Re: pomoc je snad samozřejmostí
Nejde se do nikoho vžít. Pocity lidí v podobných mezních situacích jsou nepřenosné a nesdělitelné. Ale zkus si aspoň představit tohle:
Jsi malé dítě - dejme tomu sedmi, osmileté - bydlíš s rodiči na malém městě. Tvoje maminka je učitelka a vinou TRESTUHODNÉ NEDBALOSTI během jejího dozoru, který nevykonávala tak, jak měla, se vážně zraní a doživotně zmrzačí jiné dítě. Mohl to docela dobře být i tvůj spolužák nebo kamarád. Maminka bude psychicky na dně, bude hnána k trestní odpovědnosti, doma už nejspíš nikdy nebude taková atmosféra jako dřív (stejně jako v rodině s postiženým dítětem). Maminka přijde o práci, dostane peněžitý trest, sníží se tvoje životní úroveň. Nedej Bože aby byla maminka samoživitelka. V místě, kde žijete, budeš mít navždycky cejch. Tvoji kamarádi se budou VYPTÁVAT. Budou mluvit o tom, co se stalo s postiženým dítětem, jak je na tom zle. TEBE TO BUDE BOLET. Dospělí si budou šuškat, když tě uvidí. O tom, jak se budou chovat k tvojí mamince ani nemluvě. Potkáš maminku toho postiženého dítěte, podívá se na tebe - jak ti bude?
Myslíš, že tohle je opravdu správný a adekvátní trest? Ty jsi přece jako dítě nic neprovedla a budeš přesto trpět. Stejně jako trpí děti desítek rodičů, kteří se vinou své nedbalosti dostali do podobné situace. Nikdo nemůže za to, jakým rodičům se narodil, jejich viny nejsou vinami jejich dětí.
Ano, kdyby existovala možnost, jak Filípkovi pomoci - třeba prostřednictvím nějaké finančně náročné operace - tak by bylo určitě správné říct viníkům: Jděte a sežeňte ty peníze, i kdybyste měli žebrat. Jenže Filípkovi nic takového nepomůže, peníze pomohou jeho rodičům, usnadní jim péči, kterou budou muset celoživotně synovi poskytovat. Ale nic víc.
Já prostě nevidím moc velkou spravedlnost v postihování dalších nevinných lidí... jedna tragédie se už stala, je opravdu nutné "zadělávat" na další? A opakuji - ti učitelé jsou podle mého názoru potrestaní tak, že bych to nikomu nepřála. Nikdy se nezbaví výčitek svědomí, budou už napořád žít s vědomím, že zničili život malého chlapce VLASTNÍ VINOU, ne nešťastnou náhodou... protože k porušení závazných předpisů podle mého názoru rozhodně došlo. Je skutečně nutné do nich kopat a volat po lynčování, jak tu tolikrát zaznělo?
Žádný člověk, který zavinil neštěstí NEÚMYSLNĚ si to nezaslouží. Kdo je bez viny, ať tím kamenem hodí. Ale já myslím, že by se nemohla zdvihnout jediná ruka.
Odpovědět