí pořádnou scénu a k smrti ji a dítě vylekal. Poslední měsíce žije v neuvěřitelném stresu a vypětí. Po tomto konfliktu se definitivně rozhodla, že od něj odejde," popsala nám poslední krušné zážitky Brožové její důvěrná přítelkyně.


Jak se zdá, Kateřina to tentokrát myslí vážně. "Každý z manželů má teď svého právníka a Kateřina se chce co nejdříve nechat rozvést. Vzhledem k majetku, který mají, to asi bude pěkný oříšek," dodala kamarádka.

 JANA 
  • 

Haha - Brožová jako rodinně založená žena :-D 

(18.9.2003 10:56:06)
Ale stejně je to divné, že se jí to chce propírat na stránkach bulváru, nebo si myslí že tím stoupne její cena jakožto hvězdy???
Ale nemyslím si že by byla rodinně založenou ženou , takže sem tenhle článek ani moc nepatří, přesto za něj dík, alespoń vidím čeho všeho jsou ženský / no občas i chlapi/ schopný . J.
 Iva 
  • 

Re: Haha - Brožová jako rodinně založená žena :-D 

(18.9.2003 11:36:59)
Já si myslím, že Brožové se ten bulvár asi neptal, jestli se jí chce...
 JaninaH 


Byla jsem "pracovitým mužem". 

(12.9.2003 21:25:46)
Článek je velmi zajímavý, ale ještě zajímavější jsou reakce na něj. Některé manželky by byly nejraději, aby je manžel nejen velmi slušně uživil, ale měl i čas se podílet na každodenní péči o děti. Ale to v mnoha případech přece není možné, cožpak to, milé manželky,nevidíte? Vím, o čem mluvím, zažila jsem to na vlastní kůži.
Pokusím se stručně vysvětlit,oč šlo.
Oba s manželem jsme v té době pracovali a měli jsme dvě děti ve věku sedm a devět let. Já jsem pracovala jako živnostník, měla jsem volnou pracovní dobu, částečně jsem pracovala i doma, takže jsem měla na děti poměrně dost času. Jednou jsem dostala zajímavou nabídku - vedle své obvyklé práce ještě tři měsíce pracovat pro jednu firmu za skvělé peníze. Taková nabídka se neodmítá. Dohodli jsme se s manželem, že tu práci vezmu a že on po tu dobu převezme veškerou péči o děti.
Ta moje "brigáda" byla "fakt dost hustá", jak by řekli naše děti, dnes puberťáci. Ve firmě se obchodovalo se zahraničím a v dolarech, rukama mi procházely, byť jen na účtech, obrovské sumy peněz, měla jsem velikou zodpovědnost, navíc ve firmě probíhaly nějaké vnitřní boje, takže vztahy mezi lidmi byly velmi napjaté, do toho kontroly z finančního úřadu, právníci, úvěry, navíc majitel firmy byl arogantní nafoukanec, neustále špatně naložený...Musím pokračovat? Po 10 i více hodinách práce jsem odcházela úplně udřená a vysílená. Doma se na mě vrhly děti a rády by si s maminkou pohrály a popovídaly. Ale já jsem prostě NEMOHLA. Ne že bych nechtěla se jim věnovat, prostě to nešlo. Někdy jsem ještě udělala večeři (to manžel moc nezvládal), jindy ani to ne. Sedla jsem si do křesla a jen tupě koukala před sebe, v hlavě čísla, čísla, čísla. V noci jsem špatně spala, někdy jsem si musela vzít i prášek na spaní. O víkendech jsem doháněla svoji běžnou práci. Naštěstí přišly prázdniny a muž a děti odjeli na tři týdny k moři - mohli jsme si to dovolit, když jsem tak skvěle vydělávala. Mně se ulevilo, mohla jsem pracovat i v noci. Naštěstí tato hrůza trvala opravdu jen tři měsíce. Shrábla jsem peníze a přestože byla určitá šance ve firmě ještě pokračovat a třeba udělat kariéru, prchla jsem. Děti byly od moře krásně opálené, vyprávěly mi své příhody a mně bylo moc, moc líto, že jsem si to neužila s nimi.
Co tím chci říct: Možná, že se tak jako já tenkrát cítí ti kritizovaní muži, co "se oženili se svou prací", co chodí z práce pozdě a ještě vyžadují, aby bylo doma uvařeno a uklizeno. To přece není tak jednoduché, dopracovat se k výborně placenému místu nebo vést prosperující firmu a zajistit tak rodinu. V mnoha případech je tomu třeba obětovat všechen čas, a nejen čas, i veškerou mysl, někteří, a znám takové, obětují i zdraví. Nezávidím jim. Je mi spíš líto muže, který přijde večer domů po dni, ve ktrém ho šéf seřval a kolega se mu pokusil podtrhnout stoličku, a manželka ho vypeskuje, že nešel s malým na písek. Je mi líto i majitele firmy, který právě řeší, kde vezme peníze na výplatu padesáti lidem, a do toho volá rozezlená manželka, že dcerka nechce jíst polívku, ať s tím jede něco udělat. Tímto se chci všech pracovitých mužů zastat. A Vás, jejich manželky prosím: VAŽTE SI JICH!

