Re: Byla jsem "pracovitým mužem".

Monty, manžel pracovitý byl odjakživa (teda co se známe), ale tak nějak normálně. Podnikal se svými kamarády a tempo podnikání udávali oni. Pak se trhnul, protože s nima by se řítil tak jedině do průseru, začal rozjízdět vlastní firmu, byl v ní pořád - i to jsem chápala, protože všechno se změní, až bude mít zaměstnance. Teď, když už je má, zjistil, že peněz se dá vydělat víc, než když dělal sám a vzrostly jeho požadavky - původní plánovaný baráček do dvou milionů se změnil v hotýlek, který nás vyjde tak na sedm-deset milionů (odhadem, pořizovací cena byla nízká, ale je potřeba ho kompletně zrekonstruovat). Což je samozřejmě někde úplně jinde, hlavně čím víc chce vydělávat, tím víc zaměstnanců musí mít a tím hůř je možné je uhlídat... a aby zaměstnall i nějaké "šéfy" - pracovníky, kterým zaplatí ani ne tak za práci, jako spíš za dohled a organizaci, tak to ne. Teoreticky by si to dovolit mohl, prakticky by to byly další "zbytečně vyhozené peníze", tak se radši dře. Kvůli pitomýmu baráku!!!

Teda, abych jenom nenadávala - po té naší nedávné krizi se vyloženě snaží dát všechno dopořádku a dokonce už si na nás dělá čas i jeden o víkendu :o) Pravda, zrovna tenhle je výjimka, ale co, i tak je to velká změna :o)))

S.