Re: poraďte co dál....

B-velmi by mě zajímalo,jak to s tvým manželem dopadlo. Jestli se umoudřil a vrátil,nebo jsi teď s miminkem sama.Jsem teď ve velmi podobné situaci,kdy mě můj manžel chce opustit. Jsme spolu celkem sedm let a z toho pět let manželé. Pořídili jsme si starší domek na úvěr a malovali si plány jak ho opravíme a jak v něm budou naše děti vyrůstat. Taky miminko bylo plánované a první čtyři měsíce těhotenství se manžel všude chválil, ukazoval fotky z UZV a moje bříško jak se kulatí. Pak jednoho dne přišel s tím, že chce od života něco víc, že má jiné cíle a že chce v životě něčeho dosáhnout. Rok podniká a vím,že se na něj valí spousta práce a trochu ji přestává stíhat. Říká,že nás bude nadále ve všem podporovat,ale mě už nemá rád a chce být sám. Myslím,že jiná žena v tom není,aspoň to říká. Možná jen dostal strach ze zodpovědnosti, že to nezvádne, možná se cítí více spoutaný. Volnosti měl vždy kolik chtěl,ale nikdy ji nezneužíval. Najednou změni názory,které celý život zastával. Nikdo z našich známých a kamarádů to nechápe a všichni mi tvrdí,že to bude dobrý.Moc tomu chci věřit,ale mám strach,že zůstanu s miminkem sama,pořád ho miluji a věřím,že by byl dobrým tatínkem. Hrozně se trápím a nedokážu tu změnu pochopit. Nedokážu si představit,že všechno to krásné co bylo je pryč. Byla bych ráda milá B,kdyby jsi mi napsala jak to u tebe pokračovalo dál. Taky bych byla vděčná za názor nějakého muže. Chtěla bych pochopit,jak muži prožívají těhotenství svých žen. Děkuji