Jiná věc je, že jsou i muži, kteří nejsou pracovití, peníze nevydělají, rodinu pořádně neuživí, takže manželka musí pracovat na plný úvazek, a přesto vyžadují plný servis a o děti se pořádně nestarají. S těmi je problém. Ale o nich ten článek nebyl.






 16.5Salám&Lajka14 


Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(12.9.2003 21:39:16)
Souhlasím s Janinou. Ve svém prvním manželství jsem po prvním roce, kdy se manžel jakž takž podílel na firmě, táhla veškerou práci já, dělala jsem i deset, dvanáct hodin denně, když se dodělával nějaký projekt, třeba jsem taky dvě tři noci vůbec nespala; manžel jen čím dál tím víc pil, hrál karty a na automatech. Děti jsme naštěstí neměli. Přesto si "dovolil" nadávat na neumyté nádobí, na prach na poličkách atd. Že jsem ho víc než rok (pak jsem se rozvedla, už to dál nešlo) živila, vydělávala na jeho "zábavy", dnes a denně řešila problémy s JEHO zákazníky, na které se vybodl, protože dřepěl věčně v hospodě... to jaksi odmítal vidět. Viděl jen ty hrnce ve dřezu.
Člověk prostě nemůže stíhat všechno. Máte-li muže, který vás finančně zabezpečí, nemůžete mít zároveň muže, který se bude plně věnovat rodině a chodit domů nejpozději v pět odpoledne. :o)
 lenka 
  • 

Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(12.9.2003 22:39:22)
tak ono je to vzdycky o moznosti volby, ne? je rada zen, ktere jsou rady v domacnosti, ale ve chvili, kdy "musi" tak to uplne v poradku neni. a potom si myslim, ze je to o spolecenskem ohodnoceni prace v domacnosti. protoze u nas to neni brano jako prace, ale jako pohodlny zivot, clovek je proste "doma". dovedu si predstavit, ze pokud nekdo dela domaci prace a pecuje o deti naplno a je na to sam, tak je taky dost unaveny. my jsme meli s manzelem takove zajimave prohozeni -nejdriv mel on narocnou praci, chodil domu v sedm, osm vecer, chvili sedel, koukal pred sebe a sel spat... bylo to hrozny. o domacnost jsem se starala ja, praci jsem mela v te dobe volnejsi. potom jsme oba praci zmenili, domu jsem chodila ja uplne vyrizena a o domacnost se zacal starat manzel. v te chvili si uvedomil, kolik te prace ve skutecnosti je. dneska oba vime, co ktera pozice obnasi a vzajemne se doplnujeme.
 Gréta 


Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(12.9.2003 23:26:27)
Milá Janino,
Vaše zkušenost je zajímavá a dodává další rozměr diskusi. Myslím, že ale přesně tak argumentují tito muži - nemám čas a energii se zapojovat do rodinného života.
Jistě na tom nejsou psychicky nejlépe, i kdyby žena byla svatá a neřekla jim ani slovo a nic dalšího než peníze po nich nechtěla.
Důležité jsou však priority jich obou: nelze říci: já dávám peníze, tak už nich jiného nemůžu dát (a tím v podstatě rozhodnout za oba, kam se bude ubírat jejich kariéra a domácí práce a životní směřování). Podle mého názoru (a tak to doma praktikujeme) by si měli oba říci: co kdo z nás dá, abysme byli oba i děti spokojeni?
Pokud žena spatřuje svůj úděl a potěšení v tom, že se bude neúnavně starat o domácnost a v podstatě sama vychová děti a vymyslí pro ně zábavu pro celá odpoledne a víkendy, a svého muže bude chápat - no, prostě, jako mírně vzdáleného milovaného člověka, o kterého se také stará - tak prosím, jistě jim to bude s "pracovitým mužem" pěkně klapat a není problém.
Ale podle mých zkušeností existují ženy (netroufám si používat taková slova jako "většina"), které si takto svou rodinu nikdy nepředstavovaly a najednou jsou do toho nuceny, mužem, se kterým chtěly prožívat společný život, a on se jim najednou vzdálil a tvrdí: "ne, opravdu nemám na tebe ani děti čas".
Pro ně chcete toleranci a pochopení. Jistě, pokud je to dočasné. Ale pokud by žena měla sklapnout uši, zamumlat "ano, miláčku" a jít vytírat podlahu, pak tvrdím, že to je začátek konce její sebeúcty, jejího potěšení z rodiny, jeho úcty k ní a jejich vztahu.
 Sylvie :o) 


Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(12.9.2003 23:44:18)
Gréto, něco takového jsem právě chtěla napsat :o) Mám doma manžela, který kdysi tvrdil, jak se jeho rodiče furt jenom honili, buď byli v práci nebo dřeli na chatě a "normální život" vlastně ani neznali a že jemu se to nelíbilo a takový nebude... A teď má rozjeté podnikání (a troufám si tvrdit, že jsem mu k rozjezdu docela dost pomohla) a tvrdě vydělává peníze. Jenže já JE NEPOTŘEBUJU! Určitě je fajn, když peníze jsou, ale dala bych přednost tomu, kdyby nebyl věčně sedřený, podrážděný, kdyby byl víc doma... Nebo aspoň když už doma není, kdyby byl tou prací spokojený, ale on ji dělá jenom proto, že vydělá velké peníze. A ty peníze vydělává proto, že je to ON kdo má na materiální život větší nároky než já... Kdybych měla mluvit za sebe, byla jsem víc spokojená v počátku podnikání, kdy jsem nás oba vlastně živila jenom já z platu zdravotní sestry (nic moc ;o) ) a co vydělal manžel (tehdy ještě přítel) se zase vracelo zpátky do podnikání, aby se rozvíjela firma...

S.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(12.9.2003 23:58:17)
Sylvie, nevím jestli je tvůj případ výjimka, z mého pohledu spíš ano...
V mém okolí jsou všichni "pracovití" muži pracovití jaksi odjakživa a tak jejich manželky věděly, do čeho jdou. Ale je asi fakt, že výjimkou budou ti, ktřeí začali během manželství/partnerství podnikat a "cele se do toho ponořili", třeba jako tvůj manžel.
Mám kamarádku, vdala se za kluka, jehož rodiče mají velké hospodářství (pole i zvířata), on chodí do práce, pomáhá rodičům a ještě dělá v obci starostu, takže má vlastně tři zaměstnání. A jí samozřejmě přijde líto, že se o ni a o rodinu málo zajímá, nemá na ně čas, je unavený... jenže na druhé straně je zabezpečí, ona se nemusí starat o nic jiného než o děti a domácnost, nestrádají, mají se dobře. Jenže s tím musela počítat, když si ho brala. Manželstvím nikoho nepředěláte, to si jen každý naivně myslí.
Já si zas naivně myslela, že můj velmi neambiciózní, po kariéře netoužící manžel bude věnovat rodině, rozhodně tedy alespoň dítěti, značnou část svého volného času, zejména když já budu stále pracovat a zabezpečení od něj požadovat nebudu. A taky jsem se "sekla". Manžel je sice stále velmi neambiciózní, teď dokonce i nezaměstnaný, ale "čas pro rodinu" nemá stejně, protože ho všechen potřebuje pro sebe. :o) Takže na rozdíl od té kamarádky nemám ani jedno, ani druhé. :o)
 Gréta 


