Re: Byla jsem "pracovitým mužem".

Souhlasím s Janinou. Ve svém prvním manželství jsem po prvním roce, kdy se manžel jakž takž podílel na firmě, táhla veškerou práci já, dělala jsem i deset, dvanáct hodin denně, když se dodělával nějaký projekt, třeba jsem taky dvě tři noci vůbec nespala; manžel jen čím dál tím víc pil, hrál karty a na automatech. Děti jsme naštěstí neměli. Přesto si "dovolil" nadávat na neumyté nádobí, na prach na poličkách atd. Že jsem ho víc než rok (pak jsem se rozvedla, už to dál nešlo) živila, vydělávala na jeho "zábavy", dnes a denně řešila problémy s JEHO zákazníky, na které se vybodl, protože dřepěl věčně v hospodě... to jaksi odmítal vidět. Viděl jen ty hrnce ve dřezu.
Člověk prostě nemůže stíhat všechno. Máte-li muže, který vás finančně zabezpečí, nemůžete mít zároveň muže, který se bude plně věnovat rodině a chodit domů nejpozději v pět odpoledne. :o)