Re: Tábor

Dobrý den,
jako dlouholetá vedoucí na dětském táboře musím souhlasit naprosto se vším, co jste napsala. Dítě by opravdu mělo jet na tábor za odměnu, nikoliv za trest. Jako vedoucí jezdím na tábor již 11 let a musím říct, že téměř každý rok máme na táboře dítě, jehož rodiče odjeli na dovolenou a dítěte se "zbavili" tak, že ho poslali na tábor. Pokud dítě ví, že jeho rodiče odjeli, berou to jako zradu a takové dítě na táboře nechce ve většině případů spolupracovat a bojkotuje jakoukoliv snahu o zapojení se do celotáborového chodu. Takže rodiče, pokud už se rozhodnete, že si chcete udělat dovolenou bez dětí a pošlete dítě na tábor, možná bude lepší, když to dítěti neřeknete (i když já jako matka bych toto nikdy neudělala, buď všichni jako rodina, nebo vůbec, dětem by to pak bylo líto). Co se týká stýskání, mohu mluvit opět jen z pozice vedoucí, jelikož našemu malému jsou teprve dva roky a nikde sám ještě nebyl (kromě návštěv u babičky). Děti opravdu mnohdy jednají impulzivně, celý den si na rodiče nevzpomenou, horší je to vždy večer, když ulehají do postele, což je zřejmě spojeno s rituálem, na který jsou zvyklé doma. Maminka dá pusu na dobrou noc, pohladí, pomazlí se (zvláště u těch menších dětí). Dobrá vedoucí si však dokáže poradit i s touto situací, přečte pohádku všem dětem na chatičce, dá pusinku za maminku, dokáže uklidnit. Takže opět je to jen a jen o výběru toho správného tábora. Je lepší, pokud jede dítě na tábor, kde již byl jeho kamarád, líbilo se mu tam a pro rodiče je pak snazší poslat svoje dítko na takový tábor. Mohou se informovat od rodičů, jejichž dítě na táboře bylo a mohou tak být klidnější, vědí alespoň zhruba, jak to na táboře chodí. Já sama bych svoje dítě nedala na tábor, který bych vybrala jen podle fotografií na internetu. Pokud pokazíte dítěti první dojem z tábora tím, že vyberete tábor špatný, je hodně pravděpodobné, že vaše dítě již na tábor nebude chtít jet.
Co se týká mobilů, ty samozřejmě zakázat nemůžeme, ale mnohdy hodně zhoršují situaci. Dítě volá, pokud se mu stýská, jeho telefonáty jsou doslova srdceryvné....maminka nebo tatínek jsou po takovém telefonátu téměř na poloviční cestě, aby svoje dítě z tábora vysvobodili....dítě ukončí telefonát, zapojí se do táborových her a za půl hodiny ani neví, že rodičům volalo. Rodiče jsou pak ti, kteří mají o čem přemýšlet. Loni jsme měli na táboře slečnu, která byla ve svých 14 letech na táboře poprvé a troufám si říct, že kdejaké 7-mi leté dítě ji mohlo strčit do kapsy. Denně volala mamince, jak hrozně se jí stýská a maminka nebyla schopná svoji dceru v tomto věku uklidnit. Skončilo to odjezdem slečny z tábora a troufám si říct, že nebýt mobilu, nemuselo to tak dopadnout, jelikož se dívčina zapojovala během dne do táborových her zcela normálně, byla veselá, kamarádská, nic jí nescházelo. Jen jí prostě jednou za den přepadl stesk po domově, zvedla telefon a předváděla doslova "herecké výkony". Ohledně návštěv na táboře s vámi taky musím souhlasit. Taková návštěva rozhodí jak dítě, které bylo návštěvou příbuzných poctěno (protože po odjezdu rodičů pocítí právě ten neuvěřitelný stesk po rodině), tak to přijde líto těm dětem, za nimiž nikdo nepřijede. Proto na našem táboře návštěvy také nezakazujeme (ani ze zákona nemůžeme), ale zároveň je nedoporučujeme. Rodiče o tomto informujeme v propozicích týkajících se tábora a myslím, že většina z nich to chápe a návštěv je na táboře opravdu minimálně.
Přeji všem rodičům tu správnou ruku při výběru tábora pro svoje dítě a dejte opravdu na doporučení toho, kdo již na táboře byl (alespoň když jede dítě poprvé. Pokud jede po několikáté, již ví, jak to na táborech chodí a se spoustou situací si dokáže poradit samo)
A PIŠTE, PIŠTE, PIŠTE!!!!!!! Nebudete tomu věřit, ale i 15 leté děti čekají na ten dopis či pohled a je to pro ně daleko cennější, než telefonát. Zkuste si představit situaci, kdy si chodí na nástupu všechny děti pro pohledy a dopisy a vy za celý tábor nedostanete jediný řádek. Navenek jsou ty skoro dospělé děti hrozně silné, ale uvnitř jsou to přeci jen naše malé děti.