Re: Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 0:59:47)
Monty,
já znám "pracovité muže" zejména vypěstované příležitostí, pár se seznámí během školy, pak se někde usadí, chlapík nastoupí do práce, rok dva pracuje, mezitím mají miminko, žena je doma, ideální rodinka. A teď mu někdo v práci dá Šanci To Někam Dotáhnout. Pár pochval od šéfa, důležitá setkání, pracovní cesty, nebo si založí firmu a má první úspěchy. A už teče adrenalin a zároveň se přesouvá zdroj pocitu uspokojení z rodiny do zaměstnání. No a žena jen kulí oči, drží mu palce, ale napadá ji, že takhle si to tedy nepředstavovala... (jak píše Sylvie :-)))
Jak to tak píšu, může to vypadat, že tím stavem pohrdám. Není to tak, naopak ho sama na sobě znám (samozřejmě to zažívají i ženy, myslím, že pak se jim těžko plánuje těhotenství), asi nejde mít všechno - kariéru na plné pecky a ještě spokojené děti a partnera.
 Denča 25.tt 


Re: Re: Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 11:45:19)
Gréto to máš pravdu, opravdu nelze mít všechno. ALe já si myslím, že je to dost o povaze, kariéra,peníze člověka dost poznamenají,ale pokud manželství funguje a oba manželé spolu komunikují, tak jde zachránit hodně.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 9:55:00)
Monty, manžel pracovitý byl odjakživa (teda co se známe), ale tak nějak normálně. Podnikal se svými kamarády a tempo podnikání udávali oni. Pak se trhnul, protože s nima by se řítil tak jedině do průseru, začal rozjízdět vlastní firmu, byl v ní pořád - i to jsem chápala, protože všechno se změní, až bude mít zaměstnance. Teď, když už je má, zjistil, že peněz se dá vydělat víc, než když dělal sám a vzrostly jeho požadavky - původní plánovaný baráček do dvou milionů se změnil v hotýlek, který nás vyjde tak na sedm-deset milionů (odhadem, pořizovací cena byla nízká, ale je potřeba ho kompletně zrekonstruovat). Což je samozřejmě někde úplně jinde, hlavně čím víc chce vydělávat, tím víc zaměstnanců musí mít a tím hůř je možné je uhlídat... a aby zaměstnall i nějaké "šéfy" - pracovníky, kterým zaplatí ani ne tak za práci, jako spíš za dohled a organizaci, tak to ne. Teoreticky by si to dovolit mohl, prakticky by to byly další "zbytečně vyhozené peníze", tak se radši dře. Kvůli pitomýmu baráku!!!

Teda, abych jenom nenadávala - po té naší nedávné krizi se vyloženě snaží dát všechno dopořádku a dokonce už si na nás dělá čas i jeden o víkendu :o) Pravda, zrovna tenhle je výjimka, ale co, i tak je to velká změna :o)))

S.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 9:56:45)
Teda - jeden DEN o každém víkendu :o)

