Mezi námi děvčaty,

přišlo by mi tak nějak užitečnější, kdyby maminky učily své děti především ČESKY. Dneska je hrozně "in" chlubit se tím, jak Mařenka ve dvou letech ví, že pes se řekne anglicky "dog", ale slovní zásobu v mateřštině mají často děti chudičkou jako ta Nerudova matička v básni.
Já jsem na češtinu téměř až purista, přestože (nebo právě proto?) podle nových pravidel pravopisu píšu blbě čárky. :o) Když slyším lidi mluvit a na některých diskusních fórech vidím psát, tak mi po zádech běhá děda Mráz i se Sněhuročkou. Čeština je krásný, bohatý, byť dost složitý jazyk a myslím, že není důvod pro to, abychom my a potažmo naše děti zapomínaly na všechny jeho možnosti a podoby.
Se synem jsem nikdy nemluvila jako s dítětem, "dětskou řeč" pokládám za naprostou zhovadilost a zbytečnost, protože je to záležitost několika málo měsíců, max. let - při nástupu do ZŠ už dítě nebude dělat hají, nebude dělat hamy ham apod. Možná už při nástupu do MŠ ne. Kupodivu mi dost lidí vyčítá, že s dítětem mluvím jako s dospělým... ale zase se hodně lidí diví, jak to dítě používá český jazyk, jaká zná slova a jak se vyjadřuje. Někdy jako kniha, i když prokládaná vulgarismy. :o)
Myslím, že mu to na škodu nebude.