Re: Taky přemýšlím, ale zatím ne...

monty, slozite zivobyti a neradostne se to cte.
tebe vlastne omezuje to, co se obvykle povazuje za zaklad rodinneho zivota, to na cem se vetsinou buduje
nevytvoris hrejive rodinne zazemi, protoze nevis jak, protoze te to nikdo nenaucil a vzdycky budes bojovat s problemy, ale ta chyba neni v tobe, ale je to vina tech, co to tobe nepredali
s rodinou je to jako s temi pruty, co dal svatopluk synum. kdyz je mnoho slabych proutku, ale drzi pevne pri sobe, tak je nezlomi nic. kdyz je jeden jediny silny prut, na kterem je nalozena veskera tiha, tak se bude ohybat a ohybat az jednou praskne
obzvlast je li presvedcen o tom, ze nikoho nepotrebuje,vsechno zvlada, udela si to po svem, je si sam svym jedinym stabilnim bodem, na ktery se muze v zivote spolehnout
a jsme zpatky u toho, co jsme mluvily s Mirkou. predstava, ze jsem svym panem je mylna.
teoretizuju, mozna je vsechno jinak
ale to tvoje zivobyti primo vybizi k premysleni o tom, jak je to vsechno strasne krehke a clovek si rika, co vlastne dostal on za dedictvi a jak daleko se potahnou stiny generacnich krivd a chyb. co bych chtela zmenit a predat dal a co po mne ve skutecnosti zustane. Kdyz neodpustim sve matce, co kdyz predam svemu diteti jako spravny vzorec chovani nesmiritelnost - vuci mne a mym chybam (kdo je nedela)? A kdyz to budu premahat, tak ve mne pozna pokrytectvi, bude to lepsi nebo horsi reseni?
proc mi to moje matka udelala - co si v sobe nese ona, vzdyt ona taky prece musela touzit byt lepsi nez jeji matka a vyvarovat se toho, co se ji nelibilo, tak jak mi to mohla udelat. nebo si vazne myslela, ze to je to nejlepsi
to jsou asociace, co? asi moc premyslim :-)