S.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 10:31:56)
Sylvie, tak vidíš, to jsi na tom líp než já. :o)
Že by si náš nezaměstnaný a pracovně nevytížený tatínek někdy udělal na nás DEN z víkendu, to je sci-fi. :o)
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(15.9.2003 19:12:00)
Jezuskote, Monty, mne ani nenapadlo se s tebou poměřovat, jasně, že jsem na tom líp :o) Plně se starat o dítě, plně živit tři lidi, šetřit na byt v Praze a ještě obstarávat domácnost, jako ty... brr. Jen jsem reagovala, že chudáci muži jsou urvaní z práce, tak je přece musíme chápat. A můj případ by mohl sloužit jako ukázkový případ toho, kam až to může zajít: i když jsem přessvědčená, že ty peníze manžel vydělává naprosto "zbytečně", že by nám v pohodě stačilo míň, snažila jsem se chápat, že holt chce ten barák, který chce. Sama jsem se starala o dceru, sama jsem se starala o domácnost, vedla jsem manželovi účetnictví, obíhala úřady... A jak to dopadlo, jsem tu už psala - po druhém porodu se manžel rozhodl, že už nemám tu postavu, co jsem měla, takže nejvyšší čas se rozvést... KDY mám chodit cvičit, když jsem v té době měla děcka prakticky čtyřiadvacet hodin denně na krku a i když babičky občas pohlídaj, těžko to po nich chtít pravidelně, tak to mi vysvětlit nedokázal. Právě diskuze tady na Rodině dost změnila můj pohled na fungování naší rodiny, takže když začal z rovodu couvat, že teda bychom jako spoku mohli zůstat dál, pokud okamžitě začnu chodit do posilovny, tak jsem si přidupla a konečně se zapojil nikoli do péče o domácnost, to mi zas nijak obzvlášť nevadí (binec se dá vždycky odkponout z cesty :o) ), ale do péče o děti. Před chvílí jsem se například vrátila z první lekce orientálního tance a NEMUSELA JSEM S SEBOU MÍT DĚTI!!! Ó, to blaho :o)))

S.
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(15.9.2003 11:39:25)
Přesně tak, Sylvie! Manželství mojí kamarádky na tom ztroskotalo. Když se vzali, neměli nic a pomáhali si. Pak měli děti, sice příjem nic moc, ale užívali si manželského života, jezdili s dětmi na víkendy na chatu s podobnými rodinami, když jeli k moři tak si vezli tašku špaget a paštik, ale přijeli moc spokojení, jenže pak muž začal dělat kariéru. Najednou nebyl doma, byl podrážděný, nikdy neměl čas, a sice vydělával plno peněz, ale dělal s nimi cavyky, chtěl o nich rozhodovat jen on sám, kamarádka ho o peníze stále musela žádat a on chvíli dělal "fóry", a jestli to fakt je nutné,toto kupovat, a pak "velkoryse" ze svazku pětistovek oddělil jednu a žádal jí, aby s ní pořádně hospodařila, protože vydělávat peníze je dřina, o které ona nic neví atd. A ta společnost co s nimi jezdili mu najednou smrděla, oni totiž neměli peníze, dokonce tam někteří jezdili vlakem a neměli auto,a na dovolenou, co si tam nebude moct chodit na jídlo do restaurací by prý ani za nic nejel.Kamarádka ho přemlouvala, aby se vrátil k tomu, co dělal předtím (zas tak špatně na tom nebyli), že o peníze nestojí, že ho chce radši mít občas doma jako dřív, že byla s tím, jak žili, spokojená, (pokud vím nikdy si ani předtím na peníze nestěžovala), ale on ne. Nakonec se rozvedli.

Tady je podle mě důležitá dohoda, občast totiž žena stojí o tu finanční stránku věci a je ochotná to kvůli tomu tolerovat, ale když ne a muž v tom pokračuje, je to špatné.

A taky si myslím, že ne vždy je to tak, že se ti chlapi v práci tak předřou, já teď chodím po druhé mateřské do práce, a občas musím zůstat dýl a musím říct, že je tady táááááák dobře, sedím si u počítače, dělám svoje, nikdo mě neruší a já bych občas mohla jít domů dřív, ale vím, že doma je muž a o děti se postará, jak bych dorazila pustí se děti do mě a on si lehne k televizi...Vzpomínám si na doby, kdy jsem byla doma a muž často chodil domů až večer okolo sedmé (od šesti ráno) a nebo "musel" do práce v sobotu,a je mi (dnes) jasné, že ne vždy to byla nutná práce, ale taky ta možnost, uklidit se z domu, kde vřískají děti a hrozí sobotní úklid, a přijít až bude uklizeno a děti se dají spát, a ještě člověk vypadá o moc důležitější, když musí v sobotu do práce, (těžko mu dokážete, že nemusí, a že tam kouká na televizi nebo brouzdá po Internetu - pokud se sám nerozradí nějakou poznámkou. Protože být doma s dětmi je často o moc náročnější než být v práci,(samozřejmě jak v které) a myslím, že je dost mužů, co toho takto zneužívají. (Mě to napadlo, teprve jak jsem sama začala do té práce chodit). A proč ne, pokud mám doma někoho, co se mezitím o všechno postará, a ještě se můžu tvářit, že ví houbes o životě ve tvrdém světě tam venku.

