3.4.2003 11:42:47 Eva
Krásné predsevzetí, ale...
...kolikrát jsem už od nejrůznějších kamarádek a známých, které měly před porodem slyšela větu "v tomhle byly moje máma hrozná, tohle já nikdy dělat nebudu" a pak uplynul rok, dva, tři a koukám, že dělá totéž. A co je horší, stále tvrdí, že "to ona dělat nebude a jak jí to vadí" a za deset minut dělá totéž svým dětem. Nevím, nevím, ale obávám se, že všichni přebíráme výchovné modely tak, jak je známe z domu (koneckonců známe je nejlíp) a většinou si to ani neuvědomujeme.
Asi nejlepším příkladem je moje švagrová - nesnáší jak jí matka neustále organizue život, vykládá co má a nemá dělat, kam má a nemá chodit a jestli je tohle správné nebo ne. X-krát denně jí volá a kontroluje co dělá, co vaří a kde je. A švagrová si neustále stěžuje jaký je chudák a jak to má doma těžké už od dětství a jak skoro nikam nemohla, protože to nebylo správné, bezpečné a nevím jaké ještě.
Pak si pořídila dítě a je úplně stejná. Malá nesmí sama ven, nesmí na výlety se školkou, protože by se jí mohlo něco stát nebo by mohla onemosnět, nesmí si hrát u kamarádek, protože nevím proč... No, prostě to začíná úplně stejně a obávám se, že to bude stejně i pokračovat.
Smířila jsem se tedy s tím, že budu zřejmě stejná jako moje máma, což naštěstí není až tak špatné, i když v pubertě jsem si myslela samozřejmě opak... :)
Přeji Vám aby se Vám povedlo dostát svým předsevzetím. Myslím, že to bude dost těžké.
Odpovědět