Jo, a ten pocit zahlcenosti co Janina píše jsem zažívala, když jsem začala učit na základní škole, taky jsem po návratu domů, aspoň ty první dva měsíce, absolutně nemohla ani existovat, a ani jet s rodinou k moři, protože to bylo ve školním roce a ředitel mi volno nedal. Jen ten výdělek se tam liší...
 Viky 
  • 

Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 15:58:39)
Milá Janino,

máte do jisté míry pravdu. Taky jsem zažila situace, kdy jsem po příchodu z práce byla schopná se pouze svléknout (už na prahu :o)), padnout do postele a spát. Ale není to tak jednostranné. Když se partneři například dohodnou, že na prvním místě je rodina, teprve potom práce, že se raději smíří s nižším standardem než aby na sebe navzájem neměli čas, je logické, že je pak žena zklamaná, když muž nemá žádnou energii na rodinu a na partnerský vztah.

Zastávám ten názor, že člověk si najde čas a energii na to, na co si ji najít chce. Existují lidé, kteří si práci nenechaí přerůst přes hlavu a rodinu postaví na první místo, práci, která by znamenala maximální vypětí vezmou leda krátkodobě. A existují lidé, kteří jsou neustále dlouhé roky pracovně maximálně vytíženi, přestože rodina nouzí netrpí a je možné zvolnit.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(13.9.2003 16:23:44)
Viky,
právě jsem to chtěla psát:o), takže souhlasím s Tebou, na prvním místě je dohoda partnerů. V rodině si už nikdo nemůže nic dělat jen sám za sebe a ostatní nutit, aby se přispůsobili.

E.
 Jana, dva synové 
  • 

Re: Byla jsem "pracovitým mužem".  

(16.9.2003 11:23:12)
Několikrát zde v diskusi zaznělo, že některé ženy (manželky)by se po dobu, kdy jsou děti na rodině nejvíce závislé, spokojilo s nižším životním standardem. Já jsem chtěla pracovat (menší plat než muž podnikatel), a proto jsem svého muže přesvědčila,aby ubral ze svého podnikání plyn a více se věnoval dětem a rodině.Nebylo to lehké, ale nakonec se to vyplatilo celé rodině(samozřejmě to hodnotím ze svého pohledu).
 Alena (rozvedená, dcera 15 let) 
  • 

Re: Byla jsem "pracovitým mužem". 

(18.9.2003 13:25:12)
Napsala jsi to moc hezky. Ale já si myslím, že muži většinou takhle nepřemýšlí. Já ze své zkušenosti vím, jak mi bylo, když jsem musela pracovat přes víkendy a do noci a dcera byla u babičky (v té době jsem už byla rozvedená). V práci jsem měla výčitky, že nejsem doma a doma jsem přemýšlela, co jsem ještě nestihla udělat v práci. A nakonec jsem tězce vydělané peníze neměla čas ani utratit. Většina mužů si jen dokazuje jak jsou skvělí a to, že to "přeci dělají pro rodinu" je jen výmluva. A ženy? Jsou z nich uremcané maminy. Dá se s někým žít a vůbec nic od něho nechtít?
 Gábi, 2 děti 


Souhlas a spokojenost 

(16.9.2003 11:28:24)
Můžu je souhlasit se článkem, u nás to tak funguje - pracujeme i vychováváme společně :-)
 Tereza, dve deti, plne pracujici 
  • 

Zeny mohou byt taky unavene 

(1.10.2003 9:44:06)
Bohuzel musim rici, ze clanek at je jakkoliv libive napsan ma nekolik zakladnich chyb a utvrzuje zase myty, ktere vytvorili muzi. Jejich cilem bylo samozrejme ,mimo jine, ponechat verejne deni a rozhodovani ve svych rukou a zenu zavrit v dome.

Mimo jine nechapu vetu z druheho odstavce: „Neznamená to však, že muž už není pánem své ženy a že oba musí mít v rodině i v zaměstnání stejnou možnost vlastního uplatnění a rozvoje.“

Rovnopravnost prave znamena pravy opak. Nikdo nesmi byt panem nekoho druheho a nikdy ne muz zene. Uz jenom proto, ze je muz.

Dalsi co se mi zda velice podivne v 21.stoleti, je tvrzeni : Muz patri do prace a zena do domacnosti. Probioha, kdo tohle mohl napsat. Urcite to nebude tzadna zena.

Dost me rovnez zarazil veta o muzi-lovci. To je jen a jen MYTUS. Lovec totiz nikdy rodinu nezivil. Zeny si obstaraly vyzivu samy a jeste tim zivily muze.

Dalsi paradni blbost je ze, i kdyby to bylo prava, tak tato skutecnost nemuze nijak ovlivnit kazdodeni zivot v 21. stolti. Ony stale omilane geny se daji i behem jedne generace menit a pokud maji nejaky vliv , tak pouze na reflexivni chovani.


Prave proto je tolik zen nespokojenych.

A taky proto, ze jejich prace mimo domacnost a taky v domacnosti neni uznavana, neni rovnocena s tou muzskou. A bohuzel je mene placena. A to je pro aleson trochu inteligentmni zenu tragedie.

Stale opakovane tvrzeni , o muzich jak tezce pracuji mi leze dost na nervy. Takova ridicka tramvaje, lekarka nebo inzenyrka, porodni asistentka dela svoji praci levou zadni ??? nebo co ??
Muz ve stejnem postaveni je stale povazovan za tvrde pracujiciho a zivitele rodiny.

S prominutim to prestalo platit asi pred padesati lety. Muzi zivi v Cesku asi jen 7 % rodin. (V USA je to cislo asi jen 5%). To znamena ale, ze zeny taky pracuji, pracuji doma ale na rozdil od manzelu nejsou nijak financne ohodnoceny. Bohuzel. Jinak je tady v Cesku jedna z nejvyssich zamestnanosti zen na zemekouli. Aby bylo jasno.
 Jasmina 
  • 

Proc stale vytvaret model? 

(4.4.2004 13:49:32)
No,ja nevim,proc se stale opakuje historie,ze muz byl lovcem mamutu a zena hlidala ohen?
Za a)bylo mnoho kmenu a kazdy mel jiny system
za b)z doby kamenne toho vime vic nez malo,plus kde vladla doba kamenna,jinde byla vyspela civilizace.
Pak mi pripada prirozene,ze je to zena,ktera nosi dite v tele,ktera ho porodi,koji a venuje mu v prvnich letech veskerou peci.
Az na par druhu nekterych zvirat je to tak vsude,ze samice je s mladymy vice casu nez samec,ktery se mladatum venuje pozdeji a tak to obycejne byvalo i v lidske spolecnosti.
Jestlize maji dnesni rodiny problemy,je to dano nasi spolecnosti a take postojem kazdeho jedince.
Myslim si,ze kdyz se dva dohodnou poridit si deti,meli by vedet,ze to znamena si ledacos odeprit.
Pokud vsak si poridi deti a nikdo z rodicu si nehodla odepirat-vznikaji problemy.
Jestlize se rodina dohodne,ze na materskou dovolenou pujde muz,pak je to jejich dohoda a nevidim v tom nic spatneho zato tento clanek se znovu snazi poridit nejaky "model"a s tim nesouhlasim.
Kazdy ma pravo si utvorit vlastni model chodu domacnosti.
To plati samozrejme v tom pripade,kdy jsou oba rodicove inteligentni a schopni se domluvit.
Pokud se zena nebo muz spoji s partnerem sobcem,to uz je na jine reseni a na jinou diskuzi.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.